Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Na hudebních knihovnách nejlépe vidíme, že služby stárnou. Nepříznivé legislativní změny; snadná dostupnost hudby na internetu; digitalizace a změna/rozpad hudebního průmyslu nutí hudební knihovny, aby radikálně inovovaly své služby. Průzkum ve vybraných knihovnách potvrdil skutečnost, že hudební knihovny ztrácí klientelu a přemýšlí o své budoucnosti v širších souvislostech.
Hudební knihovny v České republice vznikaly ve veřejných knihovnách většinou vyčleněním knih o hudbě, hudebnin a gramodesek do zvláštního úseku (oddělení). Největší hudební knihovny v ČR jsou: hudební oddělení Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze – existuje jako součást původně Obecní knihovny už od roku 1893 a hudební knihovna v Knihovně Jiřího Mahena v Brně – existuje od roku 1962. Většina hudebních knihoven vznikla až po roce 1989 jako nabídka rozšíření služeb veřejnosti. Nové prostorové podmínky umožnily hudebním knihovnám rozvoj, většina knihoven začala půjčovat absenčně a zintenzivnila stávající kulturně vzdělávací činnost. Začala se cíleně věnovat akvizici, knihovníci procházeli a procházejí nejrůznějšími kurzy, které jsou zaměřené na hudební problematiku. Např. „Vzdělávání knihovníků pracujících v hudebních knihovnách“ (SKIP, NK ČR), „Popis hudebnin a zvukových dokumentů“ (SKIP, IAML, NK ČR…), „Dějiny hudby a hudebních směrů“ (KJM Brno, regionální knihovny), „Širší problematika hudebního knihovnictví“ (IAML, SKIP, NK ČR, MěK Praha, MěK Hradec Králové a další).
Americká manažerská asociace (American Management Association) interpretuje definici na základě vedení lidí takto: „Management znamená umění dosahovat cíle organizace rukama a hlavami jiných.“
Podle P. F. Druckera je manažer vedoucí pracovník zodpovědný za dosahování cílů jemu svěřených organizačních jednotek (útvarů, kolektivů). Zpravidla se na tvorbě těchto cílů i zajištění podmínek jejich plnění významně podílí. Především přitom plánuje, organizuje a kontroluje práci svých spolupracovníků.
Služby jsou vztahy, lidi a jejich pocity. Služby jsou nehmotné, abstraktní a je velmi obtížné měřit úroveň jejich kvality. V případě knihoven je nutné informovat uživatele, co mohou od nabízených služeb očekávat. I uživatel svou aktivitou ovlivňuje kvalitu služeb. Uživatel citlivě vnímá pocit péče, neformálního zájmu, slušnosti a kompetence personálu. Kvalitu služeb v případě knihoven ovlivňuje i prostředí a nabídka (dostatek informačních zdrojů/hudební databáze; dostatek hudebního fondu, kvalitní digitální knihovna apod.). Kvalita služeb se pozná nejlépe v kritických bodech, na které je nutné zaměřit pozornost. Nikdy bychom neměli zapomínat na dobrou zpětnou vazbu, stále platí, že nejlepší reklamou služby je služba sama. (Vosoba, Pavel)
Operační úroveň. Je zaměřena na efektivní provádění všeho, co organizace produkují nebo dělají. V případě knihoven je to budování a využívání informačních fondů (zdrojů). Technická úroveň. Od určité velikosti organizace je třeba, aby někdo činnosti realizované na operační úrovni koordinoval a určoval, které služby mají být realizované. Na technické úrovni musejí manažeři zabezpečovat řízení operačních činností, vazbu mezi těmi, kdo služby realizují, a těmi, kdo tyto služby užívají. Manažeři knihoven musí mít jistotu, že jsou k dispozici správné zdroje a že služby nacházejí své uživatele. Strategická úroveň. Knihovna funguje v širším sociálním prostředí, vůči kterému má zodpovědnost. Manažeři musejí mít jistotu, že technická úroveň funguje v souladu s obecnými požadavky společnosti. Knihovna by se měla rozvíjet v souladu se sociálním prostředím, v němž působí. Knihovna může do jisté míry ovlivňovat sociální prostředí pomocí různých kampaní, vzdělávacími programy apod.
