Krajské knihovny v době pandemie COVID-19

V návaznosti na opatření spojená s pandemií Covid-19 došlo k dosud bezprecedentnímu uzavření knihoven. Redakce časopisu Duha se rozhodla formou ankety zjistit první reakce ředitelů krajských knihoven na období nouzového stavu. Ankety se zúčastnilo celkem 8 krajských knihoven, jejichž odpovědi Vám v tomto článku přinášíme.

Co pro Vás bylo v době uzavření knihovny nejhorší?

• Neznámá situace, se kterou není žádná zkušenost. Strach, abychom zůstali všichni zdraví, a nejistota, jak dlouho bude tento stav trvat, co bude následovat.

• Nalézt aktuální a jasné informace k postupně zaváděným opatřením vlády.

• Rychle uvážit, jak může knihovna plnit svoji veřejnou službu i za těchto nečekaných podmínek.

• Zajistit chod knihovny v režimu kombinace práce z domova, zabezpečení nových hygienických norem a snížit na únosnou míru riziko vzniku nákazy, která by teprve mohla výrazně ohrozit chod instituce. Rychle opatřit ochranné prostředky.

• Přetížení v oblasti komunikace. Řada zaměstnanců byla na home office, komunikovali jsme zejména prostřednictvím e-mailů, případně video hovorů.

• Knihovna bez čtenářů a návštěvníků – chodit do prázdné knihovny a nepotkávat usměvavé uživatele.

• Chování některých zaměstnanců.

• V krizi se odkryly slabiny knihovny, o kterých jsme nevěděli.

Co Vás v době uzavření knihovny mile překvapilo?

• Zaměstnanci knihovny. Jejich obětavost, ochota rychle se přizpůsobit nekomfortní situaci, jejich snaha zajistit co nejrychleji služby čtenářům v novém režimu, například v podobě vzdáleného přístupu, vysoká míra kolegiality mezi nimi a důvěra v naši společnou práci.

• Chování čtenářů, kteří s námi byli po celou dobu online a oceňovali vše, co jsme pro ně dělali.

• Spojení lídrů českého knihovnictví přes videokonference při nastavování přijatelných pravidel pro znovuotevření knihoven.

• Rychlost, s jakou jsme byli schopni připravit bezpečné znovuotevření knihovny takřka ze dne na den.

Jaké problémy musela knihovna během uzavření řešit?

• Převést knihovnu do nouzového režimu a vytvořit pracovní schémata, která by umožnila její fungování za ztížených podmínek.

• Zorganizovat práci z domova pro velkou část zaměstnanců.

• Materiálně zajistit požadavky na ochranu zaměstnanců – nedostupné ochranné pomůcky, dezinfekce apod.

• Flexibilní jednání krizového štábu knihovny a aktualizace krizového plánu ve spolupráci se zřizovatelem, tok informací k zaměstnancům i veřejnosti.

• Zajistit zpřístupnění digitalizovaného obsahu knihovny. Vyvinout nové nástroje správy a zpřístupnění digitálních dokumentů,

• Zrušit desítky zahraničních i domácích kulturních a přednáškových akcí, výstav, prezentací, školení a pokusit se minimalizovat finanční škody, které z toho vyplynuly. Zrušit a odsunout chystané kolokvium knihoven zemí V4. Přeorganizovat stavební práce, které měly proběhnout v letních měsících, kdy měla být knihovna plánovaně uzavřena. Musely být znovu udělány všechny pracovní harmonogramy roku atd.

• Dotazy od čtenářů.

V čem se během uzavření ukázala síla knihovny?

• Schopnost rychle reagovat na nečekané změny.

• V lidech. Naprostá většina ukázala, že svoji práci věří natolik, že je schopna se velmi rychle přizpůsobit novým podmínkám a iniciativně se zapojit do vymýšlení nové podoby provozu či zpřístupnění knihovnických služeb.

• Spojenectví, síťování, potřebnost a důležitost pro velkou část čtenářů, kreativita a velké srdce některých zaměstnanců. I v případě velkých překážek máme co nabídnout a jsme žádaným subjektem pro různé uživatele i komunity.

• Zavedení nových postupů a využití technologií.

• Spíše se ukázala slabost v nemožnosti nabídnout okamžitě mnohem širší spektrum služeb s možností vzdáleného přístupu.

• Kladný vztah čtenářů ke knihovně.
• I zavřená knihovna žila.