Jak se vábí při odlivu?

Vydáno: 2019-09-10 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Pavel Zajíc

Autor se zamýšlí nad úlohou knihovny, která zajišťuje základní funkce, budování kvalitního fondu a poskytování knihovnických a informačních služeb uživatelům. Současná knihovna je také významným prostorem, místem setkávání nejen čtenářů, ale i občanů. Získává si tak nezastupitelnou pozici v životě města, stává se centrem kulturního i společenského života.

Knihovna jako místo setkávání je slovní spojení, které si v průběhu posledních několika let našlo místo v ústech nejenom knihovníků, ale také politiků (ať už těch lokálních nebo i těch na národní úrovni). Je to skoro jakési "abraka dabra", které má knihovnám zajistit přízeň politiků, dostatek finančních prostředků do rozpočtů a možnost přežití v dobách, kdy se již tak moc nečte jako kdysi (myšleno z kodexových knih). Jenže samotné vyslovení zaklínadla lidi do knihoven nepřičaruje. Lidi se ocitají v útrobách knihoven proto, že je tam něco přitáhne. A o feromonech, které knihovna může vylučovat, a o způsobech, jakými to může dělat, je tento článek. Navíc to bude o feromonech specificky rožnovských, tudíž o konceptech, které nám fungují v Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm, ale myslím si, že mohou fungovat i v knihovnách jiných měst či obcí.

Asi se shodneme na výroku, že knihovna prospívá k dobrému klimatu ve městě /obci a v případě, že poskytuje kromě klasických knihovnických agend také něco navíc, může být vliv na toto klima příznivější a příjemnější. Pod oním "něčím navíc" si lze představit cokoliv, ať už je shora zmiňované setkávání, nebo zavádění jiných než tradičních služeb. Z dlouhodobé zkušenosti práce v knihovně vím, že jsou dvě věci, které jistojistě lidi do knihoven (či kamkoliv jinam) přitahují. Jsou to věci, témata a lidé, které a kteří se vztahují k místu působení knihovny (nazvěme si je třebas Lokály) a potom věci masovým způsobem populární (tzv. Popiny).

Pokud jsme na startovní čáře, v bodu Nula, a lidé nám do knihovny nechodí, je dobré zkusit to s Lokály i Popinou. Sám za sebe bych preferoval Lokály, neboť ty vycházejí ze samotných potřeb uživatelů a návštěvníků knihoven, popřípadě obyvatel obce a jsou pro obec přínosnější, ať už je to spojeno s identifikací posluchačů/účastníků s předkládaným tématem, problémem či přímo s přednášejícím. Konkrétní příklad z naší knihovny přiblížím dále, nicméně inspirací můžeme najít bezpočet v různých knihovnách napříč republikou. U Popin je zase jednodušší lidi do knihovny nalákat z toho důvodu, že se jedná o věci populární a známé a lidé na ně budou zvědaví, protože přednášející či přednášené budou znát z médií (televize, rozhlas, internet) a chtějí si je konfrontovat v reálném světě. Lidé už takoví jsou.

Velmi důležitým momentem pro každou knihovnu je způsob, jakým dáme o chystané akci v knihovně vědět. Informační kanály, které proudí z naší knihovny jsou následující (Rožnov má cca 16 000 obyvatel): místní noviny Spektrum Rožnovska (měsíčník vydávaný městem a putující zdarma do každé schránky v nákladu 7 500 výtisků), měsíční informační zpravodaj z knihovny o rozsahu 8 stran A5 (tištěno na kopírce v knihovně v nákladu 100 ks a dále umístěného na webových stránkách knihovny), informační mail s novinkami a programem knihovny (prostřednictvím služby Ecomail rozesílaný měsíčně všem čtenářům, kteří nám dali souhlas s jeho odběrem), samostatný měsíční plakát na akce knihovny rozmisťovaný na výlepových plochách ve městě v počtu 60 ks, vybrané akce mají samostatný plakát, papírové pozvánky velikosti A6 (jsou k dispozici v půjčovně a také informačním centru), tiskové zprávy rozesílané do médií (rozhlas, TV, noviny), www stránky knihovny a sociální sítě. Každý z těchto kanálů zasahuje různé skupiny uživatelů, avšak bez jejich využití si nedovedu pořádání aktivit v knihovně představit.

A nyní již příklad funkčního Lokálu. Již řadu let jím je projekt Město v mé paměti, který dává prostor aktivním seniorům a jejich vzpomínkám. A přestože funguje na zcela primitivním konceptu setkávání lidí v knihovně, je nutné právě v tomto kontextu vyzdvihnout jejich důležitost pro činnost knihovny a Rožnova vůbec. Je tomu více než deset let, kdy záměr vytvořit průvodce pamětí města s pomocí dobrovolníků z řad seniorů dal vzniknout tomuto projektu. A nebýt nezištné a dobrovolné spolupráce účastníků, byl by Rožnov o mnoho ochuzen. Může Vám to připadat jako nafoukané tvrzení, avšak opak je pravdou. Za tu dobu se podařilo uspořádat bezpočet besed s regionální tematikou, s tématy osobní historie, vyšla řada tisků ať už pod hlavičkou knihovny či vlastními náklady z řad účastníků projektu, vznikly rožnovské questy, byly zmapovány a zaznamenány vzpomínky na události a osoby, jež by upadly do vzduchoprázdna zapomnění a řada dalších, méně patrných výstupů. A to vše bez fanfár, nabubřelých ovací a zbytečného patosu. Jen jako stopa, kterou lze sledovat a s úžasem poznávat, že tohle bylo, je a třebas i do budoucna bude město, kterému svým životem a prací dáváme každý z nás svou tvář.

Jedním z rizik, které jsme v minulosti před započetím projektu řešili, byla možná vzájemná nevraživost či antipatie, mezi účastníky projektu. Navzdory svým obavám jsem s překvapením zjistil, že s přibývajícím věkem a životní moudrostí jsou tyto malichernosti zapomenuty, společný zájem a cíl dokáže stmelovat lidi s často protichůdnými názory. Řada mladších a ambicióznějších jedinců by se zde mohla učit naslouchání, dialogu a vstřícnosti.

Napadá mne, že vlastně stáří, moudrost, nadhled, zkušenost (zažitá a získaná), zaznamenaná a nezapomenutá minulost (se všemi odstíny krve, protože ta je životem) lidí, je vlastně bonanzou, která v sobě ukrývá nesmírné bohatství. Jsem rád, že jsme na ni s knihovnou narazili, a její bohatství dokážeme sdílet s ostatními. Můžete to zkusit i u Vás, s otevřenou myslí a naslouchajícíma ušima se Vám to dozajista podaří.

ZAJÍC, Pavel. Jak se vábí při odlivu?. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(3) [cit. 2024-10-08]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/jak-se-vabi-pri-odlivu

Verze pro tisk