Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
KATUŠČÁK, Dušan, Libuše FOBEROVÁ, Richard PAPÍK, Marek TIMKO, Lucie VALJENTOVÁ. Kompendium knihovnictví 1. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna, 2022. 304 s. ISBN 978-80-7054-306-1 (tištěná), ISBN 978-80-7054-307-8 (online).
V roce 2022 vydala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě avizovanou publikaci (PDF volně ke stažení v katalogu knihovny) Kompendium knihovnictví 1. Publikaci recenzovali prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D. a Mgr. Michaela Dombrovská, Ph.D. Kompendium knihovnictví 1 je kolektivní monografií sestavenou předními odborníky oboru Knihovnictví, která čtenářům předkládá současné poznatky a trendy v oblasti veřejných knihovnických a informačních služeb. Publikace je rozdělena do čtyř stěžejních částí: Propedeutika knihovníctva (Dušan Katuščák), K teoretickým a praktickým problémům informační vědy (Marek Timko), Selekční jazyky a klasifikace využitelné v rešeršních procesech – příklad MeSH (Lucie Valjentová a Richard Papík), Management knihoven (Libuše Foberová).
Pojednání představuje knihovny jako informační instituce, které se profesionálně zabývají zaznamenanými informacemi a poznatky. Autor popisuje procesy, které jsou společné pro všechny knihovny a informační instituce jako integrované knihovní systémy, přičemž upozorňuje na standardy a legislativní předpisy platné pro obor. Zajímavé je, jak popisuje vývoj knihoven a knihovnictví v historickém kontextu. Mimořádnou pozornost věnuje autor knihovnickému vzdělávání a nejnovějším trendům ve vzdělávání. Autor je bibliograf a upozorňuje, jak důležité je vyučovat studenty pilířům nové bibliografie. Profesionální podstatou práce knihovníků je dokumentologie, moderní a postmoderní bibliografie, bibliografická komunikace a metakomunikace, standardizace v oblasti výměny informací a úlohy informačních institucí ve zprostředkování informací a znalostí. Upozorňuje na aktuální trend zájmu knihoven od záznamů o dokumentech k digitálnímu obsahu a digitalizaci a konzervování sbírek knihoven.
Kapitola analyzuje a kriticky reflektuje některé z problémů současné informační vědy. Teoretická část se věnuje vymezování základních pojmů oboru a metodologických paradigmat informační vědy, formuluje některé koncepce filozofie informace, uvádí do problému Capurrova informačního trilematu a s ním související problémy s vytvořením jednotné teorie informace, jako i s možným řešením tohoto trilematu prostřednictvím modelu evoluční ontologie. V praktické části se autor zabývá sociální informatikou a informační etikou. Zaobírá se reflexí aktuálních problémů, jako jsou problémy závislostí na informačních technologiích, etické problémy vs. etická dilemata, limity etických kodexů, problémy s postpravdou, hoaxy, desinformace ad. Vysvětluje, že informační věda se rozvíjí divergentním směrem a reflektuje aktuální problémy současné informační/znalostní/učící se společnosti.
Kapitola pojednává v širším kontextu o procesu vyhledávání informací spadajících do oblasti organizace znalostí a selekčních jazyků. Selekční jazyky a klasifikační soustavy jsou rešeršním procesům velice nápomocny. Zejména pak tzv. předmětové selekční jazyky. Mohou mít podobu řízených slovníků včetně tzv. tezaurů. Jinou skupinou selekčních jazyků jsou např. číselníky (kódovníky). Jako příklad, na kterém je význam dokumentován, byl vybrán slovník Medical Subject Headings (MeSH), který mj. má i českou verzi.
