Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Činnost hudebních knihoven v Německu je velmi rozmanitá. Nástrojem k prosazování společných zájmů a platformou pro výměnu zkušeností je Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center IAML Deutschland, které spojuje německé veřejné a vědecké knihovny, rozhlasové a orchestrální knihovny i knihovny hudebních akademií. Následující řádky přibližují čtyři moderní a inovativní způsoby řešení tvůrčích prostor a služeb pro uživatele. Na příkladech ze Stuttgartu, Oldenburgu, Detmoldu a Frankfurtu nad Mohanem jsou představeny přístupy, které nechávají v knihovnách hudbu rozeznít a současně umožňují využívat knihovní fondy moderním a uživatelsky přívětivým způsobem.
Beate Straka
Stuttgartská městská knihovna je považována za místo, které žije kulturou a uměním, což je jedním ze základních pilířů její činnosti. Pokud jde o hudbu, je vidět téměř všude, především na regálech. Nabídka dokumentů je široká. Naleznete zde 100 000 různých materiálů s hudební tématikou, které tvoří hmatatelnou součást hudebního fondu jednoho z největších veřejných hudebních oddělení v Německu. Tento fond je odborně spravován a zpřístupňován obyvatelům města i dalším uživatelům. Zvláštní pozornost je věnována stěžejním tématům městské kultury: pěveckým sborům, Státní opeře, muzikálům, Popovému centru regionu Stuttgart, jazzové scéně a mnoha dalším. Významné místo v prezentaci knihovny a jejích fondů zaujímá sekce Stuttgartský hudební region.
Hudební oddělení je již léta úzce propojeno se stuttgartskou hudební scénou. Hudební knihovna sleduje a dokumentuje hudební život ve Stuttgartu. V operním ministudiu „Opernstudiolo“ hraje klíčovou roli Stuttgartská státní opera. Před více než deseti lety navázala knihovna spolupráci se Stuttgartskou státní operou a pozvala členy dramaturgického oddělení, aby se seznámili s tehdy novou Ústřední knihovnou a jejím operním ministudiem. Skutečnost, že tehdejší dramaturg opery byl dlouholetým uživatelem knihovny, vedla k navázání kontaktu v osobní rovině. Díky opernímu ministudiu se uskutečnilo přání opery, aby ji bylo možné poznat i na jiných místech ve městě – bez předchozí domluvy a dokonce s předstihem. Ke všem operním premiérám v aktuální sezoně si tak můžete zapůjčit materiály z hudebního oddělení: životopisy, knihy, libreta, partitury, klavírní úpravy, CD a DVD. Opera je doplňuje svými publikacemi a propagačními materiály, jako jsou letáky a pohlednice. Ve fondech hudebního oddělení najdete operní průvodce a operní časopisy, audioknihy, hudební podklady (playalongy) i sbírky árií.
Jednou ročně je opera v budově knihovny slyšet i vidět v rámci akce „Oper zur Mittagszeit“ („Opera k obědu“). Nápad na její uspořádání vznikl šťastnou náhodou při diskuzi během prohlídky studia. Na začátku sezony v říjnový všední den přijdou v poledne do Městské knihovny dva pěvci, klavírista a dramaturgové jednotlivých sekcí. Opera zajistí klavír. V otevřeném sále knihovny se pak slovem i hudbou představuje nový program. Pro velkou část milovníků opery je to samozřejmě důležité datum, ale i mnozí, kteří se v budově ocitnou náhodou, přijdou a zaposlouchají se. V oknech na schodištích pak lze spatřit zvědavé hlavy. Nadšení se projevuje i pořizováním fotografií nebo jiných záznamů mobilním telefonem. Pohroužením do hudby strávíte hodinu a v lepším případě odcházíte s chytlavou melodií v hlavě. Je dobře, že se tato akce již stala tradicí. Státní opera otiskuje informace o této akci ve svém Průvodci sezónou a ze Státního divadla si můžete odnést leták Městské knihovny. I proto má Městská knihovna nesmírnou radost, když Stuttgartská státní opera získá ocenění Opera roku.
