Knihovny v Jihomoravském kraji v době pandemie koronaviru – výsledky dotazníku

Vydáno: 2020-09-10 (All day)
V rubrice: Veřejné knihovny
Autor: Monika Kratochvílová

13. březen 2020 se zapíše do historie veřejných knihoven v České republice jako událost, která nemá v historii veřejného knihovnictví obdoby. Dne 12. března 2020 vyhlásila Vláda ČR z důvodu pandemie koronaviru nouzový stav pro území celého státu. Došlo k plošnému uzavření všech návštěvnických objektů včetně veřejných knihoven. Jakoby se najednou zastavil čas. Nefungovaly služby, byl vyhlášen zákaz volného pohybu osob, jindy přelidněné ulice zely prázdnotou. Nebyly by to však knihovny, kdyby za jejich zavřenými dveřmi nepulsoval život, kdyby nepřemýšlely o tom, jak se i za těchto nových okolností přiblížit čtenářům, jak najít nové cesty a podoby služeb. Každá nepříjemná či nepředvídaná událost v životě se současně stává příležitostí. Příležitostí se zastavit a položit si otázku – co si mohu z této události odnést? Čím mě obohatí? Kam mě posune?

Koronavirus se stal pro knihovny příležitostí, aby hledaly nové cesty, jak proměnit svoje služby, jak i za nových okolností udržet kontakt se svými čtenáři, aby se jejich zavřené dveře nestaly bariérou pro přístup k informacím nebo k novým čtenářským podnětům a zážitkům. Analyzovat dopad vládních opatření na činnost knihoven a zjistit jejich aktivity v době uzavření si kladl za cíl anonymní dotazník Dopady koronaviru na poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb v knihovnách Jihomoravského kraje, který připravilo Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny v Brně a který byl knihovnám rozeslán v termínu od 14. do 31. května 2020.

Výsledky dotazníku

Do průzkumu se zapojilo 318 z celkového počtu 617 veřejných knihoven[1], tj. 51,5 % knihoven Jihomoravského kraje. Dotazník tvořilo 18 otázek, z toho bylo 6 uzavřených, 2 polouzavřených a 9 otevřených. Pozitivní bylo zapojení velkého množství knihoven v obcích do 500 obyvatel. V této velikostní kategorii vyplnilo dotazník 129 knihoven, tj. 40,6 % všech respondentů.

Se svými zřizovateli komunikovalo na 80 % knihoven:

• přes infopanel obce / města – 63 %,
• informace o uzavření na webové stránce knihovny – 60 %,
• přes Facebook – 30,9 %,
• se čtenáři e-mailem o uzavření knihovny – 17,4 %,
• posílání aktualit čtenářům e-mailem – 10,6 %.

On-line služby případně jiné on-line aktivity nabízelo pouze 7,2 % knihoven, většina z nich doplnila odpověď komentářem s příklady on-line aktivit:

• sdílení aktivit Jižní Morava čte,
• nabídky knih on-line,
• možnost poslechu zdarma dostupných audio knih,
• založení facebookové skupiny Doma s pamětí, která nahradila Kurz trénování paměti,
• soutěže na knihovním Facebooku,
• streamovaný Literární čaj s českou spisovatelkou žijící v Austrálii,
• podpora při individuálním studiu VU3V aj.

Zprostředkování informací o nových on-line aktivitách či zdrojích bylo obsahem otázky: Informovali jste svoje čtenáře / veřejnost o nových on-line aktivitách či zdrojích? (např. nově vzniklá skupina Čtením proti nudě na Facebooku, nový portál protiviru.knihovny.cz)? 50 knihoven, tj. 16,4 % zprostředkovalo svým čtenářům informace prostřednictvím svých webových stránek. Nejčastěji knihovny uváděly nový portál https://protiviru.knihovny.cz/, který vytvořil Odbor vývoje Moravské zemské knihovny v Brně.

V komentáři uváděly příklady sdílených on-line aktivit:

• https://www.brainbreakfast.cz/,
• UčíTelka,
• Ladislav Zibura - e-kniha volně,
• Čtecí hodinka proti koronaviru - Vojta Hamerský,
• nabídka knih pro VŠ na NKP a MZK,
• https://ctenidetem.knihovny.cz/,
• https://www.databazeknih.cz/eknihy-zdarma-ke-stazeni,
• https://booko.cz/,
• https://www.youradio.cz/ - pohádky zdarma,
• https://portal.rozhlas.cz/,
• https://www.knihytrochujinak.cz/,
• http://www.digitalniknihovna.cz/,
• Malý tvořivec: https://www.skipcr.cz/odborne-organy/klub-tvorivych-knihovniku/maly-tvorivec,
• https://impulsy.kjm.cz/aktualni-cislo.

K postupnému otevírání knihoven docházelo na základě Doporučení Ministerstva kultury a Ministerstva zdravotnictví pro otevírající se knihovny ze dne 24. 4. 2020[2] od pondělí 27. 4. 2020, kdy se začaly otevírat první knihovny, až do začátku června. Termín otevření vycházel z aktuálních možností, v mnoha knihovnách probíhaly v době uzavření revize, aktualizace fondu, úpravy interiérů i malování. Vyhlášený termín knihovny zaskočil, dle původních plánů k němu mělo dojít až 8. června. Přesto většina knihoven usilovala o co nejčasnější termín otevření. Knihovny konzultovaly po dobu uzavření situaci většinou se zřizovatelem, případně s pověřenou knihovnou. Většina knihoven měla zajištěno včasné dodání dezinfekčních prostředků i dalších potřebných pomůcek. Informaci o možném snížení rozpočtu pro knihovny uvedlo pouze 17 knihoven, tj. 5,3 % respondentů.

