Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 3/2010 » Komunitní knihovna potřebuje vzdělaného knihovníka
Jana Nejezchlebová
Oba standardy – Standard výkonu regionálních funkcí (Usnesení vlády ČR ze dne 16. 1. 2002 č. 68 o „Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven“) a Standard veřejných knihovnických a informačních služeb (Metodický pokyn k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území ČR, vydaný MK ČR v roce 2005) pomáhají zvyšovat kvalitu knihovnické práce, odbornost, vytvářejí podmínky pro rozvoj činnosti knihoven ve městech i obcích. Stávají se součástí práce, strategií knihoven i jejich zřizovatelů.
Ve stále větším počtu knihoven je jejich naplňování samozřejmostí, další knihovny se k naplnění krok po kroku cíleně přibližují. Standardy jsou pravidelně vyhodnocovány krajskými i pověřenými knihovnami a pro standard VKIS připravuje odborná skupina knihovníků novelizaci, aby lépe odpovídal stále náročnějším požadavkům praxe, tedy uživatelů a celospolečenským trendům dalšího vzdělávání občanů.
Kvalitní knihovnické a informační služby jsou podmínkou, základem pro uskutečňování prioritních úkolů knihoven, tedy rozvoje čtenářství a informačního vzdělávání uživatelů všech věkových kategorií (ve svém důsledku podpory informační gramotnosti občanů). To vyžaduje v současné době nejen znalosti, ale také změnu v metodách práce, v přístupu k dětem, dospívajícím i dospělým. Jiný způsob příprav akcí, komunikace, nutnost aktivního zapojení účastníků akcí a to je nové, jiné – náročné pro knihovníky, kteří nejsou na tento způsob práce zvyklí. Je tedy nutné další vzdělávání.
Ale i forma tohoto vzdělávání musí být jiná, musí vycházet z potřeb a časových možností knihovníků malých knihoven. Je třeba se zamyslet nad jinými formami zprostředkování potřebných znalostí a dovedností. Knihovníci potřebují kratší, praktické, návodné semináře, ukázky, dílny, kde si mohou jiný způsob přípravy i realizace vzdělávacích ale i kulturních aktivit vyzkoušet. Bez podpory a pomoci pověřených knihoven menším knihovnám v jejich regionu, nejen při plnění standardů, ale i posunutí těchto knihoven k požadovaným výstupům standardů, tedy k práci s uživateli, k modernizaci a vůbec přípravě aktivit pro komunitu, se služby těchto knihoven nezmění.
Pokud chceme mít dobrou knihovnu (slova dr. Richtera) je nutné si mezi řádky standardů „dosadit“ požadavek spolupráce, podpory metodiků pověřených knihoven i v oblasti aktivit rozšiřujících knihovnické a informační služby poskytované danou knihovnou. Především „vyzkoušet“ nebo spíše organizačně zajistit propojení činnosti a spolupráci v rámci jedné knihovny, mezi oddělením pro děti a dospělé, ale také s čítárnou, informačním oddělením. Nejen, aby pracovníci věděli co se děje ve vedlejším oddělení, ale aby navazovali na práci, pomohli si tam, kde je třeba. Jde o prestiž celé knihovny, o její vnímání veřejností, školami. V další fázi jde o spolupráci knihoven v regionu, o výměnu zkušeností, praktické ukázky „jak na to“, podporu a pomoc knihovníkům menších profesionálních, ale i aktivních neprofesionálních knihoven.
Na zkušenostech Městské knihovny v Hodoníně chceme ukázat, že je to v praxi možné, a co víc – že se tato cesta velmi rychle zhodnotí.
Magda Švejcarová
Od roku 2003 zajišťuje Městská knihovna Hodonín na základě pověření výkonem regionálních funkcí a přidělené dotace tyto činnosti pro obce regionu: poradenská, konzultační a koordinační činnost pro základní knihovny, vzdělávání zaměstnanců základních knihoven, pořádání seminářů, tvorba, distribuce a oběh výměnných fondů pro základní knihovny, pomoc při revizi a aktualizaci fondů základních knihoven, zajišťování nákupu, zpracování a distribuce knihovního fondu pořízeného za finanční prostředky obcí, podpora při zpracování statistických výkazů o činnosti základní knihovny, servis automatizovaného knihovního systému včetně proškolení a podpora při zpracování grantových programů, další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb.
Přínosem dotace je především kontinuita poskytovaných služeb knihovnám regionu a kvalita odborné činnosti, která je oddělením informačních zdrojů a regionálních služeb poskytována.
Při našich pravidelných metodických návštěvách knihoven regionu se stále více objevoval požadavek knihovníků na uspořádání semináře zaměřeného na nové aktivity pro děti a mládež. Stále více zejména neprofesionálních knihoven začíná plnit v obci funkci komunitního centra, kdy knihovna slouží jako místo setkávání, vzdělávání a výměny poznatků mezi občany.
Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uspořádat ve spolupráci s oddělením pro děti seminář, kterého součástí byla i vzorová lekce a konkrétní metody práce s mladými čtenáři. Toto je jedna z dalších možností, jak může oddělení regionálních služeb nabízet metodickou odbornou činnost základním knihovnám ve svém regionu. Průběh semináře blíže popisuje kolegyně Křepinská, prezentace celé akce byla i na konferenci Knihovny současnosti v Seči.