Paul Tillmann Haas
„Kreativní hudební dílna „MusicSpace“ na Univerzitě v Oldenburgu nabízí v kompaktním prostoru technologie (hardware, software a nástroje), jejichž cílem je podpořit neformální vzdělávání a kreativitu včetně plodné práce s hudebními materiály. Stala se místem pro tvorbu, editaci a nahrávání hudby.“[1] Jsou zde optimální podmínky pro práci s hudebními materiály včetně přípravy vědeckých textů a děl k publikování.[2]
Služby, které nabízí MusicSpace v Oldenburgu, čerpají z rozmanité výukové a výzkumné infrastruktury Hudebního institutu a skvěle ji doplňují. V rámci knihovny je zajištěn jednoduchý a nízkoprahový přístup. To znamená, že všichni uživatelé mají po celou otevírací dobu přístup ke specializovaným pracovním stanicím s výkonnými audio počítači a propojeným hardwarem, včetně aplikací pro notaci, hudební produkci (Digital Audio Workstation), konverzi formátů, kompozici a další činnosti související s hudbou. Doplňují je připojené midi klávesy, stage piano, akustická kabina, kterou lze využít i pro nahrávání, a hardwarová skříň s rozličnými mikrofony, sluchátky, kabely a nahrávacími zařízeními. Hudební nástroje se do knihovny často přinášely v rámci běžného studia, nyní však MusicSpace nabízí i takové možnosti, které do knihovny přinášejí nejen nástroje a noty, ale i hudbu samotnou.
Hudební institut nabízí širokou škálu výzkumných, výukových a studijních programů s profesurami v oborech systematická muzikologie, hudba a média, kulturní dějiny hudby a hudební pedagogika a řadu praktických hudebních kurzů, jako je například aplikovaná kompozice. Ve fázi přípravy byla nabídka knihovny úzce koordinována s vyučujícími. Primární cílová skupina studentů hudby se v rámci studia aktivně věnuje hudební praxi a všichni procházejí kurzy v oblasti mediální hudební praxe, což bylo jedním z klíčových východisek při navrhování kreativní hudební dílny MusicSpace. V úvahu se však braly i další obory: nejnovějším přírůstkem do MusicSpace je instalace dvou individuálních pracovních kabinek se zařízeními Apple a hardwarem a softwarem pro práci s audiovizuálními médii, například grafickými tablety a Adobe Creative Cloud. Těsné propojení výukové laboratoře "Learning Lab" s mediatékou a službami knihovny v oblasti mediálních technologií – i z prostorového hlediska – umožňuje zapojit i všechny příslušné kolekce z fondu a využívat další dostupný hardware. MusicSpace v Oldenburgu v konečném důsledku představuje jakousi obdobu kreativní dílny makerspace, která je přizpůsobena potřebám uživatelů a jejich vědecké a/nebo umělecké činnosti a použitým materiálům.
Andreas Klingenberg
Úkolem Knihovny Vysoké školy hudební v Detmoldu je obstarávat a zajišťovat notový materiál pro všechny koncerty na této škole. Zatímco notový materiál pro malé soubory je již ve fondu knihovny nebo jej lze zakoupit, materiál pro orchestrální soubory je často nutné pro každý koncert zapůjčit od vydavatelů. Tyto takzvaně „zapůjčené materiály“ poskytují vydavatelé vysoké škole za poplatek na dobu zkoušek a koncertů a poté je vracejí zpět. Postupující digitalizace se nyní dostává i na hudební trh. Stále více současných skladatelů distribuuje své skladby pouze v digitální podobě prostřednictvím vlastních webových stránek. Stále se také rozrůstají komerční notové portály, z nichž jsou ve vysokoškolském sektoru nejpopulárnější nkoda a Henle. Zatímco jednotliví hudebníci hrají z elektronických not již delší dobu, využití tabletů v orchestrech má zatím především podobu pilotních projektů.
Knihovna Vysoké školy hudební v Detmoldu zařadila tablety do svého inventáře a nabízí je k zapůjčení již od roku 2017. Zařízení byla zakoupena a vybavena hudebními aplikacemi v rámci studijního programu hudební pedagogiky. Ukázalo se však, že pravidelná údržba je problematická, protože profesor, který za ni zodpovídal, a jeho asistent mezitím z vysoké školy odešli. V důsledku toho zařízení nejen osiřela, ale i zastarala a v současnosti již nemají praktické využití. Orchestr Vysoké školy hudební v Detmoldu na podzim 2023 učinil nový krok směrem k digitalizaci – při koncertech používá tablety. Pětačtyřicet iPadů s příslušenstvím se na počátku pořídilo z finančních prostředků třetích stran. Zařízení spravuje, udržuje a v případě potřeby resetuje na dálku IT oddělení vysoké školy a tímto způsobem lze také instalovat nové aplikace.
