Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Ve dnech 13. a 14. května 2025 proběhla ve Zlíně tradiční konference zaměřená na elektronické služby knihoven. Celá konference byla natáčena a videa budou posléze dostupná. Některé prezentace najdete na webu pořádající Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně již teď. Krátkou ochutnávku ke každému příspěvku nabízí následující článek.
Lenka Maixnerová představila výzkum, který v letech 2024 až 2028 probíhá v Národní knihovně v oblasti propojených dat (přesná definice). Českou katalogizační praxi čekají změny. MARC21 by měl být nahrazen formátem BIBFRAME, samozřejmě s českou interpretací (pracovní skupina mu důvěrně říká „CZECHFRAME“). RDA Original bude nahrazen RDA Official (2027). Budou revidovány současné české metodiky a extenze (vícesvazky, dotisky, seriály, autority). Vznikne centrální metadatové úložiště (2028). Nový kooperativní systém katalogizace bude přebírat data (v potřebné kvalitě) od nakladatelů. Projekt bude vyžadovat úzkou spolupráci knihoven, dodavatelů systému a centrálních institucí. Výsledkem bude sdílený systém, do kterého každý přispívá a zároveň profituje z kvalitních, propojených dat.
Malý dron chvíli sledoval přednášejícího Pavla Kasíka, zatímco na plátně za ním AI právě tvořila „jeho“ přednášku pro konferenci. Z příspěvku jsem si odnesla několik postřehů: AI za nás udělá věci, které nás nebaví, ale my kvůli tomu budeme ztrácet schopnost soustředění. Na druhou stranu před novinkami varoval už Platón (parafráze): „Jakmile lidé začnou číst, budou mít pocit moudrosti, ale nebudou mít znalosti.“ Platón narážel na to, že čtení nenahradí osobní sbírání zkušenosti. S každým dalším vynálezem, lidé ztrácejí určitou část kontroly a přestávající rozumět části světa. AI mění svět, ale jak se měníme my?
AI dnes už lépe programuje, má lepší výsledky v rozpoznávání rakoviny prsu ve snímcích z mamografu, dokonce je empatičtější než lidé či řídí lépe auto. Jaká bude role knihoven ve světě AI? Pavel Kasík se domnívá, že knihovníci mají zachovat lidský kontakt. Doporučuje AI používat tak, aby člověka posouvala dál. Aby AI více přinesla, než dala. Člověk by měl sám zvážit, kde chce kontrolu přenechat AI a kde chce být on tím kontrolorem. Své vystoupení lektor zakončil osobní vzpomínkou na knihovnu Skalka, kde před desítkami let přišel s dotazem, jestli by mu knihovnice nedoporučila knihu o programování. Ta správně odhadla, že dospívajícímu Pavlovi může dát více než jen návod na programování. Doporučila mu knihy Terryho Prachetta (který mimochodem měl velmi rád počítače), a tím jej ovlivnila na celý život. Na otázku: Chci něco o programování… by žádná AI nedoporučila Terryho Prachetta. A právě v tom vidí Pavel Kasík pro knihovny šanci.
Vojtěch Halama z Národní knihovny se věnoval kritériím výběru fondů k digitalizaci. U tištěných dokumentů jsou to obecně bohemikální dokumenty, které doposud nebyly v ČR zdigitalizované. Dokumenty by měly mít celospolečenský význam. Nedílnou podmínkou je přítomnost dokumentů ve fondu NK, protože digitalizační linka pracuje s čárovým kódem.
