Dobrovolnictví je v knihovnách živým tématem

Knihovna města Ostravy uspořádala ve středu 10. června 2026 konferenci na téma dobrovolnictví. Účastníci z knihoven z celé České republiky se sjeli na pobočku na ul. Podroužkově v Ostravě-Porubě a předali si mezi sebou množství praktických informací ze života knihovníků s dobrovolníky.

Téma dobrovolnictví se prolíná téměř všemi oblastmi lidského života a v posledních letech je o něm slyšet stále víc a víc. Knihovnické prostředí není výjimkou – dobrovolníci jsou již jeho nedílnou a neodmyslitelnou součástí. Přece jen jsou však ještě rozdíly mezi knihovnami v České republice. Některé z knihoven jsou průkopníky ve spolupráci s dobrovolníky, stavějí už řadu let na pevně položených základech. Jiné knihovny se zatím teprve rozkoukávají a nastavují prostředí pro dobrovolnické činnosti. 

Důležité je stanovit si pravidla a vědět, jak komunikaci s dobrovolníky vést už od prvního setkání. Je téměř nezbytné, aby pro péči o dobrovolníky byl určen v knihovně vždy konkrétní člověk, ať už mu budeme říkat koordinátor, administrátor, supervizor. Ten je důležitý pro celkovou organizaci dobrovolnické problematiky, pro práci s administrativní stránkou věci atp. Nicméně nejdůležitější jsou konkrétní knihovníci, s nimiž dobrovolníci přicházejí do nejužšího kontaktu při své dobrovolnické službě a s nimiž mnohdy naváží blízké až kolegiální vztahy. 

Od prvního kontaktu přes vzájemnou domluvu o činnosti a čase

Když do knihovny přichází člověk, který by se v ní rád stal dobrovolníkem, nabízí cenné devizy: svůj volný čas, pomocné ruce, svou energii, nadšení, nezištnost, dovednosti a znalosti, nové nápady a zkušenosti. Je potřeba věnovat čas rozhovoru s tímto uchazečem, probrat vzájemně své možnosti a představy. Takový rozhovor může vést se zájemcem o dobrovolnictví jednak přímo knihovník, nebo koordinátor dobrovolníků v dané knihovně – pokud je touto funkcí již někdo pověřen. Dobrovolník by neměl primárně pomáhat s knihovnickými pracemi. Samozřejmě v malé míře se to v průběhu dobrovolnické služby následně může občas stát, ale v prvé řadě je dobrovolník tím, kdo přinese uživatelům knihovny nové impulsy. Pokud je jeho oborem či koníčkem historie, může přednášet. Pokud je jeho vášní literatura, může díky němu vzniknout literární debatní klub nebo divadelní kroužek. Pokud je mistrem nějaké výtvarné či rukodělné činnosti, přímo se nabízí, aby se ujal kreativních dílen pro děti i pro dospělé. Abych uvedla i další činnosti, které dobrovolníci provádějí u nás v Knihovně města Ostravy nebo i v ostatních knihovnách v ČR, jak se o tom zmiňovali účastníci ostravské konference, doplním výčet možných dobrovolnických činností:

• Donášková služba imobilním a starším čtenářům
• Předčítání
• Doučování školních dětí
• Hraní společenských her s dětmi, rodinami
• Vedení konverzačního klubu v anglickém jazyce
• Lektorování češtiny pro Ukrajince
• Pomoc při venkovních akcích (sousedské slavnosti, festivaly…)
• Pomoc s udržováním příjemného a estetického prostředí v knihovně nebo v okolí knihovny 
• Pomoc s přípravou materiálů na besedy a jiné akce 
• Psaní recenzí, příspěvků na sociální sítě atp. 
• Fotografování na akcích
• Práce s novými technologiemi – např. virtuální realita pro veřejnost 

To ovšem jistě nebude všechno, děje se mnoho dalšího zajímavého a pro spoustu činností ještě zůstává prostor otevřený. Záleží jen na invencích, s nimiž budou noví zájemci o dobrovolnictví přicházet a ti stávající se osmělovat měnit či rozvíjet svou činnost. Vyšší level v dobrovolnictví je pak spolupráce se zahraničními dobrovolníky, k té má mnoho co říci Regionální knihovna Karviná. Magdaléna Trnková, která za Karvinou přednášela na ostravské konferenci, nám k tématu zahraničních dobrovolníků uvedla:

„První zkušenosti se zahraničními dobrovolníky získala Regionální knihovna Karviná v projektu Cesta k městu – Program Mládež v akci regionu Těšínské Slezsko. Na tuto spolupráci plynule navázaly další evropské programy – Erasmus+, jehož součástí byla Evropská dobrovolná služba, a dnes Evropský sbor solidarity. Mezi našimi dobrovolníky byli mladí lidé z Polska a také z Turecka. Pomáhali při organizaci kulturních a vzdělávacích akcí, pracovali s knihovním fondem, připravovali programy pro děti, mládež i dospělé, podíleli se na propagaci knihovny, správě sociálních sítí, fotodokumentaci akcí, digitalizačních aktivitách i využívání moderních technologií, například virtuální reality. Přínosem pro nás bylo také představení vlastní kultury veřejnosti prostřednictvím přednášek, workshopů a kulturních večerů. 

V případě dobrovolníků z Polska jazyková bariéra vzhledem k poloze našeho regionu prakticky nenastala. Díky blízkosti česko-polského pohraničí, podobnosti obou jazyků i místnímu nářečí byla komunikace velmi přirozená a bez větších obtíží. Dobrovolníci si navíc během svého pobytu rozšiřovali znalost českého jazyka prostřednictvím jazykových kurzů. U tureckých dobrovolnic byla situace odlišná. Při každodenní komunikaci jsme využívali především angličtinu. Důležitou roli sehrála průběžná podpora koordinátorky a mentora. Díky pravidelným setkáním měly dobrovolnice vždy možnost probrat vše, co potřebovaly, a postupně si osvojily nejen pracovní prostředí knihovny, ale také každodenní život v České republice.

Dobrovolníci jsou pro knihovnu velkým kulturním obohacením. Přinášejí své zkušenosti, jiný pohled na svět, nové nápady i tradice ze svých zemí. Díky nim mají návštěvníci i zaměstnanci možnost setkávat se s jinými kulturami přímo v knihovně a učit se novým věcem, aniž by museli cestovat.“

Podobné je to i v Americkém centru Ostrava, působícím při Knihovně města Ostravy. O jeho spolupráci s dobrovolníky se na konferenci a nyní i pro tento článek rozpovídala Mgr. Hana Ficková:

„Dobrovolnictví je důležitou součástí fungování Amerického centra Ostrava. Dobrovolníci nám nejen pomáhají, ale také nás inspirují a přinášejí do našeho týmu vlastní odbornost a zkušenosti. Obzvláště si ceníme dobrovolníků, kteří pod záštitou Amerického centra vedou vlastní kluby, které by bez nich nemohly fungovat. Specifikem Amerického centra je skladba našich dobrovolníků – jedná se především o středoškoláky, kteří si chtějí vylepšit životopis před podáním přihlášky ke studiu v zahraničí, nebo o cizince, kteří žijí v regionu a komunikují především anglicky. Díky tomu vzniká inspirativní prostředí pro mezikulturní výměnu.“

Po praktickém nahlédnutí do prostředí knihoven a činností dobrovolníků v nich se však vraťme k procesu přijímání dobrovolníka. Nedílnou součástí první domluvy se zájemcem o dobrovolnictví je i rozmyšlení, kolik času chce dobrovolnické službě věnovat. Aby to bylo tak akorát pro jeho dobrý pocit a časový komfort i pro potřeby knihovny a skloubení s provozní dobou. Mělo by jít o svobodné rozhodnutí nastávajícího dobrovolníka, jen on sám ví, co mu jeho životní rytmus umožňuje. A v průběhu dobrovolnické služby se samozřejmě může měnit i tento časový aspekt, vše je jen o vzájemné komunikaci s koordinátorem či knihovníkem.