Zkoumali jsme šest vybraných knihoven. Zejména jsme srovnávali statistické údaje z roku 2005 a 2009. Většina hudebních knihoven existuje ve spojení se zvukovými knihovnami (čtyři ze šesti), čemuž odpovídají i služby. Všechny nabízejí hudební aktivity a věnují se celoživotnímu vzdělávání uživatelů. Rozšiřují nabídku o audioknihy, hudební databáze, jedna knihovna (nejmenší z oslovených) spojila hudební knihovnu s Klubem deskových her a jako jediná vykazuje nárůst statistických údajů. Ostatní knihovny vykazují mnohdy až poloviční propad statistických údajů, což většinou vedlo ke snížení finančních prostředků na nákup nového fondu.
Některé z oslovených knihoven nabízejí svým uživatelům přístup do hudební encyklopedie Grove Music Online, jedná se o společnou licenci, kde není možný vzdálený přístup. Uvažují o zakoupení hudební databáze NAXOS (750 euro/ročně) – klasická hudba, moderní jazz, rock&pop, současná instrumentální hudba, world music, čínská hudba, legendy jazzu, folku, blues, gospel a mluvené slovo. Umožňuje vzdálený přístup uživatelům. Databáze nabízí jen poslech, stahování ani kopírování hudby není možné. Jedná se o databázi padesáti světových vydavatelství. Databáze nabízí i textové informace (abecední rejstřík skladatelů – biografie, diskografie), stahování not, studijní materiály, přehled dějin hudby, Music for Kids. Databázi je možné si zdarma otestovat (jeden měsíc), distributor pro ČR Classic Music Distribution (http://www.classic.cz).
Management hudebních knihoven se řídí pravidly týmové práce. Budoucnost vidí v digitálních výpůjčkách a převedení hudební knihovny do digitální podoby. Půjčování hudebnin a notových materiálů se nezměnilo, o tyto výpůjčky je trvalý zájem. V poskytování služeb hrají velkou roli prostory. Pokud jsou komfortní a nabízí dostatek poslechových míst, hudební nástroje, na kterých mohou uživatele pravidelně cvičit a například profesionální notační program Sibelius 6 CZ (hudební program pro vytváření partitury, její úpravy a přehrávání, ale také pro kompozici, aranžování, publikování, výuku a studium), zajišťují hudební knihovně slibnou budoucnost. Některé oslovené knihovny uvažují o přebudování hudební knihovny na mediatéku, která by nabízela nejen hudbu, mluvené slovo, ale také filmy a jiné multimediální programy.
Všechny zkoumané knihovny neměly jasně formulované poslání, vizi a písemnou strategii. Kooperace s ostatními odděleními funguje omezeně a kolegové mnohdy vnímají hudební knihovnu jako knihovnu v knihovně. Pokud neexistuje písemná strategie, směr vývoje, může se snadno stát, že knihovnu zasáhnou nečekané změny nepřipravenou, což může vést až k jejímu krachu (pokles sledovaných statistických údajů). Management knihoven musí vyvinout obrovské úsilí, aby knihovny „chytily druhý dech“ a uspěly i navzdory nepříznivým změnám.
V případě jedné knihovny došlo dokonce k nežádoucí reorganizaci služeb. S klesající statistikou uživatelů došlo k tomu, že obě knihovny (hudební i zvuková) byly zpětně včleněny do provozu oddělení pro dospělé čtenáře. Statistiku tedy zvlášť nesledují. Není třeba dodávat, že se jedná o pozvolný zánik hudební knihovny. Díky zvukové knihovně, která má 35 registrovaných uživatelů, nedošlo k jejímu úplnému zrušení. Sloučením provozů sledoval management personální úsporu. Knihovny obsluhují pracovnice oddělení pro dospělé čtenáře. I tak může dopadnout knihovna, která neplánuje svou budoucnost. Sloučením provozů přišla hudební a zvuková knihovna o krásné prostory a poslechová místa.
Paradoxně nejmenší problémy má knihovna, která působí v nejmenším městě a její možnosti jsou tudíž dost omezené. Management je zřejmě nucen přemýšlet o knihovně v jiných souvislostech a hledat jiné zdroje (např. deskové hry). Kvalitu služeb určuje management, ten musí být prozíravý a přizpůsobit nabídku poptávce. V knihovně musejí všichni přemýšlet o své budoucnosti a sledovat nejnovější trendy ve světě, což se odrazí v nabízených službách. Některé knihovny spíše tápou, nepřizpůsobují nabídku poptávce, intuitivně cítí, že by měly změnit své služby, ale nedisponují personálními a ani finančními možnosti.
Domníváme se, že knihovnám nejvíce schází jasně formulované poslání, vize a strategie. V době krize a radikálních změn se hudební knihovny bez dobrého managementu neobejdou, měly by se spojit a prostřednictvím České národní skupiny IAML a SKIP iniciovat příznivé legislativní změny.
