Knihovny paměťových institucí: Knihovna Muzea Brněnska v digitálním světě

Vydáno: 2013-05-20 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Jiří David

Muzeum Brněnska je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje, jež vznikla transformací z někdejšího Muzea okresu Brno-venkov. Jedná se o instituci sdružující několik regionálních muzeí: Muzeum ve Šlapanicích, Podhorácké muzeum v Předklášteří, Muzeum v Ivančicích a Památník Mohyla míru. K nim se v roce 2005 přidal nově založený Památník písemnictví na Moravě, sídlící v postupně rekonstruovaném areálu benediktinského kláštera v Rajhradě.

Spolu se založením rajhradského Památníku vznikla myšlenka přemístit do Rajhradu také dosavadní muzejní knihovnu a postavit její správu na odborném základě, jenž by odpovídal současným knihovnickým standardům a zároveň zaručil odpovídající péči dalšímu velkému knižnímu fondu, který Muzeum přejalo do své správy, a sice rajhradské klášterní knihovně. Ta byla v 90. letech navrácena benediktinskému řádu a umístěna v původních prostorách kláštera. Knihovna Muzea Brněnska je tedy složitým organismem, jenž v sobě zahrnuje správu dvou samostatných knižních celků: vlastní muzejní knihovnu, která se dále člení na centrální fond uložený v Rajhradě, a dále příruční a sbírkové fondy jednotlivých muzejních poboček a historickou knihovnu benediktinskou. Muzejní knihovna se v poslední době rozrůstá zejména díky akvizicím Památníku písemnictví na Moravě, který systematicky buduje obsáhlou sbírku moravik především z 19. a 20. století, oproti tomu benediktinská knihovna je již uzavřeným fondem, jejích 65.000 svazků, bohatých na staré tisky a tisky 19. století, však nadále představuje velkou katalogizační výzvu.

Knihovnickým heslem dne je bezesporu digitalizace. Poslední dobou se do tohoto velkého digitalizačního trendu začínají zapojovat i instituce relativně malé, avšak disponující unikátním knižním fondem, typicky knihovny paměťových institucí. Knihovna Muzea Brněnska v tomto ohledu není výjimkou. Stejně jako v minulých letech i letos byly získány prostředky z dotačního programu VISK6, jehož prostřednictvím se průběžně digitalizuje rukopisná sbírka benediktinského kláštera. V loňském a předloňském roce byly zdigitalizovány tři nejrozměrnější rukopisy zdejšího fondu – liturgické knihy olomoucké provenience, pocházející z konce 14. a z 15. století (R 625, R 626, R 627). Letošní projekt je zaměřen na digitalizaci tří rukopisů z 15. století, jež obsahují texty spjaté s dobou Karla IV. Digitalizován bude rukopis R 349, obsahující dílo Conrada de Haimburga Laus Mariae a zdobený 31 malovanými iniciálami, včetně vyobrazení Francesca Petrarcy. Petrarcova díla pak tvoří hlavní náplň i u druhého digitalizovaného rukopisu R 357, jedná se o traktáty De remediis utriusque fortunae a De contemptu mundi. Poslední rukopis v sobě zahrnuje díla tří autorů karlovské doby, nejprve opět Francesca Petrarcy Invectiva minor, dále dílo kancléře Karla IV. a olomouckého biskupa Jana ze Středy Summa cancellariae a známý traktát Quadripartitus apologeticus, připisovaný Mistru Řehořovi z Uherského Brodu. Všechny zmíněné rukopisy budou v průběhu letošního roku převedeny do digitální podoby a zveřejněny na portálu Manuscriptorium.

Do druhého digitalizačního počinu se zapojila Knihovna Muzea Brněnska koncem minulého roku v souvislosti s projektem Digitalizace dokumentů, jehož nositelem je Jihomoravský kraj. Tzv. krajské digitalizace tvoří v současné době jakousi samostatnou kategorii celkového digitalizačního procesu – kraje jakožto územně správní celky a zřizovatelé řady knihovnických pracovišť začaly v posledních letech uvolňovat finanční prostředky na digitalizaci fondů ve vlastních příspěvkových organizacích. Tyto projekty vznikají zpravidla jako součást širšího projektového záměru, jehož cílem je připravit hladký přechod veřejné správy do elektronické podoby (eGovernment), což zahrnuje pořízení kvalitního datového úložiště, repozitáře a SW vybavení. Stejným způsobem postupoval i Jihomoravský kraj, který se v souvislosti se zaváděním eGovernmentu rozhodl provést digitalizaci celkem 250.000 stran nejen knižních dokumentů (monografií), ale též starých tisků, periodik, map či materiálů archivní povahy.

Knihovna Muzea Brněnska v rámci tohoto projektu připravila k digitalizaci přes 85.000 stran převážně monografií a periodik, v menší míře též archivních dokumentů (digitalizace části korespondence z pozůstalosti malíře Aloise Kalvody, jež se nachází ve sbírkách Muzea ve Šlapanicích). Ve výběru dokumentů jsme postupovali po určitých tematických celcích převážně literárního charakteru, přičemž byly využity vzpomínané knižní akvizice Památníku písemnictví na Moravě. Zpracovávala se tedy díla moravských autorů (Petra Bezruče, Jiřího Mahena, Lva Blatného etc.), včetně bibliofilských či raritních tisků, ukázky nářeční literatury (především hanakiana) a produkce vybraných tiskařských domů (Obzina, Promberger). Digitalizaci prováděla externí firma za dodržení aktuálních standardů NDK, jednotlivé tituly jsou doplněny do Registru digitalizace. V současné době probíhají jednání o jejich zpřístupnění veřejnosti.

DAVID, Jiří. Knihovny paměťových institucí: Knihovna Muzea Brněnska v digitálním světě. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(2) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-pametovych-instituci-knihovna-muzea-brnenska-v-digitalnim-svete

Verze pro tisk