Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Bohatá historie muzejních knihoven sahá do počátku 19. století, stejně jako historie samotných muzeí – tedy institucí, jimž měly primárně sloužit a jejichž nedílnou součástí od počátku byly a jsou. Vznik knihovny Slezského zemského muzea, která vychází z tradic veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku založené spolu s přírodovědeckým muzeem, sahá až k roku 1814. Do roku 1817 se datují počátky Knihovny Moravského zemského muzea a o rok později bylo založeno Národní muzeum, kde se právě dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů staly základem jeho dnešních sbírek. Podobně vznikaly v druhé polovině 19. století knihovny dalších regionálních muzeí.
Práce muzejních knihoven má svá specifika, která byla zřetelnější spolu se vzrůstající velikostí knihovních fondů i požadavky na jejich služby. V současnosti jsou fondy muzejních a galerijních knihoven rozděleny na odborné a sbírkové. Legislativní zakotvení mají muzejní knihovny v zákonu č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb a v zákonu č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy. S činností muzejních knihoven souvisí i zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.
Vlastní činnosti knihoven se týká především zákon č. 257/2001 Sb. o poskytování knihovnických služeb a jeho příslušné vyhlášky. V současné době je zapsáno podle zákona v evidenci knihoven na Ministerstvu kultury České republiky 140 muzejních a galerijních knihoven (cca 70 %). Muzejní a galerijní knihovny díky zákonu o poskytování knihovnických služeb nalezly svou pozici mezi ostatními knihovnami a upevnily své postavení uvnitř svých institucí.
Přínos muzejních knihoven pro širokou knihovnickou obec a uživatele dalších knihoven spočívá především v existenci jejich specializovaných sbírkových fondů. Téměř 70 % knihoven muzeí a galerií uchovává soubory starých tisků a rukopisů. Knihovny muzeí a galerií disponují také bohatými fondy regionální literatury. Dále jsou zde uloženy drobné tisky - kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj., prvotisky a ostatní typy souborů budované podle formálního hlediska (knižní vazba, bibliofilie, výstavní katalogy apod.). Řada fondů v knihovnách muzeí a galerií se vztahuje k zajímavým osobnostem nebo institucím, často se jedná o pozůstalostní knihovny, a to osobnostní, rodové, klášterní, zámecké nebo jednotlivých korporací (např. školní a spolkové). Cíleně knihovny muzeí a galerií budují tematické fondy shromažďující knižní materiál k význačným osobnostem nebo k jednotlivým tiskárnám a nakladatelstvím.
Již v 50. letech 20. století byla při tehdejší Ústřední knihovnické radě založena samostatná sekce muzejních knihoven. Na základě zákona č. 59/1957 byla vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven a ústřední knihovnou této sítě se stala Knihovna Národního muzea v Praze. V roce 1976 byla z podnětu ředitele Knihovny Národního muzea PhDr. Jaroslava Vrchotky při Ústředním muzeologickém kabinetu založena oborová komise knihoven muzeí a galerií, kterou po roce 1990 zaštiťovala přímo Knihovna Národního muzea. Tehdy také vznikla tradice pořádání pravidelných seminářů pro knihovníky muzeí a galerií. Od roku 1997 jsou knihovníci muzeí a galerií sdruženi v Knihovnické komisi Asociace muzeí a galerií ČR. V současné době má komise 100 zapsaných členů z 64 institucí a je druhou největší odbornou komisí AMG ČR. Komise pracuje na regionální bázi, do výboru komise jsou na valné hromadě voleni předseda, místopředseda a tajemník a zástupci jednotlivých regionů podle současného územního uspořádání na kraje. Veškeré materiály komise jsou přístupny na stránkách Asociace muzeí a galerií ČR (pod záložkou Knihovnická komise). Komise pořádá každý rok semináře knihovníků muzeí a galerií, zároveň se také podílí na organizaci odborných školení, především v oblasti katalogizace fondů a spolupráce se souborným katalogem. Ve dnech 3. - 5. září 2013 se uskuteční již 37. seminář knihovníků muzeí a galerií, který tradičně připravuje pro své členy i zájemce z řad odborné veřejnosti komise knihovníků při AMG ČR. Organizace letošního semináře se ujalo Muzeum města Ústí nad Labem. Odborný program semináře bude zaměřen do dvou základních bloků – Knihovnická koncepce a její implementace do praxe a Periodika v muzejních knihovnách.
Muzejní a galerijní knihovny využívají současné knihovnické a informační technologie, především v oblasti automatizovaného zpracování fondů, on-line katalogů, digitalizace fondů a jejich zpřístupnění veřejnosti. Celkem 42 muzejních knihoven, které přispívají do souborného katalogu CASLIN tvoří 13 % jeho přispěvatelů. Mezi 564 486 záznamy z muzejních knihoven je vysoké procento naprosto unikátních záznamů.
Více než 80 % muzejních a galerijních knihoven běžně používá automatizované systémy pro evidenci fondů – téměř polovina muzejních knihoven využívá knihovní systém Clavius, další muzejní knihovny pracují v systému KPWin, menší muzejní knihovny využívají systémy pro evidenci sbírek - Bach a Demus. Dokumenty z muzejních knihoven jsou zastoupeny v digitálních knihovnách Kramerius a Manuscriptorium.
K novým iniciativám v tomto ohledu patří i budování oborové brány ART, která umožňuje uživatelům z jednoho místa jedním vyhledávacím rozhraním paralelně prohledávat různé české a zahraniční zdroje (katalogy knihoven, souborné katalogy, plnotextové databáze atd.) z oblasti umění, architektury a řady příbuzných oborů.
Literatura:
BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.
HARTMANOVÁ, Květa [sest.]. Adresář knihoven muzeí a galerií ČR. Praha 2007, 239 s. Aktuální podoba adresáře je k nahlédnutí na stránkách Asociace muzeí a galerií ČR pod záložkou oborové komise knihovníků (www.cz-museums.cz).
HARTMANOVÁ, Květa, Muzejní knihovny České republiky na webových stránkách muzeí. In: Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.-14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno 2006, s. 193-209.
OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila, Semináře pro muzejní knihovníky. Část 3. Čtenář, 58, 2006, č. 11, s. 373-375. Spolupráce knihovníků je zajištěna též přes elektronickou konferenci KOMIG.
OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila, K postavení muzejních knihoven. In: Knihovny současnosti 2004. Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi. Brno 2004, s. 88-96.
OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila, Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými? In: Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.-14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno 2006, s. 285-388.
ŠEDO, Ila, Knihovny a zákon o sbírkách. In Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.-14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno 2006, s. 389-394.
ŠEDO, Ila, Systémy muzejních digitálních informací na WWW. Rigorózní práce. Praha 2004, 149 s.
VRCHOTKA, Jaroslav, Semináře pro muzejní knihovníky. Část 1. Čtenář, 58, 2006, č. 7-8, s. 248.
VRCHOTKA, Jaroslav, Semináře pro muzejní knihovníky. Část 2. Čtenář, 58, 2006, č. 9, s. 296-298.
BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