V době krize se ukazuje dobrým řešením strategické plánování. Na propadu hudebních knihoven je vidět, že pokud se management knihoven nevzpamatuje a nezačne vytvářet strategie, cíleně plánovat budoucnost, může se snadno stát, že problém existence hudebních knihoven přeroste v problém existence veřejných knihoven.
Agresivní marketing a fundraising byly podle Michaela Kaisera (prezidenta Kennedyho centra ve Washingtonu) postupy, kterými zachránil několik uměleckých souborů před krachem. Klíč k úspěšnému fungování kulturních organizací spatřuje především v kombinaci špičkového uměleckého programu (špičkových služeb), kvalitního a cíleného marketingu i na ně navazujícího propracovaného fundraisingu. Strategické plánování organizace vychází z vymezení a přesné formulace jejího poslání i vypracování externí a interní analýzy prostředí.
Analýza je dvojí: externí a interní. Při externí analýze zjišťujeme geografický dosah, cílové skupiny a snažíme se určit a poznat konkurenci. Při interní analýze zjišťujeme především silná i slabá místa, lidské zdroje a analyzujeme jednotlivé činnosti knihovny.
Je nutné vybudovat identitu knihovny. M. Kaiser konstatuje, že bez identity nemá marketing a ani fundraising šanci uspět. Je nutné pozitivně ovlivnit veřejné mínění, proto doporučuje věnovat pozornost zážitkovým aktivitám. Je třeba vymezit knihovnu v místě, kde působí. Odlišit se od konkurence, být výjimeční. Knihovnu je nutné medializovat, což znamená rozvíjet dobré vztahy s novináři. V každém městě se narodila nějaké slavná osobnost, proč toho nevyužít? Slavné osobnosti přitahují pozornost a jsou mediálně zajímavé. Je nutné přicházet stále s něčím novým, inovovat, žádný mediální hit netrvá věčně. Většina činností přispívajících k dobrému obrazu knihovny je zadarmo. Je to především poctivá práce zaměstnanců ve službách, jejich přívětivost a vlídnost. Jedná se o reklamu, která se šíří sama.
Kvalitní nabídka a kompetentní obsluha dělají knihovnu pro uživatele zajímavou a žádanou. Je nutné zaměřit svou pozornost a úsilí na konkrétní cílové skupiny. Plošné zaměření pozornosti na celou komunitu nepřináší výsledky. Spolupracujte, vytvářejte neformální společné podniky, ve spojení je síla. Více se dočtete na webových stránkách: www.artsmanager.org.
Hudební fondy jsou využívány a služby hudebních knihoven provozovány na mnoha úrovních. Dánsko je jedinou evropskou zemí, která vymezuje zpřístupňování hudebních materiálů ve státní legislativě. Hudební knihovny silně ovlivňují tyto změny: změny v hudebním průmyslu, novela autorského zákona a masová digitalizace.
Úkoly pro budoucnost definuje projekt PULMAN (Doporučení pro činnost veřejných knihoven, archivů a muzeí v podmínkách informační společnosti). Knihovny by měly uživatelům zajišťovat jakékoli potřebné nahrávky. Avšak ekonomické hledisko představuje komplex problémů, souvisejících s otázkou autorského práva a autorského honoráře. Měly by samy digitálně zpřístupňovat hudební materiály a video nahrávky, jako jsou texty, zvukové dokumenty a obrazové materiály, zvláště pak ty, jež vznikly v lokálním či regionálním kontextu. Dále by měly zajistit bezproblémové vyhledávání hudebních zdrojů – vytvořit jednotnou evropskou informační bránu k hudebním zdrojům na internetu. Měly by pro tuto oblast plánovat a realizovat výzkum. Měly by dbát na vzdělávání knihovníků hudebních knihoven v elektronickém věku.
Jedním z nástrojů, jak rychleji a efektivněji reagovat na změny, je strategické plánování, které vymezuje střední i dlouhodobé cíle ve vztahu k rychle se měnícímu vnějšímu prostředí a stanovuje rozhodnutí, opatření a akce, které ke splnění těchto cílů vedou. Knihovny jsou financovány z veřejných zdrojů, což se ukazuje jako problematické. Strategické dokumenty by tak mohly věcně zdůvodnit a naplánovat potřebné finanční zdroje, nezbytné pro splnění strategických cílů knihovny.
