Konference Profese knihovník - výzvy a inspirace při práci s generací Z

Dne 14. května 2025 se v Karviné uskutečnila další edice mezinárodní konference Profese knihovník, která se dlouhodobě věnuje různorodým aspektům knihovnické profese a jejímu proměnlivému potenciálu. Každé její pokračování se tematicky zaměřuje na jednu konkrétní oblast knihovnické činnosti. V minulých letech byla pozornost věnována například knihovníkům pracujícím s dětskými uživateli nebo těm, kteří působí v přímých službách. Letošní ročník se zaměřil na práci s mladými lidmi, tedy s generací Z.

Knihovnická profese je profesí nesmírně rozmanitou a mnohovrstevnatou – knihovníci během své práce čelí řadě výzev, mezi nimiž stále častěji vystupuje do popředí právě práce s mládeží. Kolegyně a kolegové působící v této oblasti často hledají odpovědi na otázky: Jak tuto věkovou skupinu přivést do knihovny? Jak ji aktivně zapojit do knihovních aktivit? Jak knihovnu učinit atraktivní pro mladé uživatele? A především – jak s generací Z efektivně komunikovat? Právě těmto tématům se věnovala letošní konference pořádaná Regionální knihovnou Karviná ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. Nově se na organizaci podílel také Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Michaela Dombrovská, vedoucí Oddělení knihovnictví, provázela účastníky celým programem konference, moderovala jednotlivé bloky a vedla odborné diskuze k příspěvkům.

Konference nabídla konkrétní příklady dobré praxe a byla koncipována tak, aby představila práci s mladými uživateli knihoven z různých úhlů pohledu. Program se zaměřil na možné metody práce i efektivní způsoby komunikace s touto cílovou skupinou. Dopolední část byla věnována sdílení zkušeností ze zahraničí i inspirativním příkladům z domácího prostředí. Své příspěvky přednesly kolegyně a kolegové z knihoven na Slovensku, v Polsku a v České republice.

Ján Šimko, vedoucí Útvaru knihovnických a informačních služeb Knihovny pro mládež města Košice, ve svém příspěvku Není čtenář, jako čtenář analyzoval rozdíly mezi čtenářskými skupinami generace X a generace Z. Zaměřil se na specifika práce s dětským a mládežnickým uživatelem, přičemž zvláštní pozornost věnoval potřebám a nárokům mladých čtenářů. Ty často souvisejí s tzv. hypermoderními preferencemi současných generací – tedy jak s domnělými, tak se skutečnými potřebami mladých lidí. Věnoval se také čtenářským návykům mladé generace, včetně toho, jaká zařízení využívá ke čtení. Uvedl například, že až 68 % příslušníků generace Z čte knihy na svých mobilních telefonech – nejvíce ze všech generací. Zmínil také, že 34 % mladých lidí ve věku 8–18 let čte ve volném čase, jedná se však o nejnižší úroveň za poslední dvě desetiletí. Závěrem představil konkrétní aktivity Knihovny pro mládež města Košice, které reagují na současné trendy a potřeby mladých uživatelů, mj. projekty Rozčítajme Košice, Prečítané leto, Baby knižnica, setkání Knihovinky a Boox.

