Další možnosti komunitní knihovny

Vydáno: 2015-11-10 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Jan Lidmila

Ve dnech 13. – 14. října 2015 proběhl v Českém Těšíně stejnojmenný seminář s podtitulem Komunitní knihovna jako místo podpory lokálního kulturního dědictví, historie, literatury a tradic. Přes čtyři desítky účastníků z celé České republiky si v příjemném prostředí Čítárny a kavárny Avion vyslechly řadu zajímavých příspěvků na uvedené téma. Akci zorganizovala Městská knihovna Těšín ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR.

První den semináře nabídl teoretický úvod do problematiky komunitních knihoven. Prof. Milan Konvit se ve svém příspěvku zabýval rolí lokální knihovny v globální vesnici. Knihovny podle něj musí aktivně reagovat na dění ve svém okolí. Inspirován písní Michala Tučného „Všichni jsou už v Mexiku“, poukázal na čtenáře, kteří jsou spíše než v knihovnách lapeni v síti internetu. Chtějí-li je knihovny získat zpět, musí se je pokusit na síti ulovit (web, Facebook, informační gramotnost), transformovat se do digitálního prostředí (multimédia, digitalizace) a především podporovat komunitu v místě svého působení.

Význam návratu ke kořenům zdůraznil i prof. Jaroslav Vencálek ve svém vstupu věnovaném geniu loci Těšínského Slezska. Každý region má svou krajinu, historii, kulturu, památky, osobnosti či tradice. Knihovny ji mohou svým uživatelům připomínat, zprostředkovávat a pomáhat ji objevovat. Aplikaci této myšlenky do praxe – Práci knihovny s příběhy a pověstmi v regionu Kysuce, představila Mgr. Zuzana Gacíková. Kysucké knihovny oslovily veřejnost s nabídkou aktivní účasti na sběru místních pověstí, které pak vydaly knižně. Díky tomu navázaly úspěšnou spolupráci se školami i jedinci napříč všemi generacemi a přispěly k tvorbě databáze slovenských pověstí. Inspiraci z Velké Británie přinesla Mgr. Zlata Houšková v podobě měsíce lokání historie. Jedná se o celostátní akci, která probíhá každý rok v květnu a je výsledkem spolupráce knihoven, archivů, muzeí a dalších kulturních zařízení. Knihovny zde plní roli informačního garanta a podílí se například na digitalizaci i budování sbírek dokumentů k místní historii na internetu.

Ředitelka Městské knihovny v Českém Těšíně, Mgr. Jana Galášová, popsala činnost Čítárny a kavárny Avion, kde seminář probíhal, včetně klubových programů, které zde pořádají. Samotná stavba využívá genia loci, neboť je replikou kavárny z 30. let 20. století. Místní programová nabídka se pak snaží postihnout kulturní a společenský život regionu. Objevují se v ní besedy o lokální historii, výstavy polských autorů, vzpomínkové večery pamětníků, koncerty, akce na podporu česko-polské vzájemnosti, literární večery regionálních autorů atd. Ve spolupráci s Muzeem Těšínska zde v návaznosti na předchozí téma uspořádali měsíc regionální historie.

Závěrečný příspěvek prvního dne přednesla Mgr. Zuzana Ježková. Věnovala se v něm zpřístupňování místního kulturního dědictví prostřednictvím questingu. Lidé začínají být k běžně podaným sdělením slepí. Proto je nutné hledat nové formy, jak je oslovit. Jednou z nich je i questing – cesta za pokladem budující vztah k místu, kde lidé žijí. Questing představuje způsob, jak nenásilně a zábavně seznamovat s kulturním dědictvím daného místa všechny generace. S úspěchem ho využily například v Místní veřejné knihovně Praha-Suchdol nebo v Městské knihovně Rožnov pod Radhoštěm. Odborný program doplnil Literární večer představitelů současné básnické generace Těšínska, jehož součástí byla i prezentace literárně vědného výzkumu doc. Libora Martinka.