Finská vláda publikovala „Mapu Digizemě“, která definuje digitální informační služby. Velká Británie reguluje knihovny už od roku 1850. Vytvořila „Lidovou síť“, ta začleňuje knihovny do národní strategie vlády na podporu informační společnosti a zamezení digitální přehrady (informovaní a neinformovaní jedinci ve společnosti). Rakousko podporuje knihovny jako střediska kultury. Nabízí projekt „Knihovny online“, které přinášejí knihy k lidem atd.
Mnoho hudebních oddělení ve veřejných knihovnách uchovává klasické informační prameny ve formě knih, které se vztahují k nahrávkám, skladatelům, interpretům, estrádám, stylům atd. Méně často se uchovávají soubory vokálních a instrumentálních partitur. Mnohdy jsou budovány spíše fonotéky či mediatéky, které kladou důraz na nahrané a multimediální matriály, kde jsou málo dostupné tištěné hudební dokumenty. Rozmanité formy nosičů informací (notové záznamy, audiozáznamy, videozáznamy, knihy atd.) téměř nejsou integrovány, dokonce ani v katalozích. Národní nebo regionální strategie zajištění hudebních dokumentů ve veřejných knihovnách se ujala jen v málo zemích, např. ve Velké Británii, kde se ukazuje, že se jedná o velmi užitečný počin.
V poslední době znatelně poklesla finanční podpora služeb hudebních knihoven ve prospěch jiných knihovních služeb nebo investic do technologií.U managementu přetrvává představa, že si hudební knihovny na sebe vydělají (manipulační poplatek za výpůjčku 10,- -30,- Kč). Veřejné knihovny by mohly fungovat jako informační kanály směrující uživatele k hudebním dokumentům, které tito uživatelé hledají dříve, než si je vypůjčí nebo koupí. Např. European Music Navigator (http://www.musicnavigator.org). IAML je Mezinárodní sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek, má dva tisíce členů ze 45 zemí celého světa. Národní knihovna ČR vytvořila Českou národní skupinu IAML, která je součástí světové IAML a podílí se na řešení hudební problematiky. Cílem je především celosvětově evidovat hudebniny, zajistit jejich ochranu a sjednotit katalogizaci.
Management knihoven by měl umět definovat jednotlivé strategie k dosažení definovaných cílů knihovny. Strategie je souhrn rozhodnutí, které určují směr vývoje knihovny v jejím prostředí. Strategie pomůže rozdělit zdroje a vývoj oblastí činností a funkcí v knihovně. Slovo strategie pochází z řečtiny a sestává ze dvou slov: stratos – vojsko a agos – vůdce (umění vojevůdce). Jde o určitý plán vztahující se k vedení války jako celku. Vedení stanovuje obecné cíle a postupy k jejich dosažení, tzv. strategické operace. Strategické plánování je pro úspěch knihovny nezbytné.
Vedení knihovny se musí rozhodnout, jakým směrem se chce ubírat, musí zvolit odpovídající strategii jak proniknout na trh či posílit stávající pozici. Může rozšiřovat stávající služby, případně vytvořit nové pro nové uživatele. Každé kvalitní strategii předcházejí důkladné analýzy, které by měly zhodnotit silné a slabé stránky knihovny a definovat její příležitosti a hrozby. Analýzy by měly dále identifikovat hodnotu knihovny, formulovat její cíle, strategie, dílčí cíle a taktiky. Plánování je prostředkem ke splnění záměrů a dosažení cílů v určitém časovém horizontu. Součástí plánování je identifikace a implementace strategií (postupů), jak těchto cílů dosáhnout. Strategii je nutné pečlivě sledovat a průběžně vyhodnocovat. Strategie by měla mít písemnou podobu, měla by obsahovat poslání knihovny, charakterizovat prostředí, v němž knihovna působí, trh, jemuž knihovna slouží a měla by popisovat činnosti knihovny (fondy, služby, vybavení, zaměstnance).
Při zpracování perspektivní strategie zaměřené na budoucnost musí management knihovny vycházet ze znalosti potřeb uživatelů (analýzy, průzkumy apod.). V rámci strategie definuje segmenty uživatelů a jejich potřeb, které chce uspokojit a určuje způsob uspokojování těchto zjištěných potřeb. Strategii je nutné rozpracovat pro funkční oblasti: marketingové strategie, finanční, personální ad. Základem všech strategií zůstává budování konkurenční výhody. Výsledná strategie by měla být velmi stručná a přehledná, aby s ní mohl management snadno pracovat (12-15 stránek), jasně pochopitelná a formulovaná.
