Hudební oddělení Moravské zemské knihovny v Brně

Vydáno: 2020-03-10 (All day)
V rubrice: Z činnosti MZK
Autor: Irena Veselá

Před devíti lety vyšel v časopise Duha článek nazvaný Gaude cor meum aneb 70. výročí založení Hudební knihovny od Štěpánky Studeníkové, tehdejší vedoucí tohoto oddělení. Autorka v něm navázala na svůj starší článek Proměny Hudebního oddělení Moravské zemské knihovny v Brně, který vyšel v roce 2004 rovněž na stránkách Duhy. V obou statích tehdy stručně popsala historii a složení fondu Hudebního oddělení včetně v něm obsažených unikátů či jiných pozoruhodných titulů, popsala činnost a služby oddělení čtenářům a zároveň informovala o procesu tehdejšího zpracování hudebnin a zvukových nahrávek do elektronického katalogu Aleph. Zásluhou Štěpánky Studeníkové je nyní již celý fond hudebnin a zvukových nahrávek zapsán v systému Aleph a více než 2000 rukopisů a 800 starých tisků zapsáno v mezinárodní databázi hudebních pramenů RISM.

V současné době tvoří Hudební oddělení tito pracovníci: Mgr. Irena Veselá, Ph.D, Mgr. Jana Franková, Ph.D., Mgr. Vlastimil Tichý a nově též doc. PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D. Náplň práce oddělení tvoří nadále především zpracování fondu, a to jak povinného výtisku (hudebniny a zvukové nahrávky), tak hudebnin získaných darem – aktuálně např. rukopisů a tisků z pozůstalosti dirigenta, sbormistra a pedagoga Janáčkovy akademie múzických umění Rudolfa Zavadila (1934–2008) či kopií autografů skladeb přerovského hudebního skladatele Miloše Vignatiho (1897–1966). Pracovníci Hudebního oddělení poskytují též konzultace čtenářům a vybírají publikace do příruční knihovny Hudebního koutku v Humanitní studovně ve 4. patře budovy Moravské zemské knihovny. Rovněž se dlouhodobě podílejí na zpracování metodiky věcného popisu speciálních dokumentů a strategie digitalizace hudebních rukopisů a starých tisků. Jakožto člen Mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center (IAML) participuje Hudební oddělení na přípravě výročního kongresu této asociace, který se bude konat v červenci roku 2020 v Praze a jehož součástí bude též exkurze účastníků do Brna a Ostravy.

Hudební oddělení také navazuje na dlouholetou tradici tematických výstav a hudebních pořadů, založenou v 50. letech 20. století jeho někdejším pracovníkem Zdeňkem Zouharem (1927–2011). Již od roku 2015 připravuje Hudební oddělení každoročně jednu výstavu v rámci výstavního cyklu Moravské zemské knihovny Oči Brna. První z těchto výstav představila roku 2015 život a dílo předního brněnského hudebního skladatele Miloslava Ištvana (1928–1990). S výstavou bylo spojeno i vystoupení Ištvanova kvarteta. V říjnu roku 2016 se stal hudební osobností Očí Brna hudební historik a organolog Jiří Sehnal (*1931). V červnu až srpnu roku 2017 připomněla další výstava osobnost již zmíněného hudebního skladatele a muzikologa Zdeňka Zouhara a spolu s ním i historii koncertů a hudebních pořadů, které pod jeho vedením probíhaly v tehdejší Universitní knihovně v průběhu 50. let 20. století. V říjnu roku 2017 zazněl ve foyer Moravské zemské knihovny v režii Michaely Běhanové koncert písní Otto Zweiga a Gustava Mahlera v podání mezzosopranistky Kateřiny Alexandry Šťastné a klavíristky Eleny Pokorné.

V roce 2018 byl v rámci cyklu Oči Brna připomenut hudební skladatel, pedagog a Janáčkův nejvěrnější žák Osvald Chlubna (1893–1971), a to ve spolupráci s muzikologem Mgr. Martinem Paškem, který o tomto skladateli připravuje svou disertační práci. V únoru roku 2019 oslavil v Moravské zemské knihovně své 77. narozeniny hudební skladatel a muzikolog Miloš Štědroň výstavou Miloš Štědroň – Nepolapitelný. Na dernisáži výstavy zazněla jeho vokální díla v podání sopranistky Anety Podracké Bendové a loutnisty Richarda Závady.

Vzhledem k tomu, že Hudební oddělení je součástí výzkumné organizace Moravské zemské knihovny, tvoří významnou část náplně jeho pracovníků muzikologický výzkum spojený s publikačními výstupy, účastí na konferencích a pořádáním výstav. Každý člen oddělení pracuje na výzkumných úkolech odpovídajících jeho specializaci a odbornému zaměření.

