Konference knihovny.digital – Na cestě k digitálním službám

Závěrečné setkání shrnující dosavadní celonárodní téma Digitální gramotnost v knihovnách uspořádala Městská knihovna v Praze 18. 2. 2026. Dvouleté téma nicméně nekončí, ale pro mnohé z nás teprve začíná.

Po úvodních zdravicích, které pronesli Luděk Niedermayer (poslanec Evropského parlamentu), Tomáš Řehák (předseda SDRUK), Martina Břeňová (výkonná ředitelka Nadace OSF), Lenka Maixnerová (NK ČR) a Roman Hájek (předseda SKIP), nás moderátorka Dana Petrýdesová rovnou pozvala k prvnímu konferenčnímu bloku.

1. blok Digitální kompas

Zuzana Ujhelyiová z Digitální a informační agentury připomněla projekt eAkademie, což je online vzdělávací platforma určená úředníkům i veřejnosti. Pomocí interaktivních příběhů se zde můžeme učit či si prohlubovat dovednosti týkající se veřejné správy a jejích procesů jako jsou např. identita občana pomocí mobilního klíče, přechod do důchodu, nezaměstnanost a mnohá další.

Roli Knihovnického institutu a zejména jeho aktivit, které se týkají rozvoje digitálních a AI kompetencí knihovníků, uvedly Michaela Mrázová a Dominika Pavčík Borbélyová. Knihovnická veřejnost se může těšit na webináře pro knihovny a novou spolupráci např. s Ostravskou univerzitou a Vysokou školou ekonomickou v Praze. Podrobnosti týkající se vzdělávání knihovníků, které plánuje Knihovnický institut, si můžete přečíst přímo z webu. Poslední příspěvek v bloku přednesl Michal Fojtík z Ministerstva kultury, který pomocí programů VISK nastínil možnosti financování vzdělávání knihovníků (VISK 2) a zároveň nové vzdělávání návštěvníků knihoven (VISK 10). Po přestávce, která posloužila i jako možnost prohlédnout si posterovou sekci a oprášit či navázat kontakty, se konference přehoupla k druhému bloku.

2. blok Digitální praxe

První příspěvek Markéty Holé Miškové z knihovny v Doubravčicích opět dokázal, že „není malých knihoven“. V obci s 1500 obyvateli oživila knihovnu programovacím kroužkem pro děti a v současné době musí nové zájemce kroužek kvůli naplnění kapacity odmítat. Podrobnosti o aktivitě přineseme ve čtvrtém čísle Duhy, které bude zaměřeno na generaci alfa (ročník narození 2010 a později). Michaela Šostková z Frenštátu pod Radhoštěm představila kreativní prostor Idealab a aktivity polytechnického kroužku s robotikou a 3D tiskem pro děti. 

Masarykovu veřejnou knihovnu ve Vsetíně popsala Kateřina Janošková za všechny kolegy, kteří se na rozvoje digitální gramotnosti podílejí. Knihovna nabízí počítačový kroužek CodeClub, robohernu či tzv. Digitální posilovnu. Druhý blok završila Libuše Pavlicová z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, kde se snaží při zavádění digitální služeb naplnit heslo „keep it simple“. Někteří ze čtenářů do knihovny fyzicky nikdy nepřišli. Plnohodnotnou registraci vyřídili online díky bankovní identitě, elektronické knihy si stahují rovnou do aplikace, tištěné knihy si objednají na dálku a vyzvednou si je v boxu v sedm ráno při cestě do práce. Knihovníky osobně neznají a toto uspořádání vyhovuje všem.

