Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Valerie J. Gross není v komunitě českých knihovníků neznámá. V roce 2014 na Masarykově univerzitě v Brně vedla pro knihovníky zajímavý workshop v rámci projektu BiblioEduca, na kterém prezentovala vizi a strategii Howard County Library System (Systém knihoven komunity Howard v americkém Merylandu). Howard County Library System je vzdělávací institucí napříč věkovými kategoriemi. Za tento model vzdělávací instituce získala v roce 2013 cenu nejlepší knihovní systém Severní Ameriky. Během workshopu Valerie J. Gross apelovala na české knihovníky, aby změnili propagační rétoriku a uvědomili si sílu slov v propagaci knihoven. Aby je proměnili ve vzdělávací instituce. Ne všichni knihovníci souhlasili s konceptem stát se vzdělávací institucí, hovořili o jiné tradici knihovnictví u nás a o tom, že vzdělávají své uživatele, ale necítí se prvoplánově vzdělávacími institucemi. V Duze č. 2/2014 jsme o workshopu psali v článku Budoucnost knihoven je v jejich komunitní práci a ve vzdělávání aneb inspirace za oceánem. V roce 2018 navštívila Valerie J. Gross Českou republiku znovu. Přijala pozvání do Olomouce na nejvýznamnější knihovnickou konferenci v ČR Knihovny současnosti, kde znovu hovořila o americkém knihovnictví a konceptu knihovny jako komunitní a vzdělávací. Knihovnickou veřejnost u nás zaujala, proto jsme se rozhodli ji znovu oslovit, aby nám přispěla do speciálního čísla Duhy.
V pátek 31. ledna 2020 proběhl diskusní kulatý stůl na Ministerstvu kultury ČR v Praze za osobní účasti ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Vybraní ředitelé knihoven a renomovaní odborníci knihovnictví diskutovali o problematice knihoven a jejich postavení ve společnosti. Proč knihovny v dnešní době získávají na významu a zejména jakou roli hrají a mohly by hrát v procesu vzdělávání. Hovořilo se o nové Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2020 – 2030 a o chystaném memorandu mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem kultury, kde by bylo zdůrazněno, že knihovny jsou centrem celoživotního vzdělávání a jedním z pilířů neformálního vzdělávání u nás. Jedná se o velmi významný mezník v rozvoji knihoven. Knihovny se v jisté míře věnují vzdělávání a podporují ho celá léta od svého vzniku, ale nebyly dostatečně zmiňovány ve všech strategických a koncepčních dokumentech ČR. Knihovny jsou významným hráčem v procesu vzdělávání a je jen dobře, že budou takto i oficiálně pojmenovány. Koncepce Valerie J. Gross se tak stává pro nás ještě naléhavější a zajímavější. Hovoří o nové éře pohledu na knihovnictví.
Kurikulum Howard County Library System znázorňuje obr. č. 1. 
Knihovny tvoří významnou součást pevného vzdělávacího systému v USA. Knihovny – školy – univerzity. Knihovny nabízejí vzdělávání zejména v knihovnických instrukcích. Knihovnické instrukce představují hlavně informační vzdělávání uživatelů, informační gramotnost. Jak pracovat efektivně s informacemi, jak je hodnotit, jak tvořit odborný text, jak správně citovat aj. Důraz je kladen i na čtenářskou gramotnost – lekce tvůrčího psaní, přehled o literatuře apod. Knihovník je zde v roli pedagoga, mentora, rádce a provází uživatele světem informací, vzdělávání a učí ho, jak se učit a orientovat v záplavě informačních zdrojů.
