Knihovna v roce 2050 je…

Knihovna v roce 2050 je…

Kdybych měla říct, jak si představuju knihovnu a její roli v roce 2050, tak bych si ze všeho nejvíc přála, aby se na jejím fungování nic nezměnilo. Aby knihovny dál byly místem, kde najdu nejen zajímavé knihy, ale také klid, ticho a prostor pro přemýšlení. Místem, kam můžu přijít na přednášku, promítání nebo autorské čtení. Místem, kde můžu svoje děti nenásilně vést ke čtení. Místem, které je cenově i lidsky přístupné všem, i těm, pro které je kultura jinak hůř dostupná – ať už jsou to rodiny s dětmi nebo například senioři. 

Lucie Gramelová, lingvistka a polyglotka

Knihovna v roce 2050 je…

… místem, kde se snoubí klid pohodlného čtení románů v křeslech s opěrkou, s dynamickými emocemi studentů, kteří se snaží naplnit hlavy skripty a vědomostmi ke zkoušce. Je to místo, kde se setkávají generace – ti, kteří si stahovali obrázky z natáčení Pána Prstenů na 3,5 diskety s těmi, kteří znají už jenom svět cloudu. Je místem, kde se můžete setkat s moderními technologiemi, které si za pomoci pracovníků vyzkoušíte, ale také místem, kde můžete stále přivonět k papíru a listovat fyzickou knihou. Je to místo setkávání.

Daniel Pražák, učitel, držitel ceny Global Teacher Prize Czech Republic 2022

Knihovna v roce 2050 je…

… v Česku místo setkávání nejen pro studenty. Bude to místo, kde budou herní konzole, virtuální realita, místo, kde se budeme učit šít, tisknout ve 3D, rozvíjet další kompetence a hrát stolní hry. Proč? Obrovská část našich životů se přesouvá do virtuálního světa a jako sociální bytosti budeme vyhledávat možnosti, jak se potkat v offline světě. Myslím, že přesně taková role by knihovnám seděla. Knihovna 2050 bude samozřejmě celá digitálně zpřístupněná. Snad nám ale stále zůstanou fyzické knihy, když do knihovny dorazíme. To se doufám v nadcházejících desítkách let měnit nebude.

Olga Ryparová, autorka chemického projektu Olinium