Náplň druhého dne semináře tvořily příklady z praxe českých a slovenských knihoven. Jako první se představila Hornozemplínská knižnice Vranov nad Toplou zastoupená Mgr. Emílií Antolíkovou. Na Slovensku se podobně jako u nás potýkají s úbytkem knihoven, čtenářů, výpůjček i knihovníků. Jediným rostoucím ukazatelem jsou počty akcí pořádané v knihovnách. Řada akcí vranovské knihovny má komunitní charakter a snaží se zlepšovat kvalitu života lidí v místě jejího působení. Kromě besed se známými osobnostmi regionu, tvořivých aktivit či tréninků paměti měl velký ohlas cyklus Historie vranovských ulic. Lidé se ochotně zapojili do shromažďování materiálů o svém městě a výsledkem byla unikátní kniha, kterou zde vydali.

V Knihovně Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem vznikl mimo jiné projekt „Napiš svůj příběh, zachyť svou vzpomínku“. Senioři z místního domova si vybavovali podobu svého města v době jejich dětství. Vedle zajímavých vzpomínek vznikla mapa města zachycující všechny obchody v době kolem roku 1945. Nečekanou vlnu zájmu vyvolala seniorská literární soutěž „Polabská vrba“. Každý rok je vyhlášeno téma, na které mohou senioři zasílat své příspěvky. Z místní akce se postupně stala celorepubliková záležitost.

O tom, že i malá vesnická knihovna může rozvíjet komunitní aktivity, účastníky přesvědčila Marie Zemanová z Místní knihovny Raškovice. Činnost knihovny je úzce spjata s výstavní galerií a národopisnou expozicí. Díky tomu dochází k setkávání generací na komentovaných prohlídkách i dalších akcích připomínajících život v obci během církevního i hospodářského roku. Lokální historie ovlivňuje také publikační činnost. Vyšly zde prameny k vlastivědě či výkladový slovník místního nářečí.

Do projektu „Paměť národa – příběhy našich sousedů“ se úspěšně zapojili i mladí uživatelé Městské knihovny Sedlčany. Netradiční komunitní akci zrealizovala Městská knihovna Šumperk. Po řadě let odkládání dostavby či výstavby prostor pro knihovnu se město rozhodlo využít pro tyto účely již pět let uzavřenou budovu bývalé školy. Knihovna tedy prostory ještě před rekonstrukcí zpřístupnila v rámci dne otevřených dveří veřejnosti a uspořádala v nich řadu zajímavých akcí (setkání bývalých učitelů, výstavu z fotografií pamětníků, symbolický řetěz stěhování knih, pasování prvňáčků). Protože školou v minulosti prošla velká část veřejnosti, návštěvnost akce předčila všechna očekávání.

Spolupráce s týmem seniorů probíhá v Městské knihovně Rožnov pod Radhoštěm. Jejím výsledkem je projekt „Město v mé paměti“, díky kterému zde například vydali osm netradičních průvodcovských materiálů po Rožnově. Senioři na jejich základě organizují letní vycházky pro veřejnost. S velkým ohlasem se setkalo také netradiční poznávání zajímavých míst – quest „Rožnovská struha“. Závěrečný příspěvek patřil Městské knihovně Třebíč prezentující průběh jarního festivalu poezie „Nezvalova Třebíč“.

Všichni přednášející s velkým zaujetím představovali aktivity svých knihoven a umožnili účastníkům načerpat inspiraci pro vlastní činnost. K příjemné atmosféře semináře přispělo také inspirativní prostředí kavárny Avion a v neposlední řadě pečlivá organizace celé akce. Prezentace přednesených příspěvků z celého semináře lze nalézt zde.

LIDMILA, Jan. Další možnosti komunitní knihovny. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(4) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/dalsi-moznosti-komunitni-knihovny

Verze pro tisk