Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2015 » Inspirace z německých knihoven
V červnu 2014 proběhla studijní cesta SDRUK do knihoven v Německu (Cottbus, Berlín, Postupim). Článek pojednává o knihovnách, které byly během této cesty navštíveny.
Budova
Knihovna Braniborské technické univerzity, fungující od roku 2005, každého bez pochyby zaujme svým vzhledem. Navrhla ji renomovaná architektonická kancelář Herzog & de Meuron, mezi jejíž realizace patří např. olympijský stadion v Pekingu a další stavby. Projektová fáze probíhala v letech 1992–2001, stavba v letech 2001–2005. Budova má tvar améby, její komunikační i statickou páteří jsou dvě kulaté věže, na kterých je zavěšeno 7 podlaží, z nichž nejnižší dvě jsou podzemní (pod úrovní umělého kopce, na kterém budova stojí). Dominantními barvami interiéru jsou zelená, žlutá a růžová (fialová). Studijní prostory jsou laděné do bílé a šedé a jsou umístěny u proskleného obvodního pláště, aby zde získaly denní světlo. Hlavními použitými materiály jsou plech, sklo a beton. Jedním z nejvýraznějších prvků interiéru je točité schodiště, které propojuje všechna přístupná patra. Studijní prostory byly dodatečně rozděleny na klidové zóny a zóny pro společné studium, které jsou vždy umístěny na odlehlých stranách budovy, aby se do klidových zón nedostával zvuk. V přízemí najdeme rovněž výstavní a relaxační prostor s pohodlnými křesly.
Služby
Přestože se jedná o univerzitní knihovnu, je plně přístupná veřejnosti – registrace pro veřejnost stojí 25 EUR na rok. Akademická obec využívá služeb knihovny zcela zdarma. Roční rozpočet na nákup knih je 800 000 EUR. Uživatelé mají k dispozici elektronické zdroje – akademická obec k nim má i vzdálený přístup, externí uživatelé je mohou požívat pouze v knihovně. Fond je v jednotlivých patrech rozdělen podle oborů a tematických skupin. Nechybí samozřejmě self check, skříňky pro uložení věcí či individuální studovny, kde mohou uživatelé studovat v soukromí. V přízemí je vedle vchodu k dispozici též kuchyňka, kde se uživatelé mohou v klidu najíst. V kuchyňce jsou k dispozici i automaty s potravinami a nápoji. Zajímavé je, že budova má otevřeno i v neděli, kdy je v čase 17-22 provoz výhradně samoobslužný. Ve všední dny je ve večerních hodinách v knihovně pouze jeden knihovník, ve vstupním patře jen ochranka.
Budova
I druhá budova knihovny je svým vzhledem velice netypická. Její tvar připomíná mozek a proto bývá často jako „Berlínský mozek” označovaná. Budovu navrhla architektonická kancelář Foster & Partners. Její výstavba probíhala v letech 2001–2005. Interiér „Berlínského mozku” je velice vzdušný. Jedná se o otevřený prostor, který propojuje 3 nadzemní podlaží a jedno suterénní. Studijní místa se nachází po obvodu jednotlivých pater, aby zde byl lepší přístup ke světlu. Místa s kopírkami, sociální zařízení a regály s knihami jsou situovány směrem ke středu, aby studijním místům nevytvářely stín. Nevýhodou otevřeného prostoru je, že se jím velice snadno nese jakýkoli sebemenší hluk. Proto knihovna zavedla např. pravidlo, že notebooky je z důvodu redukce hluku možno používat jen na pravé straně budovy. Budova byla postavena tak, aby byla co nejvíce energeticky nenáročná, k čemuž využívá dvouplášťové fasády, v níž se hromadí teplý vzduch, který je pak distribuován po celé budově.
Služby
Knihovna má 750 000 svazků a 700 titulů periodik, které jsou přístupné všem uživatelům (knihovna je otevřená veřejnosti a mohou ji navštěvovat i uživatelé, kteří na Svobodné univerzitě v Berlíně nestudují). V době exkurze zaváděli jako novinku absenční výpůjčky (5 titulů na 2 týdny), do té doby byly možné pouze přes víkend. Knihovna nabízí rovněž elektronické zdroje a e-booky. V knihovně nechybí samozřejmě ani týmová studovna pro společné studium, individuální studovny, relaxační zóna a místa s kopírkami. Je zde k dispozici též multimediální místnost pro přehrávání DVD, CD, MC či vinylů. Otevírací doba je ve všední dny od 9:00 do 22:00, o víkendu od 10:00 do 20:00 hodin. Zajímavá je i služba pro odbornou veřejnost – mimoberlínští návštěvníci mají možnost poslechu informací o knihovně z audio-průvodců, které jsou v knihovně k dispozici k zapůjčení.
