Knihovnictví v Kataru

Vydáno: 2020-03-10 (All day)
V rubrice: Zkušenosti ze zahraničních knihoven
Autor: Denisa Šimíčková

Katar je emirátem ležícím v jihozápadní části Perského zálivu. Katar býval kdysi chudou zemí, která se proslavila zejména lovem vzácných perel. Ovšem situace se zcela obrátila poté, co byla na území státu v roce 1939 objevena ropa, na jejíž těžbě je dnes země ekonomicky zcela závislá. Právě díky zásobám ropy a zemního plynu je Katar jedním z nejbohatších států světa! Podle indexu bezpečnosti se Katar navíc staví mezi 30 nejbezpečnějších zemí světa, zároveň je považován za nejbezpečnější stát tzv. MENA[1] regionu. Katar je malý stát a tomu také odpovídá počet knihoven. Najdeme zde 24 veřejných, 200 školních, 6 univerzitních, okolo 150 speciálních a dalších 150 soukromých knihoven. Školy jsou od 3. třídy striktně odděleny vždy na dvě sekce – zvlášť jsou vymezeny prostory pro muže a zvlášť pro ženy, totéž platí pro školní knihovny. Platí, že kniha, která je pořízena do knihovny pro muže, je duplicitně pořízena rovněž do knihovny pro ženy. Zajímavostí je, že na místní Katarské univerzitě studuje třikrát více žen než mužů.

V prvopočátcích fungovaly jako „veřejné knihovny“ soukromé sbírky vzdělanců, kteří své vlastní knihovny otevírali veřejnosti a často pořádali jakési čtenářské kroužky, kdy tito vzdělanci pro zájemce z knih předčítali. První oficiální veřejná knihovna[2] byla v hlavním městě Dauhá založena v roce 1956, později, na konci roku 1962, došlo k jejímu sloučení s knihovnou Ministerstva školství a tímto spojením vznikla Katarská národní knihovna[3], jež je jednou z nejstarších veřejných knihoven v Perském zálivu vůbec. Rok 1962 představuje rovněž rozhodující mezník v podobě položení základního kamene moderního knihovnictví v zemi. Dalších pět veřejných knihoven následně vznikalo mezi léty 1977 až 1985. Krom těchto šesti veřejných knihoven působí na území Kataru ještě další dvě, které jsou pod správou Ministerstva pro masovou komunikaci, 15 knihoven spadající pod katarské ozbrojené složky a další dvě knihovny soukromých osob, které byly otevřeny veřejnosti. Jedná se o sbírky arabsky psané literatury již zesnulých šejků Abdullaha Al-Ansariho a Ali Bin Abdullah Al Thaniho.

Knihovnictví bylo zřízeno podle egyptského modelu, které v té době dosahovalo v arabských zemích nejvyšší kvality. Knihovnický obor se prozatím nevyučuje na žádné univerzitě v zemi. Světlé zítřky čekají místní knihovníky snad v příštím roce, kdy je v plánu otevřít nový studijní bakalářský program knihovnictví na Katarské univerzitě, která pro ně v minulých letech pořádala alespoň jakýsi základní kurz. Dosud se studenti školili na vysokých školách v okolních zemích či sem přicházejí za prací zahraniční knihovníci. Zemi také chybí vlastní knihovnická asociace, nevychází ani žádné odborné (či neodborné) knihovnické periodikum. Pro místní knihovníky byl založen pouze weblog[4], který informuje katarské informační pracovníky o dění v knihovním světě.

Při oslavách padesátého výročí knihovny ve městě Doha v roce 2012, oznámila první dáma Kataru a zároveň představitelka společnosti Qatar Foundation, Moza bint Nasser al-Missned, závěr vybudovat zcela novou budovu, do které by byla národní knihovnu přemístěna. K přestěhování do takzvaného „vzdělávacího městečka“[5] došlo v roce 2016. Knihovna si klade za hlavní cíl především nalákat do svých prostor více návštěvníků, ať už rezidentů nebo turistů. Zajímavé určitě je, že ač byla nová knihovna postavena už v roce 2016 a veřejnosti následně otevřena v listopadu roku 2017, oficiálně získala status národní knihovny až v roce 2018 a to podepsáním výnosu katarským emírem a stejně tak až v dubnu téhož roku došlo k její oficiální slavnostní inauguraci, při které emír uložil na regál v pořadí miliontou knihu do knihovního fondu.

Nová knihovna má velice atraktivní webové stránky propracované do nejmenšího detailu. Přes online knihovní katalog, který je založený na platformě Encore, zajišťuje pro registrované uživatele přístup k různorodým elektronickým databázím, poskytuje online přístup k více než milionu knihám, a půl milionu e-knihám. Samozřejmostí je přístup k lokálním časopisům a novinám a rovněž dostupnost speciálních sbírek jako je například Arab and Islamic Heritage Library, kterou od roku 2011 buduje. Národní knihovna disponuje vlastní špičkově vybavenou laboratoří s odborně vyškolenými odborníky na konzervaci a ochranu vzácných sbírek.

