Inspirace ze Severu – Studijní pobyt v Městské knihovně Helsingborg

Když jsme dostaly příležitost strávit nějaký čas v zahraniční knihovně, hned jsme věděly, že naše kroky povedou do severských zemí. Nakonec zvítězilo Švédsko. Naší první volbou byla knihovna v Malmö, ta nás však kvůli velkému zájmu o studijní pobyty musela odmítnout. Druhou volbou se stal Helsingborg, ležící v regionu Skåne přibližně 65 kilometrů severně od Malmö. Zde už jsme i díky dřívějším kontaktům uspěly, a tak jsme mohly strávit jeden zářijový týden (nejen) v helsingborgské knihovně.

Od 14. do 20. září loňského roku se tak naším přechodným domovem stalo švédské přístavní město Helsingborg, které je s přibližně 150 tisíci obyvateli deváté největší ve Švédsku. Už v srpnu jsme se spojily s helsingborgskou knihovnicí Evou Hveem, která se stala naší kontaktní osobou a mentorkou. Probraly jsme naše představy o tom, co bychom chtěly během pobytu vidět, poznat a navštívit. Na základě našich přání sestavila celotýdenní program a vybrala kolegy, kteří se nám během pobytu věnovali. V pondělí, úterý a pátek nám tak postupně představili činnosti a aktivity, které knihovna v Helsingborgu poskytuje. Ve středu a ve čtvrtek jsme pak měly možnost se seznámit s knihovnami v jiných městech a také s pobočkami helsingborgské knihovny ve dvou odlišných čtvrtích. Díky Eviným užitečným tipům a radám jsme přijížděly připraveny například i na cestování veřejnou dopravu v regionu Skåne. Bez chytrého telefonu, připojení k internetu a chytrým aplikacím bychom ve Švédsku nepochodily. 

Návštěvu knihovny jsme stihly na poslední chvíli. Dva týdny po naší návštěvě čekalo knihovnu stěhování do náhradních prostor. Ústřední budova během následujících let projde celkovou rekonstrukcí a bude rozšířena o novou přístavbu. Už v době našeho pobytu probíhala příprava na stěhování a stěhovací firma již vyklízela sklepní prostory. Knihovna by ve zrekonstruovaných prostorách měla být otevřena v roce 2028. Navzdory probíhajícím přípravám na stěhování zajišťovala knihovna v Helsingborgu plný provoz a rozsáhlé služby pro veřejnost. Mají celkem 70 zaměstnanců, z nichž 35 působí v hlavní knihovně. Část pracovníků pracuje výhradně v hlavní budově, část pouze na pobočkách, většina z nich však kombinuje obojí. 

Familjen Helsingbord – spolupráce nejen knihoven

Kromě vlastních poboček zastřešuje helsingborgská knihovna i další knihovny v obcích regionu pod společným názvem Familjen Helsingborg. Čtenáři tak mohou vracet knihy nejen v pobočkách knihovny, ale také v dalších městských knihovnách v oblasti. Z těchto městských knihoven se vrácené knihy svážejí do hlavní budovy dvakrát denně, z poboček pak jednou denně. V hlavní knihovně se nachází velká třídicí linka, která knihy rozdělí podle toho, kam patří. Denně jí projde přibližně dva tisíce knih. Projekt Familjen Helsingborg představuje spolupráci měst a obcí v severozápadním Skåne, která se netýká pouze knihovnictví, ale zahrnuje také oblast turismu, dopravy a další aspekty běžného života. Města a obce se spojily především proto, aby i menší obce získaly přístup k financím, ke kterým by se samostatně nedostaly. Tato spolupráce funguje již více než deset let.

Knihovna v Helsingborgu proto spravuje dva rozpočty – jeden pro vlastní knihovnu a její pobočky a druhý, oddělený rozpočet, pro knihovny v rámci Familjen Helsingborg. Z tohoto společného rozpočtu jsou financovány například licence knihovního katalogu, nákupy e-medií nebo předplatné služeb jako PressReader. Knihovny však spolupracují i jinými způsoby. Vytvářejí pracovní skupiny, ve kterých diskutují a řeší otázky týkající se například knihovního systému, webu, e-medií, katalogizace, podpory menšin či práce s dětmi a mládeží.

