Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Čtvrtletník DUHA ve své druhé dekádě pokračoval v úspěšné literární a knihovnické cestě. Spisovatelé přispívali do rubriky Fejeton a za sebe to vyjádřil v 11. ročníku Jan Trefulka: Do novin bych se neodvážil, ale do časopisu, jehož čtenáři si vybrali životní dráhu, na které je zcela určitě nečeká tučné bankovní konto, si snad mohu dovolit na sklonku roku napsat fejeton o umění. Jeho úvahy o umění a politice ovšem provokovaly k zamyšlení a byly svými postřehy aktuální. Po Janu Trefulkovi byli autory fejetonů vždy po čtyřech číslech celého ročníku Zdeněk Rotrekl, který v nich zavzpomínal na knihkupce, nakladatele a bibliofily, Ludvík Kundera obdivoval antologie nebo slovníky a popsal, jak si vytvářel vlastní knihovny, Jaroslav Novák spojil své vyprávění s brněnským nakladatelstvím Blok, Martin Pluháček-Reiner se vrátil k době, kdy si z Moravské zemské knihovny půjčoval literaturu na indexu, a připomněl, jak Vítězslav Nezval hájil svá autorská práva, Ludvík Štěpán humorně vystihl, jak se píše poezie, próza, literatura pro děti a mládež a jak se na literaturu nahlíží, Květa Legátová ze své nepřeberné sbírky povídek přispěla ukázkami vytříbenosti češtiny, Zeno Kaprál ukázal, že do každodenností z literárního života je možné se zamýšlet s potřebným nadhledem, Ludvík Vaculík umožnil čtenářům nahlédnout do schůzí Obce spisovatelů nebo výboru Společnosti pro Literární noviny a proč došlo k protestnímu odchodu části jejích redaktorů, Antonín Bajaja spojil své vyprávění se Zlínskem a s pocity literárního autora na knižních veletrzích u nás i v zahraničí.
Na spisovatele a literární vědce byly převážně zaměřeny i Rozhovory o knihách. Ivo Pospíšil vyzpovídal z dojmů slavisty Reinharda Iblera z Řezna a Tadeusze Klimowicze z Wroclavi, redaktora Lidové demokracie v Brně Tomáše Mazáče nebo knižního grafika Jiřího Šindlera. S organizátorkou výstav umělecké knižní vazby Anežkou Fialovou a některými uměleckými knihaři připravil rozhovory Tomáš Mazáč, podobné tematické zaměření na dětskou literaturu a její budoucnost měly rozhovory, které vedl František Šalé ve 13. ročníku. Spisovatel Jaroslav Blažke přinesl rozhovory se svými kolegy – Antonínem Přidalem, Marií Vaculíkovou, Františkem Schildbergerem, Jiřím Kratochvilem a americkým Jerrym Manderem. Ludmila Klukanová přiblížila Vysočinu v rozhovoru se spisovatelem Radovanem Zejdou a organizátorkou havlíčkobrodského knižního veletrhu Markétou Hejkalovou. Podobně Radovan Zejda zůstal na Vysočině, když seznámil v rozhovorech s tišnovským nakladatelem Miroslavem Klepáčkem a třebíčským ilustrátorem Josefem Kremláčkem. Spisovatel Karel Blažek dovolil nahlédnout do atmosféry brněnské sauny umělců, mezi jejímiž účastníky byli např. Ludvík Kundera, Dušan Šlosar, Miloš Štědroň, Ivan Štrouf a další pánové. Knihovník Oldřich Fiala zůstal v Přerově v rozhovorech s básníkem Jaroslavem Mazáčem, výtvarníkem Ljubomírem Burianem a dramaturgem ochotnického divadla Ivo Kolaříkem.