Kurikulum je rozděleno do třech pilířů:
„Vzdělávání probíhá v knihovnách (vybrané americké knihovny nabízejí GED – diplomy obecného vzdělání), lektoři jsou knihovníci a knihovna je vzdělávací instituce. Vzdělávání zachovává identitu a získává tak na významu. Knihovny podporují kladný přístup k celoživotnímu vzdělávání. Jsou neutrální a inspirující, nabízejí vlídné prostředí a vlídné lektory. Prostředí knihoven je pro vzdělávání vhodnější a lidé ho oproti klasickým školám akceptuji raději.“ Eric Head, ředitel, Citrus County Library System, Florida
“Miluji kurikulum – tři pilíře: samostatné vzdělávání, asistence při výzkumu a výuce a názorné a poučné zážitky. Tyto pilíře by se měly stát mezinárodním symbolem knihoven”. Barbara Chung, Carlsbad City Library, Carlsbad, Kalifornie
Knihovny jsou vzdělávací instituce a hrají ve vzdělávání významnou roli. Je třeba, aby se takto prezentovaly. Je potřeba, aby knihovny volily strategický jazyk, kterému rozumějí všichni (např. slovo přednáška nahrazují slovem program, předčítání nebo kurikulum slovem programy a služby apod.). Studovny, čítárny, sály, klubovny nazývat učebnami nebo školními třídami. Například pro děti organizovat čtenářské kurzy, kurzy informační výchovy apod., což zní pro zřizovatele mnohem fundovaněji, než když si děti v klubech předčítají. Zdůrazňovat vždy a všude, že knihovny jsou vzdělávací instituce samy o sobě, na stejném základě jako ostatní vzdělávací instituce – školy a univerzity. Pokud se budou knihovny propagovat ve smyslu, že podporují vzdělávání nebo hrají roli ve vzdělávání nebo že nabízejí vzdělávací zdroje, neuspějí. Knihovny jsou vzdělávání. To je správné a akceptovatelné i pro politiky.
Je nutné definovat, co slovo vzdělávání znamená. Knihovny propojují formální a neformální vzdělávání. Knihovnické instrukce vzdělávají, mají kvalitní lektory – knihovníky, kteří vzdělávají všechny typy uživatelů. Všechny věkové kategorie. Vzdělávání v knihovnách zahrnuje: informace o předmětu; penzum znalostí, které uživatel získá; definice činností v oblasti vzdělávání, instruktáže a výuky; popis procesu získávání znalostí a definici zážitku z poučení, který zažije uživatel v procesu vzdělávání. Vše, co knihovny dělají pro vzdělávání, veřejnost velmi oceňuje. Z této mantry je potřeba vyjít při tvorbě strategie.
Jak tedy vyjádřit skutečnou hodnotu knihovny jako vzdělávací instituce:
Některé americké knihovny akreditovaly své vzdělávání v oblasti knihovnických instrukcí, nabízejí GED diplomy (diplomy obecného vzdělání), online středoškolské diplomy aj. certifikáty. Je potřeba si uvědomit, že vzdělávání v knihovnách patří do neformálního vzdělávání a knihovny se věnují většinou celoživotnímu vzdělávání. Obrázek č. 2 Spolupráce vzdělávacích institucí znázorňuje všechny typy institucí, které se vzdělávání věnují. Jakou roli v procesu vzdělávání hrají a jak na procesu vzdělávání spolupracují, aby si mohl uživatel vybrat a dostalo se mu co nejúplnější a nejkvalitnější vzdělání.
Ze schématu vyplývá, jak důležitou a neopomenutelnou úlohu knihovny v procesu vzdělávání hrají. To je jejich hodnota, že vzdělávají. Vzdělávají profesionálně. Knihovny tak lépe získají finance na provoz a profese knihovník má lepší prestiž ve společnosti.
Vicky Stever, koordinátorka Družstva pro veřejnou knihovnu v okrese Okaloosa na Floridě, uvádí:
“Potřebovala jsem přesvědčit investory, aby obnovili 3% navýšení rozpočtu, které nám bylo sníženo, aby se vyřešil jejich deficit tří milionů dolarů. Byl to střízlivý rok, takže jsem nezahrnula příběhy o úspěchu, kterými bych podpořila naši hodnotu. Rozhodla jsem se, že hodnotu knihovny postavím čistě na vzdělávání. Vzdělávání pro všechny se stalo mým tahákem. Mou osobní výzvou bylo vyslovit slovo kurikulum a popsat Tři pilíře, ani jedno z toho jsem předtím ještě neudělala. Po prezentaci zaměřené na vzdělávání, jejímž prostřednictvím se investoři dozvěděli, jak a komu je vzdělávání v knihovnách poskytováno, jsem objasnila, že byl zredukován 3% požadavek na rozpočet. Čtyři z pěti investorů se vyslovili pro obnovení 3% navýšení rozpočtu knihovny. Finanční manažer založil fond, z něhož mohly být potřebné peníze převedeny na knihovnu. Za pouhých pět minut přešlo knihovnické družstvo ze stagnujícího rozpočtu na rozpočet s navýšením. Knihovna jako vzdělávací instituce dokázala přesvědčit. Přemýšlela jsem, co změnilo jejich názor, v pětiminutovém proslovu jsem slovo vzdělávání použila devatenáctkrát. Hodnota knihovny jako vzdělávací instituce je vysoká“.
