Knihovny paměťových institucí: Jak šel čas v Knihovně Moravského zemského muzea

Vydáno: 2013-05-20 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Renata Pilátová

Počátky knihovny Moravského zemského muzea sahají do doby vzniku někdejšího Františkova muzea (1817). Nově vzniklé Františkovo muzeum přijalo pod svoji správu knihovnu tehdejší Hospodářské společnosti pro Moravu, existující již od roku 1770. Mezi zástupci Hospodářské společnosti bylo mnoho představitelů moravské šlechty, kteří tuto knihovnu obohatili o svazky pocházející z rodových knihoven. Takto se do Františkova muzea dostala část knihovny Mitrovských, knihovna rytířů z Ronova, či svazky knihovny hrabat Sylva-Tarouců.

Roku 1819 byla knihovna umístěna v biskupském dvoře Dietrichsteinského paláce a v roce 1835 její fond obsahoval přibližně 4 500 svazků, uspořádaných v prvním lístkovém katalogu. Od roku 1864 začal vycházet tištěný katalog knihovny a knihovna sama již v této době čítala 26 000 svazků knih a 13 000 map. Na chodu knihovny a péči o její fondy, se kromě jiných zaměstnanců podíleli i konzervátoři. Z významných osobností z jejich řad je třeba vzpomenout například Albína Heinricha (1785-1864) a Moritze Wilhelma Trappa (1825-1895). V roce 1883 byla knihovna otevřena k všeobecnému používání, a tím prohlášena za veřejnou (do této doby byla přístupna pouze členům Hospodářské společnosti). V roce 1895 byl udělen první titul knihovníka, kterým se stal Dr. Wilhelm Schram.

Důležitým mezníkem v historii knihovny je rok 1899, kdy zaniká Hospodářská společnost a muzeum se svými sbírkami i knihovnou přešlo do vlastnictví země. Od tohoto roku také začala knihovna vystupovat jako samostatná instituce pod názvem Zemská knihovna moravská, v jejímž čele stanul právě Wilhelm Schram. V roce 1907 se od muzea zcela odloučila a přestěhovala se do nových prostor Zemského domu na Žerotínově náměstí. Byla provedena delimitace mezi Zemskou knihovnou moravskou a Moravským zemským archivem, kterému byla předána rozsáhlá sbírka muzejních rukopisů. Tímto rokem tedy končí první etapa muzejní knihovny, jejíž naprostá většina fondů se stala základem dnešní Moravské zemské knihovny.[1]

Od tohoto roku v muzeu centrální knihovna chyběla. S postupným budováním jednotlivých oddělení však začaly vznikat samostatné odborné knihovny pro potřeby zaměstnanců. Největší knižní fondy nashromáždilo oddělení národopisné, paleontologicko-geologické, mineralogicko-petrografické a botanické. S rozrůstáním těchto fondů vznikala i samostatná knihovnická místa. Tato situace trvala v podstatě až do konce 60. let 20. století. V průběhu těchto let začalo být vedení muzea upozorňováno na nárůst knižních fondů a potřebu zřízení centrální evidence a katalogizace. Iniciativy se chopil architekt Vilém Hank, jenž upozorňoval na závažné nedostatky ve správě knižního fondu muzea a nutnost zřízení Ústřední knihovny. Byla přijata nová pracovní síla s úkolem vybudovat Ústřední knihovnu, která byla začleněna při vzniku Muzeologického oddělení k 1. 1. 1963 jako jeho organizační součást.

Roku 1970 do Ústřední knihovny nastoupila promovaná historička Jana Bechyňová a převzala celou agendu. Současně měla na starosti i metodické vedení všech odborných knihoven muzea. K tomuto roku bylo v Moravském zemském muzeu uloženo asi 120 000 knižních svazků, ale chyběla centrální evidence. Tehdy bylo rozhodnuto, že nákup časopisů a knih bude prováděn ústředně, byl zaveden centrální přírůstkový seznam a začal se budovat centrální katalog. Od tohoto data probíhá evidence a katalogizace fondů muzea centrálně. Počátkem devadesátých let byl v Ústřední knihovně muzea zaveden automatizovaný knihovnický systém MAKS po vzoru knihovny Národního muzea. Postupně do něj byla převedena agenda periodik, začalo se s rekatalogizací knižního fondu Ústřední knihovny a některých dalších knihoven odborných oddělení muzea. V roce 1994 se Ústřední knihovna dočkala samostatných prostor v budově na Kapucínském náměstí č. 8, zrekonstruovaných přímo pro její potřeby. V roce 2001 byl díky grantovým prostředkům Ministerstva kultury ČR zakoupen nový knihovnický program KPWin, který nahradil v této době již zastaralý program MAKS. Databáze byla převedena do nového systému a započalo se s novou systematickou rekatalogizací všech knihovních fondů muzea. Rekatalogizace se stala jedním z prioritních úkolů knihovny. Vzhledem k rozsahu knihovních fondů pokračuje rekatalogizace i v současné době. V tomto roce se také mění obsazení na vedoucí pozici. Dosavadní vedoucí PhDr. Janu Bechyňovou vystřídala Mgr. Renata Novotná – Pilátová. Ve stejné době je navázána spolupráce se Souborným katalogem ČR. V roce 2006 knihovna přešla z AKS KPWin na KPWin SQL, v jehož nejnovější verzi pracuje dodnes. Výhledově knihovna zvažuje přechod k novému produktu firmy KPSys – AKS Verbis s knihovním katalogem  Portaro.

