Časopis DUHA vyhlašuje soutěž pro knihovnice a knihovníky o nejoriginálnější fotografii knihobudky. Soutěžit můžete od 1. července do 31. srpna 2024 s JEDNOU fotografií knihobudky z České republiky či ze zahraničí. Více informací najdete v přiloženém souboru.
Filozofický náboj předloženého díla
Pokud vám po přečtení této recenze publikace, která "prošla nezávislým recenzním řízením" Doc. PhDr. Pavla Rankova, Ph.D. a Doc. PhDr. Rudolfa Vlasáka, stále není jasné, stejně jako mně nebylo, o co se vlastně jedná, doporučuji vám přečíst původní recenzi Doc. Vlasáka v Ikarosi na http://ikaros.cz/node/17582.
Jestli vás to však stále nestačilo přesvědčit, že jde o další z plejády excelentních výzkumno-pedagogických výstupů naších center informačně vědecké a knihovnické excelentnosti v Praze a Opavě, nezbývá mi, než se s vámi podílet o vlastní náhled do díla.
Saša Skenderija, Dr.
"This work was supported by the European Regional Development Fund in the IT4Innovations Centre of Excellence project CZ.1.05./1.1.00/02.0070"
O VĚDĚ:
"Věda je víc než technologie, ve své nejlepší podobě poskytuje skutečný vhled do povahy věcí." (str. 11, kapitola 1 - Vznik a vývoj oboru)
O KNIHOVNICTVÍ:
"Podle mnohých odborníků je Library Science aplikovaná informační věda na takové dílčí lokality, které se nazývají knihovny." (str. 17, kapitola 1.2 - Konstituování oboru a terminologické otázky)
O INSPIRACÍCH PROFESORA CEJPKA:
"Ve svých pracích byl [profesor Jiří Cejpek] inspirován tzv. saarbrückenským modelem informační vědy, představitelem tohoto zaměření je Harold H. Zimmermann ze Saarbrückenské univerzity v Saarbrückenu." (str. 27, kapitola 1.4 - Ohlédnutí za česko-slovenským odborným prostředím)
O PŘEDMĚTU INFORMAČNÍ VĚDY:
"Problematikou informací, čím vlastě informace jsou, se zabývalo mnoho odborníků nejenom z řad informačních vědců. Názory na terminologické a faktické vymezení pojmu informace ovlivňovaly po dlouhá léta koncipování oboru, a dokonce vedly k představě, že předmětem informační vědy je informace." (str. 31, kapitola 2.1 - Prvky informačního procesu)
O KAUZALITĚ VÝVOJE INFORMAČNÍCH TECHOLOGIÍ, PROCESů, INFORMAČNÍ VĚDY A VĚDECKÉHO POZNÁNÍ:
"Vývoj vědeckého poznání se projevil ve vzniku nových technických systémů a technologií, nastal převrat v informačních technologiích, nastupuje nová elektronická komunikace. Společenský informační způsob tvořily právě informační technologie, výpočetní a telekomunikační technika. Začaly se formovat informační metody a vývoj informační vědy a informačního procesu je spojený v tomto období s vývojem informačních technologií [...]" (str. 44, kapitola 2.4 - Fáze vývoje informačního procesu po současnost)
O PůVODU NOVÝCH FOREM MEZIDIMENZIONÁLNÍ KOMUNIKACE:
"Lze konstatovat, že v závěru minulého století byly položeny základy novým formám komunikace technické a lidské dimenze." (str. 46, kapitola 2.4 - Fáze vývoje informačního procesu po současnost)
O EMPIRICKÝCH ZKUŠENOSTÉCH ZPOCHYBŇUJÍCÍCH DOSAVADNÍ TEORIE:
"Jakmile však dosavadní teorie není schopna vysvětlit nové empirické zkušenosti, či nové objevy, vznikají metodologické problémy spjaté s dalším postupem poznání." (str. 55, kapitola 3 - Současná koncepce informační vědy)
K ČEMU SE HODÍ KVANTIFIKACE KNIHOVNICKÝCH ČINNOSTÍ:
"Úlohou kvantifikace knihovnických činností je napomoci organizaci poznání a zpřístupnění toho poznání podle specifických požadavků uživatelů s cílem změnit poměry nákladů, efektivity a zisků v knihovnickém sektoru." (str. 70, kapitola 3.2.3 - Infometrie [Infometrics])
O MANAŽERSKÉ KYBERNETICE:
"Pomocí informací lze řídit a regulovat procesy, které fungují na základním principu, že informace na něco zapůsobí, něco ovlivní, něco uvedou do chodu a samozřejmě, že musí proudit zpět a musí být rozpoznatelné, jaké důsledky zásah měl. Skutečnost je jednoduchá, kdo rozhoduje, potřebuje informace a pokud spolehlivé informace chybí, má rozhodování náhodný charakter, z toho vyplývají dva jednoduché závěry. Za prvé, informace musí dojít tam, kde se rozhoduje, a za druhé, informace, která není relevantní pro konkrétní rozhodování, není potřebná." (str. 71-72, kapitola 3.2.4 - Informační management [Information management])
JAK TO VLASTNĚ TEN PETER DRUCKER MYSLEL:
"Moderní pohled na organizaci chápe organizaci jako živý organizmus. Organizace je tvořena lidmi a lidé jsou živými organismy, proto je naprosto nelogické, chápat organizaci, tedy skupinu živých lidí jako neživý objekt." (str. 77, kapitola 3.2.5 - Znalostní management [Knowledge management])
O IMPLEMENTACI BAYESOVA VZORCE PŘI REŠERŠÍCH:
"Na výpočet pravděpodobnosti se používají různé metody, např. Bayesův vzorec. Jedná se o pravděpodobnost relevance jednotlivých termínů databáze vůči dokumentům v databázi, jde tedy o relevanci termínů." (str. 89, kapitola 3.2.7 - Vyhledávání informací [Information retrieval])
O VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ NA INTERNETU vs. V ELEKTRONICKÉM PROSTŘEDÍ
"Může se zdát, že úspěšnost vyhledávání informací v prostředí internetu ovlivňuje z větší části uživatel, a to volbou modelu vyhledávání, užitím vhodných vyhledávácích prostředků, strategií atd. Ovšem, tak to není. Zásadní postavení v informačním procesu mají jednoznačně tvůrci informací a z hlediska šíření informací také informační zdroje. Uživatel je příjemcem informací." (str. 92, kapitola 3.2.7 - Vyhledávání informací [Information retrieval])
"Některé funkce lidské poznávací činnosti se v elektronickém prostředí stávají funkcemi nových systémů a služeb, např. podpora při formulaci problému, orientace v tématech apod. Informační proces se v elektronickém prostředí vymezuje jako sociálně-kognitivní propojování člověka a informace. Člověk je konstruktérem významů a vztahů. Relevance se považuje za sociálně-kognitivní kategorii určující význam informace pro konkrétního uživatele na řešení jeho problému." (str. 109, kapitola 4.3 - Informační chování v elektronickém prostředí)
"Z vyhledávání informací se stává osobní záležitost, která dává lidem větší moc než cokoli jiného. Jde o protiklad ke klasickému způsobu výuky. Člověk posiluje sám sebe, aby dokázal lépe zacházet s informacemi, které hledá. Vyhledávání se stává nejdůležitějším projevem moci jednotlivců, kteří používají počítač, pozorují svět a nacházejí přesně to, co chtějí. " (str. 116, kapitola 4.4 - Informační přetížení a informační ekologie)
O iPODu a KOMENSKÉM:
"Dnes existují technologie, např. iPod, které umožňují člověku se in-formovat ještě jinak, a to zábavou, nikoli vědomostmi." (str. 116, Ibid.)
O METAFYZICE:
"Shrnuto, od dob René Descarta, kdy se důraz kladl na pojmovou stránku věci, trvalo dalších více než sto let, než přišel Immanuel Kant se svou metafyzikou, která mechanistický světový názor kodifikovala, ovládla západní filozofii a definovala významné otázky i pro takové Kantovy odpůrce, jakým byl Friedrich Nietzsche. A byl to také Kant, který definoval 'znalosti' pro Ludwiga Wittgensteina, jednoho z nejvlivnějších filosofů dvacátého století." (str. 112, kapitola 4.4 - Informační přetížení a informační ekologie)
Literatura:
SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. Opava: Slezská univerzita, 2015, 134 s. ISBN 978-80-7510-145-7.
VLASÁK, Rudolf. O informační vědě stručně, jasně a přehledně. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 9 [cit. 2016-06-04]. urn:nbn:cz:ik-17582. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17582