Generace Alfa pohledem sociálních věd

Generace Alfa (cca 2013–2026)

Napsat něco definitivního a nepochybného o nejmladší Generaci Alfa není možné, protože část z nich jsou ještě velmi malé děti a nejstarší z nich jsou teenageři, kteří se stále vyvíjejí, zatímco svět kolem nich se neustále mění. Jsou to děti mileniálů (Generace Y) a mladší sourozenci příslušníků Generace Z, kterými jsou značně ovlivňováni. Mnohem snadnější je pokusit se popsat svět, do kterého se postupně víc a víc zapojují a pokusit se zamyslet nad tím, jaké to pro ně může mít důsledky. Nicméně s nejistým výsledkem, protože jak všichni víme, předpovídání je obtížné, zejména předpovídání budoucnosti. Obvyklou metodou je proto zamyšlení se nad nedávnými trendy a jejich extrapolace, protažení do budoucna.

Generace Alfa vyrůstá v době rychlých globálních změn probíhajících v oblasti technologií, ekologie i společenských podmínek. Svět už se nezdá být, jako v případě starších generací, relativně stabilním místem, které případně o stabilitu víceméně přichází, ale jako samotný zdroj nestability. Ti starší z Generace Alfa už si možná uvědomují nebo to slýchají od svých rodičů a učitelů, že nutným předpokladem jejich úspěchu v životě bude adaptabilita na měnící se podmínky a kreativita, protože jednou možná budou vykonávat profese, které dnes ještě neexistují.

Generace Alfa a technologie

Děti Generace Alfa se narodily do zcela digitalizovaného světa, ve kterém jsou internet, chytré technologie a umělá inteligence samozřejmostí. Instagram existoval už před jejich narozením a zařízení jako např. iPod, který byl pro jejich rodiče objevem a žhavou novinkou, je pro ně muzejní exponát. Děti z Generace Alfa uměly ve většině případů dříve a lépe „swipovat“ (tzn. přejíždět po displeji) než mluvit, natož číst. I jejich hračky bývají často propojené s internetem a od mala vědí, že jejich rodiče a často i prarodiče jsou aktivní na internetu, který je pro ně díky tomu zcela samozřejmým prostředím.

Na druhou stranu jejich rodiče (a prarodiče) už znají a chápou i nástrahy světa online, takže jim často strukturují čas, aby se bavily, hrály si a učily se i jinak než jen s pomocí digitálních technologií. Snaží se tak pečovat o jejich digitální hygienu. Organizují jim čas různými kroužky, kurzy a sportovními tréninky. I tak ale představuje digitální prostředí mocnou konkurenci. Při volbě vhodné platformy je možné dokonce získávat vzdělání prostřednictvím hry, tzv. gamifikace (např. Minecraft a Roblox). Díky podobným prostředím lze hravou formou pochopit základy logiky, ekonomiky, architektury nebo se učit programovat. Zvláštností jejich zacházení s technologiemi je, že je mnohem častěji než příslušníci jiných generací ovládají hlasem.

Ti starší z Generace Alfa zažili lockdowny v průběhu světové pandemie a vnímají tak jako zcela běžnou digitální formu komunikace a vyučování. Technologie jsou pro ně zcela přirozeným prostředím, nejsou pro ně virtuální realitou, ale rozšířením reality, se kterým zacházejí zcela intuitivně. V této verzi reality mají svoje další identity nebo složky identity, svoje „avatary“, které vytvářejí s pečlivostí, kterou někdy nevěnují ani svému fyzickému vzhledu. Nakupují si např. tzv. „skiny“ (česky něco jako „grafický vzhled“) nebo jiné doplňky a pomůcky v počítačových hrách, za které někdy platí i reálnými penězi. Jindy mohou naopak prodejem těchto virtuálních objektů vydělat prostředky v digitálním prostředí a použít je ve „skutečném světě“.