Základ každého čísla časopisu tvoří ovšem rubrika Studie a články. Redakce DUHY se snažila dát v ní prostor i literatuře. Již 11. ročník přinesl práce Jiřího Heka a Radovana Zejdy o katolické literatuře ve 20. století. Ve 12. ročníku Milan Kopecký psal o Janu Blahoslavovi, Jiří Hek o brněnském nakladatelství Atlantis z roku 1928 a Radoslav Zejda o nakladatelství Josefa Floriana ve Staré Říši. Ve 13. a 14. ročníku charakterizovali Jiří Poláček a Jaroslav Provazník současnou literaturu pro děti a mládež, Ludvík E. Václavek zhodnotil německy psanou literaturu na Moravě v letech 1860–1945, Tomáš Kubíček posoudil katolickou literaturu od konce 19. století a Blahoslav Dokoupil přispěl studií o ohlasech války v moravské poezii a próze po roce 1945. V 16. ročníku poprvé přispěla autorská dvojice Bronislava Gabrielová a Bohumil Marčák příspěvkem o české karikatuře v brněnských časopisech 60. let 20. století, v dalších ročnících najdeme jejich studie o časopisu Kurýr, přílohách Lidových novin nebo redakční činnosti Olega Suse. 17. ročník přinesl studie Tomáše Kubíčka, Martiny Peterové, Václava Maidla a Ingeborg Fialové-Fürstové o německé literatuře v českém prostředí.
Každé číslo mělo také pravidelnou rubriku Literární medailónek. Mnohdy nešlo jen o připomenutí známých skutečností, ale o krátkou studii s novými poznatky. Zejména se to týkalo příspěvků k novodobým literárním dějinám od Blahoslava Dokoupila (o Ivanu Binarovi, Ivanu Křížovi, Bohumilu Hrabalovi), Jiřího Heka (o Jiřím Suchém), Jiřího Kratochvila (o Janu Trefulkovi), Tomáše Kubíčka (o Ludvíku Kunderovi, Janu Zahradníčkovi), Ludvíka Kundery (o Jiřím Hekovi), Petra Lyčky (o Ludvíku Aškenazym), Jiřího Munzara (o Liboru Štukavcovi), Ivo Pospíšila (o Ludvíku Štěpánovi), Michala Přibáně (o Jaroslavu Hutkovi, Miloši Macourkovi), Jiřího Rambouska (o Aleně Hájkové, Vladimíru Stupkovi), Zdeňka Rotrekla (o Ivanu Blatném), Jiřího Sedláka (o Miroslavu Skálovi), Ladislava Soldána (o Robertu Konečném, Olegu Susovi), Richarda Svobody (o Oldřichu Mikuláškovi), Libora Vodičky (o Ivě Bittové, Arnoštu Goldflamovi, Františku Pavlíčkovi), Víta Závodského (o Věře Hofmanové, Dušanu Jeřábkovi, Zdeňku Kožmínovi). Podobně z historie si zaslouží zmínku práce Zdeňka Fišera (o Františku Bartošovi, Františku Cyrilu Kampelíkovi), Pavla Portla (o Bedřichu Beneši Buchlovanu), Ondřeje Sládka (o Jakubu Demlovi), Ludvíka E. Václavka (o Ferdinandu von Saar), Věry Vařejkové (o Ondřeji Sekorovi), Libora Vodičky (o Záviši Kalandrovi).
Po studiích následovala pravidelná rubrika Literární medailónek, věnovaná vždy osobnosti literatury nebo literární kritiky, když výklad doplňovala ukázka z díla, uváděná na druhé straně obálky. S novou literaturou seznamovala také pravidelná rubrika Moravští autoři připravují, která vznikla z podnětu spisovatelů a přinášela ukázky z tvorby básníků a prozaiků, jak ji připravovaly do tisku jihomoravská nakladatelství. V každém čísle byla rubrika Recenze, která ponejvíce hodnotila novou literární tvorbu, ale i knihovnické publikace.
