Efektivní ochrana tradičních knihovních fondů

Vydáno: 2020-09-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Tomáš Foltýn

Článek o ochraně a záchraně knihovních fondů, který obsahuje velmi široké téma jejich odkyselování, digitalizace, uchovávání. Autor se také vrací k ustanovením Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017 – 2020. Vzhledem k rozsahu problematiky zvolil autor netradiční formu svého textu, který pojal jako rozhovor s náměstkem ředitele MZK ing. Petrem Žabičkou, který tuto problematiku nejen zná, ale podílí se na Koncepci i dalších dokumentech a snaží se v omezeném rozsahu zprostředkovat základní informace z této oblasti práce NK ČR.

Petr Žabička: V časopise Tvorba v roce 1989 vyšel článek, který popisuje problémy Národní knihovny a je tam mimo jiné poměrně dlouhá pasáž o problémech s uchováním knihovního fondu. Vím, že později se situace zlepšila, ale některé problémy se zase vrací. V jakém stavu je teď ochrana dokumentů v Národní knihovně?

Tomáš Foltýn: Osobně si myslím, že oblast správy a ochrany novodobých knihovních fondů patří v současné době mezi dobře fungující činnosti Národní knihovny ČR. V posledních letech se podařilo rozeběhnout celou řadu procesů, které přispívají k trvalému uchování našeho knižního dědictví. Uvést lze například systematické mapování a průzkumy fyzického stavu fondů, které poskytují komplexní informace o stupni degradace konkrétních svazků či celých signatur včetně důležitých informací o použitých materiálech, či na tyto průzkumy úzce navázané odkyselování dokumentů ohrožených rizikovou úrovní pH papíru. Zároveň se podařilo dobře navázat i na již delší dobu běžící aktivity spojené s výrobou ochranných obalů z nekyselé lepenky či metodickou pomoc poskytovanou dalším kulturním institucím včetně mnoha knihoven. Nové inovativní postupy a nalezené best-practices se zároveň daří šířit prostřednictvím certifikovaných metodik, z nichž některé z nich jsou knihovnám dostupné i v tištěné podobě. Odborní pracovníci Národní knihovny ČR jsou zároveň činní i na oborových akcích, sami pořádají školení pro knihovníky z regionálních pracovišť a navazují cenné vazby na zahraniční pracoviště. Důležité je i propojení mnoha z výše uvedených aktivit na dotační program Ministerstva kultury ČR VISK 7, díky němuž se do těchto činností mohou zapojit i další instituce a pomoci tak vytvořit kooperativní systém směřující k efektivní správě a ochraně novodobých fondů.

Samozřejmě rezervy tu vždy jsou – v Národní knihovně ČR jde například o záležitosti spojené na jedné straně s kapacitou pracovišť a na straně druhé s velkým počtem uložených svazků či v poslední době ve vnějších diskuzích výrazně rezonující tématem nedostupnosti fondů a jejich uložení mimo sklady Národní knihovny ČR.

Petr Žabička: Jak bys srovnal digitalizaci a odkyselování z hlediska ochrany a záchrany dokumentů?

Tomáš Foltýn: Digitalizaci dokumentů vnímám jako integrální součást komplexního procesu ochrany našeho kulturního dědictví, která je plně provázaná s výše uvedenými prvky ochrany fondů, mezi něž patří i proces odkyselování. Systém jednotlivých kroků: průzkum fondů – digitalizace – konzervace/ošetření – odkyselení – výroba ochranných obalů – bezpečné uložení, byť samozřejmě vždy modifikovaný podle aktuálního stavu jednotlivých svazků, pokrývá hlavní činnosti, kterým bychom se měli v rámci ochrany fondů věnovat. Samotná digitalizace přispívá nejen ke zvýšení dostupnosti informací a moderním způsobům práce s daty, ale samozřejmě i k postupnému snižování zátěže, kterému jsou fondy vystavené v rámci manipulačních prací, výpůjček atd. Zároveň však generuje další činnosti, jež jsou spojené s dlouhodobou ochranou digitálních dat. Stejně jako v případě odkyselování jde o finančně a organizačně náročnou aktivitu, ke které je nutné přistupovat s velkou mírou spolupráce a koordinace, což se daří i díky nástrojům jakými jsou Registr digitalizace či Registr odkyselování.