3. blok Digitální rozcestník

Kamilu Pliskovou z Městské knihovny v Praze, která v závěru sklidila velký potlesk za vše, co pro digitální gramotnost v knihovnách udělala, doplnila Halka Jaklová z Nadace OSF. Manažerka programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím připomněla téma digitální inkluze a zdůraznila, že v digisvětě hrozí určitým skupinám obyvatel vyloučení. Připomněla grantovou výzvu, která je určená malým knihovnám v obcích do 20 tisíc obyvatel. Knihovny se od 2. 3. 2026 mohou hlásit se svými digitálními projekty, na které mohou získat 5-20 tisíc Kč. Zajímavý projekt z Ostravské univerzity popsal Tomáš Javorčík, který připravuje personalizované vzdělávání v praxi cílené na školy a knihovny. Témata, která zvedají, jsou často v knihovnách i školách stejná. Jaké vzdělávání by chtěli knihovníci? Vyplňte desetiminutový dotazník a můžete ovlivnit, jak bude webová aplikace pro vzdělávání (i) knihovníků vypadat.

Digitální zdraví dětí uvedla Michaela Slussareff, autorka knihy Hry. Sítě. Porno. Připomněla, jak funguje dopamin (jeho hladina je velmi vysoká, když se na něco těšíme) a jak se jeho role projevuje v online světě. Hrají vaše děti digitální hry? Znáte lootboxy v Robloxu? Virtuální překvapení, které se za nimi skrývá, je typickým případem, kdy hladina dopaminu stoupá. Copak tam asi bude? Když se to nepovede, pomocí platby je možné pořídit další lootbox – další těšení – a spirála se opakuje. Toto chování je velmi návykové. Na podobném principu funguje nekonečné skrolování na sociálních sítích, Youtube apod. Co když to další video bude „to pravé“? Problém je v tom, že neustálé vyplavování dopaminu způsobuje dopaminovou rezistenci. S častým uvolňováním dopaminu klesá dopaminová citlivost a mozek odmítá se soustředit na těžší věci (jako je např. čtení) a chce další a další dopamin zadarmo (honem chytnout mobil do ruky a pustit si další „krátké video - short“). Uvolňování dopaminu zároveň ovlivňuje racionální myšlení. Děti (a dospělí také) jsou podrážděné, snadno vybuchnou, protože mechanizmy seberegulace ještě nemají rozvinuté. Jako knihovníci můžeme využít nejen zmíněnou knihu, ale také portál Digitální zdraví dětí, abychom nejen porozuměli generaci Z (datum narození v letech 1995-2010) a alfa (2010 a mladší), ale zároveň věděli, jak s nimi pracovat.

Ve stejném duchu se nesl i příspěvek Pavla Schweinera z Univerzity Palackého v Olomouci, který odkazuje na portál E-bezpečí.cz. Hned na úvod zdůraznil, že používání internetu má větší pozitiva než negativa, ale je potřeba vyvážit svět online a offline. Připomněl hru Bezpečná dálnice, bezplatnou poradnu napisnam.cz (vtipně glosoval fakt, že děti mají mobil neustále v rukou, ale dovolat se jim nedá). Vyzdvihl hru Samova dobrodružství (pro děti od 4. tříd). Portál nabízí prezenční semináře i webináře. V případě dětí však lektoři dávají přednost osobnímu setkání. Informujte ve svých knihovnách paní učitelky, se kterými knihovna spolupracuje. Objednat vzdělávací akci lze i pro rodiče, které můžete pozvat do knihovny. Během konference měli účastníci možnost si vyzkoušet variantu knihovnického kvízu. Speciální edice obsahovala i sadu otázek, které se týkají digitálních dovedností.

Co mi nejvíc utkvělo v paměti

Knihovníky zahřála u srdce zmínka o průzkumu z Velké Británie. Knihovníkům důvěřuje 97 % britské společnosti. Knihovnické povolání si odneslo 2. místo (na 1. místě najdete povolání zdravotní sestry). Nůžky v oblasti digitální gramotnosti se ale neustále rozevírají. Pro některé občany jsou knihovníci těmi posledními úředníky, kterým mohou věřit. Pomozme jim! Záznam z konference najdete na této webové stránce.