Knihovnické služby pro seniory v Dánsku zahrnují služby vázané na domov, kterých mohou využít senioři v institucích (pečovatelské domy, střediska denní péče apod.). Knihovní služby se za posledních deset let stávají více individualizovanými. Staří lidé mají specifické potřeby, výzvou a prověřením knihovnických služeb je především Alzheimerova choroba – v knihovnách se objevují „reminiscenční boxy“ (plánovaná a systematická práce s pamětí lidí). Senioři a osoby se zrakovým postižením v Dánsku využívají zvukové knihy a knihy v Braillově písmu přímo z Nota: (http://www.nota.nu/node/111). Nota je národní knihovna v Dánsku pro dyslektiky, dysgrafiky a osoby s dyslexií. Uživatel si může stáhnout nebo objednat zvukové knihy přímo od Nota na domovské stránce (www.e17.dk). Digitalizace je jednou z dalších možností, jak zpřístupnit obsah knihovních služeb. Podle Dánského statistického odboru má 60 % seniorů ve věku 60-69 let a 27 % seniorů nad 70 let v Dánsku přístup k internetu z domova. Celkově má 75 % populace přístup k internetu z domova. Téměř 90 % seniorů nad 70 let vlastní mobilní telefon. Na seniory může mít hudba uklidňující vliv. Je nejdůležitějším médiem pro interakci s lidmi s demencí. Verbální komunikace je obtížná, ale jsou vhodné zpěv, tanec a poslech uklidňující hudby a meditačních zpěvů. Klidná klasická hudba se hodí k relaxaci. Rovněž staré filmy, filmy o místní historii a přírodě se ukazují jako vynikající relaxační médium.
Knihovna vypráví poutavé příběhy o svých aktivitách, nejlepší je nechat vyprávět samotné uživatele. Podělte se o dobré zkušenosti i mimo knihovnu. Hledejte partnery mimo knihovnu (sociální služby, kulturní dům, divadlo, kino, muzeum, galerie, neziskové organizace ad.). Zapojte kolegy v knihovně, udělejte si z nich spojence. Využijte místní média, uspořádejte akci takového významu, že se objeví v celostátních médiích. Většina lidí neví, co knihovna nabízí. Začněte lákavou webovou domovskou stránkou. Publikujte v místních novinách zajímavé rozhovory s uživateli. Informujte o svých službách ve městě (lékárny, čekárny u lékařů, neziskové organizace, obchodní domy, nádraží apod.). Budujte portréty spokojených uživatelů. Vzdělávejte své knihovníky a neodmítejte pomoc dobrovolníků. Plánujte svou budoucnost. Zpracujte plán marketingu. Mějte vizi a strategii.
Literatura
1. DONNELLY, jr. James H.; GIBSON, James L.; IVANCEVICH, John, M. Management. Praha : Grada Publishing, 2004. 824 s. ISBN 80-7169-422-3.
2. FOBEROVÁ, L. Management v knihovnách. DUHA, jaro 2009, roč. 23, č. 1, s. 2-10. ISSN 0862-1985.
3. MORTENSEN, H. A. Knihovní služby pro seniory : výzvy a příležitosti v oblasti služeb pro seniory v knihovně a další aktivity. [Překlad A. Kubátová]. Knihovna – knihovnická revue, 2010, Roč. 21, č. 1, 2010, s. 57-68. ISSN 1801-3252.
4. PULMAN : public libraries mobilising advanced networks : doporučení pro činnost veřejných knihoven, archivů a muzeí v podmínkách informační společnosti : [projekt / z anglického originálu přeložili Šárka Kašpárková ... et al.]. Praha : Národní knihovna ČR, 2004. 381 s. ISBN: 80-7050-447-1.
5. Strategie pro evropské knihovny / přeložil a uspořádal Zdeněk Matušík. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. 124 s. ISBN: 80-85851-16-4.
6. VOSOBA, P. Dokonalé služby Co chtějí zákazníci. Praha : Grada Publishing, 2004. 164 s. ISBN 80-247-0847-7.
Příspěvek byl prezentován na 30. semináři hudebních knihovníků „Slovenské hudobné knihovníctvo na polceste?“, který se konal 28. – 29. září 2010 na půdě Žilinské univerzity v Žilině. Organizátoři: Univerzitná knižnica v Bratislave, Žilinská univerzita v Žiline, Krajská knižnica v Žiline, Slovenská národná knižnica v Martine, Slovenská národná skupina IAML, Spolok slovenských knihovníkov.
FOBEROVÁ, Libuše. Dokonalé služby v hudebních knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/dokonale-sluzby-v-hudebnich-knihovnach
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