Tato kapitola se zaměřuje na řízení a vedení knihoven a na marketing knihoven. S marketingem můžeme pracovat, až jsme si jisti, že nabízíme špičkové služby. Nejlepší reklamou knihovny jsou kvalitní služby. Poctivá práce knihovníků ve službách je reklama k nezaplacení. Tvorbu marketingové koncepce přirovnává ke stavbě domu. Dům by měl mít pevné základy. Nejprve si stanovíme knihovní cíle, následuje situační analýza – průzkum trhu a segmentace cílových skupin. Teprve potom si vybereme vhodnou marketingovou strategii. Designujeme služby a informační produkty, určujeme jejich cenu a navazujeme vhodnou reklamou, propagací a podporou služeb. Po těchto krocích zpracujeme samotnou marketingovou koncepci a implementujeme ji do provozu. Posledním krokem je koordinace marketingu v knihovně, každý zaměstnanec v knihovně se musí chovat marketingově. K tomu je potřeba zaměstnance vést a správně motivovat.
Publikace Kompendium knihovnictví 1 má mít pokračování, ambicí je postupně představit všechny základní předměty oboru knihovnictví. Kniha je pojata komplexně, svým přístupem zahrnuje současnou terminologii, východiska i odkazy na české a zahraniční zdroje. Svým zaměřením nabízí nejen teoretické zázemí, ale i poznatky z dlouhodobé knihovnické praxe. Kapitoly jsou koncipovány tak, že seznamují s nejnovějšími trendy v oboru knihovnictví. Kniha nabízí teoretická i praktická východiska pro vlastní působení v oboru, ale ještě je i skvělým pomocníkem a inspirací pro knihovníky a manažery knihoven.
Dušan Katuščák (*1946, Bratislava) – dlouholetý generální ředitel Slovenské národní knihovny v Martině a proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních věd Žilinské univerzity. Oblasti profesionálního zájmu: bibliografie, knihovní a informační věda, standardizace, digitalizace, informační politika, informatizace knihoven, dokumentace kulturního dědictví, ochrana písemného kulturního dědictví. Odborně působí jako profesor na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě.
Marek Timko (*1979, Prešov) – vystudoval filozofii a slovenský jazyk a literaturu na Prešovské univerzitě. Doktorát z filozofie (evoluční ontologie) získal na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovně působí jako odborný asistent na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, kde se věnuje výuce zejm. informační vědy, informační etiky a popularizaci evoluční ontologie. Od roku 2022 také pracuje v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě jako katalogizátor. Přes 10 let je spoluorganizátorem Literárních večerů v Brně a v posledních letech i moderátorem Měsíce autorského čtení. Napsal 14 básnických sbírek (10 je dosud nevydaných). Své texty publikoval ve sborníku Artemisia, v časopisu DNO, na portálu Polí5, ve sborníku UmPakultury a v literárním časopisu Tvar.
Lucie Valjentová (*1998, Frýdek-Místek) – vystudovala bakalářské studium obor Knihovnictví a magisterské studium obor Veřejné knihovny komunitního typu na Slezské univerzitě v Opavě. Kapitola v knize vychází z její diplomové práce, kterou vedl Richard Papík. V současné době nastupuje do Ústřední knihovny Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě do oddělení podpory vědy, výzkumu a vzdělávání.
Richard Papík (*1962, Praha) – vysokoškolský pedagog a informační specialista je předním představitelem české informační vědy a uznávaným odborníkem tohoto oboru, především v oblasti elektronických informační zdrojů, informační podpory vědy a výzkumu a rešeršních strategií. Jeho vedlejším odborným zájmem jsou metody rychlého čtení, metody osobní práce s informacemi a informační metody competetive intelligence. Odborně působí jako docent na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, garantuje obor Knihovnictví.
Libuše Foberová (*1964, Karviná) – ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě od roku 2017, podílí se na projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací. Její vize nové vědecké knihovny je popularizace vědy a knihovnický výzkum, rozvoj digitalizace kulturního dědictví kraje a edukace zaměřená na různé gramotnosti: informační, digitální, technickou aj. Od roku 2005 až dosud působí na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, vyučuje management a marketing knihoven.
ŠÜTÖOVÁ, Irena. Kompendium knihovnictví 1 . Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2023, 37(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/kompendium-knihovnictvi-1
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
