Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Role a funkce českých knihoven jsou poměrně jasně definovány v tzv. Knihovním zákoně[1]. Spíše obecná zákonná vyjádření pak rozpracovávají koncepce, které typicky platí několik let a jsou schvalovány Vládou ČR. Aktuálně platí Koncepce rozvoje knihoven pro léta 2021 - 2027 (s přesahem do roku 2030)[2], která definuje rozvojové oblasti pro knihovny ve třech pilířích.
Realizace koncepčních témat se rozpadá do agendy pracovních skupin, které své výsledky předkládají Ústřední knihovnické radě, poradnímu orgánu ministra kultury, prostřednictvím zpravodajek a zpravodajů jednotlivých priorit. Kromě konkrétních úkolů pro české knihovnictví se koncepční dokument stal také východiskem pro výběr společných komunikačních témat knihoven. Princip společného tématu předpokládá větší dopad díky spojení sil napříč celým českým knihovnictvím, sdílení příkladů dobré praxe a metodické podpory. Čím více knihoven se připojí, tím je větší šance, že se téma propíše do širšího povědomí uživatelské veřejnosti, stakeholderů nebo zřizovatelů a bude tak spojováno s knihovnami a tím, co umějí a mohou.
Zapojení knihovny do kampaně je dobrovolné. Ideální stav nastane, když všechny knihovny budou vědět, které téma se aktuálně řeší. A dle svých možností se přidají, nebo adoptují témata, která už byla zpracována a existuje k nim databanka materiálů, vzdělávání i inspirace z dobré praxe jiných knihoven. Výběr témat je součástí agendy pracovní skupiny Priority 6 Koncepce. Následně téma schvalují všechny oborové sdružení, tedy SKIP, SDRUK, AKVŠ pro knihovny vysokých škol i AGM pro muzejní knihovny. Téma je vybíráno nejen s ohledem na Koncepci, ale také společenskou potřebu. Platí, že se jedná vždy o obsah netriviální, jak ostatně dokládá přiblížení posledních tří témat níže. I proto je téma rozděleno do dvou (nebo i více) let, kdy první rok je rok přípravný, zaměřený na vzdělávání knihovnické obce, druhý rok je rok realizační, ve kterém by se téma mělo začít propisovat do činnosti a služeb knihoven a tím i směrem k široké veřejnosti.
Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs) jsou konkrétním plánem na období 2015–2030, k němuž se zavázaly všechny státy OSN. Jedná se o společnou celosvětovou domluvu v ekologické, ekonomické a sociální oblasti, kterou vyjadřuje 17 vzájemně souvisejících cílů.
Rolí knihoven v naplňování Cílů udržitelného rozvoje se zabývala pracovní skupina Udržitelnost v knihovnách, díky které je k dispozici mnoho inspiračních materiálů a dobrých příkladů z praxe. Připojit se k výzvě může kdokoli a kdykoli.
Téma maximálně aktuální a důležité, které může přinést rozšíření obzorů a pochopení souvislostí. Jak fungují média? Nastává soumrak sociálních sítí? Jak se vyznat v informačním smogu? Jak v tom může pomoci kritické myšlení nebo aplikovaná filozofie? A co je to informační detox? Odpovědi na takové otázky může nabídnout široké veřejnosti každá knihovna. Díky spolupráci se silnými partnery vzniklo mnoho materiálů k využití a inspirativních aktivit z českých i zahraničních knihoven.
Hlavním partnerem tématu mediální gramotnosti v českých knihovnách je Nadace OSF, dále aktivně spolupracují Elpida, Wikimedia ČR nebo Jeden svět na školách Člověka v tísni. Dalšími partnery jsou Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK a Katedra informačních studií a knihovnictví FF MU.
Téma v přípravě. Hlavní osou bude zapojení knihoven do rozvoje dovedností a znalostí veřejnosti v oblasti ovládání nových technologií a také rozšiřování povědomí o digitálních službách státu a samospráv. Zejména v tuto chvíli jde o služby související s Portálem občana. Nezbytnou linkou bude vzdělávání odborné knihovnické veřejnosti, pro kterou partneři tématu připravují sadu online školení. A také sdílení zkušeností, které by mělo plynule probíhat i díky koordinační skupině pod vedením Kamily Pliskové. Vzniknout by měl tematický rozcestník po doporučených zdrojích a počítá se i s online setkáními, která naváží na úspěšná Mediální setkání.
Důležitými aktivními partnery tématu digitální gramotnosti v knihovnách je Digitální a informační agentura ČR, Úřad práce, Kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci, Česko.Digital. Expertní šťouch dodala v podobě úvodních seminářů do tématu Nadace OSF.
To je zatím otázka bez odpovědi, první jednání proběhlo v rámci pracovní skupiny Priority 6 a zatím nebylo uzavřeno. Je tak čas i pro zapojení odborné veřejnosti. Tipy i s krátkým zdůvodněním autorka článku uvítá nejpozději v říjnu 2024.
[1] Zákon č. 257/2001 Sb. Knihovní zákon. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-257
[2] Koncepce rozvoje knihoven pro léta 2021 - 2027. Dostupné z: https://koncepce.knihovna.cz/tri-pilire-koncepce/
HANZLÍKOVÁ, Lenka. Knihovní tematické dvouletky. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(3) [cit. 2024-12-30]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovni-tematicke-dvouletky
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
