Knihovna jako místo pro tvoření, opravy a sdílení

Knihovny odjakživa zpřístupňovaly to, co bylo pro lidi těžko dostupné – dnes jsou to vedle informací stále častěji také praktické dovednosti, prostor a sdílené nástroje. Vybudování makerspacu či tvořivé dílny přitom pro knihovnu nemusí znamenat nákup drahých technologií ani obří investice. Článek ukazuje, jak lze i s minimálními prostředky a bez stálého zázemí vytvořit živé komunitní místo pro tvoření, opravy věcí a mezigenerační setkávání v duchu udržitelnosti. Na příkladech z české praxe a díky novému praktickému průvodci, který vznikl v rámci výzkumného projektu MAKE IT CIRCULAR, zjistíte, jak s touto službou začít krok za krokem i ve vaší knihovně.

Makerspace v knihovně nemusí být technologickou laboratoří plnou drahých strojů. Může být především místem praktického učení, kde lidé získávají přístup k vybavení, zkoušejí nové postupy, opravují věci a předávají si zkušenosti. Výzkumný projekt MAKE IT CIRCULAR ukázal, jak rozmanité podoby mohou knihovní a komunitní dílny mít, a jak s podobnou službou začít i bez velkých investic. Knihovny vždy zpřístupňovaly to, co nebylo pro každého snadno dostupné. Nejprve především knihy a informace, později také databáze, počítače, internet nebo digitální technologie. S proměnou společnosti se ale mění i to, co lidé skutečně potřebují, a čím dál častěji to není jen informace, ale dovednost a přístup k nástrojům.

Mnoho lidí nemá vlastní dílnu, garáž, šicí stroj, páječku ani specializované nářadí, které by využili jen několikrát do roka. Současně se vytrácejí dovednosti, které se dříve běžně předávaly v rodinách a mezi generacemi. Právě na tuto proměnu reagují makerspacy – sdílené kreativní dílny, které vznikají jak z iniciativy jednotlivců, tak v rámci škol, technologických center, domů dětí a mládeže a stále častěji také v knihovnách.

Knihovna jako místo praktického učení

Slovo makerspace může vyvolávat představu technické laboratoře s 3D tiskárnami, lasery a robotikou. Jeho podstata ale nespočívá v konkrétních strojích, nýbrž v možnosti něco navrhnout, vytvořit, upravit nebo opravit, a přitom získávat nové dovednosti. Dílny v knihovnách proto vedle digitálních technologií nabízejí také práci s textilem, dřevem, elektronikou, papírem či použitými materiály a propojují tradiční řemesla s novými technologiemi.

Při těchto činnostech může docházet ke sdílení vybavení, využívání zbytkových materiálů a prodlužování životnosti věcí, které by jinak mohly skončit jako odpad. Právě tehdy dílna přispívá k naplňování principů cirkulární ekonomiky. Ta nemusí být samostatným tématem programu: může se uskutečňovat přímo v tom, co lidé v dílně dělají a jaké zkušenosti si předávají. Tím roste i jistota uživatelů, že si s některými věcmi dokážou poradit sami.

Stejně důležitý je komunitní rozměr. Dílna může oslovit děti, dospělé, seniory, studenty, zkušené kutily i úplné začátečníky a vytvářet příležitosti k setkávání lidí, kteří by se při běžném programu knihovny nemuseli potkat. Nejde tedy o odklon od poslání knihovny, ale o jeho rozšíření – od přístupu k informacím také k nástrojům, prostoru, praktické zkušenosti a sdíleným dovednostem.

Česká praxe: různé knihovny, různá zaměření maker aktivit

V českých knihovnách vznikají dílenské prostory různých typů – od kreativních dílen přes polytechnické laboratoře po textilní ateliéry a některé knihovny rozvíjejí tvořivý program bez samostatného prostoru dílny.

