Elektronické služby knihoven potřetí

Vydáno: 2015-06-10 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Monika Kratochvílová

 Ve dnech 12. a 13. května se v Baťově institutu ve Zlíně konala celostátní knihovnická konference Elektronické služby knihoven III. Pořadatelem byla Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně spolu s Knihovnou Univerzity Tomáše Bati.

Před zahájením vlastního programu konference se v prostorách Knihovny Univerzity Tomáše Bati konal předkonferenční workshop na téma RFID v knihovnách: „sámoška“ je trend. Účastníci workshopu se mohli seznámit s nově vybudovaným samoobslužným návratovým automatem s třídící jednotkou, kterou dodala a instalovala firma Cosmotron. Jeho nevýhodou je omezená dostupnost pouze po dobu, kdy je otevřená budova, ve které knihovna sídlí, a částečně skryté umístění, (v přízemí, z levé strany šatny). Automat byl pořízen od firmy Bibliotheca, která patří mezi největší světové společnosti zaměřené na vývoj a podporu systémů RFID.[1]

Tématem konference, na kterou bylo přihlášeno přes 80 účastníků z krajských, městských i univerzitních českých knihoven, byly nejnovější trendy z oblasti elektronických služeb. Odborným garantem a současně moderátorem prvního dne konání konference byl ing. Jan Kaňka z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Součástí bohatého programu byla také nabídka exkurzí v obou pořádajících knihovnách.

Po přivítání účastníků ředitelkou Krajské knihovny Františka Bartoše PhDr. Zdeňkou Friedlovou se ujal slova s úvodním, teoreticky zaměřeným příspěvkem s názvem Symbióza světa technologií a knihoven doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. (ÚISK FF UK Praha). Ve svém příspěvku představil technologické a další související momenty, které měnily knihovny s důrazem na informační průmysl, počítačový průmysl a telekomunikační sektor. Zdůraznil roli knihoven jako součásti znalostní ekonomiky a znalostní společnosti. Mezi obávané jevy v informační společnosti patří např. globalizace, nerovnost, virtualizace, molekularizace. Úlohu knihoven ve vývoji znalostní ekonomiky uvedl na příkladu výroku prezidenta Baracka Obamy "Libraries have a special role to play in our knowledge economy. Your institutions have been and should be a place where parents and children come to read together and learn together. We should take our kids there more."[2] Paradoxem informační společnosti je snadná distribuce a využití informací, což vede ovšem k problémům v rámci svobody informací a jejich kontroly a následně k problémům týkajícím se duševního vlastnictví. Rozvoj digitální ekonomiky je možné sledovat od konce 80. let, přičemž současně s jejím rozvojem narůstá proces digitálního rozdělení. Nerovnovážný přístup k informacím znevýhodňuje – pojem informační asymetrie (Nobelova cena v roce 2001 za přínos k analýze trhů v případě tzv. informační asymetrie).

Inventura knihowebů byl název dalšího příspěvku ing. Jana Kaňky. Zdůraznil., že soutěž Biblioweb není auditem nových webových stránek, které jsou především službou, nikoli produktem. Snahou do budoucna je angažovat do poroty soutěže odborníky mimo knihovnické prostředí. Pozitivně hodnotil webovou šablonu Webovky zejména pro jejich využití prvků Web 2.0.

Bc. Vojtěch Vojtíšek, projektový manažer e-knih z Městské knihovny v Praze představil projekt Tisíc knih v příspěvku Tisíc knih by umořilo osla. Tato aplikace vznikla jako nadšenecký projekt v rámci GDG Garage. Její vznik a fungování z technologického hlediska představil na své přednášce Filip Hráček na DevFestu 2014. Doporučení na další tituly jsou vytvářena na základě jednoduchého, ale výpočetně náročného algoritmu. Všechny knihy jsou z fondu Městské knihovny v Praze, v současné době jich databáze obsahuje asi čtvrtinu.

Centrální portál knihoven představil ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny. MZK byla koncem roku 2014 pověřena Radou Centrálního portálu knihoven a Ústřední knihovnickou radou vývojem pilotní verze portálu, který bude založen na volně dostupném systému VuFind. CPK bude obsahovat data ze Souborného katalogu a integrovat základní služby knihovních katalogů, nenahradí však JIB ani oborové brány. Zapojování služeb bude postupné. Funkční portál by měl být hotový koncem roku.