Časopis Library Journal prezentoval knihovny = vzdělávání jako model 21. století, jako budoucnost knihoven, kterou by měla zvážit každá knihovna v USA, možná i na světě.
Budoucnost knihoven vidím optimisticky. Knihovny budou prosperující instituce, společnost je uznává jako demokratické instituce, jsou klíčem k úspěchu komunity, zvyšují ekonomiku a kvalitu života komunity. Poslání knihovny jako vzdělávací instituce je nadčasové, naplňování tohoto poslání se ale bude v čase vyvíjet. Knihovny jsou součástí vzdělávacího procesu vedle škol a univerzit, jsou tedy součástí procesu, který se vyvíjí a usiluje o neustále zlepšování. Nové technologie, virtuální realita, kreativita a další jsou nástroje, které jsou ideální, jak výuku obohatit, zlepšit. Automatizační software, online kurzy, eBooky, Open Access, streamování, výuková videa, rozšířená virtuální realita, podcasty atd. se přímo nabízejí, jak vytvořit názornou výuku – zážitkovou. Knihovníci by měli promýšlet marketingové koncepce pro sociální sítě, aby se mladí lidé o možnostech vzdělávání v knihovnách dozvěděli.
Například veřejná knihovna v New Yorku nedávno využívala Instagram na podporu čtení. Zahájili projekt „Insta romány“, který dostává klasickou literaturu do popředí technologického zájmu. Zatím pro Instagram přizpůsobili Alenku v říši divů Lewise Carrolla; Žlutou tapetu Charlotte Perkins Gilman; Proměnu Franze Kafky; Vánoční koledu Charlese Dickense a báseň Edgara Allana Poea „Havran“. Tato inovace přilákala 155 tisíc nových followerů.
Knihovníci si zároveň uvědomují, že digitální technologie odvádějí pozornost studentů od učení. Bill a Melinda Gates nedovolili svým třem dětem mít mobilní telefon do 14 let. Digitální demence, jak ji popisuje Manfred Spitzer, je nezanedbatelným problémem v procesu vzdělávání. Zatím nic nenahradí výuku z klasických knih (trojrozměrné čtení). Digitální čtení je dvourozměrné čtení a je vědecky podpořeno, že mnohem více si student zapamatuje, když se učí z klasických knih. Tento problém se bude jen zhoršovat, nastupuje mnohem vyšší rychlost internetu a nové digitální možnosti, hovoří se o 5G sítích. Opět by měli být knihovníci ve střehu a reagovat na tyto nové technologické výzvy.
1) Samostatné sebevzdělávání – zejména četba knih
Čtení je základem všeho vědění. Je to nejdůležitější pilíř kurikula Knihovna = vzdělávání. Čtení poskytuje efektivní průběžné vzdělávání, které vede k naplněnému a úspěšnému životu. Čtení je tak kriticky důležité, že následující miliardáři jsou zcela ochotni sdílet své čtenářské návyky, aby podpořili čtenářskou gramotnost lidí:
2) Asistence při výzkumu a výuka
Jak se promění asistence při výzkumu a výuka, když vyhledávání prostřednictvím vyhledávače Google nejrychleji zodpoví všechny otázky. Bude ještě třeba informací od knihovníků? Zvýší se potřeba výuky odborných výzkumných dovedností. Někdo musí garantovat relevantnost informací. Tento druhý pilíř ukazuje, jak roste význam knihovníka jako lektora. Knihovníci jsou těmi, kdo realizuje čtenářskou gramotnost v praxi. Mohou oslovit maminky malých dětí, děti ve školkách, vytvářet pro ně lekce, semináře, workshopy, podchytit čtenářské dovednosti od raného věku a rozvíjet je u všech věkových kategorií. Vzdělávat takto mohou nejen osobně, ale i online, témat se nabízí nepřeberné množství.
Například vzdělávání pro kutily (Udělej Si Sám) se věnuje stavebnictví a řemeslům, na což může knihovna reagovat půjčovnou nářadí a strojů. Dobrým příkladem je Berkeley Public Library v Kalifornii.