V současné době má knihovna MZM okolo 436 000 knižních svazků a 17 dílčích knihoven. Tematicky tyto fondy kopírují zájmy jednotlivých odborných oddělení, jejichž spektrum je velmi široké, a to od humanitních a společenských věd, mezi něž patří především archeologie, historie, numismatika, etnografie, přes přírodní vědy a vědy o zemi, jako je geologie, mineralogie, zoologie, entomologie, botanika či genetika, až po uměnovědné obory – divadelní, hudební a literární vědu. Fondy jsou uloženy v šestnácti oborových knihovnách, které zastřešuje Ústřední knihovna. Ta shromažďuje především přehledovou, encyklopedickou, muzeologickou literaturu a literaturu související s činností muzea. Tento stav samozřejmě komplikuje provoz knihovny jako celku, jelikož některá oddělení se nacházejí mimo centrum Brna. Část fondu je uložena v depozitářích dislokovaných zcela mimo Brno (Rebešovice, Budišov, Moravec). Vzhledem k historickému vývoji knihoven je však třeba na ně pohlížet jako na svébytné celky, které částečně spadají do kompetence odborných oddělení muzea, i když metodicky jsou řízeny Ústřední knihovnou.

Od roku 2001, kdy vstoupil v platnost nový knihovní zákon, je Knihovna Moravského zemského muzea evidována jako veřejná knihovna se specializovaným knihovním fondem (do této doby knihovna sloužila pouze potřebám zaměstnanců muzea). Registrace čtenářů probíhá v Ústřední knihovně, kde je možnost nahlédnout do všech typů katalogů. K okamžité dispozici je přehledová literatura, encyklopedie, slovníky a samozřejmě internet pro registrované čtenáře knihovny. Naprostá většina literatury je, vzhledem k jedinečnému fondu knihovny, pouze k prezenčnímu studiu. Otevírací hodiny pro veřejnost má pevně stanovené Ústřední knihovna, ostatní knihovny poskytují služby většinou na základě předchozí dohody. Katalog knihovny je přístupný na internetu na http://kpwin.mzm.cz/index.php . Je zde zpřístupněna databáze monografií, periodik i článků v časopisech. Hojně využívaná je Meziknihovní výpůjční služba a na vyžádání knihovna zajišťuje bibliografické i rešeršní služby.

Knihovna MZM se každoročně zapojuje do grantových projektů Ministerstva kultury VISK a do projektu Česká knihovna, koordinovaného Moravskou zemskou knihovnou. V letech 2011/2012 se zapojila do vzdělávacích projektů financovaných z evropských fondů v rámci Unie zaměstnaneckých svazů. Dotace byly čerpány především na jazykové a rozšiřující knihovnické kurzy. Zaměstnanci též využívají možností různých e-learningových kurzů, jak v oblasti jazykové (Kurz knihovnické angličtiny ve spolupráci s brněnským KISK FF MU), tak v oblasti knihovnictví a informačních technologií. V rámci spolupráce se Střední odbornou školou knihovnickou a VOŠ knihovnických, informačních a sociálních služeb Obchodní akademie Brno se každoročně uskutečňuje praxe několika studentek těchto škol. Knihovna MZM je institucionálním členem SKIPu a členem Asociace muzeí a galerií. Na regionální úrovni se naši knihovníci, vždy několikrát do roka, setkávají se svými kolegy z muzeí Jihomoravského kraje a předávají si zkušenosti a nové informace. V letošním roce byl zvolen nový zástupce do výboru Knihovnické komise Jihomoravského kraje Mgr. Jiří David z Muzea Brněnska, který tuto funkci převzal po Mgr. Zuzaně Kafkové z Technického muzea.

Asi jako většina muzejních knihoven se i naše knihovna v poslední době potýká s nedostatkem financí a s tím souvisejícím nedostatkem pracovních úvazků. Už není výjimkou, že jeden knihovník zabezpečuje chod dvou až tří knihoven odborných oddělení. Přesto všechno se nám v loňském roce opět podařilo pro naše čtenáře zpřístupnit knihovnu Botanického oddělení, která sídlí na ulici Hviezdoslavova v Brně-Slatině a přestěhovanou knihovnu Literárního oddělení na Hudcově ulici v Brně-Králově Poli. V letošním roce se znovu pro čtenáře otevře knihovna a studovna Oddělení dějin hudby v nově zrekonstruovaném objektu na Smetanově ulici.

[1] Brodesser, Slavomír: K poznání a slávě země… Dějiny Moravského zemského muzea. Brno 2002.
Novotná, Renata: Knihovna Moravského zemského muzea v Brně. Knihovnický zpravodaj Vysočina 3, 2003, č. 4.

PILÁTOVÁ, Renata. Knihovny paměťových institucí: Jak šel čas v Knihovně Moravského zemského muzea. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(2) [cit. 2025-04-04]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-pametovych-instituci-jak-sel-cas-v-knihovne-moravskeho-zemskeho-muzea

Verze pro tisk