Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 4/2022 » Knihovna je...
Knihovna je…
zářič pro nás můry světlachtivé! Září myšlenkami, příběhy, hudbou, dialogem, setkáním... tak jako naše fajná knihovna ve Frýdku-Místku!
Tomáš Kočko, zpěvák, skladatel a aranžér
Knihovna je…
pro mě fundamentem hodnotného života, jehož se nehodlám vzdát i přes všechny alternativní vymoženosti, které rovněž používám. Mám ke knihám od mládí vštěpovaný vztah a bez nich by byl pro mě život chudší. Kvalitně vybavená domácí knihovna je útočištěm a zdrojem pohody i poznání, nezávislým na vnějších okolnostech. Pominu-li veškeré výhody, které tištěné slovo nabízí, za velmi podstatné pokládám, že ke čtení není třeba žádné vnější energie, která nemusí být vždy k dispozici.
Ferdinand Šmikmátor
spisovatel a překladatel
Knihovna je…
V mém životě byly tři. Ta první přímo ve slavné budově automatu Svět. Nomen omen – skutečně přede mnou otevírala celý svět. Nesla si vlastní lehce dekadentní nádech a ohmatané knihy v ní měly modré a zelené potahy. Neutěšený stav prvorepublikové stavby dokonale ladil s Hrabalovými díly. Když si na ni dnes vzpomenu, pokaždé se mi vybaví postava hraběnky, kterou o všechno připravil vítězný únor, jak vzpomíná na zámecká jitra. Konkrétně na zahradníka. Nosíval jí čerstvé květiny, s úklonou je dával do vázy a zdvořile zdravil: „Dobré ráno, paní hraběnko.“ Ano, i takové asociace vzbuzuje dětské oddělení knihovny v Libni. Když jsem šla naposledy kolem, bolelo to skoro fyzicky. Budovu, která po údržbě toužila už v dobách socialismu, dorazil italský majitel, velký fanoušek chátrání. Teď snad byla zahájena rekonstrukce a Svět se možná dočká i světáckého vzhledu. Jen se obávám, že knihovna se v jeho prostorách už neobjeví.
Na gymnáziu jsem se přesunula na Mariánské náměstí do oddělení pro mládež s malým poetickým patrem, které čtenářům poskytovalo patřičný rozhled v konkrétním i přeneseném významu. Tady jsem hltala klasiky, dodnes si pamatuji, jak jsem si odsud mnohokrát nadšeně odnášela Steinbeckovu Plechárnu ve vynikajícím překladu Martina Hilského. Některých knih se prostě nedá dost nabažit. Tady jsem si také půjčovala severské autory a autorky a tady se rozhodlo o mé budoucí profesi. Četba těchto děl mě přivedla ke studiu severských jazyků a stala se mým osudem. Nostalgickou vzpomínku jen nepatrně narušuje skutečnost, že dnes se v těchto místech nachází oddělení divadelní vědy.
Další knihovna, Klementinum, mě provázela univerzitním studiem. Studovna společenských věd, kam jsme se spolužačkami chodily číst povinnou četbu ze seznamů přísné a strohé docentky Kadečkové. Nádherné prostory, vysoké stropy, soustředěné ticho. Vůně knih. Nával v malé prodejně s občerstvením, káva s lógrem, pocit sounáležitosti. Je jistě pochopitelné, že Mariánské náměstí patří mezi má nejoblíbenější.
Teď je v mém životě knihoven nepočítaně. Jezdím do nich besedovat se svými malými čtenáři. Poznala jsem spoustu úžasných knihovnic. S dětmi pracují takovým způsobem, že by o nich Komenský napsal samostatnou knihu. Pokud by v jeho dobách existovaly veřejné knihovny. My máme to štěstí, že v našich časech veřejné knihovny existují. Nejsou to obyčejná místa. Vím zcela jistě, že knihovny mají duši.
Daniela Krolupperová
spisovatelka dětských knih a překladatelka ze severských jazyků
KOČKO, Tomáš; ŠMIKMÁTOR, Ferdinand; KROLUPPEROVÁ, Daniela. Knihovna je.... Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2022, 36(4) [cit. 2024-10-04]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovna-je-2
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|