Moderně vyhlížející budova knihovny ve tvaru diamantu, byla navržena renomovaným holandským architektem Remem Koolhaasem. Budova je ze všech stran pokryta skleněnými panely, které propouštějí přirozené denní světlo, avšak na druhou stranu dovnitř nepropouští spalující venkovní teploty. Knihovna se rozpíná na 45 tisících metrech čtverečních a je vybavena tím nejlepším, co může současná doba uživatelům knihoven dopřát. Nechybí kvalitní digitalizační laboratoř, která funguje jako národní digitalizační centrum, pro uživatele jsou k dispozici moderní počítače, tablety nebo samočinné odbavovací stanice pro využití knihovního fondu. Tento systém se tak sám stará o správné zařazení knih do jednotlivých regálů. Dále je knihovna vybavena samoobslužnými selfcheck-iny a selfcheck-outy, které jsou určené pro půjčování a vrácení knih. Pro maximální pohodlí čtenářů je knihovna vybavena jedinečným systémem „people-mover“[6], jež umožňuje lidem rychlejší a pohodlnější přesun na krátké vzdálenosti po knihovně. Knihovna nabízí studijní koutky pro individuální studium či pro týmovou práci. Uživatelům jsou k dispozici také dvě multimediální místnosti, 26 velkých interaktivních obrazovek, auditorium se 120 místy, dále tzv. inovativní stanice nabízející širokou škálu nejrůznějších kreativních nástrojů jako jsou například špičkové 3D tiskárny a skenery nebo místnost s hudebními nástroji. Knihovna je samozřejmě navržena tak, aby odpovídala standardům návštěvníků se specifickými potřebami.

Pohodu si může návštěvník užívat také v restauraci a kavárně. Pokud má zájem, může se zúčastnit jedné z pravidelně pořádaných odpoledních prohlídek knihovny s průvodcem, a to buď v arabštině, nebo angličtině. Pro dospělé, ale hlavně pro děti, pořádá knihovna velké množství vzdělávacích a kulturních akcí, jako například koncerty národní filharmonie (té se účastnilo na tisíc návštěvníků), erudované přednášky o digitálních informačních zdrojích, různá vědecká fóra, kurzy kaligrafie arabského písma, či pořádání šachové olympiády. Krásné je, že knihovna nezapomíná ani na ženy, ty se mohou mimo jiné účastnit kurzu pletení, háčkování nebo vaření. Dětem je věnována výjimečná péče, jelikož si Katar uvědomuje nutnost vést děti již od útlého věku ke knihám a rozvíjet v nich fantazii pomocí příběhů. Oddělení pro děti a mládež v národní knihovně je jedinečné pro své vybavení i programy, které nabízí jak dětem, tak jejich rodičům. Jde o programy a workshopy podporující a rozvíjející gramotnost, jež mají za cíl zlepšovat čtecí dovednosti u dětí již od raného věku. Bez pozornosti nesmí zůstat ani fakt, že veškeré služby jsou pro residenty Kataru zcela zdarma. Otevírací doba knihovny je každý den od 8h do 20h, v pátek pak od 16h do 20h.

Návštěvu v katarské národní knihovně jsem si raději předem domluvila emailovou korespondencí se zástupcem ředitele. Poté, co jsem se představila jako knihovnice, ke mně přistupovali velmi srdečně a byli ochotni ukázat mi všechny možné kouty knihovny. Věnovali se mi při prohlídce knihovny několik hodin, zavedli mě i do jinak nepřístupných prostor – jako jsou kanceláře, digitalizační a konzervační laboratoře. Fotit jsem se však neodvážila, natolik to pro mě byla významná a jedinečná událost. Při vstupu do prostor knihovny jsem si připadala, že vcházím spíše do odbavovací haly nějakého obrovského letištního terminálu. Knihy ve volném výběru v prvním patře, jsou vystaveny kaskádovitě v zadní části daného prostoru připomínající amfiteátr. S knihou se čtenář následně může usadit u jednoho z pracovních stolů, či na pohodlný gauč nebo do sedátek, které jsou zavěšeny kousek nad zemí. Z prvního patra se vám rovněž otevírá překrásný prostor do přízemí, kde jsou uloženy vzácné tisky. Po sestoupení do tohoto oddělení máte možnost prohlédnout si jedinečné kousky ve výstavním sále. V druhém patře se nachází oddělení pro děti a mládež, které je opravdu nádherně navrženo, děti a jejich rodiče zde naleznou v hracích koutcích mnoho vzdělávacích her a hraček. Ve stejném patře najdeme i jakési boxy pro individuální studium, restauraci i kavárnu. Knihovní fond je v regálech uspořádán na základě Deweyho desetinného třídění, většina knihoven využívá plně integrovaný knihovní systém M2L společnosti MINISIS.

Oba grafy pocházejí z průzkumů Katarské národní knihovny, které uveřejnila na webových stránkách. Když se podíváme na knižní produkci Kataru, tak ta je, řekněme, doposud v plenkách. Ročně v zemi vyjde přibližně jen 450 titulů, z toho 55 % tvoří učebnice, 30 % vládní tiskoviny a pouhé 1 % patří dětské literatuře! Platí, že každý autor musí národní knihovně zaslat povinný výtisk v počtu pěti kusů. Každá vydaná kniha navíc prochází jakousi inspekcí – cenzurním řízením vedeným Ministerstvem pro masovou komunikaci.

[1] Region Blízkého východu a severní Afriky (Middle East and North Africa region)

[2] Doha Public Library

[3] Dar al-Kutub al Qatariyya

[4] Nese název Qatar Libraries Special Interest Group

[5] Educational City in Doha je univerzitní městečko, kampus, ve kterém sídlí kampusy šesti amerických, jedné britské, jedné francouzské univerzity a mnohých dalších vzdělávacích a vědeckých institucí

[6] Do češtiny lze volně přeložit jako „osobní dopravník“, představte si něco jako dopravníky na větších letištích

ŠIMÍČKOVÁ, Denisa. Knihovnictví v Kataru. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(1) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovnictvi-v-kataru

Verze pro tisk