Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 4/2013 » České e-knihy v českých knihovnách: ekonomická studie
Možnosti zpřístupnění elektronických knih v českém jazyce v knihovnách jsou v poslední době jedním z výrazných témat diskusí knihovníků. Masivní nástup technicky vyhovujících a finančně dostupných čtecích a mobilních zařízení, stále větší zájem široké veřejnosti o online služby i zájem samotných knihovníků o reflexe požadavků čtenářů stále nenachází v České republice zcela odpovídající řešení. Celá problematika velice úzce souvisí s autorskoprávními aspekty zpřístupňování děl a obavami nakladatelů ke snadnému zneužití elektronického díla. Významné jsou i aspekty ekonomické, konkrétně cenové nabídky některých nakladatelů a providerů, kteří s knihovnami jednali.
Pokud hledáme inspiraci v zahraniční, pak zjišťujeme, že v zemích, kde je již tradičně institucionalizována centralizace služeb pro knihovny (např. Německo, USA), daří se lépe i vytváření centralizovaných služeb ve zpřístupňování elektronických knih. Vyjdeme-li z této reality, pak musíme konstatovat, že služby typu Onleihe nebo OverDrive se v nejbližší době nedočkáme. Významným limitujícím faktorem je i velikost cílové skupiny čtenářů knih v českém jazyce. Jednoznačně platí, že zpřístupnění e-knihy se řídí pravidly danými licencí, kterou poskytne držitel autorských práv. Licence může být poskytnuta jedné knihovně nebo skupině knihoven. Na tomto principu jsou již v dnešní době zpřístupňovány e-knihy např. v Městské knihovně Praha nebo v rámci vysokoškolských knihoven licencí poskytovanou společností eReading. Jedním z výstupů projektu NTK je i modelová licenční smlouva, kterou může knihovna využít při uzavírání licence s vydavatelem.
Kromě autorskoprávních aspektů je další oblastí technika, např. formáty souborů, ve kterých jsou e-knihy čtenářům knihovny zpřístupněny. Z tohoto pohledu je např. limitující uložení knih do databáze eBrary Dash, producent Proquest, kde je možné zpřístupnit vlastní knihu pouze ve formátu .pdf. eBrary Dash není službou, která by byla primárně určena ke zpřístupnění knih jiných vydavatelů knihovnou, spíše pro účely vytvoření kapacitně omezeného repozitáře jedné instituce (např. univerzity). Opět je však nutné zmínit aktivitu Městské knihovny Praha, která velmi pilně buduje svoji E-knihovnu, dokonce obsahující díla v limitu autorského zákona i díla volná (Čapek, Vančura a další). Knihy jsou dostupné pro stažení ve čtyřech formátech. Rozhraní e-knihovny je vlastním produktem Městské knihovny Praha.
Důvodem zpracování ekonomické studie, v rámci projektu programu VISK3, podpořeného dotací Ministerstva kultury ČR v roce 2012, byla snaha zejména o vytvoření argumentace pro komunikaci mezi knihovnami a nakladateli. NTK se v zájmu o e-knihy orientuje nikoli na beletrii, ale na knihy odborné, vycházející v nízkých nákladech a zřídka kdy reeditované. Vydání takové knihy bývá často podpořeno účelovou dotací nebo je výstupem projektu a pro své autory nepřináší její prodej finanční zisk. Podobná situace je i u knih regionálních, vydávaných např. u příležitosti výročí obce.
Jedním z významných příspěvků knihoven k zachování elektronických verzí takových knih je intenzivní komunikace s jejich vydavateli, lépe řečeno autory, aby taková kniha již byla vydávána v licenci, která umožní zpřístupnění na webu, např. repositáři knihovny. Takovým repositářem může být také digitální knihovna v open source systému Kramerius. Pokud by se tak stalo, pak se nabízí další vazba na projekt České digitální knihovny (řešitel Knihovna Akademie věd ČR), který by měl být agregátorem jednotlivých instalací digitálních knihoven Kramerius. Pokud je kniha v rámci licence vázána na omezené zpřístupnění (např. pouze pro registrované uživatele nebo skupinu uživatelů), pak je nutné vytvořit autentizační nástroje pro vzdálený přístup. Standardně se v knihovnách využívá EZ Proxy OCLC, což by však pro menší knihovny znamenalo další finanční a technickou zátěž. Autentifikace řešení na principu sdílené identity (např. MojeID) a zavedení spolupráce na principu solidarity větších knihoven s menšími, si lze dobře představit. Takový princip solidarity je nyní uplatněn v projektu Obálkyknih.cz. Dalším licenčním omezením by měl být i princip dočasného zpřístupnění, ekvivalent výpůjčky, princip samozničujícího souboru, který omezí přístup ke knize na pouze časově omezenou dobu. Tato technologie umožňuje stažení knihy do uživatelova vlastního zařízení. Právě tato možnost je ze strany vydavatelů poměrně obávanou variantou. Reálná situace, kdy pirátské servery české vlastníky čtecích zařízení uspokojivě zásobují čtivem, přináší různorodou zpětnou vazbu. Dané oblasti se věnuje problematika DRM (Digital Right Management).
