Generace X pohledem sociálních věd

Obecný úvod

Generace označuje skupinu lidí, kteří jsou přibližně stejně staří, sdílejí společné historické, kulturní a společenské zkušenosti a v důsledku toho mohou vykazovat i podobné preference a chování. Jde ale do jisté míry o zjednodušení a současně o velké zobecnění. Charakteristiky jednotlivých generací rozhodně neplatí automaticky o každém jednotlivci, který by do ní mohl patřit. Rok narození je sice objektivní kritérium, ale životní zkušenosti a preference máme každý svoje.

Popisované generace

Ve čtyřech dílech budou postupně uvedeny charakteristiky čtyř generací z hlediska jejich sdílených zkušeností a zvláštností chování.

• Generace X (cca 1965-1980)
• Generace Y (tzv. mileniálové) (cca 1981-1996)
• Generace Z (tzv. zoomeři) (cca 1997-2012)
• Generace alfa (cca od roku 2010 nebo 2013)

Byly vynechány dvě předchozí generace:

• Tzv. tichá generace (cca 1928–1945)
• Tzv. Baby Boomers (také „boomeři) (cca 1946–1964)

Generace X (cca 1965–1980)

K této generaci patří i autor tohoto textu, proto o ní bude psát poněkud osobnějším stylem. Je vymezena přibližně roky narození 1965-1980. Jde tedy převážně o potomky lidí narozených po 2. světové válce, tzv. generace „baby boomers“, a současně rodiče dalších generací, především tzv. mileniálů. (Zde se dere na mysl nenávistná zmínka o označení „Husákovy děti“, se kterým se někteří ztotožňují a jiní je nesnáší, protože ať byli jejich rodiče, jací byli, nebyl to Gustáv Husák!) Jde o generaci, která vyrůstala a dospívala v období zásadních společenských, politických a technologických změn. Ze společenského hlediska je klíčovou zkušeností této generace pád komunistického režimu v roce 1989, který prožili na prahu dospělosti nebo v její rané fázi. V celosvětovém měřítku došlo ke konci studené války a nějakou dobu jsme žili v iluzi, že v naší části světa demokracie definitivně zvítězila a bude vítězit i nadále.

Pád sešněrovaného totalitního režimu, který díky téměř všudypřítomné kontrole poskytoval určitou stabilitu nebo aspoň její iluzi, přinesl na jedné straně svobodu, po které většina volala, ale také značnou dávku nejistot. Jednak existenčních, týkajících se zdrojů obživy, ale také autorit a jejich zdrojů, pravdivosti informací, propagandy, soupeřících ideologií, (ne)oprávněnosti pravidel, (ne)stability klimatu a otázek životního prostředí. To u řady lidí z této generace vede ke skepsi a pragmatizmu, důrazu na potřebu soběstačnosti a flexibility. Naproti tomu zkušenost s politickou propagandou z mládí a následná rezignace na dodatečné získání funkční gramotnosti v tomto oboru vede u části této generace ke snížené odolnosti vůči desinformacím a konspiracím.

Typickými vlastnostmi lidí z generace X jsou údajně nezávislost a samostatnost, k nimž byli vedeni od dětství tím, že když se vraceli ze školy, byli jejich rodiče ještě v zaměstnání (děti s klíčem na krku). Někdy to může vést až k jisté rezervovanosti vůči institucím a systémům kontroly. To se může dále projevovat v oblasti zaměstnání, které berou jako prostředek existence a ne jako středobod svého života, jak tomu bylo v případě tzv. „baby boomers“. Na druhou stranu je v této generaci řada lidí, kteří si v 90. letech i později vybudovali prosperující firmy a obdivuhodné kariéry.