Budova
Jacob-und-Wilhelm-Grimm-Zentrum je jednou z nejnovějších a nejmodernějších knihoven v Berlíně. Budova byla navržená švýcarským architektem Maxem Dudlerem, a její realizace stála 72 milionů EUR. Slavnostní otevření budovy proběhlo v roce 2009. Pro berlínskou Humboldtovu univerzitu to znamenalo významný moment, jelikož se díky tomu sloučilo 160 knihoven rozmístěných po celé univerzitě. Srdcem a dominantou knihovny je obrovský čtenářský sál se stupňovitými palubami, kde jsou umístěna studijní místa. Velký důraz je kladen na pravidelnost a symetrii. Hlavními materiály v budově jsou dřevo a sklo. Principem knihovny je otevřenost. Přestože knihovna slouží především potřebám Humboldtovy univerzity, je otevřená široké veřejnosti, a proto jejích služeb využívají i studenti z celého Berlína. Pro svůj výjimečný architektonický design je také častým turistickým cílem. Knihovnou projde 6 000–7 000 návštěvníků denně. To s sebou někdy nese problémy s hlučností a značnou náročnost na údržbu a úklid budovy.
Služby
Knihovna s 2,5 miliony svazků nabízí celkem 1 250 pracovních míst (500 z nich je vybaveno počítači) rozdělených v hlavním sále do teras ve čtyřech podlažích a v bočních studijních prostorách mimo sál. Pracovní stoly jsou opatřené očkem pro zámek notebooku, takže si uživatelé mohou v případě, že si potřebují někam odskočit, svůj notebook uzamknout a zarezervovat si svoje studijní místo na hodinu po dobu své nepřítomnosti. V knihovně nechybí individuální studovny (celkem jich má knihovna k dispozici 51 a je možné si je předem rezervovat) a 8 místností pro práci v týmu. Ve vstupní hale jsou k dispozici self-checky na půjčování a také vracení knih, stolky s počítači, šatna a kavárna. Provozní doba je od 8 do 24 hodin, v sobotu a neděli od 10 do 22 hodin. Po 20. hodině jsou k dispozici již jen self-checky na půjčování a vracení (knihy jsou opatřené technologií RFID). V knihovně je v té době přítomna obsluha pouze ve formě bezpečnostní služby. Zajímavostí jsou volně dostupné boxy pro odložení studovaných knih, kam si čtenáři po dobu 3 dnů mohou odkládat prezenční knížky. Boxy byly pro čtenáře zřízeny dodatečně, aby se předcházelo „schovávání” prezenčních knížek v knihovně. Další kuriozitou je samostatná studovna pro rodiče s dětmi. Jedná se o dětský koutek s hračkami a příruční knihovnou, opatřený pracovními místy. Rodič se se svými dětmi může v místnosti zavřít a dítě využívá dětského koutku. Rodič tak může studovat a zároveň je zabezpečeno, že dítě nikoho neruší.
Budova
Městská knihovna v Berlíně je největší německou knihovnou, její historie sahá až do 17. století. Fond čítá na 11 milionů svazků a obsahuje řadu starých a významných tisků a rukopisů. Provoz je zajišťován ve dvou budovách. V historické budově na ulici Unter den Linden jsou uloženy fondy do roku 1900, novější budova z roku 1975 na Postupimském náměstí obsahuje moderní fondy. Budova v ulici Unter den Linden prošla významnou rekonstrukcí, která se stále dokončuje (zbývá zrekonstruovat vstupní část z ulice). Vzhledem k tomu, že tato pobočka knihovny uchovává právě spíše starší a vzácné svazky, působí dojmem větší uzavřenosti než například Grimm Zentrum (turnikety, nutnost odkládání věcí před vstupem do knihovny apod.).