Zkušenosti s půjčováním e-knih představila ve svém příspěvku nazvaném Rok půjčování e-knih v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích PhDr. Zuzana Hájková. Službu zprovoznili v rámci Světového dne knihy a autorských práv jako dárek pro čtenáře. Jednání s firmou eReading probíhala od prosince 2013. Jednalo se o první možnost v ČR vypůjčit si legálně e-knihu. Od doby zavedení této služby bylo půjčeno 2 676 e-knih. V srpnu až září probíhalo dotazníkové šetření mezi čtenáři ohledně obliby půjčování e-knih. Dotazník byl rozeslán všem, kdo si vypůjčili alespoň jednu e-knihu. Tuto službu jako důvod pro registraci do knihovny uvedlo 12 % čtenářů. Nejvíce čtenářů e-knih bylo ve věkové skupině 31-50 let, druhou nejčastější skupinou byli čtenáři do 30 let. Knihovna platí společnosti eReading za každou výpůjčku 49 Kč. Pro využití služby je nutná současně registrace na stránkách eReading.

Ing. Jitka Rumíšková z Cosmotron Bohemia představila Digitální kroniku – portál s možností vyhledávat události (editace vyhledávání, přiložení digitálních objektů, adresář kontaktů pro organizátory akcí, informace o kalendáriu). Virtuální Středočeský kraj v databázích Středočeské vědecké knihovny v Kladně představila ing. Eva Recmanová. Středočeská vědecká knihovna systematicky zpracovává regionální databáze zaměřené a Středočeský kraj, které jsou součástí elektronického katalogu. Jedná se o databáze regionální literatury a soubory autorit a regionálních osobností. V červnu 2014 byl do automatizovaného systému ARL zapojen Content Server, čímž se podařilo obohatit tyto záznamy o různé druhy dokumentů (videa, textové dokumenty).

Projekt Virtuální národní fonotéka prezentoval Filip Šír z Moravské zemské knihovny. Cílem projektu je shromáždit zvukové dokumenty na gramodeskách a zabránit tak jejich ztrátě, případně zničení. Pro oblast zvuku u nás neexistuje specializovaná instituce. V České republice také neexistuje kompletní evidence o domácí zvukové produkci. Cílem projektu je vybudovat volně dostupnou databázi nosičů a nahrávek u nás. Pracoviště sídlí v MZK. Průzkum fondů se realizoval za pomoci Terénního projektu – průzkum studentů KISK. V současné době probíhá hledání partnerů pro spolupráci. MZK je od roku 2012 členem organizace IASA (Mezinárodní asociace zvukových a audiovizuálních archivů[3]). Při MZK začala působit Pracovní skupina pro ochranu, digitalizaci a zpřístupnění zvukových dokumentů.

Poslední příspěvek prvního dne představila Mgr. Lenka Damborská s názvem Kramerius do kapsy?  Ve svém příspěvku informovala o tom, že v prosinci spustila MZK testovací verzi mobilní aplikace Kramerius pro Android, která umožnila prohlížet veřejně přístupný obsah Digitální knihovny MZK v mobilu či na tabletu. Novou platformou pro prezentaci naskenovaných dokumentů je stránka digitalniknihovna.mzk.cz. Oficiální podoba stránek v současné době na kramerius.mzk.cz.

Mezi příspěvky druhého dne jednání patřilo nejprve marketingové téma Mgr. Sabiny Liškové z Knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně s názvem Uživatelé jsou jako oceán – tak naskočte na surf a chyťte vlnu: informační kanály, které zasáhnou uživatele. Mezi dalšími vystupujícícmi byl PhDr. Martin Krčál, DiS. Z KISK FF MU s tématem Využití QR kódů v Knihovně Na Křižovatce, Mgr. Radek Pavlíček z Tyflocentra Brno hovořil o přístupnosti webů knihoven. O nové podobě služby Ptejte se knihovny informovala Mgr. Karolína z Národní knihovny ČR. V druhé polovině roku 2014 došlo v softwarové podobě této služby k významným změnám, které napomohly vylepšit dotazovací rozhraní a celkově správu služby. Aktuálně je zapojeno 84 českých knihoven.

Prezentace včetně videozáznamů z jednotlivých vystoupení konference jsou dostupné online. Konference nabídla šíří svého záběru témata aktuální pro všechny zúčastněné. Spoustu podnětů a úvah k přemýšlení si odváželi účastníci s sebou do svých knihoven. Pokud některé z nich obohatí nabídku služeb knihoven, rozvinou další diskuse či podnítí budoucí spolupráci, splnila konference svůj záměr – být nejen informační platformou pro sdílení nových trendů, ale podnítit zavádění těchto trendů do současné praxe knihoven.

[1] http://www.bibliotheca.com/3/index.php/en-uk

[2] Knihovny mají výsadní postavení ve znalostní ekonomice. Vaše instituce bývaly a stále by měly být místem, kam přicházejí rodiče se svými dětmi, aby si společně četli a něčemu se zde naučili. Měli bychom do knihoven naše děti brát častěji.

[3] http://www.iasa-web.org/

KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Elektronické služby knihoven potřetí. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(2) [cit. 2024-10-07]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/elektronicke-sluzby-knihoven-potreti

Verze pro tisk