Výrazným příkladem je Půda v Městské knihovně Polička, která ukazuje, jak může tradiční knihovna propojit svou vzdělávací roli s moderními technologiemi, tvůrčím myšlením a principy udržitelnosti. Půda proměnila knihovnu v živé centrum celoživotního učení, kde se setkávají děti, studenti, učitelé, knihovníci i senioři, aby společně objevovali robotiku, programování, řemesla i technické inovace. Součástí nabídky jsou také kurzy pro učitele a knihovníky, tvůrčí dílny pro dospělé i seniory a letní příměstské tábory pro děti, které propojují technologie s přírodovědným vzděláváním a ekologickým myšlením.

Svou Kreativní dílnu rozvíjí i Městská knihovna Česká Třebová, která se prozatím zaměřuje především na polytechnické vzdělávání nejmladších generací, a to prostřednictvím volnočasového kroužku DiGiklubu. Jeho cílem je učit děti základům programování a konstrukce robotů. V přípravě jsou ale i akce, které budou zájemce seznamovat s různými technologiemi.

Mezi knihovnickými polytechnickými makerspacy vyčnívá Ateliér Městské knihovny v Praze na pobočce Jezerka, který pravidelně pořádá workshopy k seznámení se s prací na různých typech šicích strojů od základů šití pro začátečníky po pokročilé, součástí je i tvorba střihů. Cílem zdejších kurzů je také ukázat, jak lze přetvářet materiály, které by jinak skončily jako odpad. Kromě návštěvy kurzů můžou zájemci a zájemkyně po předchozí rezervaci přijít šít na strojích. Pokud s šitím nemají zkušenosti, je jim k dispozici lektorka, která je šít na stroji naučí. Městská knihovna v Praze dále provozuje Kreativní centrUM, které pořádá výtvarné akce i aktivity zaměřené na polytechnické vzdělávání a 3D tisk. 

Makerské, kreativní i opravárenské aktivity rozvíjí i další veřejné i akademické knihovny, mezi které patří například:

• Otevřená Kreativní laboratoř v Městské knihovně Tišnov
• Polytechnická dílna Blueprint v Knihovně Ústeckého kraje
• Idealab v Městské knihovně Frenštát pod Radhoštěm
• TeenLab v Městské knihovně Břeclav
• IN-centrum v Knihovně Jiřího Mahena v Brně
• Polytechnická dílna v pražské Národní technické knihovně

Dílna nemusí být otevřená každý den

Ne každá knihovna má prostor, finance nebo personální kapacity pro vybudování stálého makerspacu. Vhodnějším prvním krokem proto může být menší pilotní program, jednorázový workshop nebo pravidelná dílenská aktivita bez vlastního trvalého zázemí. Knihovna může uspořádat opravárenské odpoledne, tzv. Repair café, workshop práce s textilem, knihařskou dílnu, program zaměřený na elektroniku nebo tvoření ze zbytkových materiálů. Akce může proběhnout v běžném víceúčelovém prostoru a potřebné vybavení může zajistit spolupráce s další organizací. Tou může být místní škola, řemeslník, spolek, dům dětí a mládeže, reuse centrum, opravárenská iniciativa nebo existující makerspace. Knihovna nemusí sama zaměstnávat odborníka na všechny technologie a řemeslné postupy. Může především nabídnout místo, organizaci, kontakt s veřejností a zázemí. Pop-up dílny a hostované workshopy mají ještě jednu výhodu: umožňují ověřit, o jaké činnosti mají místní lidé skutečně zájem. Knihovna tak nemusí nejprve nakoupit vybavení a teprve později zjišťovat, kdo a jak je bude používat.

Začít potřebou, nikoliv nákupem strojů

Pokud knihovna o vybudování makerspacu uvažuje, jedním z nejčastějších rizik je přesvědčení, že prvním krokem musí být nákup technologií. Samotná 3D tiskárna, laser nebo šicí stroj ale ještě nevytvářejí fungující službu. Knihovna by si měla nejprve ujasnit, komu má dílna sloužit a co má v místě přinést. Chce nabídnout technické vzdělávání dětem? Vytvořit prostor pro dospělé začátečníky? Podpořit opravy a praktické dovednosti? Propojit seniory s mladší generací? Zpřístupnit vybavení, které lidé doma nemají?

Dalším krokem je zmapování místních zdrojů. Může se ukázat, že v okolí působí řemeslníci ochotní vést workshopy, škola s vybavenou dílnou, aktivní spolek nebo místní firma, která může dodat materiál. Ne vždy je nutné vytvářet všechno od začátku. Stejně důležité je počítat s personálním zajištěním, bezpečností, údržbou vybavení a časem potřebným pro organizaci programu.  Dobře fungující dílna proto nevzniká pouze z vybavené místnosti. Potřebuje jasný smysl, odpovědnost, partnery, pravidelný program a komunitu lidí, kteří ji skutečně využívají. Rozvoj nových rolí knihoven vyžaduje také podporu pracovníků a odpovídající financování.

Co může dílna knihovně přinést

Makerspace může knihovně pomoci oslovit uživatele, kteří by do ní kvůli představě o jejích tradičních službách možná nepřišli. Pro někoho může být vstupní branou workshop elektroniky, šití nebo 3D modelování. Teprve prostřednictvím této aktivity objeví další vzdělávací a informační služby knihovny. Dílna může rovněž rozšířit spolupráci se školami, místními spolky, odborníky a dalšími institucemi. Nabízí prostor pro projektovou výuku, mezigenerační programy i aktivity propojující technické, kreativní a environmentální vzdělávání.

Především ale přináší jiný typ učení. Uživatel není pouze příjemcem hotové informace. Musí se rozhodovat, zkoušet, pracovat s chybou a hledat řešení. Knihovna mu k tomu poskytuje prostředí, ve kterém může postupovat vlastním tempem a požádat o pomoc. Současně může vznikat prostor pro učení mezi samotnými účastníky: někdo přinese zkušenost s opravou, jiný znalost materiálu nebo nápad, jak věc využít znovu.

Praktické výstupy projektu MAKE IT CIRCULAR

Tříletý výzkumný projekt MAKE IT CIRCULAR: Podpora cirkulární ekonomiky ve městech prostřednictvím makerspaců, realizovaný výzkumnou organizací INESAN s podporou Technologické agentury ČR, identifikoval k počátku roku 2025 nejméně 100 aktivních dílen a dalších 14 projektů ve fázi příprav. Zahrnuty byly komunitní a městské dílny, fablaby, hackerspacy, opravárny, dílny v reuse centrech, školní a univerzitní pracoviště i dílny provozované knihovnami. 

Na základě výzkumu vznikla publikace Tvoř, oprav, sdílej: Průvodce cirkulární dílnou, určená knihovnám, školám, komunitním centrům, spolkům, reuse centrům i dalším organizacím, které chtějí vlastní dílnu založit nebo dále rozvíjet. Průvodce se věnuje celému procesu – od formulování smyslu služby a zjištění potřeb budoucích uživatelů přes výběr prostoru, vybavení, bezpečnost a financování až po tvorbu programu a práci s komunitou. Součástí jsou pracovní checklisty, praktické šablony a příklady dobré praxe z České republiky i zahraničí. Publikace nevychází z předpokladu, že každá instituce potřebuje stejnou dílnu. Pomáhá hledat model, který odpovídá místním potřebám, možnostem organizace a jejím budoucím uživatelům. Knihovna proto nemusí začínat otázkou, zda potřebuje 3D tiskárnu. Může se nejprve ptát: Co se chtějí naši uživatelé naučit? Co by chtěli vytvořit nebo opravit? A jaké podmínky jim k tomu můžeme nabídnout?

Všechny výstupy projektu jsou volně dostupné na webových stránkách projektu MAKE IT CIRCULAR