Služby
Provozní doba knihovny je od 9 do 21 hodin. V sobotu je otevřeno od 10 do 19 hodin. K dispozici je 250 studijních míst v moderní a prostorné hlavní studovně a 60 míst ve studovně vzácných fondů. Studijní místa jsou z důvodu blízkého sousedství s univerzitou často obsazena studenty. V knihovně je možno si pronajmout individuální studovnu (10 EUR/měsíc) či pojízdné uzamykatelné kontejnery na knihy (5 EUR/měsíčně). U vchodu je k dispozici místnost se skříňkami pro uložení věcí a malá „kuchyňka” se stolky a automaty.
Budova
Menší veřejná knihovna sídlí v budově bývalých léčebných lázní Luisenbad (v 18. století zde byl v blízkosti řeky Panke objeven léčivý pramen). Budova z konce 19. století v sobě kombinuje historické i moderní architektonické prvky. Její významná rekonstrukce byla dokončena roku 1991 kanceláří Chestnutt–Niess. Budova obsahuje jak studovnu pro dospělé, tak oddělení pro děti. V podkrovních prostorách se nachází ateliér, kde jsou pořádány různé workshopy.
Služby
Na první pohled malá avšak architektonicky nápadná pobočka může být vzorem pro všechny knihovny komunitního tipu. Knihovní služby se zaměřily na práci s arabskou a tureckou komunitou, která žije v bezprostřední blízkosti knihovny. Mezi zaměstnanci jsou pracovníci s širokým jazykovým vybavením, knihovna pořádá bilingvní akce a snaží se přitáhnout lidi, kteří by do knihovny sami nikdy nepřišli (např. pořady na téma spojení fotbalu a literatury). Probíhá zde také doučování malých návštěvníků knihovny, jsou zde např. stoly, kde si žáci mohou psát úkoly apod. (do budovy se v průběhu nastěhovalo i dětské oddělení). Knihovna má také tři bibliobusy. Knihovna se také snaží mít aspoň jednu knihu v každém relevantním cizím jazyce svých uživatelů (někteří uživatelé vůbec neumí německy). Mimo stálých zaměstnanců má knihovna také dobrovolnickou základnu. Pořádají se zde často promo akce pro nakladatele, díky kterým jsou následně získávány zdarma knihovní jednotky do fondu. Fond knihovny čítá na 126 tisíc knihovních jednotek. Knihovna je otevřená ve všední dny od 10 do 19.30, v sobotu od 10 do 14 hodin.
Budova
Knihovna plní od roku 1969 roli městské a zemské knihovny. Sídlí v budově z roku 1974, která však v minulých letech prošla výraznou rekonstrukcí. Opravená budova oslní své návštěvníky čistým moderním designem provedeným v příjemných světlých barvách. Interiér je zároveň elegantní i funkční. V knihovně se nachází několik sekcí. V přízemí oddělení pro veřejnost, oddělení multimédií, dětské oddělení, velký sál pro konání kulturních událostí a malou čítárnu časopisů a denního tisku. V poschodí, které je provedeno formou galerie, jsou umístěny vědecké publikace, nacházejí se tu individuální a týmové učebny, regionální studovna či počítačová učebna. Vlastní prostory má také oddělení pro teenagery.
Služby
Knihovna klade důraz na vystavování knih na policích tak, aby to lidi zaujalo. Některé knihy jsou vystaveny obálkou dopředu, oddělení s multimédii se podobá obchodu z CD a deskami. Úplně zvlášť jsou vyčleněny bestsellery. Ty jsou zpracovávány urychleně a jsou vystaveny na polici za vchodem do knihovny. Čtenáři mají možnost si tyto bestsellery vypůjčit na 3 týdny za 2 eura. Seznam bestsellerů je určen podle časopisu Spiegel. Jakmile se kniha ocitne mimo přední žebříčky, přechází do běžného fondu. Veškeré finanční operace v knihovně probíhají výhradně přes platební automat a obsluha vůbec nepřichází do kontaktu s penězi. Zajímavostí je také propojení s kavárnou – do čítárenského koutku novin a časopisů je možné donést si nápoje z vedlejší kavárny, takže si čtenáři mohou vychutnat například denní tisk u ranního cappuccina. Knihovna nabízí také půjčování e-knih systémem DiViBib. Náklady na tento systém jsou cca 40 000 EUR ročně pro konsorcium 5 knihoven. Tento systém funguje tak, že jednu knihu v jeden čas může mít jen omezený počet uživatelů, doba výpůjčky je 3 týdny.
BUCHTOVÁ, Barbora. Inspirace z německých knihoven. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(1) [cit. 2024-10-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/inspirace-z-nemeckych-knihoven
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|