Ředitel Oravské knihovny Antona Habovštiaka v Dolním Kubíně Roman Večerek ve svém příspěvku Mládež v knihovně? Děláme to jinak hledal odpovědi na otázky: Co všechno jsme ochotni obětovat, abychom zachránili svět? Jakou budoucnost připravujeme našim dětem? Ptáme se generace, která nás nahradí, jak to mají, nebo jim diktujeme naše představy? Jak se nám daří přivést mladé lidi do knihovny? Roman Večerek nabídl praktické rady: naslouchejme mládeži, nepřipravujme pro ni hotové akce, ale poskytujme prostor, bezpečí a možnost realizovat vlastní nápady. Otevírejme témata, která je zajímají, a sdílejme s nimi radost i smutek – když křičí, křičme s nimi, když pláčou, plačme, a když se radují, slavme společně. Přiblížil také spolupráci oravské knihovny s mládežnickým parlamentem, která přivedla do knihovny více než 30 dobrovolníků. Společně organizují art kluby, festival, kvízy, veřejné sbírky, karnevaly, diskuze, pomáhají s úklidem města, připravují bojové knižní hry pro nejmenší a pořádají čtení v angličtině. Díky projektu Psycholog v podkroví mají mladí lidé možnost konzultací s psychologem přímo v knihovně. Aktivity se zaměřují také na témata jako klima, environmentální otázky, genderová a sociální rovnost. Roman Večerek zdůraznil, že přístup knihovníků a knihovnic oravské knihovny není o vedení mládeže z pozice autority, ale o společném kráčení vedle nich, sdílení zkušeností a hodnot, přičemž někdy si navzájem zkouší nervy, což je podle něj naprosto přirozené a správné.

Kustodka Knihovny Slezské technické univerzity v Gliwicích (Polsko) Elżbieta Ryszka ve svém příspěvku Zóna bajtla – děti a mládež v činnosti Knihovny Slezské technické univerzity představila iniciativy zaměřené na mladou generaci. Mezi tradiční akce knihovny patří Noc vědců, která je významnou událostí pro akademickou i místní komunitu – otevírá dveře světa výzkumu široké veřejnosti a ukazuje, že věda není pouze abstraktní a složitá, ale má také praktický dopad na každodenní život. Děti a studenti tak mají příležitost nahlédnout do zákulisí vědecké práce a objevit v sobě jiskru zvídavosti, jež je může dovést až ke studiu nebo vlastním výzkumům. Další významnou iniciativou Knihovny Slezské technické univerzity je Zóna bajtla („bajtel“ - ve slezském nářečí malé dítě), jejímž cílem je povzbudit děti k objevování světa knih a vědy, s důrazem na rozvoj představivosti bez využití moderních technologií. V rámci Zóny bajtla se pravidelně konají představení divadélka kamishibai, umělecké workshopy, logické hry, a také prohlídky knihovny a Technického muzea.

Po prezentacích zaměřených na programy pro aktivní zapojení mládeže v knihovnách následovala přednáška věnovaná vzdělávání dětí a dospívajících. Jakub Klimek Maruš z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě sdílel zkušenosti ze své více než pětileté praxe v oblasti výuky mediální gramotnosti – konkrétně témat jako média, manipulace, dezinformace a sociální sítě určené středoškolskému publiku. Zaměřil se na to, jak učit mediální gramotnost tak, aby studenty skutečně zaujala. Představil aktivity, které se ve výuce osvědčily, i ty, které nesplnily očekávání. Jako efektivní se ukazuje využití moderních technologií a práce s aktuálními příklady z praxe. Studenti rádi diskutují, pokud nemají pocit, že jsou zkoušeni, a klíčové je i vystihnout správný okamžik – kdy mají chuť mluvit a kdy ne. Někdy o tématu nechtějí diskutovat, i když je pro ně atraktivní. Velmi dobře funguje skupinová spolupráce, která podporuje zapojení a bezpečné sdílení názorů. 

Součástí programu konference bylo i představení knihovnického časopisu DUHA a prezentace technologie interaktivní podlahy – inovativního nástroje, který proměňuje běžný knihovní prostor v herní a vzdělávací zónu. Účastníci konference si mohli sami vyzkoušet, jak obraz promítaný na podlahu reaguje na jejich pohyb. Interaktivní podlaha nabízí široké spektrum herních i výukových aplikací a představuje atraktivní doplněk aktivit knihovny – od programů pro děti a mládež až po vzdělávání dospělých a seniorů.