Pracovní prostředí je důležité

Vedle spolupráce v rámci Familjen Helsingborg nás zaujalo i specifické uspořádání pracovního prostředí přímo v helsingborgské knihovně, které se od běžného modelu v regionu výrazně liší. Pracovníci nemají v zázemí pevně přidělená pracovní místa, ale mohou si je podle aktuálních potřeb měnit – například kvůli tichu nebo spolupráci s konkrétním kolegou. V rámci knihovny je proto vytvořena řada místností, sálků i pracovních koutů, které mohou zaměstnanci využívat. Svůj stálý prostor má každý pouze v podobě notebooku a pojízdné skříňky, kde si ukládá osobní i pracovní věci, pokud je to potřeba. Šanony a papíry zde téměř neexistují – vše je v elektronické podobě. 

Knihovna myslí také na své zaměstnance, kteří jsou v důsledku stěhování výrazně pracovně vytíženi a mají omezené možnosti setkávat se s kolegy a udržovat s nimi pravidelný kontakt. Z tohoto důvodu společně organizují různé aktivity, například jógu, společné sledování krátkých videí na YouTube, společné snídaně či bingo. Jedná se o nízkonákladové aktivity, které nezaberou mnoho času a účast na nich je zcela dobrovolná. Během naší návštěvy jsme měly možnost zúčastnit se nové aktivity – společného zpívání. V sále se z reproduktorů pouštěly písně, zatímco na plátně se promítaly jejich texty. Účastníci mohli zpívat, tančit do rytmu nebo se jiným způsobem odreagovat.

Zaměřeno na děti

V knihovně myslí také na rodiče, kteří přicházejí s dětmi, aby si vypůjčili knihy nebo využili počítače. Na různých místech knihovny – například u výpůjčních automatů či stolů s počítači – jsou proto umístěny aktivní herní prvky, u nichž se děti mohou zabavit, zatímco rodiče si v klidu vyřídí potřebné záležitosti. Pro dětské čtenáře navíc knihovna vytvořila bezpečné a přívětivé místo nazvané Friends table. Děti se často styděly oslovit knihovníka sedícího za pultem a vznikala tak mezi nimi bariéra, kterou chtěli odstranit. Knihovník si proto často sedá k volně stojícímu, nízkému zelenému stolu. Postupně se ukázalo, že děti přicházejí bez ostychu, kladou otázky a povídají si s knihovníky, kteří jim mnohdy pomáhají třeba i s domácími úkoly. 

Jedním ze zajímavých projektů, které knihovna realizuje, je projekt Logopedické kufříky, jež nám představili Caroline Karlsson a Oskar Svensson. Impulzem k jeho vzniku byla dlouhá čekací doba na logopedickou péči, kdy rodiny často čekají na vyšetření až jeden rok. Děti, u nichž bylo ve zdravotním centru vyhodnoceno podezření na poruchu řeči, obdrží kromě doporučení k logopedovi také pozvánku do knihovny. Ta je opravňuje k zapůjčení logopedického kufříku. K jeho výpůjčce je tedy kromě registrace do knihovny nutná také pozvánka ze zdravotního centra. Kufříky mají přizpůsobeny několika možným poruchám – malé slovní zásobě u dětí do tří let, nad tři roky, nesprávné výslovnosti některých hlásek či selektivnímu mutizmu. Hodnocení ze strany logopedů zatím vzhledem k dlouhým čekacím dobám není dokončeno. Knihovníci, zdravotní sestry i zapojené rodiny však projekt hodnotí velmi pozitivně.

Návštěva knihoven v Malmö a Landskroně

Připravený program nám ve středu přichystal cestu do jiných knihoven. Navštívily jsme Městskou knihovnu v Malmö, kterou jsme si prošly samostatně jako běžní návštěvníci. Následně jsme se přesunuly do Městské knihovny v Landskroně, kde se nám věnovali knihovníci Olof Lindvall a Jakob Lindblad. Knihovna v Malmö se nachází ve dvou „válcem“ propojených budovách – v historické budově označované jako „hrad“, kde sídlí od roku 1946, a v moderní budově z roku 1996, tzv. Kalendáři světla. Celá knihovna rozhodně stojí za zhlédnutí. Je prostorná a vzdušná, s velkým množstvím přirozeného světla, které proniká skrze rozsáhlé prosklené stěny. Nabízí řadu zákoutí, studoven a místností i dostatek sedacího nábytku, což vytváří vhodné podmínky pro nerušené studium i práci.