Generace Alfa v reálném a virtuálním prostředí

Díky zkušenostem a zážitkům v těchto virtuálních prostředích není pro děti tohoto věku rozdíl mezi kamarádem z online hry, kterého nikdy neviděly naživo, a kamarádem ze školy. Pochopitelně přitom záleží na věku – u menších dětí přímý kontakt převažuje. Můžeme také spekulovat o tom, jak větší podíl kontaktů v digitálním prostředí ovlivní schopnosti dětí rozpoznávat a vyjadřovat emoce. Objevují se názory, že to tyto schopnosti může narušit. Na druhou stranu jsou zde známky většího důrazu na vyjadřování emocí, empatii a otevřenou komunikaci („gentle parenting“) u dřívějších generací, tzn. rodičů a starších sourozenců dětí z Generace Alfa, které nedostatek zkušeností v této oblasti mohou kompenzovat.

Děti Generace Alfa jsou si pravděpodobně vědomy obrovské diverzity, kterou lze ve světě nalézt. Etnická rozmanitost, různost modelů rodiny nebo vztahů, uměleckých forem a druhů zábavy, hudby, filmové a digitální tvorby, herních platforem a dalších aplikací dělá ze světa enormní zdroj možností, kde a jak trávit čas, hrát si, bavit se – a jednou žít a pracovat. Současně jim to ale přináší možnost dokonalého přehledu o všech světových událostech včetně válek, katastrof a globálních hrozeb. Je proto možné, že aspoň některé „Alfy“ budou mít ještě silnější aktivistické sklony v oblasti environmentálních postojů než lidé ze starších generací, protože se s debatou o globální změně klimatu setkaly nebo setkají v ještě dřívějším věku.

Už Generace Z je v poslechu hudby velmi eklektická a nejsou pro ni zásadní žánry, interpreti nebo časová období, a u Generace Alfa se tato tendence ještě posiluje. Píseň stará desítky let, která se objeví v atraktivním multimediálním kontextu např. na TikToku, se může stát trendem. Pro děti Generace Alfa může být tradiční film, který se pouze pasivně sleduje, nudný. Preferují streamovací služby a digitální platformy, ve kterých si vybírají podle vlastního zájmu. Mají rády kratší (někdy velmi krátké) formáty, u kterých hraje důležitou roli interaktivita. To ale neznamená, že by nebyly schopny sledovat delší hudební nebo filmová díla, pokud je zaujmou.

Generace Alfa a mediální gramotnost

Zdroje informací jsou pro ně převážně multimediální, vizuální a interaktivní. Nejen že příliš nečtou knihy a noviny (což ale není divu, protože nejstarším z nich je třináct), ale dokonce i běžný „statický“ internet je pro ně údajně pomalý. Tvrdí se, že informace nevyhledávají, ale informace si vyhledávají je prostřednictvím personalizovaných algoritmů sociálních sítí založených na AI. Pokud potřebují něco vědět, preferují odpověď chatbota nebo 15vteřinové video. Popisuje se v souvislosti s nimi tzv. „goldfish effect“ (efekt akvarijní rybky), údajně nejkratší doba trvání pozornosti u těchto dětí v historii, jde ale o nedoložený mýtus. Spíše se jedná o přirozenou neochotu věnovat pozornost nezajímavým nebo náročným obsahům, když jsou na dosah prstu zajímavější podněty.

Je velkou neznámou, nakolik budou „Alfy“ schopné odhalovat kybernetické podvody, pomocí AI vytvořené „fake news“ a „deepfake videa“, abychom jmenovali několik relativně nových forem klamání lidí. Je prakticky jisté, že nové technologie umožní vznik zcela nových způsobů podvádění. Se značnou mírou jistoty můžeme předpovídat, že podvedených lidí ubývat nebude, protože schopnosti lidí nenechat se podvést se v každé generaci značně liší.

Předpověď, že Generace Alfa bude pravděpodobně nejvzdělanější a technologicky nejzdatnější generací v historii, je poměrně laciná. Dá se říci, že jako taková se projevila každá nejmladší generace v posledních několika staletích, jakmile se začala prosazovat v životě. Než ji nahradila ta následující.