3) Názorné a poučné zážitky
Tento pilíř má obrovský potenciál. Technologie nás lidi izolují od ostatních. Lidé často žijí sami, což jim není vlastní, touží po společenství. Knihovna je inspirujícím bezpečným místem, kde se lidé mohou bez obav potkávat při nejrůznějších aktivitách. Knihovna tak přirozeně plní svou komunitní roli. Vhodné je uzavírat partnerství se školami, s ostatními kulturními institucemi v místě. Jde i o posilování dobrých zvyků a mravů, o uctívání etiky a morálních hodnot. Knihovna je neutrálním místem, které může v tomto směru hodně učinit. V mnoha oblastech USA se rozšiřuje myšlenka partnerství pod heslem ZVOL ZDVOŘILOST.
Kromě občanských/komunitních akcí pořádaných knihovnami po celé zemi představuje téma zdvořilosti pro knihovny jedinečnou příležitost. Nyní více než kdy jindy mohou komunity těžit ze sjednocující síly zdvořilosti, která je zásadní pro samotnou strukturu kvality života jakékoli komunity. Knihovny mají potenciál být na národní i celosvětové úrovni vnímány jako katalyzátory a epicentra základních hodnot, které představuje například zdvořilost. Knihovní systémy ve čtyřech státech (Maryland, Minnesota, Maine a Montana) již tento systém zavedly. Jsou vedoucími iniciativami, díky nimž se zdvořilost stala charakteristickým znakem jejich komunit. Navázali komunitní partnerství s názvem Zvol zdvořilost.
Co zdvořilost představuje? Význam zdvořilosti je dalekosáhlý. Slovo představuje volby, které lidé dělají svými činy a slovy, která mohou povznést nebo zdrtit. Široká definice tohoto pojmu zahrnuje milé chování a projev dobrých mravů. Také to, co si každý z nás přeje: být respektován a oceňován. Kromě začlenění univerzálních principů úcty, soucitu, empatie a inkluzivity znamená zdvořilost také ohled na ostatní.
Co Zvol zdvořilost znamená? Zvol zdvořilost zaměřuje komunitu na zdvořilost, přičemž iniciativu vedou knihovny. Je to výzva pro každého, aby si vybral úctu, empatii, inkluzivitu a ohled ve své každodenní interakci s ostatními. Patnáct principů Zvol zdvořilost poskytuje rámec pro účast v komunitních konverzacích.
Proč by měly knihovny vést? Knihovny jsou v jedinečné situaci pro to, aby vedly tento program, protože každý v partnerství a komunitě je součástí jejich čtenářské základny. Knihovny jsou také důvěryhodné, apolitické, nestranické organizace. Kromě toho Zvol zdvořilost zapadá přímo do poslání knihovny poskytovat vynikající kvalitu vzdělávání všem. Shoduje se se všemi třemi pilíři učebního plánu knihovny. V rámci Samostatného sebevzdělávání sbírka knihovny obsahuje materiály související se zdvořilostí pro všechny věkové kategorie v široké škále žánrů a formátů. Pomoc při výzkumu i výuka zahrnuje knihovníky, kteří pomáhají zákazníkům s výzkumem zdvořilosti a vyučováním souvisejících lekcí pro každou věkovou kategorii.
Samotné partnerství spadá pod sekci Názorné a poučné zážitky, které zahrnují iniciativy podpisů, partnerství a koncepty komunitních/kulturních center. A Zvol zdvořilost zapadá v nejvyšší míře do poslání knihovny, protože zdvořilost je dokonalým fórem pro svobodu projevu a otevřenou výměnu nápadů.
Vznik iniciativy Zvol zdvořilost Byla inspirována profesorem John Hopkinson University a spisovatelem Dr. P.M. Forni a jeho knihou Volba zdvořilosti; dvacet pět pravidel ohleduplného chování. Vznikla v roce 2006 v Howard County v Marylandu. Nadšení zakladatelé vyvinuli a zahájili iniciativu – kompletní s vizí a posláním, logem a barevnou paletou. Zahrnuje mnoho titulů na téma zdvořilost (beletrie a literatura faktu) a aktivity, soutěže, lekce a události pro všechny věkové kategorie.
