Knihovník jako průvodce digitální společností

Digitální transformace společnosti už dávno není otázkou budoucnosti. Stala se každodenní realitou, která zásadně proměňuje způsoby práce, komunikace i přístupu k informacím. Knihovny v tomto procesu nehrají pasivní roli. Naopak se stále výrazněji profilují jako instituce, které pomáhají veřejnosti orientovat se v digitálním prostředí, rozvíjet kritické myšlení a bezpečně využívat nové technologie. S tím však nevyhnutelně souvisí i potřeba systematicky rozvíjet digitální kompetence samotných knihovníků.

Digitální kompetence jako dynamický rámec

V evropském kontextu představuje klíčový referenční bod rámec DigComp, který dlouhodobě popisuje, co znamená být digitálně kompetentní. Nejnovější vývoj (označovaný jako DigComp 3.0, zveřejněný na konci roku 2025[1]) posouvá důraz od pouhého ovládání nástrojů k hlubším schopnostem práce s informacemi, daty a umělou inteligencí. Pro knihovníky to znamená nejen osvojování nových technologií, ale především schopnost kriticky hodnotit digitální obsah, vysvětlovat limity automatizovaných nástrojů a zprostředkovávat jejich odpovědné využívání veřejnosti.

Samotná hlavní struktura se příliš nezměnila, ale do popředí se dostávají témata jako:

• kritické posuzování výstupů generativní AI (např. při práci s informacemi a doporučování zdrojů),
• ochrana soukromí a digitální bezpečnost uživatelů,
• etické a právní aspekty digitálního prostředí, včetně práce s daty a digitálním obsahem,
• schopnost využívat technologie pro spolupráci, komunitní práci a řešení problémů.

Digitální kompetence tak nelze chápat jako jednorázově dosaženou dovednost. Jde o proces celoživotního učení, který musí reagovat na rychlé technologické změny. Právě zde mají knihovny (a knihovníci) mimořádný potenciál, jak ve vztahu k veřejnosti, tak uvnitř profesní komunity.

Obrázek 1 - DigComp 3.0

Co ukazuje současná praxe knihoven

Výsledky průzkumu o využívání AI mezi knihovníky[2] potvrzují, že zájem o digitální témata v profesní komunitě roste, zároveň však přetrvávají významné bariéry v podobě nejistoty, nedostatku metodické podpory a obav z nekritického využívání technologií. Knihovníci využívají digitální nástroje i prvky umělé inteligence především pro administrativní úkoly, práci s textem nebo podporu komunikace. Současně však zdůrazňují potřebu zachovat vysoké standardy informační profesionality a kritického přístupu k technologiím.

Významným motivem pro automatizaci rutinních činností je snaha získat více času na práci s uživateli a komunitou. Digitální kompetence tak nejsou cílem samy o sobě, ale prostředkem k posílení společenské role knihoven. Z průzkumů mezi knihovníky zároveň vyplývá silná poptávka po systematickém vzdělávání, sdílení zkušeností a metodické podpoře na národní úrovni.

Obrázek 2 - Jedna z otázek dotazníku, na který odpovědělo 710 zaměstnanců knihoven

Role Knihovnického institutu v rozvoji digitálních kompetencí

Vedle rekvalifikačních kurzů a interního vzdělávání v rámci Národní knihovny se Knihovnický institut v letošním roce soustřeďuje na vzdělávací aktivity zaměřené na profesní růst knihovníků právě v oblasti digitálních kompetencí a jejich systematické podpory.

Plánované aktivity stojí na několika pilířích:

• Propojení evropských rámců s knihovnickou praxí. Ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity vzniká personalizovaná platforma pro rozvoj digitálních kompetencí knihovníků, která vychází z rámců DigComp, DigCompEdu a DigCompOrg a přizpůsobuje je potřebám knihoven.
• Bezpečný a odpovědný pohyb v digitálním prostoru je předmětem spolupráce s VŠE podpořené z programu OP JAK. Projekt zaměřený na digitální gramotnost, ochranu dat, prevenci kyberkriminality či racionální využívání AI posilují roli knihoven jako důvěryhodných průvodců online světem.
• Rozvoj dovedností v oblasti umělé inteligence. Národní knihovna se stala součástí Microsoft AI National Skilling Plan. Spolupráce stojí na přípravě vzdělávacích aktivit zaměřených na praktické využití AI v knihovnické práci i na kritické porozumění jejím limitům. Pilotní ročník je určen zástupcům pověřených knihoven a součástí jsou jak prezenční, tak online aktivity. 

Společným jmenovatelem těchto aktivit je důraz na spolupráci: mezi knihovnami navzájem, s akademickou sférou i s dalšími partnery. Digitální transformace je totiž příliš komplexní na to, aby ji jednotlivé instituce zvládaly izolovaně.

Kam směřuje další vývoj

Digitální kompetence knihovníků se v následujících letech stanou jedním z předpokladů udržitelného rozvoje knihoven. Nejde přitom pouze o technologickou připravenost. Stejně důležité bude:

• posilování kritického myšlení a informační etiky,
• schopnost vysvětlovat technologie veřejnosti srozumitelným způsobem,
• aktivní zapojení knihoven do řešení společenských dopadů digitalizace.

Knihovny se tak mohou stát nejen místem přístupu k informacím, ale i prostorem, kde se lidé učí rozumět digitálnímu světu, jeho možnostem i rizikům. Rozvoj digitálních kompetencí knihovníků proto nelze vnímat jako jednorázový projekt, ale jako dlouhodobý profesní závazek. Právě schopnost knihovníků kriticky, srozumitelně a odpovědně zprostředkovávat digitální technologie bude rozhodujícím faktorem pro to, zda si knihovny udrží svou roli důvěryhodných institucí i v rychle se měnící digitální společnosti.

[1] COSGROVE, J. and CACHIA, R., DigComp 3.0: European Digital Competence Framework - Fifth Edition, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2025, https://data.europa.eu/doi/10.2760/0001149, JRC144121.

[2] Detailnější výstupy zveřejníme v příštím čísle Duhy (pozn. MM).