Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 2/2024 » Hudba v digitální knihovně Moravské zemské knihovny
Popularita digitálních knihoven každým rokem stoupá. Ať už je důvodem zavedení distanční výuky anebo jen vzrůstající velikost digitálního fondu, digitální knihovnu mnoho lidí považuje především za úložiště digitalizovaných knih a časopisů. Podobně jako knihovna fyzická však i ta digitální nabízí mnohem širší spektrum dokumentů, než by se na první pohled mohlo zdát. Kromě očekávaného bohatství literatury se v nich nacházejí také rozmanité sbírky zvukových nahrávek a notových materiálů, které hudebníkům, studentům či odborníkům nabízejí nebývalý přístup k bohatému hudebnímu dědictví. Většina těchto dokumentů je navíc zpřístupněna bez nutnosti přihlášení nebo návštěvy fyzické knihovny.
Zvukové nahrávky tvoří pouze malou část z celkového počtu dokumentů digitálního fondu Moravské zemské knihovny. Pokud bychom se však podívali na trendy posledních několika let – především vzrůstající popularitu hudebních streamovacích služeb a podcastů – je zcela zřejmé, že tato forma digitálních dokumentů je velmi žádaná. V digitální knihovně Moravské zemské knihovny můžeme tuto kategorii dokumentů nalézt ve vyhledávacích fasetách pod názvem Zvukové nahrávky.
V současné době se zde nachází necelých 700 zdigitalizovaných dokumentů. Nalezneme zde jak velké zastoupení artificiální (vážné) hudby – od Johanna Sebastiana Bacha, přes Bedřicha Smetanu až k Bohuslavu Martinů – tak mnoho žánrů hudby populární či lidové. V menším počtu zde nalezneme i nahrávky mluveného slova. Výhodou digitalizace a digitální knihovny je také možnost využít rozsáhlou filtraci pomocí faset. Uživatel si tak může zvolit nejen skladatele či interpreta, ale také svůj oblíbený žánr, nástrojové obsazení nebo hudební formu.
Jak již bylo řečeno, zvukové nahrávky tvoří pouze malou část dokumentů v digitální knihovně. Důvodem jsou především specifika digitalizace a stanovení standardů metadat v digitálních knihovnách. Samotná zvuková nahrávka totiž není to jediné, čemu je potřeba při digitalizaci věnovat pozornost. Důležitými prvky jsou také skeny zvukového nosiče, obalu či bookletu. Ostatně správná digitalizace by měla zachytit ucelený pohled na daný dokument – nikoliv pouze na jeho obsah. Na rozdíl od digitalizace běžných tiskovin je tedy proces skenování zvukových nahrávek mnohdy několikafázový proces.
Dalším specifikem je samotné zobrazení v digitální knihovně. Podobně jako u digitalizace je i zde potřeba dbát na všechny prvky dokumentu. Správné zobrazení je závislé nejen na struktuře digitalizovaných dat, ale také na řádně zapsaných metadat, dle daných standardů. Tím nejdůležitějším specifikem je poté pochopitelně funkčnost přehrání zvukové nahrávky. Jak správně uchopit tuto problematiku – technicky i z pohledu standardů – je v současné době předmětem řešení několika institucí. Lze však očekávat, že počet zvukových dokumentů po vyjasnění této problematiky výrazně vzroste.
Druhou kategorií z oblasti „Hudba v digitální knihovně“ nalezneme pod názvem Hudebniny. Opět si můžeme výběr dokumentů omezit pomocí stejnojmenné fasety. V porovnání se zvukovými nahrávkami je zastoupení této kategorie výrazně větší s počtem necelých 7000 dokumentů. Opět zde nalezneme široké spektrum dokumentů od notovaných liturgických knih a motet z první poloviny 16. století až po zpěvníky současnosti. Zastoupeno je tedy i několik druhů notace – od chorální, menzurální až po moderní. Nechybí ani možnost filtrace pomocí faset klíčových slov – forma, účel, obsazení – autorů, žánru nebo například nakladatele.
V digitální knihovně Moravské zemské knihovny se navíc nachází jedna specifická kategorie hudebnin označených licencí Hudebniny Kroměříž. Jedná se o archiválie ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého pod správou Muzea umění Olomouc, zpřístupněné ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v digitální knihovně. Tato sbírka mapuje hudební dění především kroměřížských kostelů a arcibiskupského zámku v 17. až 19. století. Nacházejí se zde jak díla skladatelů českých zemí, například tehdejšího dvorního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského, tak také opisy děl skladatelů takzvané První vídeňské školy – Josepha Haydna či Wolfganga Amadea Mozarta. Tato hudební sbírka je tedy z kulturně historického pohledu nesmírně cenná.
Dokumenty s touto licencí, tedy Hudebniny Kroměříž, si mohou číst všichni uživatelé digitální knihovny, a to i bez přihlášení. Každý dokument je však opatřen ochranným vodoznakem. Podmínky plného přístupu k archiváliím jsou definovány badatelským řádem Muzea umění Olomouc a jsou vázány na vyplnění badatelského listu.
Jednou z hlavních výhod digitální knihovny je možnost fulltextového vyhledávání. Tuto možnost však u hudebnin lze využít jen velmi omezeně. Uživatel se tak musí spoléhat pouze na zmíněnou filtraci pomocí faset anebo jednoduché vyhledávání pomocí klíčových slov či jiných metadat. Relativně častou metodou vyhledávání hudebnin je zápis a indexace notového incipitu, kterou sice některé knihovny provádí při katalogizaci hudebnin, avšak stávající knihovní systémy neumožňují s takto zapsanou notací dále pracovat. Navíc tento způsob umožňuje pouze hledat skladbu, nikoliv hledat ve skladbě.
Z tohoto důvodu vznikl ve spolupráci Moravské zemské knihovny a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy projekt OmniOMR, který má za úkol implementovat detekci a rozpoznávání hudební notace (hudebně-sémantických informací – výška, délka, pořadí tónů) do digitální knihovny. V rámci tohoto projektu by měl také vzniknout samostatný systém, umožňující indexaci hudebnin nejen v digitálních knihovnách postavených na systému Kramerius, ale také například v takzvaných discovery systémech. Díky vzniklému indexu bude moci tento systém například vyhodnotit podobnosti dvou notových záznamů, vyhledat tyto podobnosti nebo obecně vyhledávat v dané skladbě. Index bude navíc obsahovat i odkazy na skeny notových záznamů a další potřebná metadata.
V budoucnosti můžeme očekávat, že se počet digitálně zpřístupněných hudebních dokumentů bude nadále zvyšovat. Ať už k tomu napomůže sjednocení přístupů digitalizace zvukových materiálů, digitalizace cenných hudebních fondů nebo implementace nových technologických řešení, věříme, že se i této části digitálního fondu dostane větší pozornosti. Ostatně již v současné době, jak jsme si ukázali, má ze světa hudby co nabídnout.
JEBAVÝ, Filip. Hudba v digitální knihovně Moravské zemské knihovny. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(2) [cit. 2024-10-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/hudba-v-digitalni-knihovne-moravske-zemske-knihovny
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|