Nezbytná administrativa spojená s dobrovolnictvím

Pokud jsme již dospěli ke vzájemné dohodě, je potřeba sepsat smlouvu. V Knihovně města Ostravy uzavíráme s dobrovolníkem Smlouvu o dobrovolnické činnosti (podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě). V případě nezletilého dobrovolníka vyžadujeme souhlas zákonného zástupce s vykonáváním dobrovolnické služby. Dohoda se sepisuje obvykle na dobu určitou (nejčastěji na jeden rok), poté je prostor k vzájemnému rozhovoru o proběhlých činnostech, o pocitech a zkušenostech a o chuti a možnostech pokračovat, nebo ne. V případě pokračování dobrovolnické činnosti již sepisujeme pouze dodatek ke smlouvě. Při zahájení dobrovolnické činnosti požadujeme po starších 18 let také výpis z rejstříku trestů.

Při nástupu dobrovolníka je potřeba myslet na jeho proškolení v požární ochraně a v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (tzv. PO+BOZP). Dále by měl být seznámen s povinností mlčenlivosti o všech osobních údajích, s nimiž v průběhu své činnosti v knihovně přijde do kontaktu (bývá součástí smlouvy). Je nezbytné, aby dobrovolník udělil souhlas (či nesouhlas) k fotografování a natáčení své osoby pro propagační a publikační účely knihovny. A dále asi záleží na každé knihovně, co si stanoví jako součást „úvodního balíčku“ – např. u nás v KMO chodívají dobrovolníci v prostorách knihovny označeni jmenovkou a časem obdrží i tričko s logem knihovny. Tím, že se významnou měrou zapojí do činností knihovny, se stávají přirozenými propagátory jejích služeb a rovněž nedílnými osobitými členy knihovnických kolektivů. 

Dobrovolníci jsou přínosem, pomocí, obohacením, radostí

Dobrým počinem je zapojení zejména mladých do dobrovolnické činnosti. V tomto má velké zkušenosti Knihovna Třinec, za ni na ostravské konferenci přednášela Klára Molinová a ta nám také odpověděla na otázku, jak to v Třinci se zapojením mladých bylo na začátku a jak je to nyní:

„Dobrovolnické centrum K3 provozujeme od roku 2015, už v té době se v oddělení pro mladé vytvořila skupina mladých lidí, kteří u nás společně trávili čas. Dobrovolnické centrum nám umožnilo zapojit je do rozvoje knihovny a dát jim příležitost realizovat se. Utváříme podnětné prostředí pro debatu a propojení mladých lidí z různých společenských skupin. Právě komunita, která se okolo Mklubu a v Dobrovolnickém centru tvoří, je tím, co mladé přivádí do knihovny a drží je v ní. Momentálně je však dobrovolnická činnost také prostředkem, jak se dostat k různorodým příležitostem. Vyzkoušet si pomoc při organizaci akcí, účastnit se jich, ale taky mluvit na veřejnosti, vyzkoušet si práci s dětmi. Navíc mají naši dobrovolníci možnost pořádat v knihovně akce vlastní či se setkávat se zajímavými hosty v rámci akcí pořádaných knihovnou.“

Dobrovolníky se ale stávají lidé bez ohledu na věk; velmi si ceníme knihovnických dobrovolníků v seniorském věku, ale také těch mladších, kteří si na dobrovolnickou službu najdou čas přesto, že mají svá zaměstnání a své rodiny.

Konference nám ukázala, že dobrovolnictví je v knihovnách opravdu živým otevřeným tématem. Že se neobejdeme bez rádců a spolupracovníků – tj. bez akreditovaných dobrovolnických center, jakými jsou např. ADRA, Hestia, Národní asociace dobrovolnictví (jejich zástupci se ostravské konference také účastnili). Že při SKIP ČR v Sekci veřejných knihoven existuje Skupina pro dobrovolnictví – pro radu se lze obrátit na Ing. Evu Adamcovou. Že si umíme poradit navzájem a zejména, že si umíme vážit našich dobrovolníků, kteří, jak uvedla Hana Ficková z Amerického centra Ostrava: „Pomáhají propojovat instituci s komunitou a vytvářet prostor, kde se lidé necítí jen jako návštěvníci, ale jako aktivní součást dění.“