Knihovna jako prostor pro inspiraci

Vydáno: 2019-03-11 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Libuše Foberová

Změna chování a potřeb čtenářů přináší nové výzvy pro architekty knihoven. Knihovny se dnes staví s důrazem na lidi, ne na knihy, jak tomu bylo dříve. Architekturu knihoven ovlivňuje nový trend, tzv. participativní design. Tento design vznikl ve Skandinávii a vnímáme ho jako otevřený soubor metod a technik umožňujících aktivně a kreativně zapojit čtenáře/uživatele do procesu navrhování nové knihovny. Moderní knihovnu můžeme vytvořit i přestavbou či rozšířením knihovny stávající. Tištěné knihy a práce s nimi přestávají být prioritou, akvizice směřuje do elektronických informačních zdrojů a počítá se s nárůstem digitálních výpůjček. Cílem Národní knihovny ČR je zpřístupnit digitální fond Národní digitální knihovny, kterou buduje společně s Moravskou zemskou knihovnou v Brně (eCulture – bohemikální produkce 19. – 21. století). Zdá se, že budoucností knihoven jsou komunitní a vzdělávací aktivity. Čtenáři v knihovně potřebují prostor, kde by se mohli vzdělávat, bavit a setkávat.

Vzhledem k plánované novostavbě Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě (zvané Černá kostka) jsme se rozhodli uspořádat inspirativní seminář Architektura knihoven (28. 11. 2018). Tomu předcházelo poměrně rozsáhlé dotazníkové šetření (10. 10. – 14. 11. 2018). Téměř 300 respondentů se vyslovovalo k prostoru knihovny. Vzorek respondentů tvořili zejména studenti různých vysokých škol a naši čtenáři, výjimkou bylo 10 % respondentů, kteří nebyli studenty ani našimi čtenáři.

Výpovědi respondentů jsme rozčlenili mezi tři typy prostoru v knihovně: na prostor pro služby, pro vzdělávání a pro relaxaci. V rámci služeb by většina respondentů uvítala samoobslužné půjčování, tedy self – checky, samozřejmě i biblioboxy. Vyslovili se pro volné výběry, ale chtějí zachovat předem připravené objednávky knih pro úsporu času a pohodlí. Požadují samoobslužné skenery, 3D tiskárny a službu Copy – on – Demand (kopie dokumentu z fondu knihovny na objednávku). Chtějí mít možnost půjčovat si notebooky nebo tablety. Téměř všichni se vyslovili, že by uvítali rozšíření digitálních služeb. Víc než informační a rešeršní služby požadují zajištění informačního vzdělávání v knihovně.

Prostor pro vzdělávání si představují jako kvalitně vybavená studijní místa (pohodlný nábytek, Wi-Fi, zásuvka a lampička, možnost občerstvení), která by si rádi pronajímali, zejména individuální studovny, část respondentů by uvítala i týmové studovny. Velké studovny ke studiu v knihovně už nelákají. Převážná část respondentů si přeje výuku v knihovně a kvalitní nabídku edukačních programů. Zájem mají zejména o informační gramotnost, o metodickou pomoc s tvorbou odborného textu, včetně umění správně citovat. Téměř všichni by uvítali jazykovou výuku. Noční studovnu by využila sotva třetina respondentů.

Prostor pro relaxaci mají spojený s poslechovými místy, pohodlným sezením a s kvalitní literární kavárnou. Dětský koutek někteří vyžadují, jiní vehementně odmítají. Přejí si samoobslužné odkládací skříňky, parkování pro auta a kola a knihovnu otevřenou nejlépe od 8:00 do 22:00 hodin. Uvítali by prostor pro setkávání, klubovou činnost a mají přání se setkávat se zajímavými osobnostmi, zejména se spisovateli. Očekávají, že prostor knihovny bude kreativní a inspirativní, a budou tam rádi smysluplně trávit svůj čas.

Nejčastěji respondenti navštěvují knihovnu několikrát za měsíc. Pokud knihovnu nenavštěvují vůbec, většinou odpovídali, že jim stačí internet nebo že nemají čas. Nejvíce respondenti využívají návštěvu akcí v knihovně (60 %) a potom výpůjční služby (50 %). Nejméně využívají službu půjčování eBooků, rešeršní službu a meziknihovní výpůjční službu.  

Seminář Architektura knihoven byl rozdělen na dvě části. Po přednáškách akademického architekta Ladislava Kuby a Ing. architekty Evy Špačkové z VŠB TU v Ostravě, které doplnil Jan Kamenický z Univerzity Karlovy v Praze, následoval workshop Architektonické hry připravený architekty Evou Špačkovou a Tomášem Čechem s kolektivem studentů architektury. Cílem workshopu bylo ukázat, jak běžný vzorek populace přistupuje k prostoru knihovny, co od něj očekává. Studenti prezentovali výše uvedené dotazníkové šetření, na jehož základě vybrali 16 možností, jak novou knihovnu vybavit, například tichou a týmovou studovnou, relaxačními místy, knihkupectvím, literární kavárnou ad. Všem 50 účastníkům rozdali role z běžného vzorku populace. Své potřeby v knihovně bodovali např. badatel, inženýr a účetní, student, knihovnice, učitel, turistka, babička i školačka. Účastníci se museli umět vžít do své nové role a přidělovat body za roli, ne za sebe. Nejvíce bodů veřejnost přidělila literární kavárně, následovala relaxační místa, třetí uzamykatelné skříňky a jako čtvrté se umístily týmové a tiché studovny. Naopak nejméně bodů dostal dětský koutek, velká studovna a noční studovna. Bylo zajímavé, že účastníci workshopu dospěli ke stejným závěrům jako respondenti dotazníkového šetření. Nejvíce jsme ocenili osobní účast architektů, zvláště potom architekta Ladislava Kuby, jehož kancelář pracuje v současné době na aktualizaci projektové dokumentace novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Černá kostka by měla být v provozu od července roku 2023.

Závěrem

Seminář jsme brali jako cennou zpětnou vazbu od našich uživatelů. Jak oni vnímají prostor knihovny, co od nového prostoru očekávají. Naši čtenáři jsou různí a mají tedy různé požadavky. Studenti očekávají tiché a týmové studovny, prostor ke studiu a edukační programy, možnost individuálních konzultací k seminárním či diplomovým pracím. Čtenáři v produktivním věku očekávají relaxační zóny, kulturní pořady, ale také možnost se celoživotně vzdělávat. Čtenáři senioři se rádi scházejí v klubech, vzdělávají a rádi tráví v knihovně čas čtením novin a časopisů. Všeobecně čtenáři v knihovně potřebují prostor, kde by se mohli vzdělávat, bavit a setkávat. Vědecká knihovna je především zázemím pro studenty a pedagogy v Ostravě a regionu, je zároveň krajskou knihovnou a z toho vyplývá řada odborných činností, které čtenář na první pohled nevidí, přesto pro ně potřebujeme větší prostory, např. kvalitní digitalizační linku aj. I zaměstnanci knihovny potřebují lepší zázemí a pocit komfortu.

V Černé kostce se mimo jiné počítá s noční studovnou, literární kavárnou, s volnými výběry knih a časopisů, s badatelnou regionálního a historického fondu, s experimentálním kinem, knihařskou dílnou, s velkým konferenčním sálem a tichými i týmovými studovnami. Jedno patro bude věnováno mediatéce a výuce cizích jazyků, budou zde všechny druhy médií i speciální fond, jako jsou např. normy a patenty. Černá kostka počítá s flexibilním prostorem, s pohodlným interiérem, který uspokojí všechny cílové skupiny čtenářů. Samozřejmě je nutné současně pracovat na modernizaci služeb, sebekrásnější knihovna neuspěje, pokud nebude nabízet špičkové služby, služby, které čtenáři potřebují.

FOBEROVÁ, Libuše. Knihovna jako prostor pro inspiraci. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(1) [cit. 2024-10-11]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovna-jako-prostor-pro-inspiraci

Verze pro tisk