Koha – knihovní systém s otevřeným zdrojovým kódem

Vydáno: 2013-11-18 (All day)
V rubrice: Informace pro knihovny
Autor: Josef Moravec

Integrovaný knihovní systém Koha je první knihovní systém vydaný pod open-source licencí. Nabízí kompletní škálu funkcí jak z pohledu knihovny, tak z pohledu čtenáře. Název systému je maorské slovo a znamená „dar“ a přesně tím se snaží Koha pro knihovnickou komunitu být.

Vznik systému Koha byl iniciován novozélandským sdružením knihoven Horowhenua Library Trust. V roce 1999 používali starý neudržovaný knihovní systém, který si nedovedl poradit s přechodem na rok 2000. Z toho důvodu byli nuceni provést přechod na jiný systém, po nějaké době pátrání bylo rozhodnuto vytvořit zcela nový systém a dát ho k dispozici jako open-source (otevřený software nebo také software s otevřeným zdrojovým kódem, je software, který má přístupný zdrojový kód a je dostupný pod některou ze svobodných licencí, která dovoluje nejen využívat, ale i upravovat a dále distribuovat za dodržení určitých podmínek, příkladem takové licence je např. GNU GPL – obecná veřejná licence, pod kterou je šířen i systém Koha). První verze byla vytvořena společností Katipo a spuštěna začátkem roku 2000.[1]

Od začátku si Koha získávala své příznivce a již na podzim byla provedena první instalace mimo Nový Zéland a to konkrétně ve školních knihovnách na území Pobřežních hor v Kanadě.[2] Systém Koha dnes používají knihovny různého typu po celém světě, přehled můžete vidět na této mapě:

Koha je používána nejen pro samostatné knihovny s případnými několika podřízenými pobočkami, ale je možné ji použít i pro konsorcia, jejichž knihovny mohou mít různá pravidla a zvyklosti.[3] Ještě bychom měli zmínit jeden „milník“ ve vývoji systému Koha, a to poněkud zvláštní přístup společnosti LibLime k open-source. Ta se rozhodla již dále nepřispívat do společného díla komunity, zaregistrovala si na název Koha ochrannou známku. Tím sklidila značnou kritiku komunity.[4] Nicméně se ukázalo, že komunita kolem Kohy byla již v tu dobu natolik silná, že se po menších nepříjemnostech vývoj opět rozběhl na plné obrátky.[5] Webové stránky dnes naleznete na nové adrese koha-community.org.

V současné době stojí za vývojem přibližně 60 lidí z více než 30 firem a organizací.[6] Další desítky lidí spolupracují na vyhledávání chyb, či překladech systému do dalších jazyků. Ten probíhá na centrálním překladovém serveru a je ve formě webové aplikace přístupný každému, kdo je ochoten pomoci. V současnosti existuje 23 jazykových verzí včetně češtiny (kterou spravuje komunita kolem serveru opensource.knihovna.cz) a na dalších se neustále pracuje.[7] Systém Koha má několik základních modulů, ale díky dobré integraci tyto moduly spolu plně spolupracují a při běžné práci uživatel podle potřeby mezi nimi plynule přechází.

Katalogizace a správa autorit - Koha dovede pracovat s formáty MARC21 i UNIMARC. V současné době již jádro systému podporuje ukládání dat v libovolném metadatovém formátu,[8] což do budoucna umožní vytvářet záznamy např. v Dublin Core, MODS, BIBFRAME. Záznamy je možné vytvářet ve formulářích, které jsou generovány za pomocí tzv. katalogizačních šablon. Standardně obsahuje Koha několik předpřipravených šablon pro nejčastější typy dokumentů. Tyto šablony je pak možné dále upravovat, odstraňovat, nebo přidávat nové podle potřeba knihovny. Bibliografické i autoritní záznamy je možné stahovat pomocí protokolu Z39.50. Při ukládání záznamů je samozřejmě kontrolováno, jestli jsou všechna povinná pole správně vyplněna. Pro vytváření hodnot kódovaných polí jsou připraveny tzv. pluginy, díky kterým není nutné tato pole vyplňovat ručně. Dále je pro hodnoty polí i indikátorů možné vytvářet seznam povolených hodnot, z kterých je potom při katalogizaci vybíráno.

Výpůjčky a Čtenáři - Modul výpůjček, jako jeden ze základních modulů každého knihovního systému, má kompletní paletu funkcí, kterou bychom mohli očekávat: správa výpůjček, poplatků, rezervací, přesuny dokumentů mezi knihovnami, statistické výstupy atd. Čtenáře je možné vyhledávat pomocí čísla průkazky (čárového kódu), nebo pomocí části jména. Správa čtenářů umožňuje navíc hledání i podle dalších informací o čtenáři – adresy, data narození, e-mailu, atd. Užitečnou funkcí pak je integrovaný off-line klient pro výpůjčky, který umožní základní práci se systémem i v případě nedostupnosti serveru, na kterém je Koha nainstalována.