Pro knihovnu z toho vyplývají dvě zásadní změny: Za prvé, zařízení se nejen eviduje a půjčuje prostřednictvím systému správy knihovny, ale z důvodu stanovení odpovědnosti se uzavírá i písemná smlouva. Zadruhé, pořizování notových materiálů na koncerty se doplňuje o zcela nový pracovní postup. I když je stále nutné koordinovat postup s učiteli a vedoucími souborů a získat odhad nákladů, v případě použití iPadů se materiály nyní poskytují elektronicky prostřednictvím aplikace newzik. Poskytovatel má uzavřené smlouvy s vydavateli a přístup k „zapůjčeným materiálům“ od jednotlivých vydavatelů se v aplikaci otevře až po objednání knihovnou. Po skončení koncertu už není možné notový materiál znovu použít.
Členům tohoto vysokoškolského orchestru a jeho dirigentovi používání tabletů spolu s aplikací usnadňuje komunikaci i zkoušky. Například všechny poznámky lze jediným kliknutím „rozeslat“ všem hráčům na smyčcové nástroje, zatímco individuální vlastní poznámky jsou vidět jen na vlastním zařízení. Snadno si tak můžete prohlédnout party ostatních členů orchestru, a to i během individuální přípravy doma. Dokonce i prezentaci partitury lze přizpůsobit individuálním požadavkům, což je u tištěných materiálů nemyslitelné. Nicméně se zdá, že u hudebníků i v současnosti panuje jistá míra skepse. Pro první koncert vysokoškolského orchestru, na němž byly použity iPady, byly noty zapůjčeny i v tištěné podobě. Vysoká škola tedy zatím stále funguje v hybridním režimu. Je však jen otázkou času, než se digitální technologie plně prosadí i zde.
Sebastian Wilke
Hudební knihovna Městské knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem se od nástupu nového ředitele před třemi lety stále profiluje a neustále rozvíjí své služby. Vedle tradičního fondu CD, not, hudební literatury a časopisů hraje stále důležitější roli nová nabídka. Kurátorované playlisty na Spotify, hudebně zaměřené novely a chystaná sbírka vinylů spolu s relaxační zónou poskytují uživatelům příležitosti k setkávání s hudbou. Nejvýrazněji však tuto změnu orientace charakterizuje Knihovna věcí a nedávno otevřené nahrávací studio, které dává aktivní hudební tvorbě v knihovně velký prostor a stalo se novým těžištěm využívání knihovny.
Od poloviny roku 2021 je ve frankfurtské Knihovně věcí k dispozici velký výběr analogových i elektronických hudebních nástrojů a nahrávacích zařízení.[3] Knihovna věcí byla od samého počátku velmi úspěšná a vzbudila velkou pozornost místních i regionálních médií. Jednou z hlavních položek v nabídce hudebního fondu jsou strunné nástroje (od elektrické baskytary a ukulele až po banjo, saz a mandolínu), které jsou zavěšeny na nástěnných držácích a vystaveny na viditelném místě na velké stěně v prostoru Hudební knihovny. Fond Hudební knihovny se nyní rozrostl na více než 50 položek a v budoucnu se bude dále výrazně rozšiřovat.
V květnu 2023 bylo otevřeno nahrávací studio „Main.Klang“ jako nejnovější služba Hudební knihovny a od té doby je zdarma k dispozici všem uživatelům městské knihovny starším 18 let.[4] Tato služba, která je financována za finanční podpory programu WissensWandel, se od svého spuštění těší velmi dobrému přijetí, a to jak ze strany stávajících uživatelů, tak ze strany lidí, kteří se s ní setkávají poprvé. Main.Klang využívají hudebníci z nejrůznějších žánrů i podcasteři. Často přitom objevují další služby, jako je Knihovna věcí, a v nahrávacím studiu využívají též zapůjčené nástroje.
Knihovna věcí i nahrávací studio oslovují nové a zejména mladší cílové skupiny, které dříve hudební knihovnu nevyužívaly a nyní je zde lze nalézt častěji. Přímý dialog s uživateli obou služeb poskytuje cennou zpětnou vazbu, například o tom, jak se nahrávací studio využívá, nebo o tom, jaké jsou požadavky na rozšíření nabídky hudebních nástrojů k zapůjčení. V budoucnu se tento dialog ještě zintenzivní, plánují se moderovaná setkání zaměřená na získávání nových kontaktů a nástěnka umístěná u nahrávacího studia. Ze strategického hlediska otevírá osvětová činnost hudební knihovny nové možnosti spolupráce se stávajícími i novými partnery z řad jedinců i skupin ve městě.