Petr Žabička: Jak k těmto aktivitám přistupovala stávající Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017 – 2020 a plánuje se v obdobných aktivitách i pokračovat?

Tomáš Foltýn: Letos končící Koncepce rozvoje knihoven věnovala oblasti trvalého uchování tradičních knihovních fondů celou jednu prioritu. V rámci její implementace se podařilo uskutečnit většinu kroků, které byly v době příprav této koncepce navrženy. Byly tak například připraveny dokumenty strategického charakteru, které mají sloužit v rámci vyjednávání se státními úřady o podpoře klíčových oblastí uchování knihovních fondů. Zde lze uvést zpracovaný a Ústřední knihovnickou radou následně schválený aktualizovaný text Koncepce trvalého uchování tradičních knihovních dokumentů a také vstupní analytickou studii definující základní parametry budování kooperativního systému depozitního ukládání v České republice.

V průběhu realizace koncepce proběhla i podrobná dotazníková akce, jejímž cílem bylo zjistit potřeby konkrétních knihoven v oblasti efektivní správy a ochrany fondů. Na základě šetření, na nějž odpovědělo téměř 150 institucí, byla stanovena další dílčí opatření, která mají velký dopad na každodenní činnosti všech knihoven. Mezi tyto činnosti patří zejména vytváření a následné šíření metodických pomůcek, příprava důležitých dokumentů univerzálně využitelných v různých knihovnách, například vzorový krizový plán pro případ živelných katastrof, či aktualizace a nové vydání tzv. Koleček první pomoci.

Nově schvalovaná koncepce na léta 2021-2027 také obsahuje řadu úkolů, které jsou důležité pro zajištění kontinuálních procesů efektivní správy a ochrany knihovních fondů. Uvést mohu například ambici znovu obnovit v prostředí Národní knihovny ČR tzv. Národní program centrální ochrany a prevence živelných katastrof, jakožto místa pro tvorbu závazných dokumentů a doporučení v této oblasti, a konzultačního pracoviště pro dobré uložení fondů, tvorbu a posouzení krizových plánů a směrnic apod. Jedním z dalších smělých plánů je ambice vybudovat mobilní pracoviště záchrany kulturního dědictví, které by bylo schopné efektivně a hlavně rychle pomoci v případě živelné katastrofy, požáru či další nehody přímo na místě samém. Součástí pracoviště by mohla být například mobilní vakuová komora, mobilní laboratoř či pomůcky pro základní očistu a zpracování poškozených fondů. Mimo tyto a další vyšší cíle je ambicí nové koncepce i nadále podporovat rutinní činnosti spojené s ochranou fondů, jakými jsou již dříve uvedené průzkumy, odkyselování či ochranné obaly.

Petr Žabička: Součástí Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017-2020 v této části není jenom problematika ochrany tištěných dokumentů, významná část je tam věnována i ochraně zvukových dokumentů. Jaká je situace v této oblasti?

Tomáš Foltýn: Situace v oblasti záchrany národního zvukového dědictví se také postupně posouvá dále, bohužel však startovní pozice byla horší než v případě tištěných dokumentů. Digitalizace zvuku byla v poslední pětiletce jednak zahrnuta do aktivit podporovaných programem VISK 7, dále byly zpracovány technické předpoklady digitalizace zvuku, a to zejména po stránce vývoje a optimalizace softwarových nástrojů, a byla také spuštěna podpora rekatalogizace zvukových dokumentů prostřednictvím programu VISK 5. Odborníci z Národního muzea a jejich další spolupracovníci zahájili realizaci projektu „Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie“, který má přinést další poznatky o ochraně a zpřístupnění zvukového dědictví a zároveň postoupit ve vývoji standardů a návazných nástrojů. Oblast zvukových dokumentů je rovněž i nadále zahrnuta v budoucích koncepčních snahách, kdy jedním z hlavních cílů je směřovat k vybudování Národního zvukového centra, jakožto metodického garanta a správce centrálních řešení pro tuto oblast, jež by mělo odpovědnost i za identifikaci a akvizici nahrávek se vztahem k české kultuře nacházejících se v zahraničí, pomoci při jejich zpracování, propojování institucí, pořádání společných a koordinovaných vzdělávacích a dalších kulturních akcí atd.