Iniciativa vzkvétá v komunitách, které zahájily úsilí ze tří důvodů:
Zvol zdvořilost může zahrnovat partnery ze všech sektorů – vzdělávacích institucí, neziskových organizací, podniků, vládních agentur a jednotlivců. Účastníci přispívají svým časem, talentem a finanční podporou. Jednotlivci a organizace se účastní jako partneři, sponzoři, členové rady poradců a členové výborů. Knihovna slouží jako vedoucí organizace.
Toto velké partnerství představuje hlavní příležitost pro knihovny, aby byly považovány za klíčové vůdce v aréně zdvořilosti. Navíc Zvol zdvořilost posiluje stávající partnerství a buduje nová. Mnoho z toho, co knihovny již dělají, lze v rámci iniciativy přeformulovat. Například většina knihoven již buduje seznamy knih. Může být vytvořen seznam knih Zvol zdvořilost, přičemž začít se může seznamem zveřejněným na adrese choosecivility.org.
Podobně lze do existujících výukových hodin začlenit témata zdvořilosti. Například dětská třída, která zahrnuje čtení a diskusi, se může soustředit na Do Unto Otters od Laurie Keller. Kniha je proložena humorem a učí, jak být dobrým přítelem a sousedem. Vše, co je pro tuto hodinu potřeba, je uvést ji na trh jako součást iniciativy Zvol zdvořilost pro druhý stupeň. A navíc – většina knihoven již pořádá autorské akce a komunitní konverzace, které lze často propagovat pod položkou Zvol zdvořilost.
P
ostupně lze přidávat nové myšlenky – například Knihovnu lidí, kde „knihy“ jsou lidé a „čtení“ je konverzace nebo Nejdelší stůl, který zahrnuje prostření stolu délky fotbalového hřiště (uzavřením ulice nebo parkoviště) pro 500 či více hostů za účelem vytvoření smysluplného dialogu během večeře. Koho koncept zaujal, více informací najde na adrese: ChooseCivility.org.
Vize: Volíme být příkladem zdvořilosti. Poslání: Volíme respekt, inkluzivitu, empatii a ohled jako své základní hodnoty zlepšující kvalitu života v komunitě.
Aby mohli knihovníci poskytovat prvotřídní kurikulum, musí nejprve zvládnout a poté průběžně dolaďovat své znalosti a dovednosti. Schopnosti 21. století pro profesi knihovníka – Uč podle pilířů: Knihovny = Vzdělávání. Níže uvedené shrnutí představuje zpětnou vazbu od stovek knihovnických odborníků z průzkumu provedeného pro prezidenta ALA Julie Todaro v roce 2017.
Představuje kvalitní akvizici, dostatek informačních zdrojů tištěných i elektronických. Fondy v knihovnách je potřeba kvalitně zpracovat – kvalitní katalogizace, kterou provádí odborný knihovník. Je potřeba data analyzovat, vizualizovat. V knihovnictví je potřebná IT znalost, důraz je nutné klást na webové stránky, jejich design je důležitý. Samostatná tvůrčí práce a prostředí knihoven podporují sebevzdělávání. Knihovníci by měli garantovat obsah, být kurátory obsahů. Definovat způsoby učení a vytvářet pro tiché učení podmínky. Cílem je vytvořit uživatelský zážitek. Věnovat se instruktážnímu designu. V neposlední řadě hraje velký význam prostředí knihovny, jak je uspořádané, jaký má knihovna interiér a technické vybavení apod.
Role knihovníka lektora je umění, jak vést výzkumný rozhovor. Uživatel musí cítit podporu ze strany knihovníka. Knihovník musí umět naslouchat nejen kolegům, ale zejména uživatelům. Musí se neustále vzdělávat, zejména ve výzkumných znalostech. Učit ostatní expertním výzkumným dovednostem (například znalost fake news). Měl by umět čtenářům doporučit vzdělávací četbu, mít všeobecné vzdělání a kulturní povědomí. Lektor by měl ovládat analytické dovednosti, být jazykově vybavený. Nemluvě o IT dovednostech, měl by umět naučit uživatele používat iPady, eBooky atd. V neposlední řadě by měl mít pedagogické a didaktické dovednosti.
Ne vždy musí být učitelem knihovník, může zvát do výuky profesory a jiné odborníky, kteří výuku obohatí. Měl by umět vytvořit učební oporu, odhadnout znalostní úroveň uživatelů, přizpůsobit rétoriku a vzdělávání úrovni publika, pracovat se zpětnou vazbou – dotazníky atd. Měl by mít povědomí o psychologii uživatelů podle věku. Měl by umět ocenit uživatele. V neposlední řadě by měl mít hodnotící schopnosti i ke své osobě.
