Do černého 2026 na téma „Mimo komfort – knihovny v čase změn“

Do Prahy jsme přijely po ránu. Všechny tři z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Bylo chladno, ale modravá obloha slibovala pěkný den a nás udivilo, že Praha, jindy plná lidí, je skoro liduprázdná. Kde je nekonečná fronta turistů před Idiomem v městské knihovně? Že by všichni už byli v sále? Tím jsem si sice jista nebyla, ale že tam zamíříme my, bylo jasné. Konal se tam totiž již 12. ročník konference Do černého, tentokrát na téma „Mimo komfort – knihovny v čase změn“.

Konference se konala v malém sále ústřední knihovny. V předsálí jsme se zapsaly do prezenčních listin, dostaly jsme tištěný leták a jako dárek antistresový míček. Moderátory byla profesionální dvojice Ondřej Hudeček a Věra Chmelárová, ti nás provázeli po celou dobu konání konference. Tento ročník byl mimořádný, neboť se poprvé v historii podařilo vyprodat celý sál. To svědčí o tom, že témata konference bývají zajímavá a hlavně – aktuální. Nejinak tomu bylo i letos. 

Úvodní slovo přednesl ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák a připomněl nejdůležitější události současnosti – válku na Ukrajině, problémy západní civilizace a nezapomněl ani na vyhrocenou situaci s přistěhovalci v USA, kde jak se zdá, byly narušeny všechny demokratické principy. Není jednoduché o těchto věcech mluvit, ale přimělo nás to soustředit myšlenky k tématu, že události současného světa jsou neobvyklé, leccos zažíváme poprvé a musíme čelit neustálým změnám, činit důležitá rozhodnutí a že zkrátka svět není tak čitelný a jednoduchý, jak jsme ho viděli ještě před pár lety. 

Jako první zazněl příspěvek Zuzany Harmáčkové Od kolapsu k udržitelnosti: scénáře budoucího vývoje a naše role v nich. Nebylo to vůbec jednoduché téma a pochopit, jak se připravit na budoucnost, v čem spočívá samotná příprava a jak se dívat na změny ve společnosti a ve světě, bylo hodně poučné.  Mluvila totiž o problémech krize ve společnosti, a to o krizi na všech úrovních, a také nám přiblížila svou práci. Zabývá se s kolegy sestavováním scénářů budoucích krizí, ale zároveň připomíná, že důležité je nově přemýšlet o budoucnosti, nelekat se nejistot, ty nás budou provázet vždycky a my se na ně nejlépe připravíme změnou myšlení. Pan ředitel Řehák se ptal, jak mohou přispět malé knihovny, a ředitel Národní knihovny T. Foltýn přemýšlel, že je třeba přimět lidi, aby nepodlehli populizmu a levným řešením, aby naopak hledali řešení složitější, hodnotnější a trvalejší.

Že společenské proměny nejsou jednoduché ani pro obchodní organizace, jak musí na změny reagovat, přiblížila paní Zuzana Holá z firmy Vodafone Czech Republic. Mluvila o hodnotách, které se vyplatí uznávat a o partnerstvích a projektech, které mají smysl a pomáhají potřebným. Příspěvek nazvala Jak velké značky reagují na změny, aby zůstaly velkými.

Paní Lucie Hyblerová říká, že Krize je to nejlepší, co se nám může stát. Je zakladatelkou projektu Breakfaststory, který podporuje vstup hendikepovaných na trh práce. Pomáhají sociálním a chráněným dílnám dostat se se svými výrobky až k zákazníkovi. Říká, že když udělá radost druhým, udělá tím radost i sobě. Vyslovila krásné přání knihovnám, a to slovy paní architektky Evy Jiřičné „aby se nám v knihovnách dobře hnízdilo.“

Proměna perspektivy v praxi. To byl název příspěvku Jany Tikalové, ve kterém nám připomněla, že je třeba se dívat na to, co děláme, novýma očima. Předpoklad, že to, co platilo kdysi, platí stále, může být mylný a je dobré podívat se čas od času na věci jinak, zpomalit, věnovat pozornost věcem i lidem a hlavně – ptát se.

Víte, čemu se věnuje divadelní lektorka? Mnozí z nás to ještě před konferencí možná nevěděli. Věnuje se vzdělávání a komunikaci s publikem. Zuzana Kráľová je právě jednou z těchto lektorek. V Národním divadle se podílí na projektu ND Young, který oslovuje mladé lidi, nejen milovníky divadla, ale často také ty, kteří do divadla nechodí a podařilo se jí oslovit teenagery z dětského domova. Pod jejím vedením společně vytvořili hru Takže asi tak, která byla o nich samých. Svou výpovědí chtějí rušit bariéry a bourat stereotypy a předsudky.

Lukáš Houdek – dokumentarista, romista, fotograf. A hlavně člověk, který se nevyhýbá těžkým společenským tématům, otevřeně mluví o traumatizujících a nepříjemných zážitcích a ve své tvorbě se nebojí být přímočarý a upřímný, přestože ví, že bude čelit nenávisti a nepřátelství. Učil nás, jak mluvit o tom, co nechceme slyšet. Dělat a říkat jen věci líbivé je možná pohodlnější, ale Lukáš Houdek to má jinak. Naštěstí.

Po Lukášovi přišla Janka Klazarová a věřte, že jsme všichni toužili navštívit Coolturní léto v Bílovci a ochutnat trošku z nabídky všeho, co se tam pod taktovkou Janky a jejího kolegy odehrává. A všichni jsme byli nadšeni jejich odvahou, pracovitostí a neutuchajícím elánem. Může to opravdu jeden člověk zvládnout? Ano, když ví, koho má oslovit, jak lidi kolem sebe nadchnout a hlavně, když neváhá jít sám příkladem. Jančino heslo je Věř svým snům. Nevzdávej se. A vydrž. 

Neméně inspirativní byl poslední příspěvek s názvem Jak proměnit nevýhody ve výhody. V něm nám Filip Molčan, zakladatel společnosti Good Sailors, která pomáhá hendikepovaným najít smysluplnou a důstojnou práci, ukázal, jak spojit zdánlivě nespojitelné – technologie a přírodu nebo úspěšné podnikání s respektem k člověku i přírodě. Za svou práci získal řadu ocenění, která si určitě zaslouží.

V průběhu konference jsme se měli možnost také přihlásit na vzdělávací seminář na téma demokracie, který organizuje Ondřej Horák, ředitel Centra občanského vzdělávání. Zároveň jsme obdrželi publikaci Ústava do kapsy, kterou Centrum vydalo. Celou konferencí se nesla myšlenka solidarity, demokracie, pomoci a hlavně pochopení. Je krásné, že právě knihovny jsou místy, kde lidé, kteří do vínku mnohdy nedostali jen štěstí, bývají odlišní a nemají svůj život právě jednoduchý, nacházejí spřízněné duše a přátelské prostředí.

Knihovny zůstávají neutrálním, bezpečným a apolitickým prostředím, ale lze to udržet  v současném světě? Už v anotaci ke konferenci se moderátoři ptají, zda snaha zůstat neměnným není jen snahou proplouvat dnešním světem pohodlně v již známém a osvědčeném vzorci besed a akcí. Na konferenci byly pozvány zajímavé a velmi inspirativní osobnosti, které svůj život nemají nalinkovaný a už vůbec ne jednoduchý a přesto dokázaly překonat mnohé překážky, dívat se na svět novým pohledem, vybudovat kariéru. Nejen žít spokojený život, ale ještě i pomoci druhým. A takové osobnosti mohou věci měnit a posouvat dál.