Knihovník, metodik, ředitel: stejné dovednosti, jiný dosah

O digitálních kompetencích se mluví všude, a i v předchozích textech jim byla věnována velká pozornost. V praxi vidíme, že nestačí říct „knihovník má umět s technikou“. Co přesně potřebuje umět pracovník v přímých službách? Co metodik krajské knihovny? A co ředitel? Těmito otázkami se zabývám ve svém doktorském studiu i v projektu Digitorium, který podporuje Technologická agentura ČR [1]. 

Jak jsou na tom pracovníci knihoven

Jak jsou knihovníci a knihovnice na digitální dobu připraveni? Šetření z roku 2023 oslovilo 893 pracovníků českých knihoven[2] a ukázalo, že základní dovednosti pracovníci knihoven většinou mají. Průzkum ale odhalil dvě věci: Chybí pokročilejší dovednosti, například práce s umělou inteligencí. A lidé své schopnosti často přeceňují: skoro všichni tvrdí, že umí vyhledávat na internetu, ale jen dvě třetiny vědí, jak např. vyhledat přesnou frázi. Potíž je v tom, že nemáme dobrý „metr“, kterým bychom digitální kompetence v knihovnách měřili. Evropské rámce jsou připraveny pro „občana“ nebo učitele. A výzkumy často berou všechny pracovníky knihoven jako jednu skupinu. Jenže knihovník v přímých službách a ředitel krajské knihovny dělají úplně jinou práci.

Gramotnost nestačí, jde o kompetenci

V knihovnách často mluvíme o digitální gramotnosti. To slovo gramotnost ale říká, jestli někdo překročil základní práh. Buď umí poslat e-mail, nebo neumí. Kompetence je něco jiného. Má úrovně a dá se rozvíjet po celý život. Člověk ji umí přenést do nové situace, třeba od práce s katalogem k práci s umělou inteligencí. A dá se měřit.

Tři evropské rámce, jedna knihovna

Evropská komise vydala několik rámců digitálních kompetencí. Pro využití v naší profesi se hodí hlavně tři:

• DigComp 3.0 popisuje, co má v digitálním světě zvládnout každý člověk. Jde o vyhledávání informací, komunikaci, tvorbu obsahu, bezpečnost a řešení problémů.
• DigCompEdu je určen lidem, kteří učí druhé. 
• DigCompOrg se nedívá na jednotlivce, ale na celou organizaci. Ptá se, jak je instituce „digitálně zralá“.

Náš model používá šest úrovní od A1 po C2, stejně jako DigCompEdu. Princip znáte např. z jazykových zkoušek. A1 je začátečník, C2 je nejvyšší mistr.

Jak jsme postupovali při tvorbě rámce digitálních kompetencí pro knihovníky

Nejdřív jsme sestavili přehled pracovních činností knihovníků a každou z nich přiřadili k oblastem všech tří evropských rámců. Potom jsme výsledek porovnali s českými kvalifikačními standardy z Národní soustavy kvalifikací[3]. Díky tomu model odpovídá tomu, co se od knihovníků v Česku skutečně očekává. Nakonec jsme každou úroveň popsali jako viditelný výsledek. Nepíšeme tedy, že knihovník „rozumí ochraně dat“, ale že „umí uživateli vysvětlit, jak chránit své osobní údaje“. 

Tři role, tři různé světy

Model rozlišuje tři typové pozice v knihovně. První je knihovník v přímých službách, jehož práce se točí kolem čtenáře. Poskytuje služby a často čtenáře i neformálně vzdělává. Jeho kompetence vycházejí z rámců DigComp a DigCompEdu. 

Druhou pozicí je metodik. Ten nepracuje s jedním čtenářem, ale s celou sítí knihoven v regionu: školí knihovníky, radí kolegům a mentoruje. I zde vycházíme z DigComp a DigCompEdu, jen v mnohem větším měřítku. 

Třetí rolí je ředitel, který odpovídá za celou organizaci. Určuje její vizi a rozhoduje o technickém vybavení i o rozvoji lidí. Jeho výchozím rámcem je proto DigCompOrg se sedmi oblastmi digitální zralosti instituce.

Rozdíl není jen v tom, jak dobře, ale také podle míry odpovědnosti

Role se neliší jen tím, jak dobře kdo danou dovednost ovládá. Liší se hlavně tím, kam až sahá jeho odpovědnost. Ilustrovat to můžeme na dvou příkladech:

Práce s umělou inteligencí

• Knihovník pomůže čtenáři ověřit, jestli odpověď chatbota sedí se skutečnými zdroji.
• Metodik připraví pro knihovny v regionu workshop a doporučení, jak AI bezpečně používat ve službách.
• Ředitel rozhodne, které nástroje AI knihovna zavede, a nastaví pravidla jejich používání.

Tvorba obsahu

• Knihovník vytvoří jednoduchý návod pro čtenáře.
• Metodik připraví otevřené vzdělávací materiály a osnovy pro region.
• Ředitel nastaví strategii, jak bude knihovna s otevřenými zdroji pracovat.

Stejně je to s nejvyšší úrovní C2. U knihovníka znamená C2 třeba zavedení inovace ve vlastní knihovně nebo v týmu. U metodika znamená vytvořit metodiku či standard pro celý kraj nebo republiku. U ředitele znamená vytvořit model, který převezmou další knihovny. Stejná „známka“ C2 tedy u každé role znamená něco jiného. A to má velký dopad na vzdělávání. Když ředitele a knihovníka posadíme na stejný kurz, jeden z nich se nejspíš bude nudit nebo se ztratí.

Co s tím dál

Model není cílem, ale nástrojem. První část práce je hotová: máme východiska, analýzu potřeb a samotný model pro všechny tři role. Teď nás čekají další kroky. Nejdřív z modelu vytvoříme diagnostický nástroj pro sebehodnocení, s jehož pomocí si každý pracovník ověří, jak si stojí a kam se může posunout. Na platformě Digitorium mezitím vzniknou krátké lekce na pár minut, řazené podle role a úrovně. Nakonec porovnáme, jak se posunou ti, kdo se na platformě vzdělávají, s těmi, kdo ne. Digitální kompetence nejsou jedna dovednost, ale soubor oblastí od bezpečnosti po tvorbu obsahu, a na rozdíl od gramotnosti mají úrovně. Každá role navíc potřebuje vlastní měřítko, protože knihovník, metodik a ředitel se neliší jen tím, jak dobře danou věc ovládají, ale hlavně tím, kam až sahá jejich odpovědnost. 

1. Projekt Personalizovaná vzdělávací platforma pro rozvoj digitálních kompetencí knihovníků (reg. č. TQ23000252) podporuje Technologická agentura ČR v programu SIGMA. Hlavním příjemcem je Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta (řešitel T. Javorčík), Národní knihovna ČR zde figuruje jako aplikační partner. Projekt běží od září 2025 do února 2029. Jeho cílem je navrhnout, vyvinout a ověřit online platformu Digitorium, která knihovníkům nabídne krátké interaktivní lekce přizpůsobené jejich potřebám. Lekce vycházejí z kompetenčního rámce pro digitální kompetence knihovníků. 
2. Průzkum proběhl v říjnu a listopadu 2023 v projektu Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny, spolufinancovaném z Evropského sociálního fondu. Zapojilo se 893 pracovníků knihoven. Výsledky shrnuje Pillerová (2025).
3. Profesní kvalifikace Knihovník/knihovnice v přímých službách (72-006-M, EQF 4) a Samostatný knihovník metodik (72-020-R, EQF 6), Národní soustava kvalifikací, https://www.narodnikvalifikace.cz.