Mezi další kritéria patří:
Digitální služby státu a samospráv, digitální služby státu ve službách knihoven a samotné digitální služby knihoven. Tři oblasti, ve kterých se knihovny více či méně objevují. Portál osveta.gov – nabízí kromě přístupu k Portálu občana, Identitě občana či Datovým schránkám také zdarma dostupný 26hodinový online kurz na téma: Knihovníci jako mediátoři v šíření základních digitálních dovedností. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí knihovníkům možnost zapojit se do projektů Jsem v kurzu (pro fyzické osoby) a Digi pro firmu. >Lenka Hanzlíková zároveň doporučila využít digitální setkání pro knihovníky (online na Zoomu) cca 1x za dva měsíce. Zároveň upozornila na putovní seminář Digitální služby státu v knihovnách, který postupně objede 18 knihoven po celé ČR (v Brně se uskuteční 18.9. v Moravské zemské knihovně a 23.9. jej můžete navštívit v Liberci – sledujte stránku SKIPu – knihovnické akce, kdy se objeví v přehledu i vaše krajská knihovna). Tématům se samozřejmě věnují i knihovnické časopisy Čtenář a Duha. Široká veřejnost má možnost využít akcí v rámci Týdne pro digitální Česko (letos proběhne 8.–14. září), digitálních poraden a kurzů na osveta.gov.cz.
Knihovny toho v digitální oblasti dělají opravdu hodně, ale mohou to všechno vlastně zvládat? Barbora Horáková přednesla praktické zkušenosti z toho, jak tuto téměř nemožnou misi uvádějí knihovny do praxe. Digitální služby to jsou: digitální knihovny, databáze, veřejný internet a wifi, e-vypůjčky, robotika (výukové lekce pro školy, ale i pro děti z nižších příjmových skupin), projekt Digitální odysea, vzdálený přístup a registrace. Jak tohle všechno může běžný knihovník ve službách všechno zvládnout?
Informační oddělení v Pardubicích projde úpravami. Chtějí se více zaměřit na služby pro handicapované čtenáře a zároveň vytvořit prostor pro individuální konzultace. Knihovna chce navázat či prohloubit spolupráci s organizacemi, které již s cílovými skupinami pracují. Mohou pak navzájem sdílet zkušenosti (či prostory) při práci s danými skupinami.
Příspěvek Barbory Horákové vyzněl mezi ostatními trochu pesimisticky, jakoby už knihovníci na všechny ty změny neměli sílu. Na druhou stranu, všechno knihovníci opravdu zvládnout nemohou. Osobní poznámka: Navíc, když už dané služby děláme, jak o nich informovat naše uživatele? Jak bojovat ve světě internetu o místo pro knihovny? Sledují naši čtenáři pravidelně naše weby a vyznají se v nich?
Přístup k informacím je základní právo klíčové pro osobní rozvoj a zapojení do společnosti. Ovšem lidé se zrakovým postižením a poruchami čtení často čelí bariérám v přístupu k tištěným materiálům. Výjimku z autorských práv zavádí Marakéšská smlouva z roku 2013 a usnadňuje přístup k autorským dílům ve formátech, které jsou vhodné pro osoby se speciálním potřebami. Smlouva byla ratifikována EU v roce 2019 a v roce 2023 vznikla pracovní skupina (NK ČR, MZK, KNAV, UK, MU, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana), která se zpřístupněním dokumentům pro osoby se specifickými potřebami věnuje.
Licence dle §39a AZ definuje, kdo je oprávněný uživatel se speciálními potřebami. Jsou to osoby se zrakovým postižením, osoby s poruchou vnímání nebo čtení, osoby s tělesným postižením a také osoby, které jednají ve prospěch osoby s postižením. Mezi oprávněné poskytovatele pak patří neziskové organizace a veřejnoprávní organizace. V ČR primárně Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Teiresiás – Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky (MU) a také školy, knihovny a další instituce, které splňují podmínky. Mezi poskytovateli identit (univerzity, knihovna a tiskárna pro nevidomé a další knihovny, které identifikují uživatele dle zmíněného paragrafu) a poskytovateli obsahu (knihovny s Krameriem) musí být uzavřená smlouva – vzor. Oprávněný ověřený uživatel získá plný přístup ke všem digitálním dokumentům (včetně těch nejnovějších) – v současnosti připraveno řešení pro Českou digitální knihovnu.
