Knihovna Jiřího Mahena v Brně otevírá pro veřejnost desítky vzdělávacích akcí o médiích, dezinformacích a umělé inteligenci

Knihovna Jiřího Mahena (KJM) v Brně rozšiřuje nabídku občanského vzdělávání [1]  pro širokou veřejnost. V příštích třech letech nabídne více než 270 akcí v Ústřední knihovně, na pobočkách v brněnské aglomeraci i na netradičních místech. Jejich cílem je podpořit kritické myšlení, mediální a informační gramotnost a hodnoty demokratické společnosti. Přednášky, workshopy a debaty mají lidem pomoci zorientovat se v informačním prostoru, rozpoznat manipulaci a bezpečně používat digitální technologie, včetně umělé inteligence.

Umělá inteligence a digitální bezpečí

Největší část se zaměřuje na nové technologie a jejich používání. Účastníci se v nich naučí využívat nástroje AI jako každodenní pomoc v osobním i pracovním životě. Zároveň se dozvědí, jak k nim přistupovat s kritickým odstupem a rozpoznat jejich rizika. Workshopy budou stavět na zkušenostech samotných účastníků a obsah budou lektoři průběžně přizpůsobovat rychlému vývoji technologií.

Další akce se budou věnovat například digitální stopě, phishingu, sociálnímu inženýrství, rizikovému chování na sociálních sítích a manipulativní reklamě. Nejsou určené jen pro seniory, ale i pro širokou veřejnost. Vycházejí z běžných situací, v nichž se lidé starší generace mohou cítit nejistě, a mají posílit jejich odolnost vůči dezinformacím. Další workshopy ukážou, jak s digitálními dovednostmi vyřizovat věci s úřady: čtyři se zaměří na obecnou digitální gramotnost a patnáct na e-government, tedy datové schránky, e-občanku nebo e-doklady. Workshopy povedou odborníci přímo z IN-centra Knihovny Jiřího Mahena v Brně, část bude realizována ve spolupráci s Katedrou informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jiné workshopy nabídnou veřejnosti výuku audiovizuální gramotnosti prakticky. Účastníci budou zkoumat sdělení ze sociálních sítí a médií a sami natáčet a stříhat videa na smartphonech.

Média, historie a paměť

Moderované diskuze s novináři přiblíží práci nezávislé žurnalistiky. Hostit budou mediální teoretiky i novináře z Česka a ze zahraničí. Diskuse se budou věnovat také tomu, jak se mediální prostor proměňuje v zemích s nedemokratickými vládami nebo posilujícím populizmem. Další cykly přednášek jsou zaměřené na historii 20. století ve snaze propojit moderní dějiny s tématy, která jsou aktuální pro současnost, jako jsou migrace, propaganda nebo informační války. Budou se však také věnovat osudům brněnských osobností a pamětníků a divadelní historii a ukážou, jak dramatické umění komentuje naléhavé otázky současnosti. 

Knihovna jako vztahová infrastruktura 

Druhý okruh našich aktivit se zaměřuje na témata prevence nesnášenlivosti, xenofobie a rasizmu a cílí na široké spektrum veřejnosti – oslovuje mládež od 15 let, přináší aktivity pro dospělé v produktivním věku i seniory. Část aktivit v programu YOUTHCulture realizuje Knihovna pro děti a mládež KJM (výstavy, soutěže, festivaly, vzdělávací aktivity komunitního rázu, diskuze a besedy pro mladé). Další programovou větví je CultureLABORATORY – cyklus kulturně-vzdělávacích akcí pro veřejnost, participativních komunitních workshopů, kulatých stolů a na ně navazujících setkání platformy kulturní participace složených ze zástupců komunit, lokálně významných komunitních leaderů, příslušníků menšin i majority aktivně se zajímajících o kulturní dění v Brně, dále také poskytovatelů integračních služeb a volnočasových aktivit. Součástí je rovněž komunikační kampaň, s vlastními profily na sociálních sítích Facebook a Instagram a podcastem CulturePot vysílaným přes Spotify. Komunikační kampaň tematizuje otázky otevřenosti vůči kulturní rozmanitosti, respektu, rovnosti, lidským právům a participaci a informuje nejen o proběhlých a chystaných akcích, ale i zajímavostech ze života mezinárodní komunity v Brně i zajímavých praxí v této oblasti. 