Názorné a poučné zážitky jsou o partnerství. Jak partnerství rozvíjet, jak se chovat a umět přesvědčit partnery, že je pro ně partnerství výhodné. Patří sem i umění prodeje, jde o tajemství úspěšné komunikace s uživatelem. O umění nabízet vzdělávací produkty zajímavě a lákavě. Jde o komunitní spolupráci, jak ji založit a dobře vést. Knihovny by měly být proaktivní, naladěné na zájmy a potřeby komunity. Akce jsou produktem spolupráce, partnerství. Event management je součástí projektového managementu a zaměřuje se na organizaci akcí různého typu, preferuje se i emoční působení na účastníky, čímž se zesiluje jeho zážitek. Knihovník by měl umět uvést spisovatele, moderovat událost, být animátorem zábavy. Knihovník by měl umět na akce obstarat finance, tedy psát granty. Klíčovými principy jsou intelektuální svoboda, rovný přístup ke vzdělávání v jakémkoliv věku. Jde o podporování profesní etiky a jasného úsudku – principy kritického myšlení. Knihovníci se snaží porozumět komunitě, jejím potřebám a přáním. Vzdělávat i ve smyslu konceptu Zvol zdvořilost – respekt, ohled, inkluze, empatie a soucit.
Knihovníci by si měli osvojit dovednosti zaměřené na lidi. Ve smyslu: má rád lidi v protikladu má rád knihy. Je nutné promýšlet kvalitní zákaznický servis vnitřní, ale i vnější. Spolupracovat s partnery, týmově spolupracovat uvnitř knihovny. Hledat příležitosti, jak získat nové potenciální uživatele, nové strategické partnery. Jde o flexibilitu knihovny, o pružnost služeb, o kreativní přístup k aktivitám knihovny. Jde také o umění komunikace, ta by měla být vedena ve smyslu rovný s rovným, přizpůsobena věku zákazníka a vždy pozitivně a vstřícně laděna.
Agent změny je v komunitní práci knihovny nepostradatelný. Může to být knihovník, ale i partner. Jde o stanovení cíle, zapojení a začlenění komunity, o koordinaci nápadů všech zúčastněných. Posouvání projektů kupředu a jejich zdárnou realizaci. Agent změny by měl umět klást provokující otázky, být kreativní a inovativní. Měl by umět nápady druhých rozpoznat a vyloučit nápady, které nejsou dobré.
Perfektní organizace celého procesu vzdělávání je rovněž velmi důležitá. Jde o umění řídit svůj čas i čas druhých. Ovládat činnosti související s řízením projektu. Je nutné ke všemu přistupovat spolehlivě a zodpovědně. Management by měl ovládat řízení výkonnosti knihovny. Mít ukazatele, jak výkonnost hodnotit a správně nastavit. Řízení procesů je umění, stejně jako vymýšlení informačních či vzdělávacích produktů, jejich design a uvedení na trh.
Sebelepší knihovna se neobejde bez podpory svého zřizovatele – hovoříme o politickém fenoménu. Je nutné se naučit „úřednickou“ mluvu a umět s úředníky hovořit. Spojit se s politickými vůdci v komunitě, knihovna se spíše prosadí. Nutností je hovořit s novináři a dobře knihovnu medializovat. Je to umění, kterému se knihovníci musejí věnovat, aby uspěli. Pokud je knihovna řešitelem problémů komunity, získá si vážnost a ocenění.
Management knihovny by měl umět vést své zaměstnance. Správně je motivovat a dát jim prostor pro osobní a profesní růst. Iniciovat jejich zvědavost a podporovat otevřenou mysl. Měl by být trenérem, který učí lidi, aby podávali ty nejlepší výkony. Pěstovat firemní kulturu, podporovat firemní myšlení, myšlení orientované na budoucnost jsou věci, které rozhodují o tom, zda bude knihovna úspěšná nebo průměrná. Sledování trendů a nových nápadů, inspirování se u konkurence, znalost jiných odvětví jsou důležité pro tvorbu knihovních cílů a pro vytváření strategií a koncepcí. Zaměstnanci by měli být každý sobě vedoucím, proaktivní spíše než reaktivní. Měl by se utužovat tým zaměstnanců, společně slavit úspěchy a propojit osobní a profesní vztahy. Zaměstnanci by se neměli bát přicházet s vlastními nápady, názory. Důležitá je komunikace mezi vedením a zaměstnanci a mezi zaměstnanci, tzv. naslouchání. To jsou týmové principy, zaměstnanci by měli být týmovými hráči, kteří uznávají sílu a význam slova „my“.