Časopis DUHA je ovšem určen především pro knihovníky a to se projevilo jak ve studiích a článcích, tak i v dalších rubrikách. Knihovnictví procházelo na přelomu století změnami spojenými s transformací veřejné správy, prosazováním internetu a automatizace do zpracování knihovních fondů i výpůjčního procesu. O tom najdeme doklady snad v každém čísle, významnější byla však taková čísla, která přinášela příspěvky z jednání tematicky zaměřených konferencí. Již v roce 1997 to byl seminář ve Vyškově, uspořádaný ke 100. výročí založení tamní první veřejné knihovny. Obecné poznatky ke směřování knihoven vyslovil na něm Vojtěch Balík nebo Miroslava Matoušová a zachytilo je první číslo druhé dekády časopisu. Již ve druhém čísle najdeme články o souborných katalozích ústředních i brněnských, třetí číslo přineslo řadu článků o vztahu knihoven k handicapovaným čtenářům.
12. ročník měl ve studiích dvě tematická čísla, o automatizaci knihoven Masarykovy univerzity a o lékařských knihovnách v kraji. V Brně se v červnu 1999 uskutečnila dílna věnovaná práci s knihou s dětskými čtenáři a její lektorky to vyjádřily příspěvky ve 3. čísle tohoto ročníku. Také management v knihovnách se poprvé objevil v DUZE v roce 2000. Napřesrok šlo pak již o informační výchovu uživatelů elektronicky. Podobně v roce 2003 se knihovnická veřejnost seznamuje s regionálními funkcemi veřejných knihoven, jak vyplynuly z vládního usnesení, a z nich vyplývajícím úkolům se autorky z krajské i pověřených knihoven vracely v dalších číslech. Tematické číslo o knihovnách paměťových institucí Jihomoravského kraje najdeme v 19. ročníku. Nadčasové se nám dnes může jevit druhé číslo 20. ročníku, zaměřené na roli knihoven v integraci imigrantů.
Pro Moravskou zemskou knihovnu se stal mezníkem rok 2001, když 29. března byla v Brně otevřena novostavba první moderní knihovny v XXI. století. V souvislosti se slavnostním zahájením provozu v nové budově byla uspořádaná mezinárodní konference, v níž své vize o blízké budoucnosti knihoven přednesli Jiří Cejpek, Rudolf Vlasák, Adolf Knoll, Artur Jazdon a Dušan Katuščák. Jejich odborné příspěvky najdeme ve 2. čísle tohoto ročníku, stejně jako rozhovory s těmi, kdo se na stavbě podíleli, včetně humorně pojatého fejetonu od Františka Vyorálka, ředitele a. s. Investinženýrink, který na kvalitu výstavby osobně dohlížel.
Další rubriky časopisu jsou již převážně zpravodajské. Jsou to Konference, akce, přinášející zprávy s hodnocením o nových aktivitách, seminářích či konferencích a to nejen z Jihomoravského kraje. Podobně rubrika Z činnosti organizací uváděla zprávy z činnosti organizací knižní kultury, které si svým významem zasloužily zveřejnění.
V práci výkonné redaktorky časopisu pokračovala Stanislava Bílková a to až do roku 2005, kdy dosáhla na důchodový věk a dosavadní denní dojíždění do Brna z Velkého Meziříčí bylo pro ni důvodem k rozvázání pracovního poměru. Nástupkyní v této práci pro poslední rok druhé dekády časopisu se stala její kolegyně z metodického oddělení knihovny Helena Kabátová. Knihovna měla dostatečně vybavenou vlastní ofsetovou tiskárnu včetně knihařství a časopis tak vycházel z vlastní dílny. Až poslední ročník nabyl jiné podoby obálkou, rozdělení rubrik a jejich grafické značky zůstávaly tradiční jako od prvního ročníku. Náklad časopisu byl zpravidla tisíc výtisků a zájemcům se posílal bezplatně.
Obsah časopisu byl zaměřen na články a informace určené jak pro knihovníky, tak šlo redakci o záměrné spojení se sledováním toho, co nového se dělo v literatuře. Cílem bylo představit aktuální problematiku celé škále pracovníků v knižní kultuře a díky úzké spolupráci zejména se spisovateli rozšířit jejich profesní zájem o beletristické příspěvky.
KUBÍČEK, Jaromír. Druhých deset let (1997 – 2006). Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(2) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/druhych-deset-let-1997-2006
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