Ekonomická studie České e-knihy v českých knihovnách byla zpracována v druhém pololetí roku 2012. Shodou okolností pracoval v průběhu tohoto roku kolektiv autorů pod vedením Tomáše Boudy na publikaci, kterou vydala Masarykova univerzita v elektronické podobě pod názvem Elektronické knihy v českých knihovnách. Publikace se více zabývá konkrétními technickými aspekty problematiky e-knih, obsahuje také části věnované obchodním modelům úvahy a kapitolu týkající se právních, licenčních aspektů.
Ekonomická studie NTK v úvodní části rozpracovává obchodní modely, které jsou užité pro zpřístupnění e-knih v zahraničních systémech. Jedná se o model trvalého přístupu, model předplatného a model platba za využití (pay-per-view). Doplňkově byl zpracován model přímého vztahu mezi autorem a knihovnou. Tento model vychází z předpokladu, že kniha v e-podobě existuje, tj. redakční práce jsou hotovy a jedná se předání práva knihovně k uložení do repozitáře. NTK nepředpokládá masivní odklon činnosti knihoven k práci nakladatelství, nicméně případ, kdy knihovna, a zejména zřizovatel knihovny, působí jako vydavatel je relativně častá. Při čtení studie si je nutné stále uvědomovat, že NTK sledovala linii vydání nízkonákladové odborné literatury. Mezi faktory ovlivňující ekonomickou stránku modelu je uveden: počet souběžných uživatelů jednoho „výtisku“; počet výpůjček, dočasného zpřístupnění za rok a licenci; limity zpřístupnění uživatelům; Digital Right Management; kompatibilita čtecích zařízení.
Další část studie se podrobně zabývá náklady na vydání e-knihy. Rozpracovává model pro původní české dílo a překladové dílo s obrazovým aparátem. Jednotlivé konkrétní částky je nutné brát jako orientační, konzultace proběhla s vybranými vysokoškolskými nakladatelstvími a vydavatelstvím Economia. Konkrétní seznam poskytovatelů konzultací, jakož i literárních pramenů je součástí studie. Studie vychází z porovnání nákladů na vydání tištěné knihy a elektronické knihy. V případě vydání e-knihy uvádí studie nižší náklad na výrobu (30 % nákladů na tištěnou) a distribuci (67 % nákladů na tištěnou). Tyto nižší ceny zohledňují pouze vydání e-knihy, nikoli její trvalé uložení a zpřístupnění v rámci rozhraní (e-shop nebo portál pro knihovny). Náklady na zpřístupnění e-knih vycházejí ze zahraničních zkušeností, zejména Douglas County Libraries a nezohledňují nutné investice do HW. Jsou tedy postaveny na předpokladu, že půjde o vývoj SW a jeho provoz některou institucí v rámci již existující infrastruktury.
Další kapitola se zabývá vyhodnocením návratnosti investice na vydání e-knihy. Faktory výpočtu vycházejí z nákladů na vydání, počty užití (předpoklad podle cílové skupiny) za předpokládanou dobu užití (staveno 5 let). Při kalkulaci a analýzách zohledňuje studie data NTK, tudíž data, která jsou ovlivněna specifiky cílové skupiny (zejména studenti ČVUT). Zmíněna je důležitost atraktivity titulu a její propagace.
V části studie Ekonomická efektivnost nákupu e-knihy pro knihovnu jsou zohledněny všechny uvedené obchodní modely. Studie zpracovala i stručnou prognózu dopadů zpřístupnění e-knih v knihovnách, budoucí model ovlivní zejména preference uživatelů. Ti sice v průzkumech deklarují vysoký zájem o elektronické knihy, ovšem zkušenosti vydavatelů odborné studijní literatury tak vysoký zájem nepotvrzují. Výrazně jiná situace může nastat v oblasti beletrie. V této souvislosti může být inspirativní i výzkum Jiřího Trávníčka, např. prezentovaný na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci v září 2013, ze kterého vyplývá, že stále ještě většina knih se do vlastnictví dostává jako dárek. Podle mého názoru je fyzická podoba knihy, kterou je možné zabalit a s napětím rozbalovat, jako dárek lépe představitelná než přeposlání linku z e-shopu.
