Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Příspěvek přináší informace o zjištěních mezinárodního šetření čtenářské gramotnosti PIRLS 2016. Poskytuje stručnou informaci o sledovaných aspektech čtenářské gramotnosti a zaměřuje se na zjištění o počátečních čtenářských aktivitách v rodině a jejich vlivu na zájem dítěte o čtení a na pozdější rozvoj jeho čtenářských dovedností. Realizaci mezinárodního šetření PIRLS 2016 v České republice zajišťuje Česká školní inspekce.
Česká školní inspekce uskutečnila na jaře roku 2016 další cyklus mezinárodního šetření PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study), který je projektem Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání – IEA[1]. Hlavním cílem projektu PIRLS je pravidelné zjišťování úrovně čtenářských dovedností žáků 4. ročníku a sledování jejich vývoje. První zjišťování výsledků žáků v rámci projektu PIRLS se uskutečnilo v roce 2001 a od té doby se pravidelně opakuje v pětiletých intervalech. Máme tak možnost sledovat vývoj čtenářských dovedností českých žáků v mezinárodním srovnání spolu s dalšími poznatky za uplynulých 15 let. Šetření PIRLS 2016 se zúčastnili žáci z 50 zemí z celého světa. V České republice se zapojilo 157 ZŠ a více než 5 500 žáků.
Každé šetření poskytuje zúčastněným zemím nejen detailní informace o výsledcích žáků v mezinárodním srovnání, ale také další poznatky z dotazníků, které vyplňují testovaní žáci, jejich rodiče, učitelé a ředitelé škol. Prostřednictvím dotazníků jsou získávány informace o čtenářském chování a postojích, o podmínkách a průběhu výuky čtení, o rodinném zázemí, spolupráci rodiny a školy, připravenosti žáků na školu a dalších faktorech, které mohou mít vliv na úroveň čtenářské gramotnosti žáků. Úspěšnost žáků ve čtení je v šetření PIRLS hodnocena v rámci dvou široce pojatých účelů čtení, do nichž lze zahrnout většinu toho, co žáci 4. ročníku běžně čtou ve škole i mimo školu – čtení pro získání literární zkušenosti (spojené s literárními texty) a čtení pro získání a používání informací (spojené s informačními texty). Testové úlohy obsahují ucelené texty, které byly napsány pro malé čtenáře a mají odpovídající téma i délku. Testové otázky se zaměřují na čtyři typy čtenářských dovedností, označovaných jako postupy porozumění – vyhledávání informací, vyvozování závěrů, interpretace a posuzování textu.
Šetření PIRLS se zaměřuje na žáky mladšího školního věku, a tak byly do dotazníku rodičů zahrnuty otázky nejen na rodinné zázemí a postoje ke čtení, ale i na konkrétní činnosti, které rodiče s dětmi vykonávají před nástupem do školy. Ze zjištění vyplývá, že čeští rodiče svým předškolákům nejčastěji předčítají knížky, zpívají s nimi písničky, hrají si společně s hračkami s písmeny nebo si s nimi povídají o tom, co dělali. Právě frekvence předčítání knih má ze všech zkoumaných počátečních čtenářských aktivit nejvyšší vliv na lepší výsledky žáků. Pokud rodiče dětem v předškolním věku předčítali často, dosáhli tito žáci po čtyřech letech školní docházky o 41 bodů více než žáci, jimž rodiče předčítali pouze někdy. Tento trend se potvrzuje i ve většině testovaných zemí. Lepších výsledků také dosahovali žáci, s nimiž si rodiče následně o přečteném textu častěji povídali. Již v předškolním věku je vhodné učit děti nad přečtenou knihou přemýšlet a klást jim i během čtení různé otázky, např. proč se daná postava chová určitým způsobem, jestli se během vyprávění nějak změnila nebo jak bude příběh asi pokračovat. Vhodně zvolenými otázkami mohou rodiče vést děti k lepšímu pochopení a prožití příběhu.
Děti, které vidí dospělé nebo spolužáky číst či jinak pracovat s texty, získávají ke čtení hlubší vztah, dokážou práci s texty více docenit a následně je využívat. V rodičovském dotazníku se zkoumala obliba čtení u rodičů a z výsledků vyplynulo, že v ČR mají čtení velmi rádi rodiče 37 % žáků, 45 % žáků má rodiče, kteří mají čtení docela rádi. Necelá pětina žáků má však rodiče, kteří čtení rádi nemají. Ve všech zemích včetně ČR dosahovali žáci, jejichž rodiče měli čtení velmi rádi, výrazně lepších výsledků než žáci, jejichž rodiče měli čtení docela rádi nebo ho neměli rádi vůbec. Pokud porovnáme oblibu čtení konkrétních rodičů a oblibu čtení jejich vlastních dětí, zjistíme, že míra obliby čtení u žáků klesá přímo úměrně s tím, jak klesá míra obliby čtení u jejich rodičů. Přesto se však i mezi žáky, jejichž rodiče nemají rádi čtení, nachází více než 20 % žáků, kteří velmi rádi čtou. Naopak mezi žáky, jejichž rodiče velmi rádi čtou, je 15 % těch, kteří nemají rádi čtení.
Výsledky šetření PIRLS 2016 nám také ukázaly, že chlapci dosáhli celkově horších výsledků než dívky a zároveň projevovali nižší oblibu čtení i nižší frekvenci čtení pro radost ve svém volném čase. Ve srovnání s dívkami dosáhli chlapci slabších výsledků zejména při čtení literárních textů. Pozitivní vztah ke čtení si děti vytvářejí již v předškolním věku a z různých studií se ukazuje, že role otce-čtenáře je v tomto pohledu zásadní. Pro chlapce bývá otec jedním z prvních mužských vzorů, a pokud otec dokáže se synem trávit společný čas čtením, může tím působit prospěšně na chlapcův vztah ke čtení. V zahraničí se již objevily projekty podporující roli otce jako čtenáře. Jedním z nich je například projekt „Můj táta mi čte“[2], spuštěný v roce 2010 v Německu. Každý týden je na internetu publikován nový příběh společně s informacemi, jak s textem při předčítání pracovat. Rodičům tak ubývají starosti s vyhledáváním nových textů, které jsou navíc vybírány tak, aby zohlednily různé věkové kategorie dětí, jejich pohlaví i odlišné rodinné a kulturní zázemí, z něhož mladí čtenáři pocházejí.
Podrobnější informace o šetření PIRLS, včetně Národní zprávy ke zjištěním PIRLS 2016, naleznete na webových stránkách České školní inspekce. Realizace mezinárodního šetření PIRLS 2016 v České republice probíhá jako součást individuálního projektu Komplexní systém hodnocení, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a ze státního rozpočtu České republiky.
[1] International Association for the Evaluation of Educational Achievement
[2] V originále Mein Papa liest vor! Více informací na: https://www.euread.com/projects/projects-programmes/early-childhood/my-daddy-reads-to-me/ [cit. 2018-02-07]
JANOTOVÁ, Zuzana; TAUBEROVÁ, Denisa. Čtení v předškolním věku a postoje rodičů ke čtení dle šetření PIRLS. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(1) [cit. 2024-10-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/cteni-v-predskolnim-veku-postoje-rodicu-ke-cteni-dle-setreni-pirls
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