Bohdana Křepinská
Dne 19. května 2010 zorganizovala naše knihovna seminář pro profesionální a neprofesionální knihovníky regionu Hodonínsko zaměřený na práci s žáky základních škol. Jednalo se o první seminář tohoto typu nabízený knihovníkům regionu. Organizaci a propagaci nabízeného semináře zajistilo oddělení regionálních funkcí a realizaci aktivity provedla knihovnice dětského oddělení.
Nabídka semináře byla reakcí na poptávku knihovníků. Zájem knihovníků o podobnou aktivitu vyplynul zaprvé z dotazníkového šetření. Dotazník byl zaměřen na informační vzdělávání uživatelů veřejných knihoven. Všichni oslovení v našem regionu, jejichž dotazník se vrátil, totiž odpověděli, že by uvítali školení IVU, a že mají zájem o metodické materiály. Další důvod, proč seminář tohoto typu pořádat, vyplynul z diskusí s jednotlivými knihovníky, kteří požadovali rady, tipy a hotové materiály k přípravám aktivit pro děti a mládež v knihovnách. Knihovníci také uváděli, že potřebují a postrádají praktické rady, chtějí si osvojit konkrétní metody, umět volit vhodná a nová témata, také vzorové lekce, kontakty na autory, spisovatele a další tipy.
Připravila jsem tedy seminář s názvem Příprava lekcí pro ZŠ v MěK a metodika jedné lekce. Struktura semináře v sobě zahrnula ukázku konkrétních odkazů na metodické portály, kde lze najít vypracované lekce a vzorové vyučovací hodiny, které po úpravě a doplnění o literaturu mohou využívat i knihovníci. Příklady takových stránek jsou Metodický portál RVP, Kritické myšlení, Katalog vzdělávacího obsahu, Vzdělávací materiály POLITEIA, Knihovny pro všechny (Multikulturní centrum Praha), Varianty (Člověk v tísni).
Knihovníci obdrželi seznam kontaktů na autory besed, spisovatele, regionální autory a ilustrátory, kteří spolupracují s Městskou knihovnou Hodonín a také seznam nakladatelů, kteří dělají propagační akce ke knihám, případně besedy. Zájem byl samozřejmě o aktivity, na které není potřeba vynakládat příliš velké finanční prostředky. Velmi užitečnou stránkou je www.besednik.cz, která pomůže všem, kdo chtějí zkontaktovat spisovatele.
Třetí částí semináře byla praktická ukázka realizace jedné konkrétní lekce a názvem „Báječní lidé“. Lekce je určena žákům 5.–7. tříd základních škol a byla již dříve zveřejněna ve sborníku Informační gramotnost 6, MZK 2008. V průběhu ukázky byli knihovníci postaveni do rolí žáků, měli možnost nácviku metod, pracovali se školní doporučenou literaturou (bajkou) netradičním způsobem a dostali také doporučené studijní materiály, kde se podrobněji seznámí s vysvětlením metod.
Překvapující bylo, že knihovníci vyžadují veškeré materiály v klasické papírové podobě, přestože dostávají materiál e-mailem se zápisem z porady. Někteří apelují na to, že větší knihovny jsou zvyklé komunikovat elektronicky, ale ne všichni mají stálý přístup k internetu, umí zacházet s elektronickou poštou apod. Musíme si také uvědomit pracovní dobu těchto menších knihoven a věkový průměr neprofesionálních knihovníků i to, že někteří pracují jako dobrovolníci.
Seminář byl zorganizován v květnu 2010. Abychom dosáhli účasti knihovníků profesionálních i neprofesionálních knihoven, byl seminář připojen k poradě knihoven regionu. Konal se ve středu, což stále bývá ještě v mnoha knihovnách tradiční zavírací den. Porady regionu se účastní téměř všichni zástupci knihoven, tak jsme předpokládali, že využijí i této nabídky a také se tak stalo. Nabídli jsme také dva časy konání v dopoledních a odpoledních hodinách. Jelikož byl zájem o tuto aktivitu i ze strany knihovníků z regionů sousedících s Hodonínskem, může být taková práce inspirací a pobídkou pro další regionální knihovny, jak vyjít vstříc a rozšířit metodickou práci o oblast práce s dětmi, mládeží, jak spolupracovat se školkami a školami.
Ideál: Knihovna může spolupracovat s MŠ a ZŠ, kantory, kroužky, sdruženími.
Realita: Prostorové, časové, personální omezení.
Ideál: Knihovna se může zapojit do aktivit obce, regionu.
Realita: Závisí na konkrétním knihovníkovi. Nejsou informace o možnostech a akcích nebo je nevyužívají. Nutná podpora obce.
Ideál: Knihovna může využívat elektronické zdroje informací (web regionální knihovny, e-konference, vzdělávací portály).
Realita: Zdlouhavá komunikace, omezený přístup k PC, požadavky na klasické tištěné materiály. Očekávání hotových „kuchařek“ a návodů.
Standardy VKIS sice nevymezují počet akcí knihovny pro veřejnost, takže záleží na každém knihovníkovi či vedení knihovny, jak se ke spolupráci se školami postaví. Já si však myslím, že i menší knihovny o sobě umí dávat vědět v obci, umí spolupracovat se školami, i kdyby šlo o jednu akci za půl roku. A právě i v této oblasti může knihovna s regionální působností podat pomocnou ruku.
NEJEZCHLEBOVÁ, Jana; ŠVEJCAROVÁ, Magda; KŘEPINSKÁ, Bohdana. Komunitní knihovna potřebuje vzdělaného knihovníka. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2010, 24(3) [cit. 2025-01-28]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/komunitni-knihovna-potrebuje-vzdelaneho-knihovnika
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|