Jak se z knihovníka stane dobrovolník a proč má smysl pracovat s dobrovolníky

Vydáno: 2020-06-10 (All day)
V rubrice: Informace pro knihovny
Autor: Eva Vodičková

Dobrovolnictví v knihovnách získává pomalu ale jistě naprosto nezastupitelnou a unikátní roli. Všichni jsme se o tom přesvědčili v okamžiku, kdy byl kvůli koronavirové epidemii vyhlášen nouzový stav a stát uzavřel veškeré kulturní instituce. Nebyly roušky, nebyla desinfekce, štíty, rukavice. A právě v tomto období se ukázalo, že knihovny nejsou pouze půjčovnami knih. Aniž bychom si to plně uvědomovali, staly se plnohodnotnými komunitními centry, která dokážou rychle a velice efektivně jednat. Téměř každá knihovna byla najednou plná dobrovolníků všech možných profesí. Knihovníci koordinovali šití a distribuci roušek, desinfekce, pomoc s nákupy, venčením psů, rozváželi knihy, zkrátka dělali, co bylo potřeba. Zároveň na svých webech a sociálních sítích shromažďovali ověřené informace a zprostředkovávali je široké veřejnosti.

Právě v této naprosto ojedinělé a nestandardní situaci jsme si uvědomili, jak důležité je dobrovolnictví v knihovnách a jakou výhodu měly ty instituce, kde dobrovolníci běžně působí. Tito lidé totiž mnohdy, aniž by o tom věděli, vytvářejí komunity, které nejen pomáhají, ale zároveň se kolem nich sdružují přímo v knihovnách různé zájmové skupiny. Jejich činnost je velice různorodá. Podílejí se na pořádání akcí, kurzů, workshopů, čtou dětem, seniorům, nemocným, pomáhají s údržbou fondu, přesazují květiny, pomáhají se stěhováním, učí hru na hudební nástroj, cizí jazyky, fotí, připravují výstavy, nosí knihy hendikepovaným spoluobčanům. Takto pomáhají dobrovolníci například v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem, Knihovně Kroměřížska, Městské knihovně v Praze, v Krajské knihovně Karlovy Vary, Regionální knihovně Karviná, v Knihovně v Třinci a dalších. Tyto knihovny se otevřely lidem zvenčí a díky tomu získaly, řekněme, přidanou hodnotu. Už to dávno nejsou jen tiché prostory, kde je třeba chodit kočičím krokem, dávat pozor na vše, co by mohlo způsobit jakýkoli hluk a nad nimiž bdí přísná knihovnice v kostěných brýlích, která dokáže „seknout pohledem“.

V době, kdy knihovny bojují o každého čtenáře a jsou naprosto nesmyslně hodnoceny podle počtu všeho, co lze spočítat, je dobrovolnictví právě v těchto kulturních institucích naprosto nezastupitelné. Je sice pravda, že statistiky dobrých skutků se nevykazují, ale ti, kdo chodí do knihoven pomáhat, velmi dobře vědí, proč tak činí. Smysluplné trávení volného času, předávání zkušeností, možnost vyzkoušet si něco nového, příjemné prostředí, a především dobrý pocit z toho, co dělám, není v současnosti samozřejmostí.

Nejlepší reklamou není článek v novinách ani reportáž v televizi. Je to sdílení informací mezi lidmi, lapidárně řečeno největší váhu má agentura „Jedna paní povídala“. Využijme proto to, co máme, a to, co se velmi těžko získává. Dobré pověsti, oblíbenosti a husté sítě našich knihoven. Ať už k nám bude veřejnost chodit za jakýmkoli bohulibým účelem, je to dobře a znamená to, že naše činnost má smysl. Každý zřizovatel si pak (možná) bude velmi dobře rozmýšlet, zda knihovnu ve své obci udrží a vytvoří jí alespoň v rámci možností dobré podmínky k činnosti.

Pokud vás tento článek oslovil a chtěli byste pracovat s dobrovolníky, rádi pomůžeme. Základní informace a kontakty získáte na webových portálech www.hest.cz, www.dobrovolnik.cz nebo přímo na webu Národní knihovny.

VODIČKOVÁ, Eva. Jak se z knihovníka stane dobrovolník a proč má smysl pracovat s dobrovolníky. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(3) [cit. 2024-10-14]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/jak-se-z-knihovnika-stane-dobrovolnik-proc-ma-smysl-pracovat-s-dobrovolniky

Verze pro tisk