Historické fondy v Národní knihovně ČR

Vydáno: 2019-03-11 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Tomáš Klimek

Historické fondy Národní knihovny tvoří sbírky rukopisů, inkunábulí, starých tisků vydaných do konce 18. století a historických map. Ochranu, uložení a restaurování zajišťuje Odbor ochrany knihovních fondů. Text přibližuje aktivity spojené s informačními technologiemi a digitalizací i význam spolupráce paměťových institucí na zpřístupnění a archivaci těchto fondů. Seznamuje s digitální knihovnou Manuscriptorium, podporou projektu VISK6 i s výhodami digitálního prostředí pro uživatele.

Národní knihovna spravuje rozsáhlé sbírky historických fondů, rukopisů, inkunábulí, starých tisků vydaných do konce 18. století a historických map, svým množstvím i významem představující nejvýznamnější soubor tohoto druhu v České republice, který je unikátní i v celosvětovém kontextu. V rámci instituce jsou historické fondy rozděleny do třech základních celků, majících různé správce. Odbor historických a hudebních fondů má na starosti nejstarší a zároveň i největší část sbírky, spravovanou Oddělením rukopisů a starých tisků, jakož i sbírku hudebnin, spravovanou Hudebním oddělením. Zcela oddělen je pak fond Slovanské knihovny, představující jedinečný materiál pro studium slavistiky a příbuzných oborů. Ochranu sbírek, kontrolu podmínek jejich uložení a restaurační zásahy zajišťuje Odbor ochrany knihovních fondů. Sbírky jsou uloženy v historické budově Klementina.

Řada aktivit je dnes výrazně ovlivněna informačními technologiemi a digitalizací a také činnost knihoven, jakožto paměťových institucí spravujících, shromažďujících a zpřístupňujících dokumentové dědictví, se přirozeně z velké míry soustředí na digitální zpřístupnění a archivaci spravovaných fondů. Lze říci, že správci historických fondů v Národní knihovně ČR jsou v tomto ohledu velmi aktivní, digitalizaci se věnují dlouhodobě, dosáhli řady výrazných úspěchů a spolupracují s nejvýznamnějšími světovými paměťovými i výzkumnými institucemi. Digitální knihovna Manuscriptorium, kterou Národní knihovna ČR spravuje a vyvíjí, je jedním z největších zdrojů zdigitalizovaného písemného dědictví (historických psaných dokumentů) na světě a zpřístupňuje data z více než 130 institucí z celé Evropy. K dnešnímu dni je prostřednictvím Manuscriptoria zpřístupněno více než 400 tisíc katalogových záznamů a 110 tisíc komplexních digitálních dokumentů, tedy dokumentů, které byly plně zdigitalizovány a je možné je studovat a číst bez omezení online v nejrůznějších zařízeních – od stolního počítače přes mobilní telefon.

Rukopisy z fondů Národní knihovny jsou dlouhodobě digitalizovány v rámci programu VISK 6, jehož přísné podmínky zajišťují vysoký standard tzv. záchovné digitalizace. Pro digitalizaci starých tisků z fondů Národní knihovny byla v posledních letech klíčová spolupráce se společností Google (od roku 2011), díky níž bylo zdigitalizováno celkem 182 tisíc dokumentů, které postupně budou všechny dostupné z Manuscriptoria a představují tři čtvrtiny celého fondu. Všechny svazky posílané na digitalizaci musely být zkatalogizovány (za pomoci externích pracovníků) a byly prozkoumány, očištěny a ambulantně opraveny pracovníky Odboru ochrany knihovních fondů.

Digitální prostředí ale zdaleka neznamená pouze snadný přístup ke spravovaným dokumentům. Vedle archivační a prezervační funkce především nabízí nové způsoby využití. Digitální prostředky mnohdy umožňují lepší čitelnost dokumentů než studium jejich originálů. V osobních účtech si lze velmi snadno ukládat vlastní výběr dokumentů a členit jej do řady tematických skupin. Popisy i obrazy dokumentů, jakož i vlastní navázané texty opatřené odkazy a poznámkami, je možné sdílet s dalšími uživateli, což výrazně usnadňuje kooperativní práci. V rámci vývoje digitální knihovny Manuscriptorium se Národní knihovna výrazně podílí na tvorbě nejrůznějších uživatelských nástrojů pro práci s obsahem. V posledních letech byl např. vyvinut redakční systém pro tvorbu virtuálních výstav, bylo vylepšeno vyhledávání na základě analýz chování koncových uživatelů, byl implementován protokol IIIF umožňující snadné generování obrazů, byl vytvořen Index digitalizovaného dědictví umožňující centrální evidenci a identifikaci historických dokumentů, apod.

Počet uživatelů digitální knihovny mnohonásobně překračuje i jen myslitelné kapacity studoven. Počet uživatelů Manuscriptoria překračuje počet 60 tisíc uživatelů ročně a digitální knihovna zaznamená přes 100 tisíc návštěv ročně. Zhruba polovinu z nich tvoří lidé připojující se k Manuscriptoriu v České republice. Studovny v Klementinu pak poskytují přístup k dosud nezdigitalizovaným dokumentům a zejména slouží k uspokojení speciálních studijních požadavků, pro něž badatel potřebuje konzultovat originál (studium vazeb, vodoznaků a dalších fyzických atributů knih).

Problémem Národní knihovny je dlouholeté podfinancování, což se projevuje mj. nedostatkem prostředků na nové akvizice historických dokumentů i příruční literatury. Vzhledem k významu spravovaných sbírek je počet historických dokumentů, které si Národní knihovna může dovolit zakoupit, zcela nedostatečný a neodpovídá významu instituce a jejích sbírek. Řada činností pracovníků Národní knihovny je navíc v posledních letech limitována pokračující revitalizací Klementina. Po jejím dokončení a rovněž po ukončení spolupráce s Googlem zaměřené na masovou digitalizaci a hromadné zpřístupnění fondů se pracovníci Odboru historických a hudebních fondů i Slovanské knihovny budou moci postupně více soustředit na vytváření analytických popisů katalogizovaných dokumentů umožňujících práci s jejich obsahem, věnovat se tematicky jednotlivým oborům, jichž se jednotlivé části fondu týkají, zpracovávat výstavy jak fyzické (pro prostory Klementina), tak virtuální. Do budoucna bude rovněž žádoucí posílit výzkumnou aktivitu jednotlivých pracovníků ve vztahu ke zpracování fondů, spolupracovat s univerzitami na výuce studentů relevantních oborů, zapojovat studenty do pracovních stáží, apod., tak, aby byly potenciál sbírek, jedinečná budova Klementina i know-how zaměstnanců knihovny plně využity. Za těchto předpokladů bude moci Národní knihovna prostřednictvím svých unikátních historických sbírek nabízet služby a produkty, o které bude zájem a které budou mít celonárodní význam.

KLIMEK, Tomáš. Historické fondy v Národní knihovně ČR. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(1) [cit. 2024-10-06]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/historicke-fondy-v-narodni-knihovne-cr

Verze pro tisk