J. A. Komenský v labyrintu MZK – nová komeniana v historickém fondu

Vydáno: 2015-11-10 (All day)
V rubrice: Z činnosti MZK
Autor: Jitka Machová

„Knihovna Komenského“ jako speciální sbírka komenian byla založena kuratoriem ústavu 11. června 1900. Návrh na její zřízení podal kustod a pozdější ředitel Zemské knihovny moravské dr. Wilhelm Schram. Základem nově založené sbírky se stal fond z původního jádra knihovny Františkova muzea, který byl již v roce 1901 rozšířen o další svazky delimitací knihovního fondu s Moravským zemským archivem. Pro další rozvoj sbírky byla schválena v roce 1902 každoroční zvláštní dotace. Z těchto prostředků byly hrazeny nákupy nových titulů u domácích i předních zahraničních antikvariátů v Evropě, ke kterým patřily např. brněnský Karafiat, Winiker, Píša, Barvič, Brecher, pražské firmy Bačkovský, Storch. Ze zahraničních v Německu firma Baer ve Frankfurtu nad Mohanem, Rosenthal a Haas v Mnichově, Weigel v Lipsku, v Maďarsku budapešťský Lantos a další.

V prvním desetiletí existence bylo nashromážděno více než 600 kusů titulů – nejen vlastní díla J. A. Komenského, ale i literatura pojednávající o Komenském, bez rozlišení na staré tisky a literaturu novější či soudobou. V roce 1910, kdy byla „Knihovna Komenského“ představena svým prvním katalogem publikovaným v Časopise Moravského zemského muzea, obsahovala již cca 130 svazků rukopisů, starých tisků a map, včetně tisků vydaných do roku 1848.

Po vzniku samostatné republiky byla dále rozšířena o vytříděná komeniana ze státem dotovaných  nákupů velkých soukromých knihoven, např. v roce 1919 získaná knihovna evangelického faráře J. G. A. Szalatnaye obsahovala 10 komenian, knihovna slavisty a bohemisty Adolfa Patery 4 tituly. Přírůstek z přidělené pražské lobkovické sekundogeniturní knihovny byl dalších 5 svazků.

Po druhé světové válce bylo zařazeno do sbírky několik exemplářů z konfiskované německé knihovny hrabat Chorinských, další přírůstky byly vytříděny z poválečných svozů z tzv. rezervních fondů. Klášterní knihovní fondy tehdejšího Brněnského a Jihlavského kraje, které byly přiděleny Universitní knihovně v 50. letech 20. století, obsahovaly celkem 32 svazků starých tisků. Z 90 % však tvořily duplikáty či multiplikáty ke „Knihovně Komenského“. Nebyly začleněny do této speciální sbírky, zůstaly nadále součástí jednotlivých klášterních knihoven a byly navráceny obnoveným církevním řádům v  90. letech 20. století.

Další odborný publikovaný soupis Vladislava Dokoupila zachycuje v roce 1957 následující stav sbírky: cca 440 bibliografických jednotek v téměř 750 svazcích, z nichž starých tisků bylo cca 250. V následujících letech můžeme zaznamenat pomalou stagnaci v nárůstu sbírky. Důvodem bylo nejenom omezení nákupů v zahraničních antikvariátech, ale i nedostatek vhodných titulů na trhu. Sbírka komenian byla již poměrně rozsáhlá a vzácné exempláře, které by nebyly duplikáty, se objevovaly velice zřídka. V roce 1959 vyšel celorepublikový Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a museích. Brněnská sbírka komenian tvořila 40 % všech titulů vydaných do roku 1800. V roce 1992 vydaná odborná bibliografie Jaroslava Vobra „Dílo Jana Amose Komenského ve fondu Státní vědecké knihovny v Brně a moravských klášterních knihoven. Rukopisy a staré tisky 1611–1800“ podchycuje 276 exemplářů multiplikátů, včetně rukopisů, starých tisků a map. Přírůstek do sbírky byl opravdu malý a stejně minimální byl přírůstek v následujících 20 letech.

Prakticky nejrozsáhlejší akviziční počin posledních let byl nákup v roce 2014, kdy se podařilo prostřednictvím brněnského antikvariátu zakoupit 7 komenian ze soukromé sbírky. K územním unikátům dochovaným v České republice patří exemplář slavné školní encyklopedie Orbis sensualium pictus (JOH. AMOS COMENII ORBIS SENSUALIUM PICTI PARS PRIMA (…) PARS SECUNDA…). Dvoudílné latinsko-německé vydání Johanna Andrease Endtera vyšlo v Norimberku v roce 1754.

Další titul Přemyšlování o večeři Páně (Požehnané paměti Jana Amosa Komenskýho nábožná přemysslowánj O Wečeři Páně, co totižto prawý Ewangelický křesťan před, při a po vžjwánj Swátosti této ciniti má?…) vydal v Praze v roce 1784 Jan Tomáš Höchenberger. Přestože se jedná o neúplný exemplář (druhý v republice ještě defektnější je uložen v NK v Praze) patří k velice cenným bohemikálním tiskům J. A. Komenského.

V brněnské sbírce dosud chyběl výtisk díla Conatuum Comenianorum praeludia (IOANNIS AMOS COMENII V. cl. PANSOPHIAE PRODROMVS Et Conatuum Pansophicorum DILVCIDATIO…) vydaného v leidenské dílně Davida Lopeze de Haro v roce 1644. Jedná se o konvolut 3 pansofistických textů. Další 4 díla jsou již k titulům obsaženým ve sbírce duplikáty. Jeden z posledních Komenského textů vydaných před smrtí Unum necessarium (UNUM NECESSARIUM, Scire, qvid sibi sit necessarium,  in vita & morte, & post mortem… ) 1. vydání Amsterdam, Christoffel Cunradus 1668.

Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším didaktickým dílem J. A. Komenského je Opera didactica omnia (J. A. COMENII OPERA DIDACTICA OMNIA…), čtyřdílný soubor zásadních teoretických i praktických spisů, vydaný latinsky poprvé v Amsterodamu v roce 1657. K nejznámějším dílům Komenského patří Labyrint světa (Labirynt Swěta a Rág Srdce od Amoza Komeniusa Pastýře Ewangelického. Podle Exempláře Berljnského přetisstěn) vydaný v Praze u Jana Samma v roce 1782. K multiplikátům, tedy jako už 4 výtisk se dostalo do sbírky čtyřjazyčné dílo s četnými dřevořezovými vyobrazeními Orbis sensualium pictus (JOH. AMOS COMENII ORBIS SENSUALIM PICTUS QUADRILINGUIS EMENDATUS emendatus Hoc est: Omnium fundamentalium in mundo Rerum, & vita Actionum Pictura & Nomenclatura GERMANICA, LATINA. ITALICA, & GALLICA…) v norimberském vydání Johanna Andrease Endtera z roku 1760. Orbis pictus patří k nejčastěji vydávaným Komenského knihám, ve sbírce je zastoupeno cca 40 výtisky.

V průběhu prvního desetiletí 21. století proběhlo zatím poslední zpracování děl Jana Amose Komenského vydaných do roku 1800 již do elektronického katalogu knihovny. Uživatelé získali možnost vyhledávání podle různých kritérií. Rešeršním dotazem lze v elektronickém katalogu historických fondů MZK03 vytvořit „virtuální knihovnu“ Komenského děl nejen ve speciální sbírce komenian (lokace Ks), ale i napříč jednotlivými uzavřenými sbírkami historického fondu, které Komenského dílo obsahují. V letošním roce jsme přistoupili také k digitalizaci jednotlivých titulů komenian, které zpřístupňujeme veřejnosti v digitální knihovně Kramerius.

Historický fond Moravské zemské knihovny v Brně obsahuje nyní 302 titulů Komenského děl (včetně duplikátů) ve 267 knihovních jednotkách – dva autografy, tři rukopisné opisy děl J. A. Komenského, 19 samostatných mapových listů a 243 svazků starých tisků. Celá kolekce dnes patří mezi největší i nejvýznamnější komeniologické sbírky. Hodnotu tohoto souboru netvoří pouze množství nashromážděných svazků, ale i výběr a zastoupení jednotlivých titulů. 19 položek ze sbírky patří prozatím ještě mezi zeměpisné unikáty v České republice, další tituly k prvním vydáním Komenského děl, či zajímavým jinojazyčným verzím, nebo pozdějším vydáním pocházejících z různých a neobvyklých evropských míst (Moskva, Stockholm, Londýn, Levoča, Sibiu, Debreczen, Pirna…). Můžeme stále doufat, že se ještě objeví další zajímavé exempláře komenian, o které se nám podaří v budoucnu sbírku rozšířit.

Literatura:

DOKOUPIL, Vladislav. Rukopisy a staré tisky. In: Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník. 1808­1983. Brno: Blok, 1983, s. 81–129.
DOKOUPIL, Vladislav. Soupis komenian Universitní knihovny v Brně. Brno: Universitní knihovna, 1957. 112 s.
F.K-k [=František Kameníček]. Nová Comeniana v „Knihovně Komenského“ moravské zemské knihovny. Komenský, 32, 1904, s. 542–543.
F.K-k [=František Kameníček]. Nová Comeniana v Brně. Komenský, 31, 1903, s. 360–362, 395–396, 427–429, 194–495.
Jan Amos Komenský ve fondech MZK. Katalog k výstavě. Brno: Moravská zemská knihovna, 2015. 90 s. ISBN 978-80-7051-205-0.
JARNÍK, Hertvík. Starší kusy naší Knihovny Komenského. Časopis Moravského musea zemského, 9, 1909, s. 244–267, 10, 1910, s. 50–74.
KUBÍČEK, Jaromír. Knihovna Komenského v Brně. In 120 let Muzea Komenského v Přerově a Oslavy Komenského v roce 1892 ve střední Evropě. Materiály z odborné konference, konané 14.–15. října 2008 v Přerově. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2009, s. 260–265. ISBN 978-80-87190-04-3.
Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a museích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1959. 469 s.
VOBR, Jaroslav. Dílo Jana Amose Komenského ve fondech Státní vědecké knihovny v Brně a moravských klášterních knihoven. Rukopisy a staré tisky 1611–1800. Brno: Státní vědecká knihovna, 1992. 179 s. ISBN 80-7051-047-1.
VOBR, Jaroslav. Sbírka komenián Universitní knihovny v Brně. Duha, roč. 6, č. 1, 1992, s. 2–5.

Elektronické zdroje:

Bibliografie spisů J. A. Komenského vytištěných do r. 1800 [online] [cit. 21.10.2015]. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/kvo/bibliografie-komensky/
Digitální knihovna MZK Kramerius [online]. [cit. 21.10.2015]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/katalogy-databaze/digitalni-knihovna-kramerius
Historický fond Moravské zemské knihovny v Brně [online]. [cit. 21.10.2015]. Dostupné z: https://aleph.mzk.cz/F/T26KM5BCQHCH5FBQ1AH7F8ECCLN3F13AK7GPG5MSFLK9BN6IAF-00783?func=file&file_name=find-b&local_base=MZK03_MZK

MACHOVÁ, Jitka. J. A. Komenský v labyrintu MZK – nová komeniana v historickém fondu. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2015, 29(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/j-komensky-v-labyrintu-mzk-nova-komeniana-v-historickem-fondu

Verze pro tisk