Petr Žabička: Jaké vnímáš nejdůležitější priority z hlediska českého knihovnictví respektive Národní knihovny ČR v ochraně dokumentů? Co by se mělo dělat nejdřív?

Tomáš Foltýn: To je velmi složitá otázka. Oblastí, kterým je nutné se věnovat, je celá řada a prakticky není možné vybrat jen jednu z nich, tu masivně podpořit a další pak opominout. Například zintenzivnit podporu odkyselování je jistě žádoucí a plně smysluplné, ostatně příprava podkladů pro strategické řešení masivnějšího odkyselování bohemikálního knižního dědictví je v plném proudu, ale pokud nebudeme mít detailní informace o svých fondech, hrozí menší efektivita vynaložených prostředků. Osobně bych tak byl pro souběh vícero činností uvedených v jedné z dříve položených otázek a jejich kontinuální a stabilní podporu nejen pro Národní knihovnu ČR, ale i pro další instituce, které se chtějí správě a ochraně svých fondů seriózně věnovat.                                                                                                                                    

Petr Žabička: Ještě k problémům s uložením fondů. Vím, že Národní knihovna ČR provádí rekonstrukci staršího hostivařského depozitáře a připravuje dostavbu další části nových skladišť v téže lokalitě. Bude vám tato kapacita stačit nebo si myslíš, že bude třeba brzy přikročit k dalšímu řešení prostorových kapacit pro uložení fondů?

Tomáš Foltýn: Další komplikované téma. Stavební práce v rámci Centrálního depozitáře v Hostivaři jsou samozřejmě směřované k tomu, aby Národní knihovna ČR měla patřičnou rezervu pro uložení svých fondů i s výhledem do budoucna. Nicméně situace je komplikovaná tím, že část skladišť Národní knihovny ČR se stále nachází v Klementinu, kde dříve nebo později dojde k další fázi revitalizace a stávající úložná kapacita bude zřejmě snížena. Dále pak Národní knihovna ČR, což ví již méně lidí, vlastní ještě externí sklad v Neratovicích, kde jsou uloženy tzv. Rezervní fondy Národní knihovny ČR, které by se do budoucna mohly stát základem systému depozitního ukládání málo používané literatury. Bohužel neratovický depozitář je zastaralý, nalézá se poblíž průmyslové lokality a také v blízkosti záplavové oblasti. Myslím si, že snahou Národní knihovny ČR by mělo být tento sklad opustit a fondy přesunout do Hostivaře. Do diskuze směrem ke kapacitě skladů a obecně i o správném uložení fondů jistě navíc vstoupí i myšlenky na vybudování nové budovy Národní knihovny ČR, neboť stav, kdy drtivá většina fondů bude uložena mimo hlavní budovu knihovny, tj. v tuto chvíli Klementinum, a bude třeba zajistit jejich častý transport, je z mého profesního pohledu nepřijatelný a pro zajištění moderních služeb prakticky likvidační. Ale zde se zase obloukem vracíme i k otázkám digitalizace a zpřístupnění digitálních dat – což si můžeme nechat na nějaký z dalších rozhovorů.

Petr Žabička: Děkuji za rozhovor. Chceš dodat ještě něco, co jsme v rozhovoru nepokryli?

Tomáš Foltýn I já děkuji za rozhovor. Myslím, že v tuto chvíli jsme alespoň krátce pohovořili o všech relevantních tématech spojených s efektivní ochranou tradičních knihovních fondů. Ale pokud bych mohl připojit svůj tip na jedno z dalších čísel, které by mohlo navázat na toto interview, tak bych zmínil oblast dlouhodobé archivace digitálního obsahu. A třeba si můžeme prohodit role – tentokrát budu klidně zpovídat já Tebe.

FOLTÝN, Tomáš. Efektivní ochrana tradičních knihovních fondů. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(3) [cit. 2024-10-12]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-ochrana-tradicnich-knihovnich-fondu

Verze pro tisk