Interiéry knihoven I. – Dívejme se na knihovnu očima uživatelů

 „Knihovna se z prostoru ke čtení proměňuje na společenské centrum s mnohanásobnými kompetencemi." R. Koolhaas

I když se prostory knihoven pomalu, ale jistě začínají měnit k lepšímu, část veřejnosti je má stále zafixované v podvědomí jako místnosti plné regálů, které střeží „přísná knihovnice s brýlemi“ (ach, ta klišé). Pojďme tedy měnit knihovny v místa, které budou důležitým místem v obci – pro setkávání, sdílení znalostí a zkušeností, vzdělávání, místo inspirací a samozřejmě také místo, které poskytuje přístup k informacím. Aby knihovna mohla splňovat všechny tyto funkce, potřebuje k tomu adekvátní a hlavně atraktivní prostory, které se budou přizpůsobovat jednotlivým činnostem. Nestačí tudíž pořídit nové regály, vymalovat či zakoupit sedací pytel křiklavé barvy. Úmysl je dobrý, kýženého výsledku však nedosáhneme. Naším přáním je, aby uživatelé v knihovnách rádi trávili svůj čas. Pojďme tedy přetvářet prostory knihoven v tzv. třetí místo s lokální identitou (definice Aat Vose, holandského designéra a vývojáře knihovních konceptů), díky tomu se lidé s knihovnou lépe identifikují.

Aby knihovna splňovala nároky daného místa, je nutné nejdříve přistoupit k tzv. formulaci záměru, vypracovat si koncepci. Klíčovým bodem je tzv. princip participace, který spočívá v neustálém dialogu všech zúčastněných stran – knihovníků, zřizovatele, uživatelů knihovny (současných i budoucích), občanů, spolků, podnikatelských subjektů, partnerů a odborných konzultantů (architekt, interiérový designér, metodický pracovník aj.). Výsledný dokument je podkladem pro strategické uchopení rekonstrukce či modernizace interiéru a slouží také jako nástroj k realizaci cílů knihovny, tj. být strategickým a respektovaným partnerem obce.

V rámci příprav bychom se měli ptát:

1. Jak vypadá místo, ve kterém se knihovna nachází?
2. Jaký je stavebně-technický stav budovy a její interiéry?
3. K čemu a pro koho bude knihovna sloužit? (přehled o životě místní komunity)
4. Jak vnímá knihovnu současný uživatel? Jak ji vnímá náhodný kolemjdoucí? Jak vnímá knihovnu zřizovatel?
5. Jak knihovnu vnímají její zaměstnanci?
6. Jak znějí koncepční materiály našeho zřizovatele?
7. Jaký je způsob financování?

Formulace záměru by měla pomoci zodpovědět otázky všech zaangažovaných účastníků:

• Zřizovatel/zástupce místní samosprávy: „Co všechno bychom měli vědět, aby obec do rekonstrukce či stavby knihovny investovala?“
• Architekt/projektant: „Co všechno bychom měli vědět, aby stavba odpovídala potřebám všech zúčastněných stran?“
• Knihovna/knihovníci/uživatelé: „Co všechno bychom měli vědět, abychom se cítili v knihovně jako doma? Jaké služby jsme schopni udržet a nabízet v budoucích letech, tak aby odpovídaly potřebám místní komunity? Kdo všechno knihovnu může navštěvovat? Uspořádání a uložení knihovního fondu?“

Tento strategický materiál vám může pomoci nastartovat komunitní roli knihovny v obci, poslouží jako strategický dokument při vyjednávání, odhalí potenciál knihovny a zjednoduší plánování provozu knihovny.

Rekonstrukce knihovních prostor nemusí být složitá ani nákladná. Existuje nespočet variant, jak dát knihovně novou podobu. Inspiraci lze také hledat i v menších evropských knihovnách, kde pracují s podobným konceptem, ale o tom někdy příště.