CultureLABORATORY staví na hodnotách kulturní rozmanitosti, která se stává stále více typickou i pro život v současném Brně. Důležitý je také participativní charakter aktivit. Lidé z komunit tu nejsou klienty, pro které instituce chystá služby podle vlastního odhadu jejich potřeb. Od začátku spoluurčují, co se bude dít a jak. Sociolog Eric Klinenberg popsal knihovny jako sociální infrastrukturu, tedy místa, která umožňují, aby se lidé vůbec potkali. Knihovna není jen prostorem, ale také sítí vztahů – vztahovou infrastrukturou, jak ji nazývá Isabelle Hau ze Stanfordovy univerzity: záměrně budovaným prostředím, ve kterém se lidské spojení stává samozřejmostí. Taková infrastruktura vzniká ve veřejném zájmu, má jasná a průhledná pravidla a je otevřená dalším lidem (v tom se liší od klientelistických vazeb, které slouží úzkému okruhu zasvěcených). A postupné budování takové vztahové infrastruktury má podpořit také náš projekt. 

Pro aktivity CultureLABORATORY je ústředním neformální uskupení žen, které jsou ve svých brněnských cizineckých komunitách neformálními leaderkami. Pravidelně se schází v knihovně a řeší otázky potřeb jejich komunit vůči knihovně, plánují společné komunitní aktivity a řadu dalších věcí. Tato Rada mírotvůrkyň vznikla díky pravidelnému setkávání v rámci kulatých stolů. Jejich reflexe potřeb uživatelů služeb s migračním kontextem je pro nás při budoucím nastavování služeb i skládání doprovodných kulturních a vzdělávacích pořadů zásadní, jelikož tyto gatekeeperky mohou sdílet perspektivy, které by byly jinak pro knihovnu nepřístupné. Instituce jako knihovna jsou přitom nastavené podle zkušenosti většiny. Počítají s tím, že člověk rozumí informacím psaným česky, sleduje obvyklé informační kanály, ví, jak to v knihovně chodí, a cítí se v ní vítán. Tuto normu většiny bereme jako samozřejmost. Ačkoliv je knihovna podle našich zkušeností uznávána jako symbol vzdělání a vysoké kultury napříč kulturami, které v Česku potkáváme, pro mnoho lidí z těchto komunit je vstup do knihovny spojený s nejistotou nebo nedůvěrou. Leaderky jsou ženy, kterým jejich komunita věří a které rozumějí oběma světům. Vidí, co instituce sama nevidí, a díky nim se knihovna může učit, jak být otevřená i lidem, se kterými dosud nepočítala.

Aktivně, bezpečně a bez bariér

Akce jsou koncipovány jako interaktivní, řada z nich klade důraz na participativnost. Účastníci diskutují, pracují ve skupinách a kladou otázky. Dobrovolně mohou využít i aplikace, které umožňují anonymní zpětnou vazbu a zároveň pomáhají rozvíjet digitální dovednosti. Knihovna chce dál rozvíjet roli „třetího místa“, tedy bezpečného a otevřeného prostoru pro všechny bez rozdílu věku, vzdělání, sociálního zázemí či původu. O akcích bude informovat prostřednictvím webu, Facebooku a Instagramu, plakátů a letáků na pobočkách i prostřednictvím partnerských institucí. Součástí projektu jsou také odborné výjezdy do zahraničních institucí za účelem získání dalších příkladů dobré praxe v občanském vzdělávání.

Zdroje:

• di Leonardo, M. (1987). The Female World of Cards and Holidays: Women, Families, and the Work of Kinship. Signs, 12(3), 440–453
• Hau, I. C. (2026). Welcome to the Era of Relational Intelligence. Stanford Social Innovation Review, jaro 2026.
• Klinenberg, E. (2018). Palaces for the People. New York: Crown.
• Mac Ginty, R. (2021). Everyday Peace: How So-called Ordinary People Can Disrupt Violent Conflict. Oxford University Press.
• Topinka, D., Janků, T. a kol. (2018). Cizinci v Brně: vztahy, vazby a sítě podpory. Brno: Barrister & Principal.
• https://www.kjm.cz/vzdelavanim-k-sebevedomemu-obcanstvi 
• https://open.spotify.com/show/033DdyBZvjh1ThMTDRqVUn 

[1] Aktivity jsou realizovány v rámci projektu „Vzděláváním k sebevědomému občanství“ spolufinancovaného z Operačního programu Jan Amos Komenský a Statutárním městem Brnem. Podrobně viz https://www.kjm.cz/vzdelavanim-k-sebevedomemu-obcanstvi.