Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Čtenářská lekce pracuje s textem z knihy D. Walliamse Babička drsňačka. Text se v průběhu knihy čte i vypráví. Lekce je rozdělena na tři části – před čtením, při čtení a po čtení. Cíle lekce jsou vypsány níže, jde ale především o rozvoj čtenářských strategií a současné společné rozečtení knihy. Není nutné využít všechny aktivity v průběhu čtení, některé lze vynechat, záleží na časové dotaci i na chuti lektora. Lekce je využitelná pro děti od 3. tříd ideálně do 5. třídy.
Taková normální britská rodinka: máma manikérka, táta hlídač v supermarketu. Oba milují tanec a vypadá to, že jej milují víc než svého synka Bena – ne že by sami tancovali, jen se na tanec dívají v televizi nebo chodí na různá taneční vystoupení. Ben tak každý pátek musí k babičce – a nechce se mu, vůbec. S babičkou je totiž strašná nuda – musí u ní jíst odpornou kapustovou polévku a pořád dokola hrát trapný scrabble. Jednoho dne ale Ben objeví krabici na sušenky plnou nejvzácnějších klenotů. Ben se rozhodne přijít věci na kloub. Zjistí, že babička, přezdívaná Černá kočka, byla celý život mezinárodní lupičkou klenotů! Tatam je nuda, z babičky je rázem někdo jiný a Ben s napětím poslouchá její vyprávění. Nakonec se sám rozhodne naplánovat loupež britských korunovačních klenotů. Babička souhlasí pod podmínkou, že je hned druhý den ráno vrátí. Navzdory babiččině nemoci se o to pokusí.
Děti čtou řízeným čtením s předvídáním, propojují děj s vlastní zkušeností, kladou otázky, charakterizují postavu. V lekci se dotkneme tématu stáří. Současně chceme nalákat děti ke čtení celé knihy, vtáhnout je do příběhu. Nečteme ji tedy celou, ale první část, abychom podnítili jejich zvědavost, jak příběh dopadne, a aby jej samy dočetly.
Sdělíme dětem, že budeme číst jen úvod knihy tak, abychom se ponořili do příběhu.
Společné řízené čtení, část příběhu jen vyprávíme. Přečteme úvodní odstavec, který končí větou, že se starými lidmi je nuda. Děti rozdělíme na dvě skupiny, které vytvoří PORADNÍ SBOR.
Vedeme děti, aby pokud možno čerpaly z vlastní zkušenosti. Společně odpovědi sdílíme. Necháme děti zhodnotit, zda je tvrzení, že je se starými lidmi nuda, pravdivé. Další část příběhu vyprávíme:
Benovi rodiče milují společenský tanec a věnují mu hodně času i myšlenek. Ale Bena tanec nebaví, spíš ho otravuje, chce být instalatérem. Benova maminka pracuje jako manikérka, Benův táta pracuje u bezpečnostní služby v místním supermarketu. Vždy, když rodiče chodí tančit, vozí Bena k babičce.
Čteme text v knize str. 17 - začínáme větou …Auto zastavilo a Ben pomalu otočil hlavu k domku…. Pokračujeme ve čtení textu až k části s popisem babičky – končíme větou: Babička vypadala úplně jako z učebnice.
Dočteme kapitolu. Z druhé kapitoly přečteme úvodní odstavec, pokračujeme na str. 22 „V domku nebylo… Pokračujeme až k místu, kde je výčet všeho, co Ben na babičce nesnášel (viz příloha 2).
Pokračujeme čtením od strany 24 - 27 na konec prvního odstavce (… rodiče se starali jen o tancování). Pak vyprávíme: Ben se snažil dostat ke květináči, aby tam vylil svou polévku, což se mu nakonec podařilo a vrátil se včas ke stolu. Konec 2. kapitoly
Kapitola 3 – můžeme úplně vynechat a pokračovat až aktivitou scrabble
Kapitolu 3 vyprávíme:
Ben by chtěl být instalatérem, a proto si chodil každý pátek do místní trafiky pro instalatérský týdeník, který si četl u babičky. Trafikant Rádž si s Benem často povídal a Ben si mu postěžoval na babičku. Rádž mu ale vyčiní: čteme str. 35 od věty Že je tvoje babička stará, Bene….