On-line katalog je možné označit za tzv. katalog nové generace. Podporuje fulltextové hledání, upřesnění výsledků pomocí faset, uživatelské tagy, hodnocení i komentáře. Umožňuje vyhledávat v bibliografických i autoritních záznamech. Podporuje RSS kanály. Umožňuje propojení na sociální sítě – Facebook, LinkedIn, Delicious, Google+ a Twitter. Má bohaté možnosti exportu záznamů – BIBTEX, MARC, MARCXML, Dublin Core, MODS a RIS. Součástí on-line katalogu je i jednoduchý selfcheck. Případně je možné systém Koha napojit na selfcheck stanici pomocí protokolu SIP2. Novinkou pak je přímé napojení na systém OverDrive.[9]

Co se ale mně osobně na on-line katalogu nejvíce líbí, to je propracované uživatelské konto s širokými možnostmi. Umožňuje sledovat a nakládat se vším co se čtenáře ve vztahu ke knihovně týká:

• Výpůjčky a jejich prodlužování
• Rezervace a zadávání rezervací
• Sledování poplatků a upomínek
• Změna osobních údajů a hesla
• Čtenářem vložené tagy
• Historie vyhledávání i výpůjček
• Správa soukromí
• Čtenářem zadané návrhy na nákup
• Nastavení upozornění na předupomínky, výpůjčky i rezervace
• Uživatelské seznamy dokumentů – soukromé i veřejné

Modul administrace zprostředkovává centrální správu nastavení celého systému. Nastavení se provádí na dvou úrovních. Tzv. společná nastavení systému slouží pro nastavení základních parametrů, nebo pro aktivaci/deaktivaci/nastavení chování jednotlivých funkcí systému. Ostatní nastavení jsou rozdělena do několika částí:

• Základní nastavení, kde se nachází správa knihoven, či definice typů dokumentů
• Čtenáři a výpůjčky, kde se nastavují pravidla půjčování, upomínek, nebo kategorie čtenářů
• Katalog, kde se nastavují katalogizační šablony, klasifikační schémata a také se zde nachází nástroj pro kontrolu katalogizačních šablon
• Akvizice, kde se definují rozpočty a fondy pro akviziční modul
• Další parametry pak obsahují například definice Z39.50 serverů

Možnosti nastavení jsou opravdu rozsáhlé a je dobré jim věnovat před spuštěním ostrého provozu dostatečnou pozornost.

Součástí systému Koha je i soubor nástrojů, které usnadňují některé činnosti. Nacházejí se zde nástroje, tisk hřbetních štítků, čárových kódů i čtenářských průkazů, pro hromadné úpravy dat, či revizi fondu. Mezi nástroji nalezneme také možnost importu čtenářů i bibliografických a autoritních záznamů. Bibliografické a autoritní záznamy je možné importovat ve formátu MARC21 nebo UNIMARC. Úspěšnost importu záleží hlavně na dodržení standardu u importovaných souborů. V současnosti máme vyzkoušen import dat ze systému Clavius a nesetkali jsme se s žádným zásadním problémem.

Pro centrální přístup ke statistickým i jiným výpisům pak slouží modul výstupy. Součástí systému je i modul pro správu periodik, který umí predikovat doručení jednotlivých čísel periodik a také modul akvizice. Chcete-li si sami vyzkoušet aktuální verzi systému Koha plně v češtině, navštivte web koha.knihovna-uo.cz.

[1] History. Official Website of Koha Library Software [online]. 2013 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://koha-community.org/about/history/

[2] EYLER, Pat. Koha: a Gift to Libraries from New Zealand. In: Linux Journal [online]. Feb 01, 2003 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.linuxjournal.com/article/6350

[3] BRADTKE, Elaine. Consortia, what's the best way to set them up? In: Koha: Discussion list for the Koha Library system [e-mailová konference]. Mar 16 2011 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://lists.katipo.co.nz/public/koha/2011-March/028158.html

[4] GREENHILL, Kathryn. The Koha fork and being the change you want to see. In: Librarians Matter [online]. Sep 19 2009 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.librariansmatter.com/blog/2009/09/19/the-koha-fork-and-being-the-change-you-want-to-see/

[5] SCHNEIDER, K.G. It Takes a Village: Koha and open source leadership. In: Free Range Librarian [online]. September 18, 2009 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://freerangelibrarian.com/2009/09/18/it-takes-a-village-koha-and-open-source-leadership/

[6] CHARLTON, Galen. Koha 3.14 beta released. In: Official Website of Koha Library Software [online]. November 1, 2013 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://koha-community.org/koha-3-14-beta-released/

[7] ARAZI, Tomas Cohen. Koha 3.12.6 released. In: Official Website of Koha Library Software [online]. October 28, 2013 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://koha-community.org/koha-3-12-6-released/

[8] CHARLTON, Galen. Calm at the center of the distributed whirlwinds [online prezentace]. 16 October 2013 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/gmcharlt/calm-at-the-center-of-the-distributed-whirlwinds

[9] CHARLTON, Galen. Calm at the center of the distributed whirlwinds [online prezentace]. 16 October 2013 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/gmcharlt/calm-at-the-center-of-the-distributed-whirlwinds

MORAVEC, Josef. Koha – knihovní systém s otevřeným zdrojovým kódem. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2013, 27(4) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/koha-knihovni-system-s-otevrenym-zdrojovym-kodem

Verze pro tisk