Digitalizace periodik v Moravské zemské knihovně v Brně

Vydáno: 2016-06-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Michal Indrák

Článek informuje o postupu digitalizace periodik v MZK, shrnuje všechny dosavadní aktivity v této oblasti. Pozornost věnuje výběru titulů, technickým možnostem zpracování a výhledu do budoucna.

V současné době se ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně nachází přibližně 60 tisíc zpracovaných knihovních záznamů formátu seriál a toto číslo představuje přibližně 25 kilometrů uskladněných dokumentů.  Před vlastní digitalizací, kterou provádíme u periodik od roku 2007, bylo velké množství regionálních titulů periodik ohrožených degradací kyselého papíru mikrosnímkováno v rámci projektů VISK7. Tyto projekty byly podávány a realizovány v letech 2001 až 2008. Jednalo se o tituly Akord, Archa, Brünner Anzeiger und Tagesblatt, Hesperus, Hlas jednoty katolické, Hlas lidu, Hlídka a další. Před vlastním mikrosnímkováním věnovala Moravská zemská knihovna v Brně velkou pozornost kompletaci ročníků jednotlivých titulů a tento přístup si udržuje i v pozdější digitalizaci periodik. Takto bylo mikrosnímkováno 40 titulů periodik a další mimo projekty VISK.

První digitalizační práce, které během evoluce technologií následovaly po původním mikrosnímkování, byly zahájeny v roce 2007 digitalizací Lidových novin ročníky 1896-1952. V následujících letech byl digitalizován titul Tagesbote aus Mähren und Schlesien (1868-1938) a další. Hlavní část digitalizace periodik se odehrává v projektu Vytvoření Národní digitální knihovny (NDK), který začíná koncem roku 2012. Součástí celkové strategie digitalizace Moravské zemské knihovny v Brně je i dobře propracovaný seznam titulů, který akcentuje především vazbu na jihomoravský region a analyticky zpracované tituly. Kritérii výběru titulů pro zpracování jsou především: ochranná digitalizace dokumentů, kterým hrozí fyzický zánik, digitalizace podle půjčovanosti daného titulu a digitalizace titulů na základě přání čtenářů, badatelů, případně dalších institucí. Základní logikou, jak již bylo zmíněno, je postupná kompletace všech 379 titulů, s jejichž digitalizací bylo dosud započato a z nichž 194 je kompletně dokončených. Všechny zdigitalizavané tituly jsou přístupné v digitální knihovně Kramerius. Volně zpřístupňujeme ročníky periodických dokumentů do roku 1945 včetně. Při vlastním zpracování a strategickém plánování vycházíme i z technických možností skenerů, kdy pro velké formáty novin můžeme využít maximálně dva automatizované skenery. Stejně tak je podstatným faktorem otázka textů psaných frakturou,  případně kombinovaných textů fraktury s latinkou, protože licence fraktury pro OCR (neboli optické rozpoznávání znaků), potřebné na každou stránku dokumentu pro konverzi informací do textového formátu, jsou velmi nákladné.

V budoucích obdobích se budeme soustředit především na vylepšení uživatelského rozhraní digitální knihovny Kramerius tak, abychom nabídli našim čtenářům a badatelům lepší komfort pro práci s digitalizovanými dokumenty. V rámci těchto aktivit vyvíjíme i klienty pro mobilní zařízení založené na platformě iOS a Android. Existuje ještě několik posledních titulů, které byly mikrofilmovány, následně digitalizovány a ještě nejsou v naší digitální knihovně. Tuto skutečnost bychom rádi v rámci replikačních procesů s Národní knihovnou, která tyto dokumenty má, brzy vyřešili. Další velkou výzvou a zároveň příležitostí je pokusit se nabídnout zvýšenou vytěžitelnost obsahů dokumentů formou obohacení metadatového popisu digitálního dokumentu až na úroveň článku a to alespoň u vybraných titulů. Tato vylepšení mimo jiné předpokládají zásadní úpravy softwarového vybavení používaného digitalizační linkou NDK a nebudou jednoduché. Dále bychom chtěli do celého digitalizačního procesu, který je koncipovaný jako modulární, zapojit open source řešení OCR fraktury a tím i ušetřit finanční prostředky při digitalizaci dokumentů psaných frakturou. Implementace takového řešení ovšem předpokládá vysokou procentuální úspěšnost výsledků OCR a ta zatím ještě není pro česky psané texty dostatečná.

V neposlední řadě jsou to především čtenáři, kteří rozhodují o úspěchu digitalizace v Moravské zemské knihovně v Brně, takže naše pozornost bude i do budoucna patřit hlavně jejich návrhům a podnětům k digitalizaci fondu Moravské zemské knihovny v Brně.

Pozn. red.: Téma bylo jedním z příspěvků na Semináři knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje dne 25. 4. 2016.

INDRÁK, Michal. Digitalizace periodik v Moravské zemské knihovně v Brně. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(3) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-periodik-v-moravske-zemske-knihovne-v-brne

Verze pro tisk