Oblast výzkumu Ireny Veselé zahrnuje dlouhodobě dva tematické okruhy. Jednak je to výzkum hudebně dramatických děl z okruhu císařského dvora ve Vídni v době vlády Karla VI. (1711–1740), která jsou spjata s českými zeměmi a především s rokem 1723, kdy byl Karel VI. korunován v Praze českým králem, a kromě toho výzkum hudební kultury vybraných moravských klášterů, konkrétně benediktinů v Rajhradě a brněnských augustiniánů v 18. století. Nejnovější publikační výstup z tohoto tematického okruhu představuje monografie Ireny Veselé a Pavla Žůrka Ne oči, ale mysl k Bohu. Maurus Haberhauer (1746–1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století, jejíž vydání umožnila finanční podpora Českoněmeckého fondu budoucnosti. Její německá verze byla vydána péčí Sudetoněmeckého hudebního Institutu v Regensburgu na jaře roku 2019. Při prezentaci obou verzí této knihy v Moravské zemské knihovně dne 27. listopadu 2019 zazněla v novodobé premiéře dvě duchovní vokální díla rajhradského benediktina Maura Haberhauera, a to v podání hudebního ansámblu vedeného Eduardem Tomaštíkem.

Jana Franková řešila v letech 2018–2019 výzkumný projekt Tvorba pro smyčcové nástroje Karla Kohauta. Karl Kohaut byl skladatel s českými kořeny působící v 18. století ve Vídni, jehož tvorba se částečně unikátně dochovala ve sbírkách Moravské zemské knihovny. Jako sekretář Václava Antonína z Kounic-Rietbergu jej doprovázel během vyslanecké mise do Paříže (1750–52) a získal tak přístup i k tamním nakladatelům. V rámci tohoto projektu a ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles uspořádala Jana Franková také mezinárodní konferenci, zaměřenou na problematiku vazeb mezi Francií a českými zeměmi na poli hudby v 17. a 18. století. Konference se uskutečnila dne 8. dubna 2019 na Vyslanectví České republiky v Paříži. Dne 24. listopadu 2019 zazněly v Křišťálovém sále Staré radnice v novodobé premiéře sinfonie Karla Kohauta v podání rakouského ansámblu Ars Antiqua Austria. Jana Franková představila při té příležitosti výstup ze svého projektu, kritickou edici Šesti sinfonií Karla Kohauta, která vyšla na podzim roku 2019 u Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu.

Vlastimil Tichý dokončil v roce 2019 práci na svém výzkumném projektu zaměřeném na sbírku hudebních mikrofilmů z pozůstalosti Antonína Němce, která se dochovala částečně v Moravské zemské knihovně a částečně v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a která obsahuje především mikrofilmové kopie a rukopisné opisy komorní hudby z konce 18. a počátku 19. století, mnohé z nich zachované unikátně. Roku 2019 vydal v Moravské zemské knihovně katalog této sbírky pod názvem Sbírka hudebních mikrofilmů z pozůstalosti Antonína Němce. Výzkum Pavla Sýkory je zaměřen na hudbu 20. století s přesahy do literární vědy a estetiky, a též na dějiny české muzikologie.

Samostatné monografie vydali pracovníci Hudebního oddělení také při příležitosti zmíněné výstavy k poctě Zdeňka Zouhara v roce 2017: Zdeněk Zouhar (1927-2011): Malé ohlédnutí k 90. výročí narození (autoři Irena Veselá a Vít Zouhar) a výstavní katalog Zdeněk Zouhar: skladatel – muzikolog – knihovník (autoři Irena Veselá a Vlastimil Tichý). Další monografii nazvanou Otto Zweig a Rudolf Wiesner. Sonda do života dvou moravských skladatelů na základě rukopisů uložených ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně, publikovala v roce 2018 muzikoložka Mgr. Michaela Běhanová. Její výzkum probíhal v rámci projektu IN-PROVE a byl zaměřen na život a dílo dvou skladatelů první poloviny 20. století, jejichž skladby se z velké části dochovaly ve fondech Moravské zemské knihovny: olomouckého židovského skladatele Otto Zweiga (1874–1942) a brněnského Němce Rudolfa Wiesnera (1876–1945).

Také v tomto roce a v letech příštích chystá hudební knihovna tematické výstavy. V říjnu roku 2020 bude v rámci cyklu Oči Brna připomenuto 110. výročí narození Bohuslava Martinů, jehož díla pravidelně zaznívala v 50. letech 20. století na koncertech tehdejší Universitní knihovny. Hned v prosinci připomene další výstava, připravovaná Janou Frankovou ve spolupráci s Francouzskou národní knihovnou (tentokrát mimo rámec Očí Brna), dalšího českého skladatele spjatého s Francií – Antonína Rejchu (1770–1836), od jehož narození uplyne v tomto roce 250 let. Rok 2021 bude, opět v rámci Očí Brna, věnován nedožitým 90. narozeninám brněnského muzikologa a zakladatele Mezinárodního hudebního festivalu Brno Rudolfa Pečmana (1931–2008).

Výzkumná činnost pracovníků Hudebního oddělení bude nadále směřována ke zpracování pramenů z fondů Moravské zemské knihovny, a to v úzké spolupráci s Ústavem hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a s Oddělením dějin hudby Moravského zemského muzea. Doufáme, že v příštím roce budeme moci opět oslavit kulaté, tentokrát již 80. výročí založení Hudebního oddělení zvoláním gaude cor meum!

VESELÁ, Irena. Hudební oddělení Moravské zemské knihovny v Brně. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(1) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/hudebni-oddeleni-moravske-zemske-knihovny-v-brne

Verze pro tisk