K největším problémům, s nimiž se knihovny během uzavření potýkaly, patřilo:

• měnící se rozhodnutí a vyjádření vlády
• zajištění dezinfekce „ze dne na den“ (při oznámení otevření k 27. 4.), zajištění všech kroků potřebných k otevření – karanténa, personální zajištění nově vzniklých pracovišť kvůli karanténě, informacím u vstupu, přepracovaný rozpis služeb knihovníků,
• byla spuštěna revize a pro překotné rozvolňování vládou se otevřelo o týden později, neboť revize nebyla dokončena,
• zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance i klienty,
• čtenáři nedodržovali rozestupy, nosily k pultu tašky i knihy, dezinfekci rukou prováděli ve špatném pořadí (1. vrácení knih do krabic karanténa, 2. odložení tašky, 3. dezinfekce rukou, 4. výběr knih), museli být upozorňováni.

Jedna z klíčových otázek se týkala dopadu pandemie koronaviru na budoucí činnost knihoven. Pouze 8,2 % se domnívá, že uzavření bude mít na další provoz negativní dopad. Mezi uváděnými možnými dopady knihovny uvedly:

• finanční ztráty a hlavně přízeň čtenářů a návštěvníků knihovny a poboček, které musíme znovu přesvědčit, že jsme bezpečným místem pro jejich aktivity v knihovně,
• úbytek čtenářů, statistika,
• nikdy nedoženeme čas strávený při mimoknihovních aktivitách (děti, mládež, dospělí, senioři),
• v současné době mám obavu, že děti si odvyknou knihovnu navštěvovat v takové míře, jak byly zvyklí doposud,
• asi ano, ale toto je těžké predikovat – určitě k nějakým změnám dojde. Jen je otázka, jakým a do jaké míry to změní knihovnu jako takovou.

Závěr

• Do průzkumu se zapojilo více jak 40 % knihoven v obcích do 500 obyvatel.
• 1/5 knihoven nekomunikovala se svými uživateli.
• Komunikující knihovny informovaly uživatele většinou prostřednictvím tradičních prostředků (infopanel v obci), méně přes webové stránky, případně FB.
• 17 % knihoven využilo pro informování o uzavření knihovny e-mailovou komunikaci s uživateli.
• 7,2 % knihoven nabízelo on-line služby.
• 16,4 % knihoven informovalo o nových on-line aktivitách či zdrojích (např. https://protiviru.knihovny.cz/).
• Knihovny se otevíraly čtenářům průběžně již od 27. 4.
• Knihovny zpočátku nabízely jen službu půjčování knih, knihy po vrácení byly umístěny do karantény.
• Většina knihoven spolupracovala při zajištění chodu se zřizovateli, kteří dodali potřebné hygienické vybavení.
• Knihovny většinou neočekávají snížení rozpočtu v příštím roce.
• Knihovny očekávají návrat situace před vypuknutím pandemie, aktuálně přetrvává snížený zájem čtenářů.

Z komentářů knihoven:

• Doufám, že jsme to zvládli, jak to šlo nejlépe. Čtenáři si nestěžovali, chápali situaci a byli vstřícní.
• Myslím, že z této doby si každý něco odnese, lidé, kteří jsou pokorní určitě ponaučení a větší pokoru, to by se mělo promítnout do všech oblastí života, takže i do knihoven.
• Přání aby se již taková situace neopakovala.

Dotazník poukázal na menší využívání on-line prostředí ke komunikaci s uživateli zejména u menších knihoven. Většina knihoven měla podporu svých zřizovatelů, knihovny se neobávají o svůj další vývoj, jejich největší snahou bude přivést čtenáře zpět do knihoven a propagovat knihovny jako bezpečná místa dodržující všechna potřebná hygienická opatření. Pandemie koronaviru se stala příležitostí, jak se nově zamyslet nad poskytovanými službami, otevřela nové pohledy, nastolila nové otázky, nové výzvy. Omezení a znemožnění fyzických kontaktů v době pandemie podpořilo zájem o využívání on-line prostředí, které poskytuje neomezený přístup a otevírá nové možnosti. Jak tuto výzvu přijmou knihovny, jak se k ní postaví, může zásadně ovlivnit jejich další rozvoj a zejména to, jak je vnímají a budou vnímat jejich uživatelé a ve výsledku celá společnost.

Jak uvedla jedna nejmenovaná knihovna: „Možná je čas na restart a nastavení jiného pohledu na knihovnictví jako takové a přesun do dalších služeb než jen půjčování knih a pořádání kulturních akcí...“ Pandemie koronaviru i přes všechny budoucí nejistoty ukázala, že knihovny představují instituce se stabilním základem, které stojí za svými čtenáři a mnohé pro ně i za nových podmínek hledají jen to nejlepší. Hledejme společně nové inspirace, nové cesty ke svým uživatelům, nechme se vést dobrými příklady. Je to objevné dobrodružství, na kterém nebudeme nikdy se svojí knihovnou sami.

[1] Počet veřejných knihoven k 31.12. 2019 bez poboček.

[2] https://www.mkcr.cz/novinky-a-media/zakladni-doporuceni-ministerstva-kultury-a-ministerstva-zdravotnictvi-pro-otevirajici-se-knihovny-4-cs3753.html

KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Knihovny v Jihomoravském kraji v době pandemie koronaviru – výsledky dotazníku. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2020, 34(3) [cit. 2024-11-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-v-jihomoravskem-kraji-v-dobe-pandemie-koronaviru-vysledky-dotazniku

Verze pro tisk