Odpolední část programu konference byla věnována tématu tzv. teen zón – prostorů určených mladým lidem ve věku 13 až 19 let, které v knihovnách vznikají čím dál častěji jako reakce na jejich specifické potřeby. Tyto zóny poskytují bezpečné a volně přístupné prostředí pro smysluplné trávení volného času – čtením, učením nebo odpočinkem.

Veronika Bursová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představila Teen knihovnu pro děti a mládež, Karla Ježková z Městské knihovny Havířov přiblížila činnost K-klubu a Klára Molinová s Ondřejem Blechou z Knihovny Třinec prezentovali klub pro mladé Mklub a projekt Dobro v knihovně.

Aktivity brněnské Teen knihovny zahrnují herní dny, Manga & Anime klub, literární a kreativní dílny, klub deskových her, skupinu Maheniks, English Book Club, cyklus přednášek na aktuální témata Dotykáč, dále aktivity zaměřené na digitální technologie, čtenářské dílny a kluby. V knihovně se schází také spolek japanistů Masarykovy univerzity, čtenářské akce jsou pořádány i ve veřejném prostoru – například čtení mangy v parku. Všechny aktivity a kluby jsou pro účastníky zdarma. K akcím havířovského klubu patří mj. Mini Mangafest, Buď Offline aneb přespávačka v Káčku, Swap oblečení, součástí K-klubu je dobrovolnické centrum pro mládež, které dává dobrovolníkům možnost realizovat své nápady a tvořit komunitu mladých lidí. Kolegové z Třince sdíleli své zkušenosti se získáváním dobrovolníků, popisovali podobu vzájemné spolupráce, způsoby, jak zaujmout mladé lidi, a v čem spočívá oboustranná inspirace. 

Ze všech prezentujících vyzařovalo upřímné nadšení a opravdová radost z práce s teenagery, které je motivují vytvářet prostor plný různorodých a smysluplných aktivit. Díky jejich zapojení a kreativitě vzniká v knihovnách prostředí, kde mladí lidé mohou nejen trávit čas podle svých zájmů, ale také rozvíjet své schopnosti, budovat komunitu a cítit se přijati a podporováni. Tento přístup dokazuje, že práce s mladou generací není jen výzvou, ale i inspirativní cestou k obohacení knihovnické profese.

S příspěvkem Hlas mladých pro lepší město vystoupili Matyáš Andódy a Jakub Schmuch z Mládežnické rady Karviná. Představili aktivity mladých občanů města a přiblížili, jakým způsobem se zapojují do činnosti knihovny. Zdůraznili, že knihovna může být místem otevřeného dialogu, spolupráce a prostorem pro realizaci nápadů mladé generace – a to i na základě vlastních zkušeností, neboť během spolupráce s knihovnou sami poznali, že právě takovým místem opravdu je.

Přednášky a sdílené zkušenosti nabídly posluchačům konference nový pohled na práci s generací Z. Ukázalo se, že ačkoliv je tato skupina často vnímána jako náročná, knihovníci si z konference odnesli spíše opačný dojem – že práce s mladými lidmi může být obohacující, motivující a radostná. Mladí chtějí být součástí dění, mají zájem a chuť se zapojit. Práce s generací Z nemusí být vyčerpávající, pokud k ní knihovník přistupuje s empatií, respektem a otevřeností. Klíčové je umění naslouchat – nejen tomu, co mladí říkají, ale i tomu, co vyjadřují mezi řádky. Právě z těchto signálů lze vycházet při společném utváření programů a aktivit, které budou pro mladé skutečně smysluplné.

Závěrem se patří zmínit, že záštitu nad konferencí převzali hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica a primátor statutárního města Karviná Jan Wolf, pan primátor také pozdravil účastníky prostřednictvím video pozdravu. Finanční podporu konferenci poskytlo Ministerstvo kultury ČR, hlavním partnerem byla Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Mediálními partnery konference se staly časopis Duha a Televize Polar. Sborník z konference je dostupný na https://rkka.cz/konference/.