Čteme do konce kapitoly, pak se ptáme:
Ben jako každý pátek musel k babičce. A tentokrát ho čekala i hra scrabble, kterou babička milovala. Pokud děti neznají, vysvětlíme, jak se hra hraje. Zahrajeme si její zjednodušenou verzi.
Děti obdrží obálky s jednotlivými písmenky. Jejich úkolem bude z písmenek složit slova - plechovka, šperky, pátrání, nemoc, lupič. V obálkách je vždy připraveno o dvě až tři písmena víc, než je ke složení slova potřeba. Pro méně zdatné děti písmena nepřidáváme. Poté, co děti slova složí, vyzveme je, aby podle složených slov – plechovka, šperky, pátrání, nemoc, lupič – zkusily předvídat, jak se bude příběh vyvíjet dál, jak bude pokračovat. Pokračujeme vyprávěním šesté kapitoly:
Vyprávíme:
Nejenom, že Ben musel s babičkou hrát scrabble, ale k večeři ho čekala míchaná vajíčka. Babička ale míchaná vajíčka vůbec neumí uvařit, a tak je Ben pokaždé vyhodí z okna. Ben je ale hladový, a tak po kuchyni pátrá, čím by se zasytil. Na vrchní polici kuchyně objeví krabici se sušenkami.
Čteme:
Str. 51 od „Rychle tedy postrčil židli ke kredenci…….až po …. pal. Nevypadalo to a ani neznělo, že by uvnitř byly sušenky. Spíš, jako by tam byly kamínky nebo kuličky.
Čteme: Ben odšrouboval víčko. A jen zíral. Nevěřil vlastním očím! Diamanty! Prsteny, náramky, náhrdelníky, náušnice, všechny s velikými třpytivými diamanty. Ben nebyl žádný odborník, ale odhadl, že uvnitř plechovky musejí být šperky za tisíce, dokonce miliony liber! Najednou uslyšel, jak si to bábinka kváká zpátky. Horečně znovu našrouboval víčko a vrátil plechovku na polici.
Vyprávíme:
Vše bylo ještě podivnější, když ho babička další týden nemohla hlídat, což se ještě nikdy nestalo. Večer seděl Ben sám na své posteli a nevěděl, o čem přemýšlet dřív.
Benovi táhly hlavou spousty otázek, na které neznal odpověď. Vy teď ale budete mít možnost zeptat se přímo babičky. Ta vystoupí z našeho příběhu a zodpoví vše, co vás bude zajímat. Babičku bude zastupovat lektor (učitel), který by měl znát celý úvodní text. Neměl by ale prozrazovat nic z dalšího děje. Odpovědi si může i vymýšlet. Do horkého křesla mohou usednout i děti a pokusit se odpovídat v roli babičky.
Vyprávíme:
Ben byl moc zvědavý, kam má babička namířeno, a tak se rozhodl, že bude babičku sledovat. Večer vylezl oknem ven a na kole ujel 8 kilometrů, což samo o sobě svědčilo o tom, jak moc je zvědavý. Na kole jezdil nerad.
Čteme od str. 61 od věty - „Smrákalo se. Byl konec listopadu….“.
Čtení přerušíme v části, kdy autor popisuje babičku „… tvář zakrývala černá kukla“:
Pokračujeme čtením až po „… nasedla na svůj invalidní skútr a nastartovala“.
Čteme až po větu- Nápadně se rozhlédla a pak se rozpřáhla, aby plechovku prohodila výlohou klenotnictví.
Dočteme kapitolu.
Kdo chce znát další vývoj příběhu, musí si knihu dočíst sám.
Zbývá ještě jedno klíčové slovo (nemoc), která musí zasáhnout do dalšího děje (víc nekomentujeme).
Porovnáme babičku tak, jak si jí děti přestavovaly na začátku s hrdinkou příběhu. Jaká doopravdy Benova babička je? Pokud jsme při úvodním brainstormingu dělali soupis, porovnáme jej se skutečnou hrdinkou příběhu. Pokud jsme soupis nedělali, vyzveme děti, aby zkusili vytvořit charakteristiku Benovy babičky na základě toho, co už z textu znají.
VOJÁČKOVÁ, Radka. D. Walliams: Babička Drsňačka – čtenářská lekce. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(1) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/d-walliams-babicka-drsnacka-ctenarska-lekce
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
