Kreativní myšlení jako proces přechodu od konvence k inovaci

GRIFFITHS, Chris; COSTI, Melina a MEDLICOTT, Caragh. Kreativní myšlení: praktický průvodce k hledání originálních a inovativních řešení. Přeložila Petra ŠMÍDOVÁ. V Brně: Lingea, 2024. ISBN 978-80-7508-953-3.

V neustále se zrychlujícím virtuálním věku dochází v různých oblastech a souvislostech k akcelerování našeho myšlení a přetváření jeho zavedených norem. Prudký vývoj technologií, komunikačních nástrojů a informačních strategií si nepřetržitě vyžaduje naši adaptabilitu na otevírání nových významových horizontů a jejich strukturních prvků. Ve světě založeném na eskalujícím toku nepřehledného množství informací, systémových změn a myšlenkových procesů jsme nuceni nejen aktivovat náš přístup k těmto i jiným okolnostem, ale především zapojovat kreativní myšlení a hledání inovativních řešení. Schopnost obstát v permanentně rostoucí konkurenci firem, společností a jiných subjektů úzce závisí na našem tvůrčím uvažování a úspěšném zavádění nových poznatků do praktického života. Ke konkurenceschopnosti potřebujeme vedle kreativity i pragmaticky založenou metodiku. 

Vzájemná souhra kreativity a inovace a následná implementace výsledků do praktického fungování dnes již zdaleka neplatí pouze pro automobilový průmysl, farmaceutické firmy nebo obchodní koncerny, ale také pro kulturní a společenské instituce. Každodenním procesuálním změnám se musí postupně přizpůsobovat také knihovny, galerie, muzea, divadla a kina, aby institucionálně přežily, zachovaly si autonomii své značky a zajistily si svou budoucí existenci. Tímto stručným zohledněním obecně známé a daleko komplikovanější skutečnosti v našem všedním životě se dostáváme ke knižní publikaci Kreativní myšlení britského autora Chrise Griffithse, která je v českém prostředí sice již nějakou dobu dostupná, ale zároveň čím dál aktuálnější a potřebnější k rozvíjení, inovování a realizování našich nápadů. Představuje jednoho z dalších pomocníků k přenastavení zavedených myšlenkových mechanismů.   

Griffiths, který je uznávaným odborníkem na tuto problematiku, vytvořil ve spolupráci s autorkami Melinou Costi a Caragh Medlicott motivační manuál propojující teoretický výklad s praktickými příklady lidské kreativity napříč různými činnostmi, obory a specializacemi. Tento text nechce být – i vzhledem k českému vydání publikace v roce 2024 – opožděnou recenzí, ale spíše zamyšlením nad racionálně naléhavými myšlenkami, které autor od vydání této knihy aktivně dále rozvíjí a reviduje. Nevystupuje zde v roli objevitele, který nám přináší zcela nové poznatky a doposud neprozkoumané horizonty informačních a strategických kontinentů. Naopak cituje celou řadu jiných odborných výstupů, jako například publikaci Myšlení. Rychlé a pomalé amerického psychologa izraelského původu Daniela Kahnemana, jejichž výzkumné poznatky kontextuálně začleňuje do vlastního pozorování. 

Během teoretického mapování a definování kreativního přístupu jedince i kolektivu poukazuje na rozmanité protikladné faktory, které vedou buďto k jeho přímé aktivaci nebo obráceně k jeho úplnému upozadění. Jedná se o podobný princip, který formuloval Sigmund Freud v psychoanalýze, v němž se oživují příjemné vzpomínky, kdežto ty nepříjemné zůstávají zpravidla potlačené v nevědomí. Griffiths na stejné bázi charakterizuje kreativní myšlení, které označuje za náročný psychický proces, u něhož musí lidé neustále vyvíjet náležité úsilí. Pasivita a odmítání důkladného přemýšlení nad konkrétními problémy pak spočívají v tom, že se uchylujeme k zavedeným konvencím a předem stanoveným závěrům bez jejich verifikace. Apatické přijímání již existujících závěrů na úkor objevování nových řešení následně zpravidla vede k tvůrčí stagnaci, paralyzování inovačních prvků a zpomalování vývoje.   

Velmi podnětná je zejména první část knihy, v níž autor v jednotlivých kapitolách doplněných o konkrétní případy z historie a současnosti rozebírá samotné myšlenkové uchopení uvažování a hned poté navazuje na problematiku běžných chyb ovládajících naše myšlení. Griffithsova kniha se názvem a zaměřením zdánlivě odkazuje na abstraktní moderní filozofii, ale ve skutečnosti představuje čtenáři konkrétní pragmatické a racionální aspekty posilující kreativitu a inovaci. V úvodu poukazuje nejen na to, že se samotnými znalostmi si v technologicky vyspělé době již nevystačíme, ale že je musíme uvést do myšlenkového oběhu a zužitkovat v praxi. Proces přemýšlení o přemýšlení, pro něhož se ustanovil termín metakognice, má podle autora mnohem širší významový dosah, než je motivační role ve vytváření inovací. Označuje ho přímo za schopnost ovládat a rozvíjet vlastní kognitivní potenciál. 

Podobně jako jiné oblasti života bývá i tvůrčí práce často provázena různými společenskými předsudky a mechanicky naučenými přežitky, které nám brání v dalším rozvoji, generování revolučních nápadů a hledání inovativních řešení. Griffiths shledává hlavní příčinu zpomalování či destrukce lidské kreativity ve třech hlavních aspektech. Prvním je selektivní myšlení pracující s limitovaným záběrem definičních přístupů, druhým je reaktivní myšlení založené na unáhleném, emočním a nepromyšleném jednání a třetím je podmíněné myšlení vycházející z předem stanovených a neměnných předpokladů. Poukazuje na strategický nástroj komunikační radar, který nás má na základě pěti faktorů nasměrovat na tvůrčí cestu. Nejdříve musíme co nejvíce porozumět řešenému problému, poté ponechat zcela svobodný průchod vymýšlení nových nápadů, následně logickým uvažováním formulovat závěry, navázat jejich důkladnou analýzou, a nakonec zvoleným směřováním dospět k finálnímu rozhodnutí.     

Autor knihy v rámci formulovaných strategií a navrhovaných východisek záměrně pracuje s podvratností, se kterou nabourává výše popsané předsudky, přežitky a předpoklady brzdící spontánní generování objevných nápadů a revolučních myšlenek. Tím přirozeně dochází i k potlačování kreativního myšlení, které posouvá kupředu inovativní kulturu různých firem, společností, institucí i jednotlivců. Součástí Griffithsovy pragmaticky podvratné rétoriky je sympatické tvrzení, že při vytváření nápadů musíme poskytnout otevřený prostor i na první pohled zcela bláznivým a ztřeštěným myšlenkám, které mohou být základem inovační strategie. Tento přístup má rovněž psychologické pozadí, neboť přináší do myšlenkových procesů odlehčující a zábavné prvky a tím také uvolnění, vtip a ironii. Ačkoliv Griffiths aplikuje svůj odborný výzkum i praktická cvičení zejména na prostředí obchodu a průmyslu, lze jeho poznatky využít rovněž v dnes již mezioborově fungující oblasti knihovnictví.