Dalším faktorem, který ovlivní budoucnost, je i typologie knih. U převážně textových děl (filosofie, management, historie) je jejich přechod do e-formy nadějnější než u publikací s rozsáhlým grafickým aparátem. Neposlední v řadě stojí faktor popularity knihy, zde je jasné, že pokud budou v e-formě dostupné knihy, které chce přečíst mnoho lidí, pak služby spojené s e-knihami přinesou vyšší efekt. Zároveň se však jedná o knihy, jejichž zpřístupnění se rádi ujmou přímo vydavatelé a provozovatelé e-shopů.
Závěrečná kapitola studie Právní analýza zpřístupnění e-knih v knihovnách, jejíž součástí je modelová licenční smlouva, zodpovídá tyto otázky (vzhledem k stylu právní češtiny cituji):
Odpovědi na tyto otázky lze nalézt ve studii, s. 52 – 56, záměrně je zde neuvádím, neboť smyslem tohoto článků není souhrnné uvedení všech informací a poznatků, které studie přináší, ale spíše připomenutí její existence.
Nedílnou součástí projektu bylo uspořádání semináře dne 11. 2. 2013 v Praze. Na tomto semináři byla podrobně prezentována studie Jiřím Drahoňovským, Petrou Píšťkovou a Jaromírem Šavelkou, o projektu eDeposit přednesl příspěvek Jiří Pavlík s názvem Správa elektronických publikací v síti knihoven: Projekt NAKI a Zdeněk Matušík shrnul situaci v oblasti autorskoprávní v příspěvku Ministerský návrh novely autorského zákona: Se zřetelem na digitální služby knihoven. V rámci semináře proběhly diskuse nad každým příspěvkem, i ty jsou součástí videozáznamů jednotlivých přednášek.
Studie nezohlednila významný aspekt e-knih v knihovně a to je funkce archivní. Jednou ze silných stránek knihoven je schopnost zpřístupnění díla i poté, co dojde k jeho vyprodání na knižním trhu. V tomto smyslu by mohl pomoci zákon o elektronickém povinném výtisku, ale zejména výsledky projektu e-Deposit Národní knihovny ČR, který má uveden jako první cíl: „Řešení sběru a zpracování knih a periodik v elektronické podobě a to včetně elektronických předloh tištěných publikací, monografií i periodik“. Pokud se NK ČR podaří navázat spolupráci s vydavateli ohledně poskytování e-knih k archivaci, pak by mohlo jít ruku v ruce i jednání o licenci pro zpřístupnění v knihovnách. Taková licence nemusí nutně znamenat zpřístupnění okamžitě po vydání, ale s časovým odstupem, kdy již přestává být dílo atraktivní pro vydavatele, ale může nalézt své čtenáře. Projekt e-Deposit si takový cíl klade hned na druhém místě a to konkrétně: „Vytvoření nástrojů pro sdílení a zpřístupnění tohoto typu obsahu v knihovní síti České republiky“.
Ekonomická studie, včetně modelové licenční smlouvy je dostupná v repositáři Národní technické knihovny Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK. V tomto repositáři je také možné nalézt videozáznamy vystoupení všech přednášejících na stejnojmenném semináři, ve výsledku vyhledávání ve složce České e-knihy v českých knihovnách, složka Konferenční materiály.
ŘÍMANOVÁ, Radka. České e-knihy v českých knihovnách: ekonomická studie. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(4) [cit. 2024-10-07]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-e-knihy-v-ceskych-knihovnach-ekonomicka-studie
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
Služby typu Onleihe nebo OverDrive se v nejbližší době nedočkáme
Uvodní předpoklad ve studii, že služby typu Onleihe nebo OverDrive se v nejbližší době v ČR nedočkáme, se nepotvrdil. Na podzim 2012 byla spuštěna první služba toho typu s českými e-knihami, na podzim 2013
druhá, v roce 2014 budou spuštěny další. Šedá je teorie, zelený strom života :-) - https://sites.google.com/site/eknihyproknihovny/