Mnoho jich má také zkušenost s nestabilitou rodin v důsledku vysoké rozvodovosti v generaci jejich rodičů, takže v oblasti vztahů nemají příliš iluze. Možná i proto jsou rezervovanější v uzavírání manželství, otevřenější vůči méně tradičním modelům rodiny a mají tendenci k pozdějšímu rodičovství. Velkou roli v jejich životech hrají přátelské vazby, které mohou být důležitější než širší rodina.

Důležitou součástí života generace X byla hudba různých žánrů. V případě některých představitelů generace nejen jako zábava, ale i jako součást postoje ke světu. Ať už šlo o tradičnější žánry nebo popový mainstream, nastupující styly jako grunge a novou vlnu, různé žánry elektronické hudby nebo hip-hop, technologický rozvoj umožnil nahrávání vlastních kazet, které bylo možné poslouchat ve walkmanech a nosit si tak svoji hudbu kdekoli s sebou. To, co je dnes díky mobilním zařízením zcela běžné a samozřejmé, zažila jako první právě generace X.

Podobně je to s filmy. V době omezeného počtu televizních kanálů a biografů tato generace sdílela zkušenosti s filmovou produkcí. Hlavně v dětství viděli všichni příslušníci této generace stejné filmy a seriály. Později se většina této generace seznámila s velkými dobrodružnými a vědeckofantastickými filmy jako Star Wars, Terminátor nebo Matrix, popř. s civilnějšími a kritičtějšími tituly jako Klub rváčů nebo Pulp Fiction. Součástí těchto snímků je reflexe konzumní společnosti, nedůvěra k autoritám, pocity odcizení a prázdnoty.

Generace X zažila obrovský rozvoj technologií. Např. ve vztahu k hudbě a filmům byla zpočátku zcela závislá na lineárním způsobu vysílání a konzumace obsahu v televizních a rozhlasových stanicích. Jen pomalu a postupně se mezi lidmi rozšiřovaly nejprve kotoučové a později kazetové magnetofony a videorekordéry a přehrávače, díky kterým si člověk mohl svůj oblíbený obsah pustit kdykoli, kdy chtěl. V pozdějších letech představovaly vrchol autonomie hudebního fanouška walkmany a discmany, které předznamenaly dnešní mobilní telefony a tablety se streamovaným audiovizuálním obsahem. O možnosti takový obsah vytvářet by mohl vzniknout další dlouhý odstavec.

Informační technologie v širším slova smyslu je ale vhodné zmínit zvlášť. Před listopadem 1989 byly striktně kontrolovány možnosti publikovat, takže nebylo snadné si pořídit kopii jakéhokoli dokumentu. Komu z mladších generací je dnes srozumitelné např. slovo cyklostyl? Lidé z generace X cyklostyl znali, někteří z nich psali na psacích strojích, později začali využívat výhod počítačové editace a DTP a dnes využívají k (re)produkci dokumentů nejen různé tiskárny a skenery, ale (opět) i vlastní mobily a tablety.

V souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi je dobré vzpomenout si i na nevyhnutelnou souvislost mezi médiem a konzumovaným sdělením, které nelze zcela oddělit (jak nás poučil Marshall McLuhan). Na rozdíl od doby, kdy hlavními zdroji informací byly knihy, noviny, časopisy, televize a rozhlas a člověk je musel aktivně vyhledávat, žijeme nyní v době, kdy na nás informace (resp. obsah, jak se často neutrálně nazývá to, co nám média přináší) útočí ze všech stran a je nezbytné mezi nimi vybírat nebo si dokonce ordinovat „informační detox“. Podle některých autorů lidé z generace X dokážou zacházet se zdroji informací pragmaticky, zatímco pro příslušníky mladších generací jsou média jako internet nebo mobilní přístroje v mnohem větší míře zdrojem zábavy a dokonce součástí identity.

Souhrnně – generace X zažila ve svém životě obrovské změny politické, kulturní a technologické, na které se musela adaptovat. Je to generace, která je velmi početná, ekonomicky i jinak aktivní, tvoří základ současné společnosti.