Zajímavosti z činnosti hudebních knihoven v různých typech institucí ukazují, že moderní hudební knihovny – přestože se liší cílovými skupinami – spojuje (nejen) digitalizace a s ní související nové služby. Tyto služby spočívají ve zpřístupňování aplikací a digitálních fondů, ve vytváření míst pro práci a v nabízení řešení při práci s digitálními médii. Lze také pozorovat rostoucí ochotu spolupracovat s externími subjekty i interními pracovišti a vylepšovat či rozšiřovat služby knihoven. S narůstající poptávkou po hudbě samé či příležitostí ji v knihovně provozovat, vznikají v hudebních knihovnách k tomuto účelu nové prostory.
Článek byl publikován v únorovém čísle německého časopisu Forum Bibliothek und Information a se souhlasem vydavatele i autorů přeložen.
O autorech:
Beate Straka: FHB Stuttgart (Vysoká škola knihovnická ve Stuttgartu) – studium veřejného knihovnictví a doplňkové studium hudebního knihovnictví, od roku 1998 knihovnice ve Stuttgartské městské knihovně, 1992 – Seminář spol. Bertelsmann v oblasti managementu, HdM Stuttgart (Vysoká škola mediální ve Stuttgartu) – pedagogické místo, od roku 2010 vedoucí hudebního oddělení Stuttgartské městské knihovny – koncepce, redakce a mediace hudebních nahrávek. Foto: soukromé.
Paul Haas vystudoval hudební vědu a slavistiku v Heidelbergu a Hamburku. Po absolvování knihovnické praxe se v roce 2017 stal oborovým knihovníkem pro hudbu, umění, slavistiku a hmotnou kulturu v rámci knihovnicko-informačního systému Univerzity v Oldenburgu. Od roku 2022 je vedoucím oddělení zpracování médií. Od roku 2018 je tajemníkem představenstva německé organizace Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center IAML-Deutschland e.V. Je členem poradního orgánu FID Musikwissenschaft (Specializované informační služby v oboru muzikologie) a řídicího výboru NFDI4Culture (sdružení pro studium dat o hmotném a nehmotném kulturním dědictví). Foto: Daniel Schmidt.
Andreas Klingenberg vystudoval informační management v Hannoveru. Po výuce na Vysoké škole v Hannoveru a působení na Vysoké škole v Ostwestfalen-Lippe zastává od roku 2012 funkci vedoucího knihovny na Vysoké škole hudební v Detmoldu. V letech 2012–2018 byl členem jednotné komise pro informační gramotnost při VDB (Svazu německých knihovnic a knihovníků) a dbv (Svazu německých knihoven) a od roku 2018 je mluvčím německé organizace Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center IAML Deutschland a od roku 2023 členem rady hbz (Univerzitního knihovnického centra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko). Foto: soukromé.
Sebastian Wilke je od roku 2020 vedoucím Hudební knihovny a zástupcem vedoucího oddělení Ústředních knihoven v Městské knihovně ve Frankfurtu nad Mohanem. Předtím žil šest let v Perském zálivu, kde založil hudební oddělení Katarské národní knihovny. Wilke má bohaté zkušenosti s prací na mezinárodních knihovnických projektech a s prací v knihovnických sdruženích, zejména IFLA, BIB (Profesní sdružení pro informace a knihovny) a IAML (Mezinárodní sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center). V současné době je jedním z mluvčích pracovní skupiny Öffentliche Musikbibliotheken (Veřejné hudební knihovny) při německé organizaci IAML Deutschland. Foto: soukromé.
[1] Haas, Paul Tillmann: MusicSpace – Ein neues Konzept für Nut- zungsbereiche wissenschaftlicher Musikbibliotheken (MusicSpace - nová koncepce využití prostor vědeckých hudebních knihoven), v: Biblio- thek. Forschung und Praxis 43/1 (2019), str. 154–161
[2] Schoenbeck, Oliver: „Platz schaffen für neue Bedürfnisse – ein neuer Lernort auf alten Flächen“ („Vytvoření prostoru pro nové potřeby – nové místo pro vzdělávání ve starých prostorách“), v: Bibliothek. Forschung und Praxis 32/2 (2008), str. 183–187
[3] Webové stránky knihovny věcí Zeusch für Eusch (naposledy ověřeno: 21. 12. 2023): https://tinyurl.com/zeusch
[4] Webové stránky nahrávacího studia Main.Klang – Das Tonstudio (naposledy ověřeno: 21. 12. 2023): https://tinyurl.com/mainklang
STRAKA, Beate; HAAS, Paul Tillmann; KLINGENBERG, Andreas; WILKE, Sebastian. Kreativní prostory pro hudební aktivity v německých hudebních knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(2) [cit. 2024-12-30]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/kreativni-prostory-pro-hudebni-aktivity-v-nemeckych-hudebnich-knihovnach
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