Petr Žabička, který si od Martina Lhotáka nakonec převzal slovo, se věnoval AI funkcím v České digitální knihovně. AI umožňuje automatické překlady, sumarizaci či hlasové čtení. Prototyp vyvinula Trinera pro projekt EoDOpen a VISK u Knihovny AV ČR. Aktuálně je možné vyzkoušet pouze v České digitální knihovně po přihlášení (umožněno přihlášení pomocí Google) na volně přístupných dokumentech. Během posledního roku bylo vylepšeno uživatelské rozhraní. Uživatel si dále může vybrat pro čtení hlas, který mu nejlépe vyhovuje, a zároveň byly přidány další jazyky.
Lehce humorně laděný výstup zahájil Aleš Brožek tématem možného ohrožení zdraví důchodců při práci s digitálními knihovnami. Je to lepší než s tištěnou knihou – nedostanete se do kontaktu s choroboplodnými zárodky. S posluchači pak následně sdílel svůj kritický pohled na stav dokumentů v jednotlivých digitálních knihovnách. Vypíchl zejména nutnost používat dnes již zastaralou verzi Krameria 3 při hledání např. některých ročníků Národní politiky (první ročník žel digitálně dostupný není nikde) a absenci OCR u řady ročníků.
Podělil se s námi o perličky, které při svém pátrání v hlubinách českých digitálních knihoven našel (např. naskenované prsty knihovníka). Zároveň nadnesl otázku, jestli nemáme těch digitálních knihoven v ČR příliš? Nelichotivě dopadla např. Digitální knihovna Muzea východních Čech, jejíž obsah je unikátní pouze Orlickými proudy a 16 ročníky Rozhledů. Na druhou stranu na praktické ukázce předvedl, že někdy se vyplatí, když dokument digitalizuje více než jedna instituce. Výchozí fyzický stav digitalizovaného materiálu se totiž liší. Rozloučil se s námi apelem na to, aby se digitalizovaly okresní noviny, které doposud unikají zájmu digitalizačních pracovníků. Pomohla by akce Celé Česko digitalizuje?
Digitální průkaz Tritius je elektronický čtenářský průkaz v podobě vhodné pro vložení do mobilu, splňuje tedy standardy pro Android a iOS. Řešení Tritia poskytuje nejen prostý kód průkazky, ale implementuje i API, přes které průkazka umožní zobrazit základní informace o stavu účtu, jako je například aktuální počet výpůjček nebo doba platnosti průkazky.
Prvním průkopníkem v půjčování e-knih byla Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, která s jejich půjčováním začala v roce 2014. Postupně se přidaly další knihovny a dnes je zapojeno 425 knihoven, které půjčují e-knihy a 300 knihoven, které půjčují e-audioknihy. Cena za jednu výpůjčku se pohybuje mezi 49–99 korunami. Finanční politiku si ovšem každá knihovna může nastavit svoji. Některé knihovny mají spoluúčast čtenáře, jiné plně hradí cenu výpůjčky. O příspěvek na provoz e-knih a e-audioknih lze žádat z VISKu 3.
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně má cca 7 % uživatelů, kteří jsou pouze elektronickými čtenáři – tj. nechodí do knihovny. Zároveň se ukázalo, že to jsou převážně lidé ve věkové skupině, která obvykle knihovny příliš nenavštěvuje. Uživatelé oceňují, že e-knihy i e-audioknihy jsou dostupné i mimo provozní dobu knihovny. Pokud existuje záznam fyzického exempláře e-audioknihy (typicky CD, MC, ale i gramodesky), knihovna přidá elektronickou jednotku k záznamu ručně, aby byla pro čtenáře dobře vyhledatelná.
Miloslav Linc představil svou prezentaci (která byla částečně vytvořena s použitím AI) a hned v úvodu nastínil, jak používá AI ve své práci on. Osvětlil, jak velké jazykové modely generují text slovo po slovu. Většina knihovníků tvoří vzdělávací lekce pro čtenáře dva a více dnů. Až 80 % při vytváření obsahu lekcí za ně může odvést AI. Pro začátek je důležitý správný prompt (dotaz, který AI položíme). Měl by obsahovat téma lekce, cíl (co chci, aby se čtenáři naučili) a její délku. Zároveň by se v promptu měly objevit nástroje, které mám k dispozici, typy aktivit (co budou čtenáři vypracovávat) a nutné je také specifikovat publikum (věk čtenářů a jejich znalosti).
