Knihovníci a umělá inteligence: co nám říkají data a co z toho plyne

Ke spolupráci Národní knihovny ČR a společnosti Microsoft

Začátkem roku 2026 uzavřela Národní knihovna ČR Memorandum o spolupráci se společností Microsoft. Nejde o symbolické gesto, ale jde o konkrétní závazek systematicky rozvíjet digitální kompetence knihovníků v době, kdy technologie mění podmínky práce rychleji, než stačí vzdělávání reagovat. Tento článek přibližuje první aktivity s Microsoftem a zejména průzkum mezi 710 zaměstnanci českých knihoven, který mapoval stav práce s nástroji umělé inteligence. Výsledky jsou místy překvapivé, místy předvídatelné, ale každopádně velmi užitečné nejen pro tuto spolupráci.

Partnerství, které má smysl

Národní knihovna ČR a Microsoft podepsaly memorandum o spolupráci zaměřené na rozvoj digitálních dovedností v knihovnickém sektoru. Cílem je připravit pracovníky knihoven na práci s nástroji umělé inteligence a postupně rozšířit vzdělávací aktivity i na další kulturní a vzdělávací instituce. Jde o první rozsáhlou, dlouhodobou a systematickou spolupráci globální technologické firmy a klíčové národní kulturní instituce v oblasti AI vzdělávání. Projekt má konkrétní společenský dopad: cílem je proškolit stovky tisíc lidí a posílit digitální gramotnost napříč generacemi, sociálními skupinami i všemi regiony České republiky. Spolupráce není náhodná. Žádná jiná instituce v České republice nemá takový potenciál dostat AI gramotnost ke všem, bez ohledu na věk, region nebo sociální skupinu. Ale to předpokládá, že samotní knihovníci budou vědět, o čem mluví.

První významnou vzdělávací akcí v rámci spolupráce bylo prezenční školení pro více než 100 knihovníků z celé České republiky, které se uskutečnilo 23. března v pražské centrále společnosti Microsoft. V roce 2026 se zároveň chystá několik navazujících aktivit a v jednání je také zapojení do největší oborové konference Knihovny současnosti 2026 v Jihlavě, např. formou workshopů vedených odborníky ze společnosti Microsoft.

Co ukázal průzkum: 710 hlasů z praxe

Jako jeden z prvních kroků spolupráce byl sestaven dotazník, distribuovaný prostřednictvím elektronických konferencí celé knihovnické komunitě. Účast 710 respondentů je sama o sobě signálem, že téma AI v knihovnictví přestalo být okrajové a stalo se věcí každodenní praxe. Demografický profil respondentů je důležitý pro správnou interpretaci dat. Více než polovina pracuje v knihovnictví přes deset let a 77 % respondentů bylo ve věku 31–60 let. Nejde tedy o generaci, která s digitálními nástroji vyrůstala, jde o zkušené profesionály, kteří se s AI a dalšími technologiemi setkali během profesního života.

Kdo AI používá a kdo ne

Data odhalují výrazně polarizované spektrum. Přibližně dvě třetiny respondentů AI nástroje v práci v nějaké míře využívají, třetina nikoli. Mezi uživateli je ale obrovský rozptyl: část je zcela závislá na denním používání (jako pracovní nástroj při všem, co dělají), část sáhne po chatbotu „výjimečně, když si nevím rady". Nejpoužívanější nástroje nejsou překvapením: dominuje ChatGPT, Gemini a Copilot. Ve specifičtějších oblastech se objevuje DeepL pro překlady, NotebookLM pro práci s dokumenty a Canva pro grafiku.

K čemu AI v práci slouží

Dotaz na konkrétní typy úkolů odhalil smysluplný obraz. Knihovníci používají AI zejména pro:

• práci s textem (úpravy, sumarizace, formulace e-mailů a korespondence, psaní anotací),
• překlady (rychlé překlady cizojazyčných dokumentů, anotací zahraničních titulů, komunikace se zahraničními partnery),
• přípravu akcí a lekcí (inspirace pro besedy, tvorba pracovních listů, příprava programů pro děti a školy),
• generování grafiky (plakáty, obrázky pro sociální sítě a akce),
• rešerše a vyhledávání (první orientace v tématu, hledání knih podle zadaných kritérií, dohledávání bibliografických údajů).

Přitom právě administrativní agenda zabere nejvíce pracovního času: statistiky a výkazy (55 % respondentů to označuje jako nejnáročnější), e-mailová komunikace (48 %), katalogizace a správa fondu (35 %), personální a provozní agenda (22 %). Tento nepoměr je klíčový. Knihovníci tráví většinu dne na věcech, kde by AI mohla výrazně pomoci, ale právě tam ji využívají nejméně, nebo neví jak.

Bariéry ve využívání AI

Průzkum identifikoval čtyři odlišné typy překážek, které stojí za pozornost:

• Kvalitativní nedůvěra. Opakuje se obava z halucinací, ze špatně citovaných zdrojů, z výstupů, které vypadají přesvědčivě, ale jsou chybné. „Neuvádí zdroje a občas píše úplné nepravdy.“ Tato nedůvěra je racionální a zdravá, problémem je, když vede k úplné rezignaci na využití místo k rozvoji kritické práce s výstupy.
• Eticko-filozofické obavy. Část respondentů se obává „zakrnění mozku", ztráty autenticity a nárůstu generického obsahu. „Mozek přestává pracovat, slovní zásoba upadne!" Tyto obavy jsou legitimní a zaslouží věcnou diskuzi, ne odmítání, ale zasazení do kontextu.
• Ekonomické a licenční bariéry. Zdarma verze mají limity, placené verze nemají k dispozici. „Všechno, co za něco stojí, je placené. Pokud chci dělat práci profesionálně, musím na vlastní náklady“. Toto je strukturální problém, který řeší jednotlivci za systém, a který je třeba adresovat na institucionální úrovni.
• Institucionální a systémová prázdnota. Absence pravidel, metodiky a podpory ze strany zaměstnavatele. „Nemáme od zřizovatele seznam povolených nástrojů. Nulová podpora ze strany zaměstnavatele." A k tomu zastaralý software, do nějž se žádná AI nedá integrovat.

Co knihovníci chtějí

Poptávka po vzdělávání je jednoznačná. 93 % respondentů považuje AI vzdělávání za důležité nebo velmi důležité. Nechtějí obecné teorie, nýbrž školení zaměřená na konkrétní nástroje v konkrétních situacích, praktické ukázky, sdílení zkušeností z praxe. Zájem o etické aspekty využívání AI je zřejmý, ale respondenti nechtějí, aby etické úvody spolkly celý čas školení. Již nyní mohou (nejen) knihovníci využívat portál Microsoft Learn, na kterém najdou velké množství různých kurzů a cvičení zaměřených na O365, Copilot a další. Česká knihovnická komunita AI přijímá, ale ne nekriticky. Vidíme pracovníky, kteří chtějí zachovat standardy informační profesionality a zároveň se nepřipravit o nástroje, které práci usnadňují. Knihovny navíc cítí zodpovědnost za to, aby společnost technologický skok zvládla bez ztráty kritického myšlení. 

Další kroky spolupráce

Memorandum s Microsoftem je výchozí bod, ne cíl. Partnerství je součástí iniciativy AI National Skilling Plan, kterou společnost Microsoft představila jako dlouhodobý rámec systematického vzdělávání v oblasti AI. Na březnové školení naváže série online vzdělávacích formátů, jež umožní zapojení širšího okruhu zájemců. Data z průzkumu budou sloužit jako základ pro nastavení dalších vzdělávacích aktivit.