Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » Retročíslo » Kniha o knihovně
Výpravná publikace o novostavbě brněnské knihovny zaujme svým pojetím vyjádřeným podnázvem Národní poklad – moderní architektura. Ve fondech Moravské zemské knihovny je uloženo z kulturního bohatství naší minulosti množství středověkých rukopisů, z nichž některé ilustrují publikaci vydanou u příležitosti otevření nové budovy a nazvanou Moravská zemská knihovna v Brně (vyd. nakladatelství Lector benevolus v Brně, 2001, 127 s.). Těžiště však spočívá v dokumentaci, jež ilustruje výstavbu této knihovny.
Zejména v programu Memoriae Mundi Series Bohemica, jenž garantuje Národní knihovna ČR a technicky jej zabezpečuje ve spolupráci s firmou Albertina icome Praha, vzniká digitalizovaná podoba mnohých středověkých rukopisů. V rámci tohoto programu má také Moravská zemská knihovna zpracovaně již desítky rukopisů, z nichž výběr tvoří kontrastní ilustrace k moderní stavbě knihovny. Ukázky jsou ze žaltáře královny Elišky Rejčky, snáře M. Vavřince z Březové (tento byl skenován v rámci programu Clavis v Akademii věd) aj. Zfotografovány byly také další unikátní dokumenty, jako dopisy J. A. Komenského nebo deskotisk Biblia pauperum – bible chudých z poloviny 15. století.
Kapitoly o knihovně začínají jejím vývojem. Počátky knihovny spadají na přelom 18. a 19. století, kdy rozvoj merkantilismu vedl k zakládání hospodářských společností. V Brně jsou s hospodářskými společnostmi spojeny počátky nejen knihovny, ale i muzea. Obě instituce po celé 19. století byly společné a proto v tomto městě nenajdeme obdobu bohaté Knihovny Národního muzea v Moravském zemském muzeu. Se vznikem Masarykovy univerzity došlo ke spojení Moravské zemské knihovny s univerzitou, od země převzal knihovnu stát a následoval prudký rozvoj v působnosti, rozsahu fondu i personálu. Na Výstavě soudobé kultury, konané v Brně v roce 1928 k 10. výročí vzniku ČR, se formulovaly poprvé požadavky na výstavbu knihovny, na které byla i kladná odezva. Ve veřejné soutěži architektů byl vybrán projekt B. Fuchse, který byl na svou dobu velmi moderní, funkcionalistický a účelný. Je zajímavé, že byl proponován na stejné místo, na kterém se knihovnu podařilo postavit (s odstupem 70 let).
Jakým způsobem probíhala výstavba, od obcházení sponzorů, vyhlášení a vyhodnocení veřejné soutěže architektů, generálních dodavatelů stavby a interiérů, je popsáno v další kapitole. Pojetí knihovny bylo koncipováno dialogem mezi architekty a knihovníky. Přes nedostatek zkušeností s výstavbou knihoven u nás byla od začátku naplňována společná myšlenka účelového provozu vědecké knihovny univerzálního typu. Stručně jsou charakterizovány všeobecné a speciální studovny a půjčovní provoz. Jsou využívány pro knihovnu nové možnosti v tom, že čtenářům jsou vytvářeny rozsáhlejší studijní možnosti vyčleněním příručních a ke studiu potřebných knih ze skladišť do studoven, zpřístupněním nejnovější literatury z posledních několika let do volného výběru. Jsou vytvořeny specializované studovny na elektronická media (ať již diskety, CD-ROMy nebo internet), vázané noviny a staré tisky. Novum je i oddíl vyhledaných knih ze skladišť, které pro čtenáře budou připraveny v samoobslužném úseku.
Kapitoly o vývoji či pojetí knihovny jsou převážně slovním výkladem, i když ilustrovaným dobovými fotografiemi. Druhou polovinu však tvoří plánky jednotlivých podlaží novostavby a fotodokumentace. Dvanáct stran znázorňuje dvanáct podlaží, které se značně opakují. Severní křídlo budovy tvoří studovny a půjčovna v nadzemí, knihařské a restaurátorské díly v suterénu. V jižním křídle je knihkupectví, copy servis, literární kavárna v přízemí, specializované studovny vázaných novin, starých tisků, elektronických medií a výukové počítačové centrum v jednotlivých podlažích, včetně administrativy. Zadní trakt budovy tvoří věž skladišť, v níž je devět podlaží standardních regálů a dvě podlaží regálů kompaktních. Posledních třicet stran představují aktuální fotografie stavby, v jakém ji bylo možné zachytit v únoru 2001, tedy v posledních dnech před odevzdáním publikace do tisku. Bylo to v době dokončování stavby i interiéru. Vydavatelství proto plánuje 2. vydání, které by s ročním odstupem postihlo knihovnu již za plného provozu a se čtenáři.
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|