Prompt může vypadat následovně: Jsi vynikající lektor, znáš všechny důležité metodiky vedení lekcí. Vytvoř lekci pro knihovnu pro děti v šesté třídě základní školy na téma Národní obrození. Lekce bude trvat hodinu a jejím cílem je seznámení s duchem doby a zajímavostmi, s důležitými jmény, o kterých se následně děti budou učit ve škole. Úkoly by měly být interaktivní, podporovat vyhledávání a zpracování informací. Některé úkoly by měly být pohybové, děti budou pracovat ve skupinách. Počítej s tím, že lektor o látce neví nic a nemá čas si látku nastudovat, takže by úkoly měly být navržené tak, aby se to dalo zvládnout. Knihovník má k dispozici pouze papíry, tužky a knihy.
Pro vytváření rolí doporučil asistenta Didaktik génius od Open AI. Následně předvedl, jak AI může relativně rychle vytvořit pracovní listy, kvízy, obrázky a hry. Závěrem zdůraznil, že při používání AI vždy myslí na to, že poslední slovo má on jako tvůrce. AI využívá jako inspiraci, ale nenechá se jí ovládat. Vytváření lekcí je dobré zkoušet na věcech, které tvůrce zná. Naučí se tak pracovat s limity a hranicemi, které je nutné brát v potaz. Mezi zajímavé aplikace zdarma doporučil ChatGPT, NotebeokLM (shrnutí článků), HailuoAI (video), Teachable machine (ukázka strojového učení), Suno (hudba), Heygen (digitální avatár), ElevenLabs (mluvené slovo), Perplexity (rešerše), Gamma.app (prezentace), Sciobot (lekce). Pro zájemce o AI doporučil Dny AI, které se letos budou konat v listopadu.
V Manuscriptoriu je zapojeno 29 zemí, 220 institucí, zejména z České republiky. Nové Manuscriptorium (new.manuscriptorium.com) bude z „pouhé“ digitální knihovny transformováno na virtuální badatelské prostředí. Uživatelé zde najdou nový katalog a čtečku s pokročilými funkcemi. K dispozici budou nástroje pro tvorbu osobního obsahu a IIIF (International Image Interoperability Framework) – možnost práce s jakýmkoliv IIIF kompatibilním dokumentem. AI zapojili vývojáři z vícero důvodů (např. obohacování metadat a překládání záznamů do angličtiny). Při zavádění se potýkají s několika problémy (omezená spolehlivost, velmi specifická odborná oblast atd.) V budoucnosti by rádi zlepšili přístupnost obsahu a metadata obohacovali i pomocí online zdrojů (např. Wikidata či odborné databáze).
Martin Krčál, který vede projekt Knihovny.cz začal svůj příspěvek pohledem do minulosti, kdy měly informační monopol knihovny. V jeho případě to byla Knihovna Kroměřížska, kde kdysi hledal informace. Změna přišla s internetem. Na příkladu vyhledání informací o syndromu von Hippel-Lindau pak ukázal, jak lze postupovat. Vyhledávač, odborné databáze, Youtube, AI nástroje. Zkusil i svoji Knihovnu Kroměřížska, pak Městskou pražskou knihovnu, krajskou knihovnu, Souborný katalog a nakonec zamířil do svých vod na Knihovny.cz. Vyzdvihl dokumenty z DNNT, zmínil službu Získej, integraci odborných (zahraničních) zdrojů a službu Ptejte se knihovny. Na závěr přidal zaměření portálu směrem ke středoškolským uživatelům (psaním SOČ, přípravě k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ). Zdůraznil roli učících knihovníků v krajských knihovnách a připomněl roli knihoven, které vytváří vlastní digitální obsah (digitální knihovny, e-knihy MKP).