Knihovna v Malmö je jednou z mála knihoven, které využívají k řazení fondu Mezinárodní desetinné třídění. Většina knihoven naopak používá písmenný systém. Knihovna v Landskroně sídlí od roku 1999 v historické budově bývalé hasičské zbrojnice z počátku 20. století. Město Landskrona je známé silnou fotografickou tradicí a každoročně se zde koná fotografický festival, čemuž se přizpůsobila i místní knihovna. Ta disponuje unikátní sbírkou fotografických publikací a pravidelně připravuje výstavy oceňovaných i nových fotografických knih. V roce 2022 realizovala knihovna projekt zaměřený na podporu demokracie, jehož cílem bylo prostřednictvím přednášek zapojit mladé lidi a obyvatele, pro něž je švédština druhým jazykem, do veřejného dění ve městě a ukázat jim, jak mohou jeho fungování aktivně ovlivňovat. Výstupem projektu se stala publikace vydaná v roce 2025.

Pobočky 

Také čtvrtek jsme věnovaly cestování. Navštívily jsme dvě pobočky helsingborgské knihovny, které se nacházejí ve čtvrtích ležících na opačných pólech sociálního spektra. Cílem bylo porovnat fungování knihoven v rozdílných typech prostředí. Jedna z poboček se nachází v problémové čtvrti s vysokým podílem imigrantů a výrazně multikulturním charakterem, druhá naopak ve čtvrti s upravenými rodinnými domky, kde žijí původní obyvatelé s vyššími příjmy.

Pobočku Idé A ve čtvrti Drottninghög nám představila Mee Årefors. Knihovna sídlí v novostavbě, při jejímž návrhu se již počítalo s umístěním knihovny v přízemí. Tato pobočka se zaměřuje především na komunitní práci, což dokládá i nápis na dveřích knihovny, který ji označuje jako místo setkávání. Interiér je zaplněn zelenými rostlinami a vzrostlými stromky v květináčích, které propojují vnitřní prostor s okolním prostředím. Zajímavostí je vymezení pátečního odpoledne od 15 do 17 hodin výhradně pro děti. Méně příjemným aspektem provozu je skutečnost, že kvůli občasným konfliktům mezi návštěvníky musí zaměstnanci při pohybu mimo zázemí nosit bezpečnostní alarm, kterým mohou přivolat ostrahu nebo další kolegy. Druhá navštívená pobočka se nachází ve čtvrti Råå, která bývala rybářskou vesnicí, což se dodnes odráží v místní architektuře, malebných malých domcích i blízkosti pláže. Provedly nás zde Emma Bister a Lotta Ekman. Tato pobočka zaujala především částečně samoobslužným provozem. Knihovníci jsou zde přítomni pouze v některé dny do 17 hodin, poté je knihovna až do 22 hodin přístupná čtenářům prostřednictvím jejich čtenářského průkazu.

Knihovna provozuje celkem deset poboček – devět „kamenných“ a jeden bibliobus. Bibliobus je vybaven posuvnou částí, která se po zastavení rozšíří a zvětší tak vnitřní prostor. Na střeše má solární panely využívané k provozu techniky. Kromě půjčování a vracení knih a časopisů nabízí přístup k internetu, možnost využití počítače, kopírky a dalších služeb, konají se zde také různé akce, například promítání filmů. Ostatní pobočky jsou rozmístěny v různých městských čtvrtích. V roce 2026 plánuje knihovna otevření dalších dvou poboček. Po návštěvě poboček jsme se trajektem vydaly na výlet do dánského Helsingøru. Kromě Hamletova hradu Kronborg jsme zde navštívily také největší knihovnu ve zdejší oblasti, The Culture Yard Library.

Zpátky domů plné zážitků

Na cestu zpět do České republiky jsme vyrazily v sobotu ráno. Udělaly jsme si krátkou zastávku v Kodani, kterou jsme kromě prohlídky města využily také k návštěvě Černého diamantu, budovy Dánské královské knihovny. Z Kodaně nás pak čekala cesta autobusem až do Prahy. Program, který pro nás Eva Hveem připravila, byl velmi pestrý a nabitý, a díky němu jsme získaly ucelený přehled o fungování švédských knihoven nejen v Helsingborgu, ale i v dalších městech. Měly jsme možnost nahlédnout do různých typů knihoven – od hlavní městské knihovny přes pobočky situované v odlišných sociálních prostředích až po knihovny v Malmö a Landskroně. Bylo velmi inspirativní sledovat, jak velký důraz švédské knihovny kladou na komunitní roli, rovný přístup ke službám a zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů.