Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Prostřednictvím článku zavítáme do Chorvatska a dozvíme se základní informace o chorvatských knihovnách. Rozloha Chorvatska je 56 594 km² (bez moře), území se dělí na 21 jednotek, kterým se říká župy. V nich se nachází celkem 128 měst a 428 obcí.
Chorvatský Zákon o knihovnách, vydaný poprvé v roce 1997 (poslední úprava z roku 2009), rozlišuje podle účelu a obsahu následující druhy knihoven: národní, veřejné, školní, univerzitní, vysokoškolské, (obecně) vědecké a speciální. Jedna knihovna může plnit více funkcí. Obce a města by měly zřizovat veřejné knihovny jako veřejné instituce, pokud na jejich území už neplní tuto funkci univerzitní nebo vědecká knihovna. Obec nebo město může zvláštní dohodou přenechat knihovnickou službu veřejné knihovně v jiné obci nebo městě. Školní, vysokoškolské a univerzitní knihovny zřizují instituce, při kterých knihovny působí. Aby se knihovna mohla zřídit, musí být zajištěný knihovní fond, odborní pracovníci, prostor, vybavení a prostředky. Ministerstvo kultury vede evidenci knihoven, ve které lze vyhledávat podle druhu a župy. Celkově je zde zapsáno 1 594 knihoven. http://www.min-kulture.hr/default.aspx?id=202.
Knihovní systém v Chorvatsku začíná Národní a univerzitní knihovnou, která dohlíží na všechny ostatní knihovny. Knihovny univerzit v Osijeku, Splitu a Rijece dohlíží na vysokoškolské knihovny. Dále jsou zde také „krajské“ (župní) knihovny, které mají dozor nad veřejnými a školními knihovnami na svém území. V posledních letech se hovoří o tom, že by školní knihovny měly mít svou vlastní organizaci. Je to docela logický požadavek, protože těchto knihoven je v Chorvatsku nejvíce – podle evidence 1 160. Povinný výtisk nakladatelé odevzdávají v 9 výtiscích. Dva z nich obdrží Národní a univerzitní knihovna, jeden univerzitní knihovna v Osijeku, Splitu, Rijece, Pule, ale také Mostaru, a další exempláře putují do vědeckých knihoven v Dubrovniku a Zadaru. Kromě toho se také ještě jeden povinný výtisk posílá krajské knihovně.
Národní a univerzitní kníhovna sídlí v Záhřebu. Jak je patrné již z názvu, jde o knihovnu s dvojí funkcí. Budova se nachází v blízkosti hlavního nádraží a je z ní krásný výhled na fontány v okolí, na centrum města a horu Medvednica. Čtenářem knihovny mohou být pouze osoby starší 18 let. U vstupu se nachází kontrolní brána a kdo není registrován, dovnitř se nedostane. Věci se povinně odkládají v šatně, do studoven si čtenáři berou pouze to, co unesou v rukou. Knihovna má otevřeno 8:00-21:00, ale nabízí také možnost „večerního studia“ (21:00-24:00), na které je potřeba dopředu zarezervovat místo. Ve fondu se nachází téměř 3 milióny svazků.
Nedaleko Národní a univerzitní knihovny se nachází Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu. Knihovna této fakulty je poměrně mladá, budova byla otevřena roku 2009. Dříve měl každý z 23 ústavů fakulty svou knihovničku. Nyní je Knihovna Filozofické fakulty druhá největší v Záhřebu, s fondem kolem 750 000 svazků. Knihovna je otevřená pro veřejnost, ale usednout k počítačům a půjčovat si mohou jenom studenti a zaměstnanci fakulty.
Lidová knihovna a čítárna Daruvar je veřejnou knihovnou. Má čtyři oddělení: pro děti a mládež, dospělé, studijní a Ústřední knihovnu pro českou národnostní menšinu (více v letošním čtvrtém čísle Duhy). Stará se o všechny generace – od těch nejmenších po seniory. Je první knihovnou v Chorvatsku, která se zapojila do programu sesterských knihoven NAPLE. Navázala spolupráci s Městskou knihovnou Český Těšín. Díky tomu také byla několik let jediná v Chorvatsku, jež organizovala Noc s Andersenem. Za poslední dva roky se už přidaly některé další knihovny. O spolupráci Českého Těšína a Daruvaru se můžete dočíst na společné webové stránce: http://www.daruvar-tesin.wz.cz/ .
Jak už bylo zmíněno, v Chorvatsku je nejvíce školních knihoven. To znamená, že skoro každá škola má vlastní knihovnu. Například v České základní škole Josefa Růžičky v Končenicích, která má 139 žáků, najdete Knihovnu T. G. Masaryka. Jsou tam kníhy jak v chorvatšině, tak v češtině, pro žáky, ale i pro učitele.
Ještě jsem neuvedla příklad vědecké a speciální knihovny. Kdybyste měli zájem o návštěvu vědecké knihovny v Chorvatsku, tak doporučuji Vědeckou knihovnu Zadar. Speciální knihovny jsou nejčasteji součásti muzeí nebo klášterů.
Registrační poplatky jsou v porovnání s českými knihovnami dražší a výpůjční lhůta kratší. Např. student v Národní a univerzitní knihovně při roční registraci zaplatí 100 kn, ostatní 150 nebo 200 (pro přepočítání do korun znásobit krát 3,5) a může si vypůjčit 5 jednotek na 30 dnů. Existují také denní, týdenní a měsíční vstupy – ty se platí 30, 40 nebo 50 kn. V Lidové knihovně a čítárně je registrační poplatek ve výši 60 kn, najednou lze vypůjčit 2 knihy+1 CD/DVD nebo 1 kniha+2 CD/DVD. Knihy se půjčují na 15 dnů, DVD na 3, CD na 5. Knihy (pokud nejsou povinná četba nebo ze studijního oddělení) je možné prodloužit. V Knihovně Filozofické fakulty se knihy, závěrečné práce a audiovizuální materiál (max. 6 kusů) půjčují na dva týdny s možností dvakrát prodloužit.
KVAPIL, Kristina. Knihovny v Chorvatsku. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2017, 31(2) [cit. 2024-12-30]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-v-chorvatsku
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