Knihobox ve Zlíně funguje jako výdejní i návratový box v jednom. Využívá napájení ze sítě, ale zároveň má vlastní solární panel. Výhodou je možné vyzvednutí a vrácení kdykoliv 24/7, informování SMS o nachystaném či vráceném dokumentu, možnost využití RFID. Ve Zlíně původně měli jiný typ knihoboxu (PenguinBox), ale toto řešení jim nevyhovovalo. Objednávka pro čtenáře byla složitá a box se často vybíjel vlivem počasí a externích objednávek. Proto se rozhodli pro změnu. Nový knihobox nejvíce využívají čtenáři, kteří jen projíždí kolem autem a přibrzdí. Nejvytíženější je mezi 8. a 9. hodinou ranní a kolem poledne. Box pro dětské čtenáře přednostně vybírá schránky v dolní oblasti, pokud je to možné.
Bank ID zavedli díky dotační podpoře z VISKu 8b. Rozšíření je díky projektu dostupné nyní zdarma pro všechny knihovny v knihovním systémem Verbis. Výhodou je možná registrace bez nutnosti osobní přítomnosti v knihovně. Tuto službu zatím využívá 7 knihoven v ČR. Smlouvu uzavírá knihovna s Bank ID (aktivační poplatek 5 000 Kč). Existuje několik možností dalších plateb. Služba IDENTIFY poskytne knihovně jméno, datum narození, adresu a kontakty. Za to knihovna zaplatí 20 Kč + DPH. Služba IDENTIFY PLUS (60 Kč + DPH) kromě výše zmíněných údajů poskytne i číslo dokladu. Služba CONNECT (jen přihlášení) stojí 10 Kč + DPH. Knihovna využívá IDENTIFY. Nově se takto do knihovny registrovalo 105 čtenářů (prosinec 2024 – polovina května 2025) + dalších 67 po registraci i osobně přišlo do knihovny. Do celkového počtu 200 uživatelů je nutno započítat i číslo 28. To jsou ti, kteří nezaplatili registrační poplatek a registraci do knihovny tudíž nedokončili (i za ně však knihovna musela zaplatit poplatek Bank ID).
Knihovna dále zavádí nové funkce pro ověřování nároku na slevu. Online ověření platnosti ISIC a ITIC průkazu, automatické změny čtenářských kategorií po překročení určitého věku (např. dospělý nad 65 už je důchodce). Čtenář bude moci nahrát doklady, které potvrzují nárok na slevu a knihovník je na dálku schválí. Moderní knihovna je přehledná a přívětivá pro čtenáře i knihovníky. Pojďme si to zjednodušit.
Poslední klasický příspěvek konference představil chytré vyhledávání v archivech historických novin www.pametnovin.cz. Období prohledávaných novin je do roku 1914 – z důvodu autorských práv. Aktuálně prohledává 25 periodik, zhruba 500 tisíc stran. Na příkladu „Co se psalo o Titanicu“ převedl Jan Rychtář proměnu novinových článků. Jinak vypadaly před tragédií, krátce po nehodě (dohady, smyšlenky) a jinak rok poté, kdy se věnovaly zejména výročí události a prevenci toho, jak podobným neštěstím předejít.
Druhou část věnoval novému uživatelského rozhraní Krameria, které je vyvíjeno primárně pro potřeby České digitální knihovny. Před začátkem vývoje vývojáři získali odpovědi od 120 respondentů, kteří digitální knihovnu Kramerius využívají. Proběhly samostatná konzultace s některými institucemi (MZK, NK, KNAV, NM). Zároveň pan Rychtář všechny vyzval pro zaslání dalších podnětů. Testovací verze bude zveřejněna v červenci 2025 nad Českou digitální knihovnou. Plné nasazení se předpokládá v listopadu. Během příštího roku by měla být nasazena na lokální instalace Krameria.
KAŠPÁRKOVÁ, Veronika. Elektronické služby knihoven VIII.. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2025, 39(2) [cit. 2025-06-17]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/elektronicke-sluzby-knihoven-viii
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