Marketing je „trhování“. Vše, co knihovna dělá, nedává smysl, když o tom zákazníci nevědí. Marketing je potřeba promýšlet ve směru strategickém a koncepčním. Nastavit správně marketingovou koncepci. Využívat efektivně webové stránky a sociální média. Prezentovat sebejistě a efektivně – umět poskytnout rozhovor, natočit video, uspořádat tiskovou konferenci. Být pro média partnerem.
Datové dovednosti/ROI jsou nepostradatelné pro úspěch knihovny. Jedná se o intuitivní katalogy pro uživatele, o výukové hodiny šité na míru, o streamování obsahu. O vizualizace dat, jak je prezentovat a šířit dál. Jak vytvářet zprávy. Jak data zpřístupnit. Vytvořit hodnotu pro uživatele a umět ji vysvětlit. Programovací jazyk (kód) musí být vhodný. Knihovní systém by měl umět organizovat, sbírat, zpracovávat, analyzovat veškeré údaje o výkonu knihovny a jejích zaměstnanců.
Komunikace je prostředkem pro interakci mezi lidmi. Je důležité o ní hodně vědět. Musí se správně nastavit, zejména firemní komunikace, marketingová komunikace a komunikace s uživateli. Jde o verbální i neverbální složku. Z řeči těla knihovníka by mělo být zřejmé, že je ochoten pomoci, že uplatňuje principy nápomocného chování. Je nezbytné aktivní naslouchání uživatelům i kolegům. Aby byla komunikace úspěšná, dialog je výměna názorů. Je potřeba dát v komunikaci prostor protistraně. Asertivita je potřebná, zvláště ve službách. Asertivní však neznamená agresivní. Jde o umění vyjadřovat se jasně, stručně, upřímně, bránit práva druhých a nezasahovat do práv jiných. Komunikace existuje v knihovnách i písemné formě. Je nutné umět se písemně vhodně vyjadřovat, ať už při tvorbě koncepcí knihovny, při psaní dopisu úředníkům či při odpovědi čtenáři na stížnost.
Emoční inteligence je důležitá. Podle toho, jak vysokou ji knihovník má, dokáže zvládat své chování. Emoční inteligence formuje naše osobní i pracovní rozhodnutí, pomáhá nám lépe zvládat negativní emoce. Jedná se o umění vcítit se do druhých lidí a o efektivní práci se zpětnou vazbou, která je v případě knihovních a vzdělávacích služeb klíčová. Knihovník by si měl být vědom vlastních schopností, zároveň mít i sebereflexi, umět přiznat chybu, omluvit se a poučit se z ní. Nebát se chybovat, nenechat se ovládat strachem, umět rozpoznat rizika a pěstovat odolnost vůči stresům.
Knihovnictví v USA a po celém světě je připraveno na plánovanou a vzestupnou trajektorii. Čím více si knihovníci předávají, že Knihovny = Vzdělávání, tím silnější je knihovnictví. Když svět pochopí, že knihovnictví je nadčasové a nezbytné, knihovníkům se dostane respektu, jaký si zaslouží. Dostanou také finanční prostředky, které potřebují k vytváření a poskytování kvalitního vzdělávání ve prospěch všech v rozmanitých komunitách v současnosti i v budoucnu.
Z anglického originálu přeložily a redakčně upravily Libuše Foberová a Tereza Tkačíková.
Valerie J. Gross působila jako prezidentka a výkonná ředitelka Howard County Library System (Maryland) po dobu 16 let (2001 - 2017). Moderátorka, autorka a konzultantka žije v Berkeley v Kalifornii. Její kniha Transformace našeho obrazu, budování naší značky: Výhoda vzdělávání (Library Unlimited / ABC-CLIO, 2013) poskytuje podrobné vysvětlení konceptu Knihovny = Vzdělávání (bit.ly/TOIBOB).
GROSS, Valerie J.. Knihovnictví: nadčasové a nepostradatelné. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(5) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovnictvi-nadcasove-nepostradatelne
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
