Knihovna v roce 2050 je…

Knihovna v roce 2050 je…

Jak by mohla vypadat knihovna v roce 2050? Těžko říct, vzhledem k rychlému vývoji společnosti. Možná se nezmění a bude fungovat jako dřív. Ale možná se stane jakýmsi muzeem, kam budou chodit děti ve školních exkurzích, aby se podívaly, jak vypadá papírová kniha, podobně jako se chodí k nám do muzea dívat na parní stroje nebo na stará auta. Přeji knihovně, aby vydržela a knížky byly dál běžnou součástí našich životů a nestaly se jen exotickými muzejními exponáty.

Alena Najbertová 
muzejní pedagog Technického muzea v Brně

Knihovna v roce 2050 je…

místo pospolitosti. Pokud se dožiji, a v to moc doufám, v roce 2050 mi bude 69 let. Doufám, že budu chodit do knihovny, ve které se budou potkávat různí lidé, starší, mladší, muži, ženy, veselejší nebo smutnější a třeba taky sportovkyně*ci a intelektuálky*ové. Knihy jsou studnicí radosti, poučení, inspirace už celou věčnost a myslím, že to tak zůstane, díky knihám může každý*á z nás prožívat a sdílet, co zrovna chce a potřebuje s celým světem i s těmi nejbližšími. Bude to, myslím, pořád hodně potřeba. Snad budu moct v roce 2050 ještě i já. 

Pavla Špondr Večl
ombudsmanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Knihovna v roce 2050 je... 

komunitním centrem v architektonicky pozoruhodné a funkční budově. Místem, kde lidé všeho věku rádi tráví svůj volný čas. V severských zemích je běžné, že návštěvníci v knihovnách najdou kromě knih spoustu dalších věcí – dětský koutek, počítačovou učebnu, záhonky, dílnu, kinosál, kavárnu nebo třeba hudební studio. Hlavním cílem tamních knihoven je nabídnout příjemné prostředí a všem dostupnou možnost, jak se věnovat svým zálibám a odpočinku, a přitom se začíst do knížky a pár dalších si odnést domů. Osobně vítám, že služby a činnost knihoven i u nás jsou čím dál pestřejší, přesto bych si přála, aby literatura, knihy a čtení v nich hrály důležitou roli i v roce 2050.

Jitka Jindřišková 
překladatelka z norštiny, místopředsedkyně Skandinávského domu